Vředy (žaludeční a dvanáctníkové)
-
Vytvořenopondělí 2. prosinec 2013 17:40
-
AutorMarkéta Steinbergerová
-
Oblíbené2340 Vředy (žaludeční a dvanáctníkové) /lektori-setkani/item/2340-vredy-zaludecni-a-dvanactnikove.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Není to tak dlouho, co mě navštívil asi třicetiletý Zdeněk a sdělil mi informaci, že u něj lékaři diagnostikovali žaludeční vředy. "Jsem si vědom toho, že mám špatné stravovací návyky a v posledních pěti letech jsem se stresu nemohl vyvarovat," řekl. "Moje firma se nedávno dostala do insolvence. Rozpadá se mi i rodina. I když mám svoji ženu rád, nedokázala mne nikdy podržet. Také se bojím, abych neztratil syna Radka. Vím, že jsem často urážlivý. Nechávám se unést hněvem, nerad odpouštím, a když už nevím kudy kam, přestávám s rodinou komunikovat. Mé ženě se to samozřejmě nelíbí a tím se naše neshody prohlubují. Chce se se mnou nechat rozvést. Problémy se přenášejí i na osmiletého Radka. Ve škole je nepozorný. Vím ale jistě, že mě potřebuje a já jeho také."
Proč si tímto Zdeněk musel projít? Při nahlédnutí do předchozího minulého života ho vidím jako ženu, která pobývá v klášteře. Byla tam dána po smrti rodičů, aby mohla přežít. Matka představená je na ni neuvěřitelně krutá a ona musí dělat ty nejhorší práce. Často je hladová a cítí se ponížená. Matka představená ji nenávidí až do konce svého života. Dívka se rozhodne k útěku. Díky knězi, kterým tehdy byl nynější syn Radek, se jí podařilo z kláštera uprchnout a osvobodit se. Byla volná, ale prožívala psychická muka. Nemohla najít smysl dalšího života a měla pocit, že je její situace bezvýchodná.
S mojí pomocí si Zdeněk uvědomil, že všechna utrpení jsou součástí našeho života a posouvají nás vpřed v našem duchovním vývoji. Nesmíme dovolit, aby nás přemohla, zlomila či zdeptala. Utíkat není kam, snad jedině do většího trápení. Postupem času Zdeněk zjistil, že poznal vnitřní pravdu a začal se měnit. Má větší pochopení pro sebe i pro ostatní členy své rodiny, lépe vidí a vnímá své okolí. Nijak se neomezuje a každý den se snaží chovat, jak nejlépe dokáže, ať už jsou okolnosti jakékoli. Dosáhl vnitřního klidu a pochopil, jaké je jeho poslání v této inkarnaci.