Povolené přídatné látky v ČR jsou uvedeny ve Sbírce zákonů, vyhláška č. 4/2008, z něhož vychází i dále užitý systém řazení a názvosloví. Jelikož jde o spis velmi rozsáhlý, jež běžnému člověku mnoho neřekne, pokusíme se tuto problematiku co nejvíce zjednodušit tak, aby si každý mohl udělat určitý základní přehled o působení těchto sloučenin. Další podrobnější informace k této problematice lze získat z velmi hodnotné publikace "Víme, co jíme..." od Dr. Terezy Vrbové či z dalších zdrojů. 

V zájmu našeho zdraví bychom měli upřednostňovat takové výrobky, které přídatné látky neobsahují. Že je to možné, si můžeme doložit např. na rozdílném přístupu k prodlužování trvanlivosti u stejného druhu výrobků: např. kečup od jednoho výrobce je sterilován pouze teplem (tak, jako při domácí výrobě), zatímco jiní za obdobným účelem užívají chemické konzervanty. A to si každý může přečíst na obalu!

Záleží tedy pouze na nás, zda vyvineme námahu potřebnou k tomu, abychom neopomínali vždy bděle sledovat, co to vlastně nakupujeme. Měli bychom upřednostňovat takové výrobky, jež přídatné látky buďto neobsahují vůbec, nebo jen jejich přijatelnější druhy, a to pouze v nižším množství. Tímto můžeme nejen zlepšovat svůj zdravotní stav, ale naším tlakem lze dokonce motivovat samotné výrobce k tomu, aby zařazo-vali do své nabídky širší sortiment výrobků bez přídatných látek. Pokud se kupříkladu marketingoví průzkumníci přesvědčí o tom, že nemalé množství lidí v supermarketu si jejich výrobky již téměř dalo do svého nákupního košíku, ale poté, co si na nich zkontrolují obsah, je opět vrátí do regálu, tak to ani jim, ani příslušným výrobním technologům na klidu jistě nepřidá a my máme naději, že se nad tím nejen zamyslí, ale i proto něco udělají.

"Známkování" přídatných látek

Následující informace by měly sloužit v prvé řadě k tomu, aby si každý mohl utvořit obecný přehled o tom, které přídatné látky jsou přijatelné, a kterým je naopak třeba se nejvíce vyhýbat. Za tím účelem bylo nutné vyvinout určitý systém hodnocení, který umožňuje porovnávat mezi sebou nejen rozsáhlou paletu užívaných přídatných látek, ale i rozličných potravinářských výrobků. K ohodnocení jednotlivých přídatných látek budeme užívat základní školní bodový systém, tzn. 1 označuje nejlepší, 5 je nejhorší.

Aby bylo možné udělat si úsudek o tom, jaký bude celkový dopad konkrétní vyráběné potraviny, jež obsahuje zároveň více přidaných látek, budeme výsledné působení posuzovat dle jejich součtu (vše v příručce). Je logické, že čím vyšší je celková suma, tím více je pravděpodobné, že jejich konečný dopad bude horší. Jak se budete moci sami přesvědčit, tak u některých reklamou propagovaných "pochutin", např. u mnohých pestře zbarvených cukrovinek, se dokonce můžete dostat až k hodnotám několika desítek! Aby si to každý mohl sám spočítat, přikročíme tedy k jejich "známkování":

"1": Takto lze označit takové přídatné látky, jež obecně a v rámci současných možností působí převážně příznivě. Tyto látky jsou buďto přirozeného původu a získávané z přírodních zdrojů, či vyrobené vhodným postupem tak, že jejich chemická struktura je s nimi identická. Jejich příprava byla často po usilovném bádání "opsána" z přírody a výsledné produkty by měly být shodné s přirozenými sloučeninami.

"2": Takto označené látky jsou z hlediska užívání méně vhodné, než sloučeniny zařazené do předchozí skupiny, ale přesto ještě převážně přijatelné. Buď jde o sloučeniny, které jsou vyrobené tak, že jejich chemická struktura není identická s látkami přírodního původu, ale je jim velmi blízká, nebo může jít o látky, které se v přírodě sice vyskytuji, ale nemají již tak příznivé působení, jako je tomu u hodnocení "1". Patří mezi ně např. i některé uměle připravené vitaminy, jejichž účinnost je oproti přírodním mnohonásobně nižší. Jelikož u látek zařazených do první i druhé uvedené skupiny prozatím nebyly při umírněném příjmu zjištěny výraznější vedlejší účinky, není třeba se jich přespříliš obávat.

"3": Tyto sloučeniny jsou již méně vhodné, ale pro zdravé jedince jsou v omezené míře ještě přijatelné. Obecně by měly být tyto látky pro náš organismus snadno odbouratelné a poté buďto zpracovatelné, či rychle vylučitelné z těla. Nepříznivé působení však může vyplynout obzvláště z jejich častého či neúměrně vysokého příjmu. Proto bychom měli bý u těchto látek již opatrnější a potraviny, jež je obsahují, bychom neměli konzumovat příliš často. Osoby trpící hypersenzitivitou by se jim samozřejmě měly snažit vyhýbat, stejně tak je třeba minimalizovat jejich příjem u malých dětí atd.

"4": Jde o látky, jež jsou již vzhledem ke svému možnému dopadu na náš organismus nevhodné a u nichž lze očekávat nepříznivé působení. Hlavně půjde o sloučeniny, které jsou připravovány synteticky a jejichž struktura naprosto neodpovídá přirozeným sloučeninám. Zde jsou zařazeny některé látky, které se sice v přírodě vyskytují, ale jež působí škodlivě, což bylo již klinickými pokusy prokázáno. Mnohdy též půjde o takové slouče-niny, jež se k průmyslově vyráběným potravinám přidávají často a ve vysokém rozsahu. Např. lze jmenovat fosfáty, kterých se užívá velmi mnoho typů, z čehož vyplývá i nežádoucí a neúměrný příjem fosforu. Abychom si udělali alespoň částečný přehled o rozsahu jejich užití, uvedeme některé z potravin, do kterých se fosfáty běžně přidávají: do tavených sýrů, uzenin, sušených výrobků (např. polévek), zmrzlin a mražených krémů, Cola nápojů, jemného trvanlivého pečiva a cukrářských výrobků, majonéz, moučkového cukru a dalších. Proto není překvapující, že jejich nadměrný příjem může způsobovat i určité problémy (kupř. u dětí je popisován tzv. syndrom hyperaktivity) a také zhoršené vstřebávání mnohých životně důležitých prvků jako je vápník či další nepostradatelné látky.

"5": Takto označeným látkám bychom se měli skutečně zásadně vyhýbat, neboť mají vzhledem ke svému původu a chemické struktuře výrazně nepříznivý účinek! Pokud proto nalezneme na obalu tyto látky, neměli bychom ve svém vlastním zájmu takovýto výrobek kupovat. Vždyť jsou mezi nimi i takové látky, nad kterými musí běžnému chemikovi až vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Některé přísady užívané v potravinářství jsou svojí strukturou blízce příbuzné sloučeninám, u nichž byla již dávno prokázána vysoká toxicita! Je zcela nelogické očekávat, že po drobné úpravě chemické struktury bude již vzniklá syntetická látka působit na náš organismus příznivě a nebude ho nijak zatěžovat. Některé z těchto látek jsou též v seriózních lékařských publikacích zařazovány mezi zdroje nejčastějších otrav. Při označování těchto látek na obalech se však můžeme setkat s naprosto neuvěřitelnými situacemi: V jednom regálu si na rozličných konzervách můžete přečíst, že výrobky obsahují E 250. Jednou však zákazník toto číslo nalezne označeno jako sůl, podruhé jako stabilizátor, jindy jako konzervant apod. Že se však jedná o toxický dusitan, o tom všichni výrobci raději taktně mlčí.

Tajemství výrobců potravin

Nemůžeme zde vyjmenovávat seznam všech éček a jejich negativních účinků - vše ve stručné a přehledné verzi najdete v útlé příručce Ing. Víta Syrového s názvem Tajemství výrobců potravin, kterou si můžete objednat u společnosti Phoenix Division Group na tel. 777 257 554, 371 782 003 nebo mailem Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Ing. Vít Syrový v knize Tajemství výrobců potravin