Marcela v sobě několik let potlačovala tlak rodičů, kteří jí naprogramovali kariéru lékařky. Ona však z lékařské fakulty utekla a velice rychle se provdala za staršího muže, který jí učaroval svým vtipem, šarmem. Žil však v zahraničí, tak se za ním mladá žena musela od svých rodičů po velké hádce odstěhovat. Marcelino štěstí však netrvalo dlouho. Muž, se kterým chtěla strávit celý život a měla s ním ročního syna, dostal rakovinu slinivky a zemřel.

Po krátké době se Marcela vrátila k rodičům a provdala se za svého druhého muže, kterému porodila dvě dcery. Její druhé manželství ale není šťastné, je vznětlivá, nespokojená a tím trpí celá její rodina. Marcela pracuje již řadu let jako zdravotní sestra v domově důchodců. Denně se setkává se silnými emocemi svých klientů – projevy smutku, zoufalství, beznaděje, zlosti a agrese. Cítí vlastní bezmocnost, když není schopna trpícím pomoci. Vrací se jí pocity z doby, kdy nedokázala pomoci ani svému prvnímu muži.

Žádala mne o pomoc, byla sklíčená, cítila se bezmocná a nespokojená sama se sebou. Měla pocit nedostatku uznání od svého zaměstnavatele. Trpěla i častými poruchami spánku, nechutí k jídlu, srdečními a dýchacími potížemi spojenými s vysokým krevním tlakem. Vnímala jsem nutnost začít hledat řešení a neponechávat ji ani v pocitu oběti, ani v sebeobviňování. Marcela se rozhodla převzít za sebe zodpovědnost. Uvědomila si, že její okolí na ni reaguje tak, jak vnímá její vyzařování vůči sobě. Věděla jsem, že to, co se odehrálo v jejím minulém životě, je zdrojem potíží v životě současném. Nedokázala odpustit rodičům ani svému prvnímu manželovi, který předčasně zemřel. To vše se u ní postupně projevilo syndromem vyhoření.

Nahlédnutím do Marcelina předchozího života jsem viděla, že se provdala za svého prvního manžela v současném životě. Byl to krásný muž, výborný tanečník, nosil jí květiny a sliboval, že ji bude nosit celý život na rukou. Rodičům Marcely se její nápadník líbil a Marcelin otec mu tehdy poskytl práci výběrčího daní. Věřil, že by ho zeť neokradl, ale opak byl pravdou. Otec udělal podrobnou kontrolu a zjistil, že zeť okradl během krátké doby nejen jeho, ale i chudáky, kterým bral z toho mála, co měli. Manželova zrada byla pro Marcelu těžkou ranou a zdrojem frustrace. Byl odsouzen a zavřen do žaláře, kde si po krátké době vzal život.

V této tragédii sehrála významnou roli i Luna, která byla v kritickém postavení již při jeho narození v tomto minulém životě. Luna má velký vliv na duševní choroby a na extrémní projevy chování. Marcela si tehdy nedokázala bez manžela svůj život představit a za jeho smrt se dlouhá léta obvinovala, až onemocněla sama zákeřnou chorobou, které podlehla.

Díky poznání jednoho z předchozích životů se Marcela cítila osvobozena a začala měnit svůj způsob života. Život pro ni začal být radostnější, plný světla i lásky, a tak mohlo časem přijít uzdravení její duše. Vybrala si jinou cestu, než jakou šla doposud. Už se nemusí bát ani svého příštího osudu a ani podivných následků.