Hovory s Bohem (4)
-
Vytvořenočtvrtek 27. červen 2024 13:09
-
AutorHana Čechová
-
Oblíbené2516 Hovory s Bohem (4) /lektori-setkani/item/2516-hovory-s-bohem-4.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Když máme svobodnou vůli - můžeme si tedy dělat co chceme?
Nikdo jiný vás nikdy nebude soudit, neboť proč by měl Bůh soudit tvory, které sám stvořil? Kdybych byl chtěl, abyste dělali všechno dokonale, byl bych vás nechal ve stavu naprosté dokonalosti, z kterého pocházíte. Cílem celého životního procesu je, abyste objevili sami sebe, abyste sami sebe vytvořili takové, jací skutečně jste - a jakými skutečně chcete být. Tím však nemůžete být, pokud nemáte možnost být něčím jiným.
Měl bych vás tedy trestat za to, že jste učinili rozhodnutí, které jsem vám umožnil? Kdybych nechtěl, abyste učinili toto druhé rozhodnutí, proč bych vám k tomu dával příležitost? Na tuto otázku si musíte odpovědět, než mi připíšete roli odsuzujícího Boha.
Proto odpověď na tvou otázku zní: ano, můžete si dělat, co chcete a nemusíte se bát odplaty. Bude však dobré, když si uvědomíte důsledky vašich činů. Důsledky jsou přirozené následky a jsou něčím jiným než odplatou nebo trestem. Následky jsou prostě tím, k čemu vede aplikace přírodních zákonů. Jsou tím, co se děje v důsledku toho, co se událo předtím. Veškerý fyzický život funguje ve shodě s přírodními zákony a jestliže si tyto zákony zapamatujete a budete se jimi řídit, zvládnete život na fyzické úrovni. To, co vám připadá jako trest, nebo to, co považujete za zlo - není ničím jiným, než působením přírodních zákonů.
Kdybychom tyto zákony znali a řídili se jimi, neměli bychom už nikdy žádné problémy? To jsi chtěl říci?
Nikdy byste neměli pocit, že jste v "nesnázích". Žádnou životní situaci byste nepovažovali za prob-lém. Žádná okolnost by vám nenaháněla strach. Skoncovali byste se svým strachem, pochybnostmi a obavami. Žili byste tak, jak si představujete, že žili Adam a Eva ? ne jako odtělesnění duchové ve sféře absolutna, nýbrž jako ztělesnění duchové ve sféře relativity. A přece byste měli veškerou svobodu, radost, klid, moudrost a schopnosti Ducha, jímž jste. Byli byste naplněnými bytostmi. To je cílem vaší duše ? plně realizovat sama sebe, zatímco přebývá v těle, stát se ztělesněním všeho, čím skutečně je.
To je můj plán. To je můj ideál - že se budu realizovat skrze vás. Že se rozumové poznání změní ve zkušenost, abych mohl empiricky poznat sám sebe. Já jsem stanovil zákony vesmíru. Jsou to dokonalé zákony, které zaručují dokonalé fungování fyzického světa. Viděli jste někdy něco dokonalejšího, než je sněhová vločka? Její složitost, strukturu, symetrie, její shodu se sebou samou, její odlišnost od všeho ostatního... Žasnete nad zázrakem tohoto přírodního jevu. Jestliže však mohu udělat tohle s jednou sněhovou vločkou, co si myslíte, že mohu udělat s celým vesmírem? Kdybyste viděli jeho symetrii, dokonalost jeho struktury - od největšího tělesa až po nejmenší částici - nebyli byste schopni to pochopit. Neumíte si představit implikace ani toho mála, co jste schopni zahlédnout. Nicméně si uvědomujete, že takové implikace existují - jsou však mnohem složitější než cokoli, co můžete pochopit. Váš Shakespeare to vyjádřil nádherně: Jsou věci mezi nebem a zemí, o nichž lidská moudrost nemá ani zdání.
Jak mohu tyto zákony poznat? Jak se je mohu naučit?
Nejdřív se úplně uklidni. Uklidni vnější svět, aby ti vnitřní svět přinesl poznání. Právě toto vnitřní poznání všichni hledáte, ale nemůžete je najít, zabýváte-li se pouze vnější realitou. Proto se snažte žít ve své duši. A jestliže v ní nežijete, vycházejte z ní ve svém vztahu k vnějšímu světu. Pamatujte si tento axiom:
Nežijete-li ve své duši, o hodně přicházíte. Opakujte si to v první osobě, aby to znělo osobněji: Jestliže nežiji ve své duši, o hodně přicházím. Celý život o něco přicházíte. Ale tak to nemusí být. Není nic, čím byste nemohli být, není nic, co byste nemohli dělat. Není nic, co byste nemohli mít.
To zní, jako bys mi sliboval rajské slasti.
Co jiného bys očekával od Boha? Věřil bys mi, kdybych ti sliboval méně? Tisíce let lidé nevěřili Božím slibům, protože jim připadaly příliš krásné. A proto jste si vybrali menší slib - menší lásku. Neboť nejkrásnější Boží slib vychází z nejušlechtilejší lásky. Neumíte si představit dokonalou lásku, a proto si neumíte představit dokonalý slib. Právě tak jako dokonalého člověka. Proto nevěříte ani ve své já. Protože nevěříte v nic, nevěříte ani v Boha. Neboť víra v Boha produkuje víru v největší Boží dar - v bezpodmínečnou lásku a v největší Boží slib - v neomezený potenciál.
Řeči o neomezeném potenciálu jsem slyšel už dříve. Ty však neodpovídají lidské zkušenosti. Nemluvím o problémech, které mají průměrní lidé - ale co problémy těch, kteří se narodili s nějakým duševním nebo tělesným omezením? Mají i oni neomezený potenciál?
Píšete o tom ve vašich posvátných knihách - mnoha způsoby a na mnoha místech.
Uveď nějaký příklad.
Přečti si například šestý verš v jedenácté kapitole první knihy Pipette.
Je tam psáno, "Potom Bůh řekl: 'Pohleďme, je to jeden lid a pro všechny je jeden jazyk, a tohle začínají dělat. Ano, není teď nic, co by zamýšleli udělat a co by bylo pro ně nedosažitelné.'"
To se ale netýká slabých a postižených - netýká se to lidí, kteří jsou něčím omezení.
Myslíš si, že jsou něčím omezení, aniž si to sami zvolili? Domníváš se, že se lidská duše setkává s problémy náhodně? To si skutečně myslíš?
Chceš říci, že si lidská duše vybírá předem, jakým životem bude žít?
Ne, to by zmařilo smysl vašeho setkání s problémy. Cílem je vytvořit váš život ? a tím vytvořit vaše já - v nádherném přítomném okamžiku. Svůj život si tedy nevybíráte předem. Můžete si však vybírat lidi, místa a události, problémy a překážky, příležitosti a možnosti, z nichž vytvoříte svůj život. Můžete si vybrat barvy pro svou paletu a nástroje pro svou dílnu. Co vytvoříte, záleží jen na vás. Váš potenciál je neomezený ve všem, co chcete udělat. Nemyslete si, že duše ztělesněná v těle, kterému říkáte omezené, nedosáhla svého plného potenciálu, neboť nevíte, čeho taková duše chtěla dosáhnout. Neznáte její program. Neznáte její záměry. Proto žehnejte každému člověku a každé situaci a buďte za všechno vděční. Tak potvrzujete dokonalost Božího světa a projevujete svou víru, neboť v Božím světě se neděje nic náhodně a neexistuje nic takového jako shoda okolností. Svět není bičován nahodilými událostmi ani tím, čemu říkáte osud. Je-li sněhová vločka naprosto dokonalá, nemyslíte si, že totéž lze říci o něčem tak nádherném, jako je váš život?
Dokonce i Ježíš léčil nemocné. Proč by je léčil, kdyby byli v tak dokonalé kondici? Ježíš neléčil nemocné proto, že by je považoval za nedokonalé. Léčil je proto, že viděl, že jejich duše to vyžadují jako součást svého procesu. Viděl dokonalost celého procesu. Uvědomoval si záměr duší. Kdyby si byl myslil, že všechny nemoci, duševní nebo tělesné, představují nedokonalost, nevyléčil by všechny lidi na této planetě? Pochybuješ snad, že by toho byl schopen?
Ne. Věřím, že by toho schopen byl.
Dobře. Proč to tedy neudělal? Proč nechal některé trpět, zatímco jiné léčil? Proč Bůh připouští jakékoli utrpení? Tuto otázku jsem již slyšel a odpověď zůstává stejná. Životní proces je dokonalý - a všechno živé vzniká ze svobodné volby. Není správné do takové volby zasahovat ani o ní pochybovat. Obzvlášť nevhodné je odsuzovat ji. Správné je pozorovat životní proces a pak udělat pro duši všechno, co jí pomůže učinit vyšší rozhodnutí. Proto rozhodnutí druhých pozorujte, ale neodsuzujte je. Uvědomte si, že jejich rozhodnutí je v daném okamžiku dokonalé - ale buďte při-praveni jim pomoci ve chvíli, kdy chtějí učinit nové rozhodnutí ? vyšší rozhodnutí. Vstupte do společenství duší druhých lidí a jejich záměry a cíle vám začnou být jasné. To dělal Ježíš s těmi, které léčil - a se všemi, jejichž životy ovlivnil. Ježíš vyléčil všechny, kteří ho o to požádali. Neléčil každého. Kdyby to byl dělal, porušil by posvátný zákon vesmíru. Dovolte každé duši jít svou cestou.
Ale to by znamenalo, že nesmíme pomáhat nikomu, kdo nás o to nepožádá? Jistě že ne, neboť to bychom nebyli schopni pomoci hladovějícím dětem v Indii, trpícím masám v Africe ani chudým a poníženým kdekoli na světě. Veškerá dobročinná činnost by byla zakázaná. Aby nám bylo dovoleno udělat něco, co je zjevně správné, musíme čekat, dokud někdo nezačne zoufale volat o pomoc?
Odpověď na tuto otázku je zřejmá. Je-li něco zjevně správné, udělejte to. Dobře však posuzujte, co je "správné" a co "nesprávné". Věci jsou správné nebo nesprávné jen proto, že si to myslíte. Zda je něco správné nebo nesprávné závisí na subjektivním názoru založeném na osobním systému hodnot. Svým subjektivním hodnocením vytváříte své já ? vaše osobní hodnoty určují, čím jste. Svět je takový, jaký je, abyste mohli činit takováto rozhodnutí. Kdyby byl svět dokonalý, proces vytváření vašeho já by skončil. Právníkova kariéra by skončila, kdyby přestaly existovat soudní pře. Lékařova kariéra by skončila, kdyby přestaly existovat nemoci. Filozofova kariéra by skončila, kdyby neexistovaly.
Všichni bychom přestali tvořit, kdyby nebylo co tvořit. Všichni máme zájem na tom, aby celý proces pokračoval. Přestože říkáme, že bychom rádi vyřešili všechny problémy, neodvažujeme se je vyřešit, protože bychom neměli co na práci. Představitelé válečného průmyslu si to uvědomují velmi dobře. Z toho důvodu jsou proti jakékoli vládě, která by chtěla navždy skoncovat s válkou - kdekoli na světě!
Lékařský establishment si to také uvědomuje. Proto se v zájmu svého přežití tak horlivě brání proti jakémukoli zázračnému léku ? nemluvě o možnosti samotných zázraků.
Vaší náboženské obci je to také jasné. Proto napadá jakékoli pojetí Boha, které nezahrnuje strach, soud a odplatu, a odmítá jakoukoli definici já, která nezahrnuje její vlastní představu jediné pravé cesty k Bohu.
Jestliže řeknu člověku, ty jsi Bůh - k čemu je potom náboženství? Jestliže mu řeknu, jsi vyléčen, k čemu je potom lékařská věda? Jestliže mu řeknu, budeš žít v míru, k čemu jsou potom vyjednavači míru? Jestliže řeknu, že všechno funguje, k čemu jsou potom všichni ostatní? K čemu jsou například instalatéři?
Na světě jsou v podstatě dva druhy lidí: ti, kteří vám dávají věci, které potřebujete, a ti, kteří tyto věci spravují. V jistém smyslu jsou údržbáři i řezníci, pekaři, výrobci svíček a všichni ostatní, kteří vám dávají potřebné věci. Neboť toužit po něčem znamená potřebovat to. Proto si dávejte pozor, aby se vám touha nestala návykem.
Chceš říci, že na světě budou vždycky problémy? Chceš říci, že chceš, aby to tak bylo?
Říkám, že svět existuje tak, jak existuje - stejně jako sněhová vločka existuje tak, jak existuje - přesně podle plánu. Vy jste jej takovým udělali - stejně jako jste udělali svůj život přesně takovým, jaký je.
Já chci to, co chcete vy. Jakmile budete chtít opravdu skoncovat s hladem, na světě přestane být hlad. Dal jsem vám všechno potřebné, abyste to mohli udělat. Ale vy to neuděláte. Ne proto, že to udělat nemůžete. Mohli byste skoncovat s hladem hned zítra. Vy to však udělat nechcete. Tvrdíte, že existují dobré důvody, aby denně umíralo hladem 40 tisíc lidí. Žádné dobré důvody neexistují. Říkáte, že proti tomu nemůžete nic dělat, a přitom každý den přivádíte na svět 50 tisíc novorozenců. A tomu říkáte láska. Tomu říkáte Boží plán. Takový plán postrádá jakoukoli logiku, nemluvě vůbec o soucitu.
Ukazuji vám, že svět existuje tak, jak existuje, protože to tak chcete. Systematicky ničíte životní prostředí a přitom označujete takzvané přírodní katastrofy za důkaz krutosti Boha nebo Přírody. Podvádíte sami sebe, neboť právě vaše způsoby jsou kruté.
Nic není mírnější než Příroda. A nikdo není k Přírodě krutější než člověk. A přesto odmítáte veškerou odpovědnost. Říkáte, že to není vaše vina, a v tom máte pravdu. Neboť to není otázka viny, je to otázka volby. Můžete se rozhodnout, že hned zítra přestanete ničit deštné pralesy. Můžete se rozhodnout, že přestanete ničit ochrannou vrstvu ozonu kolem zeměkoule. Můžete se rozhodnout, že přestanete ničit světový ekosystém - ale uděláte to?
Podobně můžete hned zítra skončit všechny války. Jednoduše. Snadno. Záleží jen na tom, zda se všichni dohodnete. Nemůžete-li se však dohodnout na něčem tak jednoduchém, jako je skoncování se zabíjením lidí, jak můžete žádat Boha, aby dal váš život do pořádku? Neudělám pro vás nic, co neuděláte vy pro sebe. Tak hovoří zákon a tak hovoří prorokové.
Svět je v takovém stavu, v jakém je, kvůli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili. (Nerozhodnout se znamená rozhodnout se.)
Země je v takovém stavu, v jakém je, kvůli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili.
Váš vlastní život je takový, jaký je, kvůli vám a rozhodnutím, která jste učinili - nebo neučinili.
To, že mě např. přejelo nákladní auto, vůbec nezáleželo na mém rozhodnutí! Nezáleželo na mém rozhodnutí ani to, že jsem byl přepaden lupičem.
Vy všichni jste zodpovědní za situace, které v lupiči probouzejí touhu krást. Všichni vytváříte vědomí, které umožňuje znásilňování žen. Teprve když v sobě samých uvidíte to, co je příčinou zločinu, začnete napravovat podmínky, jež k němu vedou. Nakrmte hladové, vraťte důstojnost chudým. Dejte příležitost méně talentovaným. Skoncujte s předsudky, které udržují masy v beznadějné situaci. Odhoďte všechna omezení a tabu týkající se sexuální energie - pomozte druhým pochopit nádheru sexuality a zaměřte ji správným směrem. Když to uděláte, navždy skoncujete s násilím.
Pokud se týká takzvaných "nehod", naučte se je přijímat jako součást velké mozaiky. Přišli jste na svět, abyste si vypracovali individuální plán, jak spasit sami sebe. Spása však neznamená, že se vyhnete nástrahám ďábla. Neexistuje nic takového jako ďábel, a neexistuje peklo. Snažíte se vymanit ze zapomnění nerealizovaného života. A v tomto procesu nemůžete neuspět. Jestliže si to však neuvědomíte, budete považovat život za neustálý boj. Můžete tomu uvěřit natolik, že si kolem boje vytvoříte celé náboženství. Takové náboženství vás bude učit, že boj je smyslem života. To je však špatné učení. Život se vyvíjí tím, že nebojujete. Vítězství dosáhnete tím, že se odevzdáte.
Nehody se stávají, protože se stávají. Určité prvky životního procesu, které se sešly v určitou dobu a určitým způsobem, vedly k určitým výsledkům - k výsledkům, které z různých důvodů považujete za nepříznivé.
A přesto z hlediska programu vaší duše nemusejí být tak nepříznivé. Řeknu vám tohle: Neexistují shody okolností a nic se neděje "náhodně". Každou událost si vybí-ráte, abyste mohli vytvořit a poznat to, čím skutečně jste. Všichni skuteční Mistři si to uvědomují, proto si zachovávají klid a rozvahu i v nejhorších chvílích života.
Velcí učitelé vašeho křesťanského náboženství si to uvědomují. Vědí, že Ježíše nevyvedlo z klidu ani ukřižování, protože to očekával. Mohl odejít, ale neodešel. Mohl celý proces zastavit, kdykoli by se mu zachtělo. Měl k tomu dostatečnou moc. A přesto to neudělal. Nechal se ukřižovat, aby osvobodil člověka. Říkal lidem, podívejte se, co mohu udělat. Dívejte se na to, co je pravdivé. A uvědomte si, že tohle všechno můžete udělat i vy. Neboť neřekl jsem vám, že jste Bohové? Vy mi však nevěříte. Jestliže tomu nevěříte, věřte v sebe a věřte ve mne.
Ježíš byl tak soucitný, že si našel způsob, jak ovlivnit svět, aby se všichni lidé dostali do nebe (se-berealizace) skrze něho, neboť Ježíš přemohl utrpení a smrt. A totéž můžete udělat i vy.
Kristus neučil, že získáte věčný život - učil, že ho už máte; neučil, že budete bratry v Bohu ? učil, že jimi už jste; neučil, že dostanete všechno, co chcete - učil, že to už máte.
Nic jiného nepotřebujete vědět. Neboť jste tvůrci své reality a váš život nemůže být jiný než takový, jak si ho představujete. Svůj život vytváříte svým myšlením. To je první krok tvůrčího aktu. Bůh Otec je myšlenka. Vaše myšlenka je rodičem, který dává vzniknout všemu.
Tohle je jeden ze zákonů, které si musíme zapamatovat? A jaké jsou další?
Od počátku času vás učím všechny zákony. Vysvětluji vám je znovu a znovu. Posílám vám jednoho učitele za druhým. Vy je však neposloucháte. Vy je zabíjíte.
Ale proč? Proč zabíjíme ty nejzbožnější lidi mezi námi?
Protože odmítají každou vaši myšlenku, která mě popírá. A vy mě musíte popírat, jestliže popíráte své já.
Proč bychom chtěli popírat tebe nebo sebe?
Protože se všichni bojíte. A protože se vám mé sliby zdají být příliš dobré. Protože nemůžete přijmout nejvyšší Pravdu. A proto se omezujete na duchovnost, která učí strach a závislost a nesnášenlivost, místo aby učila lásku a moc a pochopení.
Jste naplněni strachem - a největší strach máte z toho, že můj největší slib může být největší lží. A proto si vytváříte různé fantazie. Tvrdíte, že každý slib, který vám dává moc a zaručuje vám Boží lásku, musí být falešným slibem ďábla. Říkáte si, že jedině ďábel by vám mohl dát takový slib - aby vás svedl k falešné představě strašného, žárlivého, mstivého a trestajícího Boha.
Přestože tyto vlastnosti odpovídají spíš definici ďábla (kdyby nějaký vůbec existoval), připisujete je Bohu, abyste nemuseli přijmout Božské sliby svého Stvořitele ani Božské vlastnosti svého já. Taková je moc strachu.
Snažím se svého strachu zbavit. Můžeš mi říci o dalších zákonech?
První zákon říká, že můžete dělat, být a mít všechno, co si umíte představit. Druhý zákon říká, že přitahujete všechno, čeho se bojíte.
Proč je tomu tak?
Emoce je síla, která přitahuje. To, čeho se bojíte, zakusíte. Zvířata - která považujete za nižší životní formu - okamžitě poznají, když se jich bojíte. Rostliny - které považujete za ještě nižší životní formu - reagují mnohem lépe na lidi, kteří je milují, než na lidi, kteří o ně nemají zájem.
Nic z toho není náhodné. Ve vesmíru není nic náhodného - existuje jen velký plán; neuvěřitelná "sněhová vločka".
Emoce je energie v pohybu. Když rozproudíte energii, vyvoláte účinek. Jestliže rozproudíte dostatek energie, vytvoříte hmotu. Hmota je nahromaděná energie. Manipulujete-li energií určitým způsobem a dostatečně dlouhou dobu, dostanete hmotu. Každý Mistr zná tento zákon. Je to alchymie vesmíru. Je to tajemství života.
Myšlenka je čistá energie. Každá myšlenka je tvůrčí. Energie vaší myšlenky nikdy neumírá. Nikdy. Opouští vaši bytost a rozšiřuje se do celého vesmíru. Myšlenka je věčná. A všechny myšlenky koagulují; všechny myšlenky se setkávají s ostatními myšlenkami a vytvářejí pro-měnlivou strukturu nevýslovné krásy a neuvěřitelné složitosti.
Energie přitahuje energii stejného druhu - a vytváří "nakupení" stejné energie. Když se setká dostatečné množství podobných "nakupení", spojí se dohromady.
Neal Donald Walsch v knize Hovory s Bohem 1,
nakladatelství PRAGMA
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2014.