Na takto zatížené podvědomí si stěžují převážně ženy - učitelky. Zcela přirozeně vnímají a přijímají pedagogické zásady, které uplatňují při výuce i výchově žáků. Pojmou-li tento úkol jako poslání, jejich podvědomí pak působí v tomto směru tak vydatně, že ovlivňuje jejich život i mimo školu.

Jedna má známá učitelka se velmi podivovala nad tím, že ji i náhodní lidé při jednání okamžitě identifikují jako kantorku. Jednou se jí přihodilo, že v tramvaji, při cestě do školy, opravovala žákovské úkoly, když ji náhle vyrušil hluk četných hlasů. V domnění, že je ve třídě, "své žáky" rázně okřikla: "Ticho!" To skutečně nastalo a ona zahanbeně vystoupila hned na příští zastávce.

Muži z mého života mizí

Toto znepokojení vyjádřila v dopise pětadvacetiletá učitelka Jana z Benešova: "Buď je jejich zájem jednostranný, a když je oboustranný, stává se, že se muži přestanou náhle ozývat. Prostě z mého života zmizí, aniž pochopím proč. Žádný mi dosud neřekl důvod svého nezájmu. Mohlo by mi odpovědět moje písmo?"

Samozřejmě, že ano. Janin rukopis (obr. 1) prokazuje především smysl pro plnění povinností a odpovědnost. Tento povahový znak však zastiňuje výhled do světa lehké pohody a fantazie. Úzká až krycí písmena svědčí o psychotické zbrzděnosti, jíž chybí extroverze a kvas mládí. Tlak na psací prostředek je poměrně slabý a v souladu s dalšími znaky nabízí závěr, že pisatelka má nevalnou vůli a její sexualita je slabá. Libidózní energie snadno přechází do oblasti duševní a uplatňovací, jak dokládají nevýrazné dolní délky. Vázání písma je arkádovité a signalizuje tak autorčinu zdrženlivost, uzavřenost a studenou noblesu. Některá písmena mají tvar podobný "žraločím zubům" a drápovité zakončení lze vidět též u písmen "i, s". Uvedený znak upozorňuje na výraznou až bojovnou sobeckost.

Jestliže všechno shrneme, pak má Jana dobré předpoklady pro pedagogickou činnost, ale ve vztahu k mužům to bude mít horší. Nevýrazný sex a výrazná autoritativnost nebývá to, co muže zajímá.

S partnerem nám to neklape

Jiné nesnáze, ale stejných kořenů, se nevyhnuly ani učitelce Heleně z Prahy. Je sice už několik let v důchodu, ovdověla, ale s aktivním životem nehodlala skončit. Poznala o něco staršího muže, žijí spolu, ale nějak jim to neklape. Partner tvrdí, že ona má tak špatné vlastnosti, že s nikým nedokáže žít v souladu. "Je to možné, že jsem taková?" ptá se autorka  dopisu.

Podívejme se tedy na její rukopis (obr. 2). Významným znakem je girlandové vázání písma s mnoha smyčkami tam, kde mají být hroty. Jde o tzv. zavináče, které jsou znakem narcismu. Vše, co takový člověk dělá, považuje za správné a chce, aby to viděli a uznali i druzí. V opačném případě se cítí ublížen a urážlivě se odmlčuje. Hněvá se. Jejich egocentrismus jim ztěžuje vidět svět a lidi v reálné podobě.

Dalším důležitým znakem je i velké úzké písmo s malou délkovou rozdílností, kdy některé dolní i horní délky jsou zakrnělé. Zmíněný tvar signalizuje, že současný pudový život má autorka neuspořádaný. Dolní délky mají často tvar trojúhelníkový. To nasvědčuje tomu, že její potřeba společenského uplatnění není naplněna. Vydutá písmena "p, h, k, t" upozorňují, že autorka umí své názory a záměry tvrdě prosazovat v přesvědčení, že jsou správné (inu narcistka).

Nyní jí chybí realizace dlouhodobých návyků stále o někoho pečovat, někoho poučovat a usměrňovat. Jenže to může na partnera působit dost neblaze.

Paní Heleně, případně i jejím kolegyním, mohu jen s trochou ironie a nadsázky sdělit, že jde o "nemoc z povolání", leč bez nároku na odškodnění.

Dosud se jen hledám,

napsala mi devatenáctiletá učitelka Monika z Táborska. V podstatě vyjadřovala nespokojenost sama se sebou a bezradnost v životních perspektivách. Povolání ji baví, ale neumí a ani se nechce přizpůsobit diskotékové kultuře a také chlapci ji nijak nezajímají. Víc ji baví psaní a malování než fyzická práce, což se zase nelíbí rodičům. Někdy má spoustu negativních myšlenek, které se týkají smyslu života, jejího vzhledu a dalších věcí.

Na první pohled jde o písmo (obr. 3) velké, nevzhledné, hrdé, energické, úzké a natěsnané. Jeho dominantním znakem jsou však nevýrazné, kostrovité tahy dolních délek u písmen "y, j, f, g". U tahů směřujících dolů a to u všech písmen, nápadně ubývá tlak na psací prostředek. Kromě úzkého až zataraseného písma se jedná o znak sublimace pohlavního pudu do oblasti duševní. Tím by se dal vysvětlit nezájem Moniky o muže a přenesení aktivity na psaní a malování. Do značné míry je však narušena bytostná rovnováha pisatelky, což má za následek přeplnění nitra energií, která hledá náhradní cesty k uvolnění. Ty mohou být různé, ale nikdy nebývají prospěšné nositeli této energie ani jeho okolí. Mohou se projevit jednak depresí nebo i zlostnými výbuchy hněvu proti čemukoliv. Potvrzují to ostré až drápovité tahy u písmen "s, m, j, i", za podpory arkád písmen "m, n", která naznačují noblesu a uzavřenost. Takovým lidem se často stává, že zlostná beznaděj se obrací proti nim samotným a navozuje myšlenky na sebevraždu.

Věřím, že to není a ani nebude cesta pro Moniku. Život jí jistě nabídne mnohá řešení a možnosti uplatnění. Rozhodně by však měla absolvovat sexuologické vyšetření, které jediné ji může ujistit o jejím zaměření. Ať už dopadne jakkoliv, měla by Monika jeho závěry přijmout a vytýčit si podle toho nějaký životní cíl. K němu by pak měla upnout všechny své síly, aby mohla uplatnit nejen své nadání, ale hlavně žít v harmonii s celou společností.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2013.