Ženy versus muži v rukopisech

K tomuto pojednání jsem vybral čtyři manželské páry, z nichž tři ženy si na své muže stěžovaly. Z mužů si na ženy nestěžoval ani jediný.

Začnu paní inženýrkou X. Y., v jejímž rukopise převládají girlandy "zavináčovité". Příkladně u  písmene "u" jde o zpětný tah, který je veden více doleva, čímž vznikne malá smyčka místo hrotu. Grafologie této smyčce přisoudila znak narcismu. Stejně tak jako Narkissos v antické báji očarován ulpívá na svém obrazu ve studni, shlížejí se autoři zavináčů ve všem, co konají. Jsou li laskaví, štědří, šikovní, nebo se o něco zaslouží, dávají to svému okolí okázale na vědomí. Ten, kdo to nevidí nebo neuznává, rozhodně nebude jejich přítelem. Narcismus je projevem vypočítavosti, sobeckosti a potřeby uplatňovací.

Paní inženýrka mi po dvou rozvodech zaslala svůj rukopis (1), který zavináči přímo hýřil. Poskytla mi také písmo svých exmanželů. Žádala mě o rozsouzení, kdo rozvody zavinil. Nad odpovědí jsem nemusel vůbec váhat, ale pro jistotu jsem požádal ještě o rukopisy jejích rodičů. Oba, rovněž vzdělanci, měli zavináčů více než ona. Její bývalí manželé byli sice "jen" středoškoláci, ale grafologicky zcela čistí. Snažil jsem se to paní inženýrce taktně vysvětlit, ale vůbec se mi to nepodařilo. Oni jsou ti narcisté i velmi tvrdohlaví.

Proč se jen hádáme?

Paní Daně z Prahy je třicet roků, má dvě děti a následující problém:

"S manželem si nerozumíme a velmi často se hádáme, ale nemyslím si, že je vším vinen jen manžel. Chtěla bych proto vědět, co bych ve svém jednání měla změnit, a na co si dát pozor." K objektivní odpovědi mi chyběla možnost posoudit i písmo manžela. Vždyť spory a nedorozumění jsou věcí dvou lidí. Paní Dana měla asi důvod, proč tak neučinila, a proto se budu věnovat jen jejímu písmu (2). Toto je vázáno všemi způsoby: girlandou, úhlem, arkádou i obloukem. Jde tedy o vázání smíšené. U písma jednoduchého a nepravidelného je nutno tento znak posoudit jako mnohost vloh a zájmů, jejichž četná vnitřní hnutí nebývají v souladu. Vzhledem k viditelné převaze úhlového vázání je možné říci, že autorka má malý dar vciťovací a nedostatek zvavé vlídnosti. Přizpůsobování něčemu nebo někomu jí dělá potíže. Proto také žije převážně v niterném napětí, bez možnosti uvolnění. To pak vede k přecitlivělosti, bolestínské uzavřenosti a kverulantství. Výsledkem pak je "mrzout" se střídavými záchvaty pracovitosti a lenosti. Odvanutí dolních délek doleva dává najevo snahu bránit se smyslovým dojmům a slabost vůle. Pozornost budí výrazné čárky nad písmeny, které představují nadšení, vitalitu, velkou akumulovanou energii, ale i impulzivnost, nesoustředěnost a netrpělivost.

Paní Dana by se měla více snažit o zklidnění života a být pokorná k jeho darům. Ve vztahu k manželovi by měla přehodnotit a zaktivizovat "spící" libidózní energii, která silně ovlivňuje jejich život.  Jen tím se vše hned nezmění, ale trpělivost a vytrvalost mohou mnohé napravit.

Nemáme přátele

Takto si postěžovala v dopise čtyřicetiletá "terminála" paní Ivana z Říčan. Vy nevíte, co je to za povolání? To je žena, která sjednává termíny návštěv agentů určitých firem v domácnostech a podnicích. Paní Ivaně se zatím v práci příliš nedaří, je tudíž nespokojená, vůbec si nevěří a píše: "Možná je to i naše chyba, když kolem sebe nemáme žádné přátele. Lidi nás asi nemají rádi, i když nám to neříkají. Nikdy jsem také neměla zaměstnání, které by mě uspokojovalo. Často mám na sebe zlost. Čím to je?"

Tady by se nemusel angažovat grafolog, žadatelce by dokázal odpovědět rozumný soused nebo sousedka. Sama připouští, že by to mohla být její chyba. To však dokáže říci každý, ale vše přiznat a vyvodit z toho důsledky, to už není snadné.  Co tomu všemu říká rukopis paní Ivany (3)? Její poměrně velké, vysoké, rychle vytvářené písmo s vpojenými horními znaménky do písmen, vázané arkádovými obloučky, naznačuje velký rozsah jejích znalostí. Ty však nejsou nikam zacíleny a proto lze konstatovat, že mnoho ví, ale málo toho umí uplatnit. Podíváme li se na zmíněné vázání, pak se v písmu nevyskytuje, byť jen náznak úhlů, jako příznak síly, energie a rozhodnosti. Svědčí o tom i koncové tahy zpětně zakončené, nebo zcela chybí, dále tahy dýkovité, nebo naopak kroucené, což signalizuje silný egocentrismus a nedostatek citovosti a ohleduplnosti. Velké mezery mezi slovy a řádky dokládají neodbytný pocit osamělosti a neschopnost pochopit druhé lidi. Oproti tomu všemu je paní Ivana velmi sebevědomá a má o sobě představy, které nejsou v souladu s jejím jednáním. Proto ji nikdo nemá rád, ale bojí se jí říci  důvody.

Na závěr mohu paní Ivaně sdělit, že za genové dědictví sice nemůže, ale odpovědnosti k životu ji nikdo nezbaví. Měla by se snažit pochopit příčiny v jednání lidí kolem sebe a hledat k nim cestu tolerance a pochopení. "A také zkuste, jak je krásné lidem něco dávat! Vaše povolání Vás v tom však ztěží podpoří."

Soužití je nemožné?

Manželům je již přes padesát roků, mají základní vzdělání, on pracuje manuálně, ona je v domácnosti. Žena si stěžuje, že se s mužem nemůže nikdy domluvit, a tak soužití s ním je nesnesitelné. K žádosti o grafologický rozbor, který je měl "rozsoudit", připojila svůj rukopis (4), dole je její písmo, manželovo nahoře. Odpověděl jsem jí zhruba toto: "Podle rukopisu jste inteligentnější než Váš manžel. Je však Vaše chyba, že mu to dáváte až příliš najevo. Snažíte se ho ovládat a o všem rozhodovat.  Manžel je pracovitý člověk, ale silný neurotik. Vy byste měla k tomu přihlížet a podle toho s ním jednat. Jeho reakce na nátlak bude vždycky záporná, kdežto po dobrém splní všechna Vaše přání."

Tak tedy - k rukopisu dělníka, který jistě každý den nepíše, mohu říci toto: Roztřesené tahy hranatého písma, dále velikost a vázání svědčí o jeho činorodosti, ráznosti a neústupnosti, která je silně neuroticky ovlivněna. Řídí se více citem a pudy, než rozumem.

Daleko více, a ve vztazích rozhodujících negativních znaků jsem shledal v písmu ženy. V prvé řadě jsou to velké mezery mezi písmovými prvky a také mezi řádky. Tyto znaky představují člověka, který pro sebe potřebuje hodně místa. K jiným je bezohledný a jeho vlastní zájem je mu nadevše.  Není proto divu, že postrádá schopnost zjednat si k životu reálný vztah. Svislé přetahy u písmen "p, P" značí pisatelčinu zatvrzelost a tvrdohlavost. Další podobné znaky už pominu, ale zastavím se jen u písmene "k", jehož provedení signalizuje přezíravý, blahosklonný vztah k lidem.

Když tak všechno shrnu, měla by být iniciátorem smíření a upravení vztahu na řadě právě žadatelka. Měla by ze sebe vykřesat alespoň jiskru pokory a svoji netolerantnost potlačit. Vím, že to pro ni bude obtížné, stejně jako přijmout tento posudek. Několik dní by mohla o jeho závěrech alespoň přemýšlet.

P.S.: Jestliže z obsahu textu posledního případu usoudíte, že jeho aktéři museli žít daleko v minulém století, pak se mýlíte. Případ jsem zpracovával 15. 3. 2002.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2014.