Média cíleně pracují na co největším rozvratu rodinného a partnerského života. Je to přehnané tvrzení? Vzhledem k neexistenci funkční konkurence a dohledu si média mohou dovolit skoro cokoliv. Klamavá reklama, škodliviny v ovzduší, v potravinách, bezpečnost výrobků, to vše je důsledně sledováno. Škodliviny v médiích a klamavá média nesleduje nikdo.

Několik let fungovala v sobotních Lidových novinách rubrika Kamarádky z Letné.

Helena, 39 let, rozvedená matka dvou dětí, miluje snídaně do postele a sex. Klaudie, 34 let, svobodná, miluje čerstvý chleba s máslem a sex. Psaly o módě, o trendech a hlavně o vztazích, především o jejich marnosti a zbytečnosti: Poprskal vám muž zrcadlo zubní pastou? Tak to s ním  ukončete, tohle přece nemáte zapotřebí. Jestli se v psaní střídaly po týdnu nebo po větě nebylo zřejmé. Na Mediální masáži se objevily pochybnosti, jestli nějaké takové dámy vůbec existují. Několik týdnů na to byla rubrika zrušena.

Magazín Dnes 39/2011 otiskl v článku Scarlett Wilkové tuto debatu ?odposlechnutou v jedné pražské kanceláři?:

Klára, 30 let, jedno dítě, vdaná: ?Můj Honza vždycky říká, že mám vydat jasný příkaz, abych si pak nestěžovala, že zase všechno zvoral.?

Mirka, 37 let, jedno dítě, vdaná:  ?Čtu teď zajímavou knížku o tom, že s chlapy je těžší se dorozumět než se psy, že jsou jako méně chápaví. Půjčím ti ji.?

Hana, 41 let, dvě děti, rozvedená: ?Nechápu, jak s nimi můžete vydržet. Já jsem ráda, že mám doma klid. Na co je vlastně potřebujete??

Je vcelku jedno, jestli je rozhovor vymyšlený. Jde jen o to, jak dlouho presstitutky musí hledat někoho, kdo řekne, co potřebují. Sexuolog Zlatko Pastor z téhož článku vymyšlený vcelku určitě není. Odborník sexuolog Pastor: ? Obecně jsou muži zranitelnější a křehčí než ženy. Žena je zkrátka kvalitnější materiál.?
Periodika pro ženy tento motiv točí s železnou pravidelností: Mějte se ráda, berte sama sebe takovou, jaká jste. Ať vás ale ani nenapadne mít podobný přístup i k partnerovi. Nezaslouží si to. Ze spousty důvodů. Pohrdání a obavy jako výbava místo věna. Jde o zneužívání potřebných emancipačních změn ve společnosti, které v důsledku škodí i ženám. Zacílit na skupinu v populaci, poštvat ji proti jiné skupině a těžit z rozvratu. Stejný model je aplikován stále dokola,  před lety to byl proletariát, dnes jsou to ženy a děti.

Rodina? Přežitek!

Časopis ABC měl v letech 2010-2011 na třetí straně rubriku Porota Abc. Dětem okolo 13ti let byly kladeny otázky jako: ?Mají tvoji rodiče právo sledovat, jaké hry na počítači hraješ? Nebo: ?Mají tvoji rodiče právo mluvit do toho, s kým kamarádíš??

Každé druhé manželství se rozpadne. Jako důvod po rozvodu uvádějí rozdílnost povah. Přitom povaha se u lidí nijak rychle nemění, nemění se skoro vůbec.  Komu se podaří najít, že v médiích byl dán prostor nějakému expertovi s radou: všímejte si povahy partnera už předem, vyhraje měsíční pobyt u moře. Argument, že by to nemělo sledovanost, neobstojí.  Doktor Plzák nijak zábavný nebyl a svého času sledovanost měl velkou. Mimochodem, o vztazích a rodině radil v médiích někdo, jehož potomek spáchal sebevraždu. Sofistikované, dobře míněné informace, jak vytvořit šťastnou rodinu, by byly sledovány stejně a možná více než rady jak se dobrat uspokojivého sexu. Protože sexu je všude plno. Z nevěry se již podařilo udělat normu. Mezi hlavními tématy časopisů pro ženy jsou kosmetika, vaření, móda atd., ale výchova dětí tam není ani okrajově.  Mít děti je prezentováno jako způsob jak si zkazit postavu. Manželství pak jako takřka jistá cesta k domácímu násilí. Média mají ve společnosti rozhodující vliv. Už jen tím, co ze všech možných popisů reality vyberou, na co se zaměří, co představí jako normální. V letech 2007-2010 se každý  rok v letním období  v Reflexu a v Magazínu Dnes objevovaly články o tom, jak je běžné si na studium vydělávat prostitucí. Je tedy přehnané tvrdit, že média cíleně pracují na rozvratu vztahů? Nebo to jen tak vypadá?

Médiím vládnou devianti

Vyvolejte v někom strach a máte jeho plnou pozornost. Funguje  to u všech živých tvorů. Toto je jedním z důvodů, proč zpravodajství nejsledovanějších televizí je přehlídkou těch nejhorších událostí za posledních několik hodin. Divákovi je podsouván dojem, že šokující události, krutost a násilí se dějí právě teď, v jeho blízkosti.

Časem dochází k otupělosti, musí se přicházet se stále působivějšími formami. U méně bulvárních médií je rozdíl jen ve výběru jiných témat, kterými je veřejnost stresována.

Hospodářská krize, finanční krize, v poslední době se to nazývá dluhová krize a přicházející krize. Terorismus, epidemie infekčních chorob, chudoba, zdražování, návrat komunismu, nacionalismus, ruská hrozba, islámská hrozba, hrozba z Íránu, extremismus?

Za propagandu veřejnoprávních médií musí každá domácnost povinně platit.  I veřejnoprávní mediální bestie posouvají hranici stále dál. Radiožurnál kdesi vyhrabal experta, který ochotně podle zadání posluchačům vysvětlil, že močit na mrtvé je úplně běžné a normální ? http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2530639 (od 6. min 20. s).

A další příklad, ke kterému není potřeba nic dodávat, mluví sám za sebe: Mezititulky vybrané z jednoho čísla časopisu pro děti ABC  (4 / 2011): Vražedný deštník; Delfíni ve válce; Práce s jedem; Smrtící milování; Pomodlit se a zabít.

Každá společnost má taková média, jaká si zaslouží. Dovolí si, co jim dovolíme.

(Pozn. jak to dnes chodí na facebooku: Příspěvek o expertovi z Radiožurnálu byl na Mediální masáž postnut 13. ledna. Teď už tam není, zmizel. Ve stejný den byl umístěn komentář o EU, že je ?potřeba se vším souhlasit, abychom zůstali v hlavním proudu EU a nepřipravili se o možnost se vším souhlasit i v budoucnu?. I  tento post byl kýmsi a čímsi smazán. Další podobné případy, kdy facebook nepohodlné věci maže, by se zřejmě našly, kdyby se hledaly. Facebook je tak rozšířený jen proto, že byl svého času tak masívně zmiňován v médiích.).

Jiří Fanta
Mediální masáž na facebook.com.

Pan Jiří Fanta zkonstatoval současnou neutěšenou situaci, ale nenastínil žádné řešení ? zřejmě ho nechává na vás, čtenářích. Redakce prosí proto všechny čtenáře, kteří se chtějí k uvedenému tématu vyjádřit, ať tak učiní jakoukoliv formou (mailem, poštou) na adresu redakce. V některém z následujících čísel PHOENIXU zveřejníme nejzajímavější a přínosné příspěvky (anonymně nebo adresně ? dle přání pisatele). Děkujeme.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2013.