Poučení se z minulého života
-
Vytvořenoúterý 25. březen 2014 22:18
-
AutorMarkéta Steinbergerová
-
Oblíbené2474 Poučení se z minulého života /lektori-setkani/item/2474-pouceni-se-z-minuleho-zivota.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Nedávno mi napsala jedna z mých klientek, velice příjemná žena, která si během let prošla několika zklamáními. Díky tomu, že jsem jí pomohla nahlédnout do jejího předchozího minulého života, pochopila, jaká je nyní její současná cesta.
"Potkala jsem ve svém životě partnera, jehož jsem hned od prvního dne milovala, neboť mě připadalo, že už ho velmi dobře znám. Nedokázala jsem si to vysvětlit, ale přijímala jsem tu skutečnost tak, jak přišla, a byla jsem šťastná. Zajímavé bylo, že on náš vztah cítil stejně jako já. Vztah se vyvíjel tak neuvěřitelně pozitivně – myslela jsem si, že jsem konečně potkala člověka, který dokáže vidět věci stejnýma očima jako já, ale jen do té doby, než mě požádal o první půjčku peněz. Zpočátku jsem to brala jako samozřejmou věc, ale když se požadavky zvyšovaly, začalo mě to být trochu podezřelé. On to zřejmě vycítil a začal vyvolávat nesmyslné žárlivé scény, které se stupňovaly, až vygradovaly. Byla jsem velmi nešťastná. Začala jsem hledat pomoc a chtěla jsem vědět, proč se to vše tak změnilo. Kde se stala chyba? A pomoc přišla – díky paní Markétce jsem poznala svůj minulý život, ve kterém jsme se s mým současným přítelem již setkali.
Zde tedy uvádím příběh z minulého života, který mi otevřel mi oči a objasnil to, co se mi dělo v tomto životě: V minulém životě jsem byla velmi bohatá žena a vlastnila jsem velké panství. Bohužel mi zemřel muž, kterého jsem nesmírně milovala. Na mém panství pracoval mladý zahradník, který mi připomínal mého muže za mlada. Byl velmi pracovitý a milý a já jsem s ním začala trávit mnoho času, ke zděšení celého panství. Jednoho dne jsme spolu byli na naší obvyklé procházce u jezera a on si mi postěžoval, že celý život byl chudý, každý se mu vysmíval a že by chtěl být jednou v životě také tak bohatý jako já. Slíbila jsem mu, že od dnešního dne již chudý nebude.
Sepsala jsem závěť, ve které jsem mu odkázala část panství. Nikdo z mého okolí to nechápal a považoval můj čin za pošetilost, já jsem si ale stála za svým. Druhého dne jsem přišla na naše místo, kde jsme se vždy setkávali a dlouho hovořili, ale on nepřišel. Neobjevil se ani v dalších dnech. Začala jsem přemýšlet, co se děje, až mě napadlo, že to může souviset s mojí závětí. Chtěla jsem se o tom přesvědčit, proto jsem ho nechala vyhledat se zprávou, že jsem vážně onemocněla a chtěla bych ho ještě vidět. Hned druhý den mě navštívil a domluvili jsme si schůzku u jezera. Byla jsem však již prozíravá a zajistila si ochranu. Když jsme se u jezera sešli, vybídl mě, abych si sedla do loďky, že se trochu projedeme. Jakmile jsem však nasedla do loďky, rozhoupal ji a odstrčil od břehu tak, abych se převrhla a utonula. Pak utíkal k lesu, kde na něj čekala jeho přítelkyně. Byl však zastižen mými ochránci a uvězněn za pokus o vraždu a odsouzen k trestu smrti. Mně se ho ale opět zželelo a nechala jsem ho propustit a vyhostit z panství. Svou závěť jsem ovšem zrušila.
Teď už vím, že onen muž do mého současného života nepřišel proto, aby se stal mou osudovou láskou. Vrátil se, aby získal to, co mu nepatřilo a co se mu nepodařilo tenkrát získat.
A já jsem prozřela a včasným ukončením vztahu jsem se vyvarovala mnohem větším ztrátám. Děkuji, že jsem dospěla k pravdě a poznání.
Jana, čtenářka Phoenixu