To jsem tomu dal. Čemu? Při cestách do Olomouce jsme obyčejně zašli s kamarádkou, nakladatelkou a spisovatelkou Hankou Jankovskou do kavárny U Mamky.

Milé posezení, dorty dobré. Onehdy po placení lakonicky prohodila: "No, máme na to půl hodiny." – "Na co?" – "No na cestu do rádia." – "Co tam?" – "Já ti to neřekla? Máš tam vyjednanou hodinku." – "To předtočíme i později." – "Ne, tohle jde rovnou ven." Zalapal jsem po dechu a vyšli jsme. Pak už to šlo ráz na ráz, ale klidný jsem nebyl. Při snaze upřímně pochválit krásy města jsem si v jakémsi výpadku spletl Olomouc s Českými Budějovicemi a pochválil jsem jim dominantu náměstí – Černou věž. Snad už mi to olomoučtí odpustili.