Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus - GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého nelze dosáhnout přirozenou rekombinací.

GMO je možné připravit pouze zásahem člověka, v přírodě by samy nikdy nemohly vzniknout. Proto jsou genetické modifikace předmětem mnoha diskusí. Zvláště ostrá diskuse se vede u geneticky modifikovaných rostlin (transgenní rostliny), které mohou sloužit pro lidskou výživu nebo jako zvířecí krmiva.

Zvířata GMO stravu odmítají

Podle českého Zákona 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, zahrnuje pojem "potraviny (a složky) nového typu" jak produkty podle Nařízení 258/1997/ES [2], tak i pro-dukty získané pomocí genetických manipulací, definované v nařízení 1829/2003/ES [4].

Státní orgány, které rozhodují o uvádění GM potravin na trh, na sebe berou obrovskou odpovědnost za zdraví veřejnosti. Sortiment GM potravin se neustále rozšiřuje a vědecké informace o jejich zdravotní nezávadnosti nemohou být vždy řádně ověřeny nezávislými orgány. Studie na zvířatech krmených GM potravinami prokázaly, že tyto potraviny mohou mít toxický vliv na některé orgány a systémy, jako jsou játra, slinivka, ledviny nebo reprodukční orgány. GM potraviny mohou měnit i hematologické, biochemické a imunologické parametry zvířat. Není rovněž bez zajímavosti, že zvířata odmítají stravu vyrobenou z GMO, a mohou-li si vybrat, dávají přednost geneticky nemodifikovaným potravinám. Není proto divu, že specialisté na lidskou výživu se nemohou shodnout v tom, zda GM potraviny představují pro člověka riziko, nebo zda jsou pro člověka zcela bezpečné. Nejrůznější vědecké studie dávají za pravdu oběma stranám, takže veřejnost je zmatená. I když se přikloníme na stranu studií, které prokazují zdravotní nezávadnost GM potravin, nelze zodpovědně říct, jaký vliv na zdraví člověka může mít jejich dlouhodobá konzumace.

Toxiny z GMO v tělech živočichů i člověka

Na internetových stránkách se objevuje mnoho případů, které dokumentují obavy, že GMO nejsou pro zdraví člověka bez rizik. V květnu 2011 uveřejnil Jeffrey M. Smith údaje o tom, že v tělech těhotných žen i jejich dětí se ještě před narozením hromadí toxin Bt. Smith je výkonným ředitelem kanadského Institute for Responsible Technology (Ústav pro zodpovědné technologie) autor mezinárodních bestsellerů o GMO (Seeds of Deception a Genetic Roulette: The Documented Health Risks of Genetically Engineered Foods).

Toxin Bt je obsažen v GMO kukuřici, která je vybavena genem z půdní bakterie Bacillus thurigiensis, který uvedený toxin produkuje, a to proto, aby byla kukuřice chráněná před hmyzem. Bt toxin tedy působí jako insekticid, porosty kukuřice nemusí být ošetřovány jinými nebezpečnými insekticidy a původně jak Monsanto, tak EPA (Environmental Protection Agency - agentura pro ochranu životního prostředí) deklarovaly, že Bt toxin nemá žádný dopad na spotřebitele, tedy na člověka.

Bt toxin se totiž používal jako postřikový insekticid i před zavedením GMO. V tom případě ho déšť postupně smýval a slunce ho rozkládalo, takže probíhala jeho biodegradace. Nicméně i tento postřik vyvolával u lidí alergie. V GM verzi má vlastně každá rostlina svoji láhev jedovatého postřiku v sobě a koncentrace Bt toxinu je tisíckrát vyšší než ve spreji. Právě proto, že používání Bt toxinu mělo svoji historii v zemědělství, byl povolen jako součást GMO.

Vliv GMO na těhotné ženy

Lékaři na univerzitní klinice v Quebeku analyzovali krev 30 těhotných a 39 netěhotných žen a nalezli Bt toxin v krvi u 93 % těhotných žen, a téměř vždy i v pupeční krvi jejich plodů. Byl nalezen i v krvi u 67 % netěhotných žen. Kromě toho, že se těmto výsledkům dostalo široké veřejné publicity, byly publikovány i v odborném časopise, kde je studie rozšířena o další toxiny z GMO kukuřice.

Poznatky o tom, že Bt toxin se objevuje v krvi člověka, nejsou zcela nové. Ve výzkumu sponzorovaném italskou vládou vykazovaly myši krmené GMO kukuřicí Monsanto celou řadu imunologických anomálií. Měly zvýšenou hladinu protilátek typu IgE a IgG, které jsou typicky spojovány s alergiemi a infekcí. Myši měly zvýšenou hladinu cytokinů (interleukinů), které jsou u lidí indikátory široké škály nemocí spojovaných se záněty až po rakovinu. Jejich imunitní systém vykazoval zvýšené T-buňky, vyšší počet lymfocytů, bazofilů a bílých krvinek, což může opět indikovat alergie a různé záněty. Myši měly rovněž symptomy otravy jater a ledvin. Existují však i práce, které prokazují naprostou bezpečnost GMO obsahujících Bt toxin. GMO rostliny obsahující Bt toxin, jako je kukuřice, rýže, lilek nebo bavlna, se rozšiřují na obrovských plochách v Indii, Číně, Kanadě a USA. V EU, kde je stále pěstování GMO plodin omezeno na několik povolených výjimek, většinou spojených s výzkumem, si nesmírný dopad této změny technologií nedokážeme představit. Je proto pochopitelné, že tyto GMO rostliny a jejich vliv na přírodu i člověka jsou stále v centru výzkumu.

Drobný korýš Daphnia magna, známý akvaristům jako potrava pro rybky, je po léta užíván jako modelový organismus v ekotoxikologickém výzkumu. Má totiž generační dobu asi dva týdny, a tak může být toxicita testována v poměrně krátkém čase. A tak v akutních testech toxicity nebyly u dafnií shledány žádné nežádoucí  účinky krmení obsahujícího pyl z Bt kukuřice. Norští výzkumníci krmili jedince korýše od narození buď GM kukuřicí, nebo kukuřicí, která nebyla geneticky upravena, a to po dobu 42 dnů . Zjistili, že dafnie krmené GM měly o polovinu kratší dobu přežití. Kladly také nižší počet vajec (109 oproti 141 u kontrol). Dafnie krmené normální kukuřicí byly výrazně větší (0,21 %). I z tohoto laboratorního testu je zřejmé, že GMO má jako potravina jiné vlastnosti než geneticky neupravená rostlina.

Přesvědčivé důkazy škodlivosti GMO na člověka

Nejpřesvědčivější však jsou pozorování z oblastí, kde se GMO rostliny pěstují v širokém měřítku. Mnoho zemědělců z Indie si stěžuje na přetrvávající svědění a vyrážky po kontaktu s GM rostlinami. Když pustili na plantáže po sklizni bavlny dobytek, ovce, kozy a buvoli zahynuli, nebo onemocněli. V jedné vesnici uhynul0 13 buvolů hned po prvním dnu pastvy. Každopádně, dříve než EU povolí průnik GMO na svoje území, měly by se pečlivě zhodnotit zkušenosti USA. V této zemi je totiž v roce 2011 geneticky modifikováno 93 % sóji, která se tam pěstuje, 86 % veškeré kukuřice a 93 % řepky. V letech 2008-2009 se uvádělo, že GM je 95 % cukrovky pěstované v USA. Lze tedy předpokládat s jistotou, že produkty, které dnes nesou označení "100% USDA Organic?, jsou GMO. K tomu, abychom mohli považovat GMO za bezpečné a přinášející prospěch, je třeba získat odpovědi na mnoho otázek, které se postupně vynořují, jako jsou například:

• Jak ovlivňují GMO plodnost?
• Jak zasahují do nitroděložního vývoje?
• Jak zasahují do hormonálních regulací?
• Jak ovlivňují stárnutí?
• Jaký mají vliv na střevní flóru?
• Jak ovlivňují imunitní systém?

Doufejme, že odpovědi na tyto otázky přijdou dříve než GMO potraviny na náš stůl.

Potraviny nového typu přestavují pro obyvatele zemí EU vítané obohacení jídelníčku o potraviny a potravinářské speciality, které byly donedávna dostupné jen omezenému počtu lidí v geograficky vy-mezených oblastech. Jde o skupinu potravin, jejichž počty budou narůstat. Mnohé oblasti světa, zejména tropické a subtropické regiony, mají pro produkci PNT značný a většinou dosud nevyužitý potenciál. Aby byly PNT bezpečné, musí však jejich výrobci předložit dostatek důkazů o jejich původu a kvalitě. Všechny PNT musí splňovat požadavky stanovené legislativou pro běžné potraviny, a navíc musí být za účelem ochrany veřejného zdraví podrobeny v EU zvláštnímu schvalovacímu řízení.

Prof. RNDr. Anna Strunecká, Dr.Sc. a prof. RNDr. Jiří Patočka, Dr.Sc. v knize Doba jedová 2, nakl. TRITON, H. Čechová

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2014.