V celých dějinách lidstva a zejména v posledním století se objevuje velké množství náboženských, filozofických a vědeckých soustav a teorií, vysvětlujících podstatu světa a smysl lidského života. Všechny jsou výsledkem snah duchovních lidí, usilujících o poznání Boha, to jest podstaty světa, dále sebe sama a smyslu svého bytí. Všechno toto úsilí, pokud není zaměřeno na popření práva hledání jiných, jest v podstatě projevem činnosti nejvyšší hodnoty v člověku, věčného ducha, tudíž úsilí kladným.

Toto hledání kontaktu s věčností stojí v kontrastu s nehledáním člověka živočišného, konzumního, který svoji pravou podstatu – ducha nechal vyhasnout. Současné velké množství pravd dává tušit, že skutečná velká Pravda ještě nebyla pochopena a nezačala být žita (její nositelé tu však mezi námi nepochybně byli). Kdyby tomu bylo jinak, v přítomnosti žité velké Pravdy by se malé pravdy a polopravdy rozpadly. 

Mohla by vzniknout otázka, zda je nutné vůbec nějakou velkou Pravdu hledat, když se bez ní lidstvo dosud po tisíciletí obešlo. Odpověď je jednoznačná: teprve nyní lidstvo vstoupilo do fáze vývoje, kdy získalo přístup k takovým prostředkům, že je schopno se z nevědomosti zničit. Jediným prostředkem jak tomuto samozničení předejít, je poznání pravdy o sobě, o podstatě světa – poznání celé Pravdy. Z pudu sebezáchovy lidstva vzniká ono intenzivní, mnohdy křečovité, zmatečné reformní úsilí, které má za cíl ideální společnost. Tímto úsilím je charakteristické poslední století. Bez vazby na podstatu světa, Boha, je však vždy odsouzeno ke zvrhnutí a nese takové plody jako je např. fašizmus, komunizmus a islámský fundamentalizmus. K hledání velké Pravdy jsme se vydali i my. Na začátku však vždy stojí problém jak odlišit subjektivní představy o pravdě, které si každý sám vytváří podle zásady: podle sebe soudím tebe! Je to problém verifikace – ověření shodnosti subjektivního pozorování s objektivní skutečností. V daném případě jsme použili metodu "křížového" pozorování. Je založena na tom, že zatímco jeden autor v meditačním stavu popisuje svoje vidění problému, druhý na něm nezávislý, vybavený schopností vidět a zachytit automatickou kresbou čakry prvého (automatická kresba je schopnost obdařeného přenechat ovládání kreslící ruky svému vůdčímu duchu), prokreslí kmitání duchovních center prvého včetně jeho eventuálního napojení na duchovního vůdce. Zachytit lze i kvalitu duchovního vůdce. Tento postup je opřen o prazákon, že děje v jakékoliv rovině bytí je možné zachytit a tudíž "vidět" jen tehdy, když čidlo, zachycující orgán, je shodné podstaty s pozorovaným. Tzn., že duchovní děje je možné zachytit jen duchovním orgánem, duševní a biologické (jemnohmotné) jen stejnorodými, hmotné jen hmotnými. Tuto zásadu samozřejmě používají všechny východní poznávací soustavy a je výslovně zmiňována i v evangeliích (synoptická: neházejte perly sviním...! Evangelium Filipovo viz celý odst. 44). Nepochopili ji jen stoupenci "vědeckého světového názoru", kteří vystupují s požadavkem: na duchy, Boha, lásku, krásu a víru budu věřit až tehdy, až je změřím voltmetrem. Praktické výsledky použití této metody se ukázaly být velmi nadějné. Kresba odhalí nepravdy, které se manifestují chaotickými roztřesenými čarami, které buď z dotyčné čakry vychází, či ji přímo rozvrátí. Částečné pravdy, platné jen v jedné či několika rovinách bytí, zobrazí kresba jako pravidelné větší či menší kmitání jedné či dvou čaker autora. Nepocházíli daná částečná pravda od přímého vidění autorem, je zachycen přívod informace od autorova vedení, které je vyjádřeno jako spirála vedle (spirála – zdroj energie). Z umístění, tvaru a dalších znaků takové spirály je možné usuzovat i na kvalitu vedení. Kresba dále signalizuje, kdy se autor v dané rovině (čakře) zachvívá v zákoně stvoření (rovnoramenný kříž) a kdy je vykonavatelem vůle podstaty světa v dané rovině a v daném problému (trojúhelník v jedné či více rovinách) – viz obr.

Jako názorný příklad použití této metody uvádíme srovnání kmitání čaker v duchovní úrovni u autorů jinak velmi váženého svatého Augustina, zachyceného z akašické kroniky, který se však při konkrétním proklínání "bludařů" mýlil. Srovnej s kmitáním čaker autora, který se úmyslně vyjadřuje k témuž (není uvedeno z důvodů kritiky, ale poznání).

Kmitání čaker sv. Augustina, když psal slova: "Nechť jsou zatraceni lidé, kteří říkají, že Zarathustra, Buddha, Kristus, Mání a Slunce jsou jedno a totéž! Nechť jsou zatraceni lidé, kteří říkají, že lidské duše jsou s Bohem totožné! Nechť jsou zatraceni ti, kteří věří na stěhování duší (reinkarnaci) a ti, kteří se domnívají, že rostliny a bytosti mají také duši! Nechť jsou zatraceni ti, kteří odmítají zmrtvýchvstání těla! Nechť jsou zatraceni ti, kteří nepovažují všemocného Otce za Stvořitele nebe i Země a všeho toho, co je na nich viditelné, nýbrž pouze za nebeského Otce, který má v moci budoucí čas, který nestvořil celý kosmos, nýbrž ten byl stvořen jemu nepřátelským světovládcem!" – viz obr. 6.

Kmitání čaker autora, který to vidí takto: "Nechť Duch svatý pomůže pochopit lidem, kteří si cení Zarathustry, Buddhy, Maního a ctí slunce, aby pochopili, že tito jsou částečnou hodnotou, pravdou, ale Kristus celou! Nechť jsou osvíceni lidé, kteří říkají, že lidské duše jsou totožné s Bohem, aby pochopili, že jsou schopny ho pouze vnímat a z Boží vůle žít! Nechť ti, kteří nevěří na reinkarnaci duší a necítí, že všechny živé bytosti mají duši, poznají svůj omyl! Nechť jsou osvíceni ti, kteří se domnívají, že ve věčnosti se pohybují duchové v těle! Nechť prohlédnou ti, kteří se domnívají, že jsou dva Bohové, dobrý a zlý, neboť jest jedna prvotní příčina a vše ostatní působí jen na dobu jí vyměřenou!" – viz obr. 7.

Vyciťování vyzařování Božího prostřednictvím trojnosti stvoření

1. Otázka dávného čínského mudrce Lao’c

V 6. století před Kristem přicházelo na čínský císařský dvůr množství nejrůznějších proroků, vizionářů a myslitelů. Seznamovali císařský dvůr, v té době největší mocenské a kulturní centrum v Asii, se svými idejemi, vizemi podstaty světa, představami o smyslu lidského života, s pozorováním proudění přírodních a astrálních sil. Tyto zdánlivě neškodné a nepraktické otázky však vždy souvisí s duchovním zdravím lidí a tím celé společnosti. Ideje (duchovní podněty) ovlivňují myšlení a chování lidí a přes ovládnutí myšlení lidí vedou k moci nad nimi. Lidé a davy lidí, posedlé zvrhlými idejemi, tj. temnými duchy, napáchali v průběhu celých dějin ty nezvrhlejší zločiny. Proto se Lao’c jako poradce císaře těchto vystoupení zúčastňoval a falešné proroky odhaloval otázkou: příteli, hovoříš-li stále o Bohu, řekni nám, jak jsi se s ním setkal a jak vypadá?

Tato otázka vychází z poznání, že se každý člověk před svým narozením setkal s vyzařováním Jediného Živého. Tento prožitek je hluboce založen v jeho nevědomí a aniž si uvědomuje jak, konfrontuje každý lidský duch vše o Bohu, získané vědomím, s tímto prožitkem v hloubce nevědomí. Duchovní jemnocit (vyciťování duchem) tak může okamžitě rozpoznat "falešný tón" v řeči o Bohu a jeho původce pak ztrácí důvěru (čtenáři mohou srovnat s biblickým: "Dříve, než jsi vyšel z lůna matky, znal jsem tě."). Proto neexistují skuteční ateisté. Až na lidi ovládané temným duchem je současný ateizmus pouze reakce na selhávající náboženské ideje, které ustrnuly ve vývoji. Dále je reakcí na zvrhlosti, páchané ve jménu Boha a náboženství. Sůl přestala solit, řečeno slovy bible. Pro odpověď na tuto otázku, uloženou v hloubi duše každého člověka, nemohou nikdy lidé, ovládaní temným duchem, natrvalo zvítězit ve veřejném mínění. Předpokladem je ovšem občanská svoboda. Jejím základem je svoboda položit veřejně komukoliv jakoukoliv otázku. Z historie jsme se dokonale poučili, že první věc, kterou lidé ovládaní temným duchem učiní, je zničení svobody slova a tím svobody kladení otázek. Važme si tedy znovunabyté svobody kladení otázek a využívejme ji! Kdykoliv sledujete hlasatele církví a sekt, položte jim Lao-tseho otázku a pečlivě poslouchejte odpověď! Konfrontací odpovědi se svým vnitřním vyciťováním se vám vyjeví, jak dalece hovořící skutečně přišel do styku s Božím vyzařováním.

2. Odpověď na otázku mudrce Lao’c

Podstatu světa-Boha poznává člověk prostřednictvím Jeho působení ve stvoření, uprostřed něhož se pohybuje. Aby však Jeho působení mohl začít vyciťovat, musí splnit tři předpoklady: * dlouhodobě a ze všech duševních sil o Jeho poznání usilovat * stavem absolutní pokory se působení otevřít * vymanit se z vlivu aur ostatních lidí odchodem do samoty.

Proto se odjakživa chodilo modlit a meditovat do pouště. Aury lidí převibrovávají totiž na ostatní beta amplitudy mozku. Pro meditativní otevřenost ducha jsou ale potřebné alfa-theta amplitudy. Posaďme se tedy do volné přírody, nejlépe pod hvězdnaté nebe, s velikou touhou poznat velkou Pravdu! Stáváme se pouhým pozorovatelem, okem, které vidí, ale nemyslí. A vše pevné kolem nás se rozplyne a my najednou uvidíme, že vše existující kolem nás je jen záření, které se liší pouze kmitočtem vibrace. Ze záření nejnižší frekvence vibrace se skládají věci hmotné, z vyšších frekvencí jevy biologické a duševní (jemnohmotné). Frekvenci nekonečna má záření duchovní. Tento stav vidění znázorňovali zasvěcenci jako oko s paprsky – viz obr. Z těchto typů záření o různé frekvenci sestavuje naše vědomí představu věcí hmotných, vnímá je jako projevy biologického života či jako jevy duchovní. Člověk ovšem může vnímat jen takovou frekvenci záření, takový typ zachvívání, takovou vibraci, jakou sám obsahuje (z evangelia: "Kdo z Boha je, slyší můj hlas.").

Nejvíce nás omezuje náš vlastní rozum

Mnozí lidé na sebe vědomě nechali působit vládce astrálního světa neduchovní společnosti – satana a jeho vlivem v nich schopnost vnímání duchovních vibrací vyhasla. Satanovo působení směřuje k tomu, aby člověk veškerou svou energii zaměřil na rozvíjení rozumu, jehož frekvence je nižší než střední. A již v bibli se praví, že dvěma pánům nelze sloužit! V důsledku sloužení rozumovosti, tedy jednostrannosti, duchovnost zakrňuje a vyhasíná. Tak se na světě objevil nový tvor – jednostranný rozumář. To je člověk, který není schopen chápat a přijmout jinou vibraci než rozumovou. Je omezen rozumem! Schopnost vnímání těchto lidí je možné pěkně demonstrovat takto: vědecké poznání zjistilo pomocí fyzikálních přístrojů následující frekvence záření:

rádiové záření: 106-1012 cyklů za sek.
světelné: 1012-1016 cyklů za sek.
rentgenové: 1016-1019 cyklů za sek.
gama: 1019-1026 cyklů za sek.
kosmické: 1026-1030 cyklů za sek.

A nyní se zeptejte rozumářů: proč by mělo nekonečno končit u 1030 cyklů za sekundu. Netvrdili vaši ideoví spřízněnci, že co oni nevidí smysly a nezměří svými nedokonalými přístroji, neexistuje?

Jestliže, jak výše rozvedeno, jsme v meditačním stavu uzřeli, že existující skutečnost je směs různých typů záření (vibrací), pokusíme se dále uvidět, jaké vlastnosti jsou společné pro všechny tyto typy vibrací. A již vidíme první vlastnost: vše existující je vždy energií! Různým typem vibrace se energie projevuje. Jako hmota, biologická energie života, duchovní energie věčnosti. A znovu se zahledíme na existující směs záření, vibrací, zachvívání. A před očima nám vyvstane druhá stránka, druhá vlastnost všeho existujícího: pozitivita! To znamená, že vše existující existovat chce, existuje z vůle Podstaty a Prvotní příčiny světa. Je tedy vše existující Podstatou světa milováno, a tedy energeticky "živeno". Antropomorfisticky vyjádřeno se slovo pozitivita vyslovuje jako láska. A potřetí se zahledíme do existující směsi záření (vibrací, zachvívání), kterou již cítíme jako stvoření. A vidíme další vlastnost: Harmonie! Vše je v dokonalém souladu se vším. Vše souvisí se vším. Nic nepřebývá, nic nechybí. Existuje pouze vnitřní proměnlivost harmonie, která stále trvá. Každý následek má svou příčinu, každá příčina svůj následek. Dokonalý řád, nevyvratitelný ze své stability. Neexistuje dobro a zlo, existuje pouze nepoznání (temnota!) příčin následků, které pociťovány subjektivně jako nepříjemné označuje člověk jako zlé. Podstata světa nestvořila zlo, ale člověk svým nepoznáním řádu způsobuje příčiny, jejichž následky označuje za zlo, ač se jedná o spravedlnost. Viz Ježíšův výrok: "Království Boží je ve vás!" Poznání těchto třech vlastností stvoření vyjádřili zasvěcenci kryptogramem, tzv. okem Božím. Žádný, kdo se skutečně přiblížil Božímu, by se neodvážil namalovat Jeho část, tím méně oko. Namalované oko je oko člověka, který hledí k Bohu a poznává Jeho tři vlastnosti, tedy trojjedinost, skrze něž je ve stvoření poznatelný.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2009.