Ledviny jsou pro lidské zdraví životně důležitým orgánem, který chrání organizmus před hydratací, vylučuje odpad, zejména močovinu z rozpadu opotřebovaných buněk, a hlídá tělo, aby se nestalo kyselým nebo zásaditým. Pro správné fungování ledvin je nutné dodržovat adekvátní životosprávu, s přísunem všech vitaminů a živin.

Infekce ledvin a močového měchýře                                                                                                                                  

Stejně jako u jiných infekcí i při zánětu ledvin (pyelitidě) a močového měchýře (cystitidě) je důležitým opatřením antistresová výživa a zvýšené množství všech živin, které jsou nutné k posílení obranyschopnosti organizmu. Při zánětu močového měchýře někdy jeho stěny pokryjí vředy a následně může dojít ke vzniku velkých jizev, které se stáhnou a výrazně sníží schopnost udržovat moč. Jako preventivní prostředek zde poslouží vitamin E, který by měl pacient po dobu trvání zánětu užívat ve zvýšených dávkách.

Problémy s vylučováním

Neschopnost kontrolovat vylučování moči neboli pomočování se objevila u dobrovolníků s nedostatkem hořčíku. Naopak neschopnost močit nastává, když v krvi poklesne hladina draslíku jako následek silného stresu; v pokusech byl tento jev pozorován u zvířat se stravou s nedostatkem vitaminu B2 nebo kyseliny pantotenové. Dodání chybějících živin situaci brzy upraví.

Brightova choroba

Termín Brightova choroba se používá pro mnoho typů poškození ledvin včetně nefritidy, akutního zánětu, který nejčastěji postihuje děti. Krevní albumin, protilátky a miliony mrtvých buněk se ztrácejí v moči a krevní sérum je často mléčné od tuku a cholesterolu. Tato nemoc se může výrazně zhoršit, či dokonce skončit smrtí, anebo může přerůst v chronický problém, kdy se pacientovi daří lépe, ale nikdy se docela neuzdraví. Nefróza je méně akutní onemocnění ledvin, které se objevuje obvykle u starších lidí. Začíná zpravidla postupně, mohou jí předcházet otoky pod očima, časté močení, někdy bolesti hlavy a zvýšená hladina cholesterolu. Tukové nánosy v tepnách a tenkých ledvinových trubicích snižují přísun krve do ledvin, množství reabsorbovaných živin a vylučované moči. Velké oblasti se zaplní mrtvými buňkami a jizvovými tkáněmi, přesto je však uzdravení možné. Když je silně znemožněna tvorba moči, prudce jedovatá močovina zůstává v těle a může způsobit vážnou otravu.

Experimentálně vyvolané nemoci ledvin

Nefritida se dala vyvolat u mnoha druhů zvířat stravou s nedostatkem vitaminu B cholinu. Záhyby kapilár jsou poškozeny, objeví se silné krvácení, hladina lecitinu v krvi poklesne hluboko pod normál a nánosy tuku a cholesterolu natolik vzrostou, že se sníží tvorba moči, zpomalí se krevní oběh a v moči se ztrácí tolik albuminu, že vznikají otoky. Vitamin B12, kyselina listová nebo aminokyselina methionin mohou otokům zabránit, ale jedině cholin dokáže zastavit krvácení. Poškození ledvin se zhoršuje a potřeba cholinu značně stoupá, když strava obsahuje velké množství kalorií, hlavně z alkoholu nebo upravených tuků. Přestože nedostatek cholinu poškozuje také játra, dochází k onemocněním ledvin mnohem dříve, než je možné postižení jater rozpoznat.

Významná role lecitinu

Cholin lze vytvářet z methioninu, ale při rychlém růstu je důležitější hromadění bílkovin, které vytvářejí tkáně, takže nezbývají žádné aminokyseliny, které by se mohly přeměnit v tento vitamin. Proto jsou mláďata jakéhokoli živočišného druhu náchylná k nefritidě.

Stejně jako zvířata nemusí rychle rostoucí dítě, jež nedostává cholin, tuto látku získat z methioninu. Když je methionin radioaktivně označen a lidé ho dostanou v injekci, objevuje se v lecitinu, a ne v cholinu. Příčina tukových nánosů, které ničí ledviny, je zřejmě stejná jako u aterosklerózy. Při Brightově chorobě hladina lecitinu v krvi klesá tím více, čím je nemoc závažnější, cholesterol je extrémně vysoký a mléčné krevní sérum, způsobené tukovými substancemi, je pro tuto nemoc obzvlášť charakteristické. Když se v takové situaci doplní lecitin, zdravotní stav se upraví.

Ostatní příčiny

Stejně jako u aterosklerózy může každý nedostatek živin, který brání v produkci lecitinu, způsobit ledvinové onemocnění. Nefritida se dala vyvolat téměř u všech typů zvířat stravou s nedostatkem esenciálních mastných kyselin. Cholesterol a tuky se ukládají v ledvinových tkáních, záhyby kapilár praskají, krev a albumin se ztrácejí v moči, objevují se otoky, velké oblasti tkání odumírají a trubice bývají často zaneseny vápníkem. Riziko hrozí rovněž při nedostatku hořčíku. Chybí-li ho v jídelníčku pouze malé množství, ledviny silně otečou – v jejich tkáních se může uložit až pětadvacetkrát větší množství vápníku než obvykle. Při nedostatku vitaminu B6 i hořčíku zraňují ledviny ostré krystaly kyseliny šťavelové v kombinaci s vápníkem a více než tři čtvrtiny ledvinové tkáně mohou nahradit jizvy.

Vliv jiných vitaminů

Protože jsou tenké ledvinové trubice vystlány sliznicí, nedostatek vitaminu A způsobuje, že se ucpávají mrtvými buňkami, může se tvořit menší množství moči, nadbytečná voda se hromadí v těle, způsobuje zvýšení krevního tlaku, vitamin A se rychle ztrácí z jater a jiných tkání a odchází s močí v době, kdy je ho nejvíce zapotřebí. Při nedostatku vitaminu E se objevuje nefritida, protože trubice jsou ucpány mrtvými buňkami do takové míry, že jimi moč neprochází, a objeví se otoky a postupné degenerativní změny. Doplnění této živiny však situaci napraví. Vitamin E do jisté míry zabraňuje kalcifikaci ledvin, kterou vyvolává nadměrné množství vitaminu D a další jedovaté látky.

Účinky stresu

Nefritida se často objevuje po silných infekcích, hlavně po angíně, otravě olovem nebo biochloridem ze rtuti a po užívání toxických léků. Dokonce i zcela zdraví vojáci, kteří byli vystaveni extrémnímu chladu, běhání, dlouhým pochodům nebo dostávali stravu s nízkým obsahem bílkovin a tuků, začali mít tak nemocné ledviny, že se u nich albumin a krev dostaly do moči. Protože se léčba kortizonem při nefritidě "výrazně osvědčila", musí se člověk ze všech sil snažit, aby svou stravou stimuloval přirozenou produkci kortizonu od chvíle, kdy jeho lékař tuto chorobu rozpozná.

Otoky

Nadměrné zadržování vody, o kterém se mluví jako o otocích nebo edémech, lze rozpoznat, až když nemocnému otečou kotníky nebo tkáně kolem očí tak silně, že dotyčný začne působit dojmem otylého člověka. Takový stav obvykle naznačuje vyčerpání nadledvinek.

Zvýšené dávky kyseliny pantotenové uspíší vylučování sodíku, který v těle zadržuje vodu. Také strava s vysokým obsahem vápníku a adekvátních dávek vitaminu D zvyšuje vylučování soli, a tak snižuje otoky, zatímco strava bohatá na uhlovodany zadržuje ve tkáních sůl i vodu.

Další příčinou otoků je fakt, že se při poškozených ledvinách ztrácí krevní albumin v moči. Denně často v moči odchází tolik bílkovin, kolik obsahuje jeden litr mléka. Potřebné bílkoviny se po dlouhá léta doplňují z tělesných tkání, pokud nejsou doplněny ve stravě. Velké množství dodatečného albuminu se dostává do střev a ztrácí se ve stolici, hlavně u lidí, kteří trpí chudokrevností, což je při nefróze běžný projev, když se železo, měď a velké množství živin, jež vytvářejí krev, lehce vylučuje z těla močí. Protože je krevní albumin nezbytně nutný pro tvorbu moči, při jeho abnormálním nedostatku zůstávají v tělesných tkáních tekutiny a odpad. Produkci albuminu lze však zdvojnásobit, obsahuje-li strava velké množství bílkovin.

Ledvinové krvácení

Kvůli stresu, velkým ztrátám v moči a lékům může lehce při jakékoli ledvinové nemoci vzniknout nedostatek vitaminu C. Tím se zvyšuje nebezpečí krvácení. I malý nedostatek této živiny způsobuje, že se v moči objeví krev. Vylučování krvavé moči (nebo vnitřní krvácení) se dá u pacientů se silnou nefritidou někdy rychle zastavit právě velkými dávkami vitaminu C nebo bioflavonoidů. Krvácení může způsobit i nedostatek cholinu a vitaminu E, proto by měl pacient spolu s vitaminem C zvýšit také dávky lecitinu a těchto dvou živin.

Otrava močovinou

Látka s vysokým obsahem dusíku, močovina, se tvoří z rozpadu tělesných buněk a z bílkovin z potravin, které jsou využity jako kalorie. Pacienti, kterým hrozí otrava močovinou, obvykle přijímají vysokokalorickou stravu s nízkým obsahem bílkovin. Stres způsobený jejich nedostatkem může vést ke štěpení takového množství tělesných bílkovin, že se vytvoří více močoviny, než kdyby člověk přijímal stravu s vysokým obsahem proteinů. Stejně tak však množství močoviny v krvi rapidně stoupá, obsahujeli strava přehnaně vysoké množství bílkovin, a dále pak při nedostatku vitaminu B6.

Dieta při onemocnění ledvin

Protože se průběh každé Brightovy nemoci denně mění, musí lékař určit množství bílkovin, soli a tekutin na každý den. Stejně jako u diabetické diety se musí všechna vylepšení stravy provést v rámci těchto požadavků. Přísun bílkovin by měl být dostatečně vysoký, aby nahradil veškerý albumin, který se ztrácí v moči a stolici, obnovil tkáně, uspokojil všeobecné požadavky tělesné potřeby a naplnil požadavky stresu. Pokud je zakázán sodík, mohou být omezeny i bílkoviny z mořských ryb a zvířat, která jedí sůl, z masa, vajec, sýrů a mléka. Droždí obsahuje nízké množství sodíku stejně jako obilné klíčky, ořechy a nesolená arašídová pomazánka. Pokud lékař povolí vejce, je lepší používat dva žloutky místo jednoho celého vejce. Když je přísun bílkovin drasticky omezen, měl by pacient přijímat jen vaječné žloutky, droždí, jogurt, mléko a sýr. Posilující nápoj lze připravit z mléka nebo jakéhokoli ovocného džusu. Místo tuhých tuků by se na vaření a dochucování měly používat rostlinné oleje.

Doplňující přípravky by se měly soustředit na všechny živiny, které nemocný nedostává v potravinách (lecitin, cholin, vitamin A, B6, E, případně i vápník spolu s hořčíkem a vitaminem B2). Samozřejmé je respektování antistresové výživy a protože je zažívání obvykle nedostatečné, měl by nemocný při každém jídle užívat kyselinu chlorovodíkovou, zažívací enzymy, jogurt, acidofilní mléko nebo kulturu.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2008.