Skupina našich skeptiků, ovlivněná dialektickým materializmem jak hospodští střelci alkoholem, již několikrát hlasitým mručením odhlasovala na základě "statistického prověření" astrologických prognóz úsilí astrologů jako "pavědu". Jejím komerčním provozovatelům se pokusila předat svůj vlastní bludný kámen. Tím vzbudila také můj zájem o všechny "pavědy", neboť za nimi se obvykle skrývá úsilí badatelů, i když často nekvalifikovaných. Vždyť i pouhé samo úsilí o rozšíření poznání je vždy pozitivní, třebaže je směřováno do oblastí mimo rámec nynější, materializmu podřízené vědy.

Současná krize lidstva v tušeném přelomovém období pokročila natolik, že každému intuicí vybavenému člověku se musí jevit jako zřejmé, že její řešení neleží v materialistické rovině. Proto je nutné hledat i mimo etablované roviny poznání.

Východisko ze současné krize člověka jako bytosti vidím v rozvinutí jeho dosud zakrnělých schopností intuitivního poznání, jako jsou extrémní schopnost abstrakce, schopnost vnímání podprahových vibrací, jež nejsou s to zachytit přístroje, schopnost vnímání dějů v dalších dimenzích reality atd. Tedy schopností, které jsou dnes přístupné pouze jedincům na hranici smrti, při hlubinných meditacích, či v horším případě pod vlivem drog. Tyto schopnosti se zpřístupňují člověku po delší době jeho vlastních snah o rozvinutí duchovnosti, což se děje vždy na úkor hmotařského úsilí konzumentů (viz: usilujte nejprve o království ducha a ostatní vám bude přidáno.) Veden tedy takto směrovaným úsilím uložil jsem se k meditaci o podstatě astrologie do "české meditační polohy" (do lehu na divan) a uvolnil vědomí od indoktrinace, vyučované ve školách.

Genetické záhady

Před očima se mi objevilo prostorové uspořádání atomů šroubovice DNA s jednotlivými geny. Ty předurčují jisté i potenciální schopnosti a nemoci každého člověka. Jejich zjištěním pomocí rozboru DNA se v blízké budoucnosti dozvíme o dotyčném všechny jeho osobní dispozice, vlastně všechny varianty jeho pozemského osudu. Samotný mechanizmus vzniku tohoto dědičného základu našeho těla při oplození vajíčka spermií je jednou velkou záhadou. Vždyť DNA otce i matky jsou stále stejné, proč tedy i děti po jejich splynutí nejsou všechny stejné? Jako u jednovaječných dvojčat. Vždyť každý denně vidí, jak děti stejných rodičů jsou tak rozdílné! Otázku této rozličnosti nechal nahlédnout genetický výzkum posledních let. Badatelům se podařilo zaznamenat podivný proces, probíhající těsně po oplození, který označili jako skákající geny. Tento jev po splynutí spermie a vajíčka probíhá tak, že po počátečně vzniklém souhrnu genových dispozic obou stran se začnou v DNA přemísťovat jednotlivé purinové báze, ze kterých jsou vytvářena písmena genů. Jakoby z ničeho nic, tzn. bez zjištěného hmotného podnětu. Tímto procesem jsou některé geny (dispozice) v nově vzniklé DNA nového člověka aktivovány, jiné inaktivovány. Teprve když děj ustane, dědičná dispozice počatého člověka je hotova. Dále se již po celý další život nemění. Na to, proč tyto báze "z ničeho nic skáčou", je možné nalézt tři typy odpovědí. První je dialekticko-materialistická, která se z principu popírání jakékoliv vyšší síly opírá o víru v náhody chaosu. Tato hypotéza, obdobně jako při vysvětlování vzniku života a člověka z neživé hmoty v pramoři, vysvětluje svému kruhu "skeptiků", že oněmi purinovými bázemi v DNA nově vznikajícího jedince pohybují, v souladu s teorií chaosu, "soudružky" Šťastná a Náhoda. U postižených lidí i "soudružka" Nešťastná. Hledat jakékoliv pravidlo je prý nesmyslné, pátrat po nehmotném vlivu nevědecké. A vlastně zbytečné, protože podle ateizmu život nemá žádný nadčasový smysl a žijeme "jako existující bílkovina" jen jako změť či hra náhod chaosu atomů hmoty.

Pohled astrologů

Druhou možnou odpovědí na záhadu konstituování genů po početí je odpověď astrologická. Stoupenci tohoto postoje jsou přesvědčeni, že těmito bázemi a tím i osudem pohybuje prostorové postavení planet v okamžiku spojování genofondu otce a matky! Od tohoto přístupu k dispozicím člověka je odvozeno rčení, že někdo je narozen "na šťastné, nebo nešťastné planetě". Protože okamžik početí většinou není znám, posunuli dávní stoupenci tohoto přístupu k předurčení osudu člověka následky astrologického postavení o normální dobu těhotenství! Od tohoto posunu je odvozen první zdroj chyb astrologických výpočtů. Astrologie by měla zkoumat dispozice člověka podle postavení planet v okamžiku početí, o čemž se v mystických knihách také hovoří! Dokonce se tam doporučuje počít děti podle "hvězd". Protože délka těhotenství je různá a okamžik porodu má již druhořadý význam, současní astrologové pracují s "hauznumery". Časem ale přijde doba, kdy budou přesně známy genové dispozice konkrétního člověka, a to s pomocí počítačů a znalosti postavení planet může odhalit, nebo vyvrátit možnosti a velikost vlivů vzájemného prostorového působení. Prokáže se vliv jak na utváření genofondu v danou dobu počatých, tak na aktivizaci či neutralizaci činnosti přítomných genů okamžikem porodu. Že všechny atomy ve vesmíru "o sobě vědí", neboli jsou nějak spojeny, "je stará fyzikální vesta". Toto působení je vnímáno jako "prostorové vyzařování tvarů", viz třeba působení pyramid. Je tedy možné naprosto logicky předpokládat, že když Slunce, Měsíc, planety hýbou oceány atomů, mohou působit na ultrajemné děje při vytváření genofondu po spojení vajíčka a spermie! A tím následně na aktivaci, či inaktivaci genů neboli dispozic člověka, davů, národů. Tímto proměňující se prostorové uspořádání planetární soustavy zřejmě působí jako katalyzátor a spouštěč jak individuálních dispozic, tak nahromaděných společenských napětí. Vycítí-li astrolog typ společenského napětí a zná-li spouštěče aktivity a agresivity ve sluneční soustavě, může podle očekávaného pohybu planet předpovědět nastávající osobní a společenské krize.

Osud a "sudičky"

Tento výklad vzniku dispozic člověka a jeho vlastního i společenského osudu však osobně vnímám jako mechanistický. Je ještě příliš poplatný čtyřdimenzionálnímu světu a přisuzuje jeho Tvůrci pouze funkci "přihlížitele". To se s mým vnímáním okolních dějů neslučuje. Proto se přikláním k třetímu typu výkladu, který předpokládá, že oněmi dispozicemi (geny) už při jejich vzniku pohybují hlavně duchovní bytosti, vnímané materializmem omámeným jedincem jako pohádkové. Tyto bytosti byly občas vídány našimi předky v polospánku neboli ve stavu rozšířeného vědomí. Předkové je pojmenovávali jako "sudičky". Podle dnešního stavu duchovního poznání jim zasvěcení říkají osobní a civilizační duchovní vůdci. Ti na pozemský svět přicházející duši šijí při početí "tak říkajíc tělo a osud na míru". Prostřednictvím úpravy DNA dávají duši takové tělo, aby se v životě ve hmotnosti naučila z duchovních zákonů to, co se naučit má a na co v poměru ke své kvalitě stačí. A hledí rovněž i na to, aby si po "přidělení" poškozeného těla odpykala karmu z chování v předchozích hmotných životech. Duše tak dostane tělesné a osudové vybavení prostřednictvím jejím potřebám uzpůsobené DNA. Na tyto prostorově uspořádané atomy zárodečné hmoty pak opravdu působí prostorově uspořádaná a pohybující se planetární soustava. Po prvotním uspořádání DNA každého člověka osobními vůdci je zřejmě skutečně zákonité, že na aktivitu jednotlivých skupin genů působí prostorové uspořádání celé sluneční soustavy! Neboli je logické, že přes jemnost svého prostorového působení postavení Slunce, Měsíce a planet ovlivňuje dědičně dané dispozice podvědomí. Tím, že jsou dispozice každého člověka zasazeny v mechanizmu sluneční soustavy, možná galaxie, jsou vlastně našimi neviditelnými vůdci zasazeny do času! Takže vlastně služebníci Nejvyššího, kteří znají dispozice naší DNA i budoucí pohyby těles vesmíru, jsou skutečně vševědoucí! Odtud pojem vševědoucího Boha! Astrologové se snaží Vševědoucímu nahlédnout "do kuchyně". Ovšem znají jen jednu polovinu činitelů, totiž postavení planet. Netuší, co má v hlubokém nevědomí konkrétní klient v genofondu dáno od "sudiček". Nemohou tudíž vypočítat, jestli to které postavení planet něco spustí, nebo nespustí. Podobají se lovcům kaprů, kteří říkají, že loví ryby a naslepo střílí do rybníka. Občas nějakou "rybu" zasáhnou. Proto jim sem tam něco vyjde. Astrology tedy vyhledává jen ten, kdo rezignoval na snahu o kontakt s "nastavovateli" genů a tudíž na ně nemůže spoléhat. "Skoroateista" chce osud přechytračit tím, že něco využije, nebo se něčemu vyhne. Vlastně chce obehrát vyšší síly. Ale to není možné. Co v jedné konkrétnosti člověk dostane navíc, v jiné ztrácí. Jinak by "nahoře" nebyla spravedlnost! Ale ona je dokonalejší, než si největší fantasta dovede představit.

Proto bible radí: "Nedotazujte se hvězdopravců!" (Ale hledejte nejprve království boží.) Všichni, kdo se dotazovali, od Valdštejna po Hitlera, špatně dopadli. Ale sestavování a čtení horoskopů jako zábava je rozhodně lepší než "alkoholická spiritualita" ve společenských místnostech. Jsou-li horoskopy psychologicky dobře vytvořeny, ve smyslu: "tento týden řádí Mars, tak si dávej dnes pozor v dopravě, nepřejídej se (alespoň dnes), vyhni se konfliktním lidem" apod., mohou i užitečně podporovat správné postoje. A svět se v jejich přítomnosti zdá být ještě pestřejší, než jak jej vnímáme obvykle! A k tomu ještě ta legrace s mručením rozzuřených odpůrců "horoskopičin"!

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2008.