Jak jsme naznačili, jedná se o moderní organizaci existující od roku 1915, jejíž kořeny jsou však mnohem starší. Tajemně vyhlížející zkratka A.M.O.R.C. ve skutečnosti vyjadřuje latinský název současného rosekruciánského bratrstva. V překladu znamená Starý Mystický Řád Růže a Kříže.

Pokusíme nastínit dlouhou a slavnou historii Bratří Růže a Kříže, která se dotýká až velmi vzdálené atlantské civilizace. Tradiční dědictví však rosekruciáni čerpají především z učení mysterijních škol starověkého Egypta a pokračují dál napříč staletími. Do svého učení tak postupně vstřebali to nejlepší z filosofie, náboženství a vědy jednotlivých kultur. A.M.O.R.C. své učení dodnes aktualizuje v souladu s přibývajícími vědeckými poznatky a přizpůsobuje je dosaženému vývoji lidského vědomí. Christopher McIntosh napsal ve své knize Rosekruciáni, že "rosekruciánské hnutí je částí způsobu myšlení, jehož kořeny sahají do dávnověku a které jsou popsány jako západní ezoterická tradice."

Od Atlantidy k Egyptu

Jak jsme uvedli výše, Starý Mystický Řád Růže a Kříže má své kořeny v Atlantidě, zdroji Prvotní tradice. Zabývali se jí mnozí autoři, např. Platón, žijící v letech 428 až 348 před naším letopočtem, podrobně vylíčil Atlantidu ve svých knihách Kritias a Timaios. Tvrdí, že jeho vědomosti o Atlantidě sahají až k filosofu a zákonodárci Solónovi, který je podle vlastních slov získal přímo od egyptských kněží. Tato vysoce kultivovaná a duchovní civilizace vzkvétala po tisíciletí, dokud se nesnížila ke korupci, válečnému štvaní a pověrám, což skončilo katastrofou v roce 9564 před naším letopočtem. Také někdejší Imperátor Rosekruciánského řádu, Francis Bacon, se Atlantidou zabýval v díle Nová Atlantida, které bylo vydáno v roce 1627.

Podle prvotní tradice si Atlanťané vybrali Egypt přibližně deset tisíc let před naším letopočtem jako základ pro vytvoření kulturního a duchovního domova nově zrozeného starověku. Legenda vypráví, že první egyptský král byl vybrán mezi Atlanťany. Později Thutmos III., vládnoucí v letech 1473 až 1425 před naším letopočtem, plnil navíc úlohu faraóna, řídil mysterijní školy v Karnaku a sloučil je do jediného řádu. Jeho pravnuk, faraón Amenhotep IV. neboli Achnaton, zavedl ve starověkém Egyptě monoteismus a inspiroval uměleckou revoluci.

Starověké mysterijní školy představovaly centra studia a iniciací, v nichž se zkoumala mystéria vesmíru, přírody a člověka. Tato duchovní střediska vyučovala své studenty přírodním zákonům a principům, aby s nimi mohli žít v harmonii. Vyzývala je, aby zkoumali své nitro, a tak lépe poznali sami sebe, a připravovala je na vědomé spojení s Kosmem, což se dělo prostřednictvím iniciací.

Nejstarší školou mystérií v Egyptě byla usirovská škola, jejíž učení se týkalo života, smrti a zmrtvýchvstání boha Usira. V průběhu staletí dávaly tajné školy svému učení stále hlubší iniciační rozměr. Jejich mystická práce probíhala jen v chrámech, které byly pro tento účel postaveny. Podle rosekruciánského učení byly pro zasvěcence nejposvátnějšími stavbami pyramidy v Gíze.

Učení staroegyptských mysterijních škol úspěšně rozvíjeli essenští bratři ? mystici, kteří působili přibližně od druhého století před naším letopočtem do prvního století našeho letopočtu v duchovních společenstvích v celém Egyptě a Izraeli. Specializovali se na léčení a v tomto směru nám zanechali cenné dědictví. Jedno z jejich center bylo v Kumránu, kde se našly svitky od Mrtvého moře. Jak dokládají starověké spisy, také Mistr Ježíš byl členem komunity essenských.

Starořecké mysterijní školy, Delfy, Pythagoras...

Orfická mystéria se zrodila v šestém století před naším letopočtem v Řecku a byla spjata se životem největšího z hudebníků ? Orfea. Říkalo se, že jeho hudba dokázala pohnout neživými předměty a jeho posvátné písně hovořily o největších tajemstvích vesmíru. Orfismus zdůrazňoval přísné normy etického a morálního chování. Iniciáti se očišťovali a osvojovali si asketické praktiky, jejichž cílem bylo očištění od zla a kultivace Božské stránky lidského chování. Orfici se zdržovali požívání masa a oblékali si bílé oděvy, symbolizující čistotu.

Delfy sloužily jako duchovní centrum Řecka více než dva tisíce let, přibližně od roku 1700 před naším letopočtem. Kněžky zvané Pýthie hrály základní roli v proslulé delfské věštírně. Apollónův chrám, nad jehož portálem byl nápis "Poznej sám sebe", měl ve starověku obrovský vliv nejen kvůli ní. V Delfách sídlila také věhlasná škola mystérií.

Podstatou nauky řeckého filosofa Pýthagora byl princip, že Bůh představuje Univerzální harmonii, kterou můžeme vnímat prostřednictvím čísel. Své žáky Pýthagorás vyučoval zákonům vesmíru, které měly přivést jejich mysl do harmonie s kosmickou realitou. Po pěti letech mlčení byli pýthagorejští postulanti ? muži a ženy, kteří byli shledáni toho hodnými, uvedeni do mystérií o třech stupních: první byl věnován vědě o číslech, druhý morálním a politickým zákonům a třetí ezoterickému učení. Rosekruciánská filosofie zahrnuje mnoho Pýthagorových konceptů, zejména jeho nauku o číslech.

Eleusínská mystéria vznikla kolem roku 1800 př.n.l. v osadě Eleusis zhruba dvacet kilometrů od Athén. Byla založena na mýtu o bohyni plodnosti Démétér a její dceři Persefoně. Jejich příběh symbolizuje návrat lidské duše po smrti těla k univerzálnímu zdroji. Iniciace měly tři stupně: minor, major (trvající devět dní) a nejvyšší ze tří byla epopteia, znamenající "stav vidění". Tato mystéria byla tak důležitá, že ve starověku celý řecký svět dodržoval padesát pět dnů příměří, aby bylo možné cestovat do Eleusíny a zpět. Učení se později rozšířilo do celého Řecka a proniklo i na další území. Pokrokové pojetí eleusínské iniciace a jeho vliv na jednotlivce pokračuje v rosekruciánských iniciacích.

Mithraická mystéria v Římské říši

Mithraická mystéria představovala iniciační školu mystérií, v níž byli studenti ? především římští důstojníci ? postupně uvedeni do astronomických pravd prostřednictvím symbolů a poznání, které je dovedly ke spojení s mocí za vší existencí. Spojení vědeckého studia, symbolické iniciace a Kosmické jednoty je hlavním rysem rosekruciánské práce.

Mystéria Mithry zahrnovala sled sedmi iniciací, v nichž kandidáti podstupovali tři zkoušky: horkem, chladem a hladem. První čtyři iniciační stupně - Corax, Nymhus, Miles a Adept - představovaly takzvaná menší mystéria, pátý až sedmý stupeň - Perses, Heliodromus a Pater - tvořily větší mystéria.

Hermetismus, gnosticismus

K dalším směrům, které měly a dodnes mají vliv na Starý Mystický Řád Růže a Kříže, patří především hermetismus, gnosticismus, neoplatonismus, kabala a alchymie. Podle spisů připisovaných Hermu Trismegistovi, který ztělesňuje helénizovanou formu egyptského boha Thovta, si hermetické tradice vážili představitelé egyptského, řecko-římského, židovského, křesťanského a později islámského náboženství. Mnozí věřili, že hermetismus představuje pokračování výuky v egyptských chrámech a v mysterijních školách. Inspiroval mnoho renesančních mystiků a učenců a rozvinutí této tradice v moderní době je často označováno za hermetické. Hermetismus zdůrazňuje základní spojení božského s pozemským ? jak nahoře, tak dole ? a ukazuje cestu návratu ke zdroji existence.

Gnosticismus je jednou z nejranějších variant židovsko-křesťanské duchovní tradice. Vznikl v prvním století našeho letopočtu. Různé skupiny, které dnes nazýváme gnostiky, kladly důraz na individuální osobní a vnitřní poznání založené na vhledu neboli gnózi přesahující Božskou jednotu, která je skryta v každém člověku. Toto vědění pak umožňuje jedinci spojit se se zdrojem veškerého jsoucna. V důsledku pronásledování gnostiků ve Středomoří ve čtvrtém až pátém století našeho letopočtu se gnostici, aby mohli pokračovat ve své duchovní činnosti, přesunuli do východní Evropy, na Střední východ, do severní Itálie a nakonec do Francie, kde se museli ve 14. století uchýlit do podzemí.

Třetí až šesté století našeho letopočtu znamenalo období rozkvětu filosofické tradice klasického Řecka. V neoplatonismu se promítlo jako syntéza učení Platóna, Aristotela, Pýthagora a dalších starověkých učenců. Reagovalo na touhu jedince po spasení z filosofického úhlu pohledu. Neoplatonismus předpokládá jediný pramen, z něhož pochází veškeré stvoření, a s nímž je mysticky spojena každá jednotlivá duše. Tato filosofická škola nabízí cesty, jak jedinec může "stoupat po žebříku" bytí prostřednictvím kontemplace o božském světě. Neoplatonismus hrál velmi důležitou roli v židovském, křesťanském a islámském mysticismu, stejně jako v ezoterických školách, včetně rosekruciánství.

Slovo kabala znamená "přijímaná" nebo "přijatá tradice". Na počátku byla v židovských školách vyučována pouze ústně a v největším utajení. Původní knihy, které tvoří hlavní spisy kabaly, zahrnují návod k meditaci nazvaný Sefer Jecira neboli Kniha stvoření. Datum, kdy se kniha poprvé objevila v psané podobě, není známé, ústně se přenášela již před začátkem prvního století. Kniha Zohar, známá jako Kniha krásy, byla poprvé vydána na konci 13. století.

Alchymie má svůj původ v Egyptě. První psané dokumenty pocházejí ze třetího století našeho letopočtu. Říká se, že Hermes Trismegistos zavedl alchymii, aby "manifestovala na Zemi moc a moudrost bohů." Cílem alchymistů je transmutace neboli přeměna. Alchymii lze rozdělit na materiální a spirituální. Příkladem první je proměna obyčejného kovu ve zlato. Duchovní alchymie znamená postupné očišťování osobnosti duše, což je praktika, které se rosekruciáni velmi věnují.

Starý Mystický Řád Růže a Kříže je dále dědicem templářského esoterismu, který tvoří součást prvotní tradice. S rosekruciánským pojetím silně rezonuje symbolika mystické svatby, která je obsažena v tradici Moudrosti.

A nesmíme zapomenout ani na jeden z nejnovějších duchovních směrů založených v 18. století na židovsko-křesťanském mysticismu - martinismus. Svůj název odvozuje od Louise Clauda de Saint-Martina, francouzského mystika a autora, který psal svá díla pod pseudonymem Neznámý filosof. Tradiční Martinistický Řád je nyní součástí A.M.O.R.C.

Život ve slávě i v utajení

Přitažlivost rosekruciánského řádu byla pro mnoho lidí vždy značná. Jeho součástí byly v minulosti slavné a uznávané osobnosti, které se věnovaly nejrůznějším oborům lidské činnosti ? vědě, literatuře, hudbě a dalším. Jmenujme Francise Bacona, Johannese Keplera, Jana Amose Komenského, Michaela Maiera, Benjamina Franklina, Immanuela Kanta, Reného Descartese, Claude Debussy nebo Carla Gustava Junga. Mnozí další byli s rosekruciány v úzkém spojení, například královna Alžběta I., Napoleon a Johann Wolfgang Goethe.

Rosekruciáni se tedy v historii těšili velké vážnosti, nicméně kvůli pronásledování se museli po celá staletí skrývat a vystupovat pod různými názvy. Tak se v historii jmenovali například Giordanisté, Němečtí přátelé boha nebo Čeští bratři. Jejich činnost je možné zaznamenat ve všech dobách. Vždy, když se v historii odehrávaly nějaké zvláštní události, byli rosekruciáni u toho. Na veřejnosti se rosekruciáni objevili v roce 1614, když v Evropě vyšla kniha Fama Fraternitatis a byla přeložena do pěti jazyků.

Tradice zachovávaná do dnešních dnů

V roce 1915 byl americký mystik Harvey Spencer Lewis pověřen francouzskými rosekruciány znovuobnovením rosekruciánského řádu ve Spojených státech. Pod jeho vedením byl vybudován Rosekruciánský park a Egyptské museum v San José v Kalifornii. Řád byl zaregistrován pod názvem A.M.O.R.C. a v následujících letech se rozšířil do celého světa, což trvá dodnes.

Starý Mystický Řád Růže a Kříže přijímá do svých řad muže a ženy bez rozdílu rasy, náboženství, sociálního postavení a světového názoru.

Jednotlivé jazykové jurisdikce Řádu jsou spravovány Velkými lóžemi řízenými Velmistry. Velké lóže pak podléhají Nejvyšší Velké lóži v čele s Imperátorem. Podle počtu aktivních členů existují dále přidružené skupiny pro rituální práci - Lóže, Kapituly, Pronaoi a Atria.

Obsahem studia je rosekruciánské učení čerpající poznání od mysterijních škol starověkého Egypta přes středověkou esoterickou filosofii a alchymii až po moderní výzkumy. Hlavními tématy jsou uchovávání a obnova zdraví, reinkarnace, kabala, tarot, gnosticismus a další. K praktickým cvičením patří zejména kontemplace, meditace a vizualizace.

Studium probíhá formou měsíčně zasílaných publikací. Kromě toho Řád nabízí svým členům možnost společných rituálních prací a poskytuje iniciace do jednotlivých stupňů mystérií.

Řád působí v jurisdikci českého a slovenského jazyka od roku 1990. V roce 1997 byla zřízena samostatná Velká lóže A.M.O.R.C.

( www.amorc.cz, eve)

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2023.