K nejtajemnějším a nejposvátnějším místům hradu Karlštejna patří známá kaple sv. Kříže ve velké hradní věži, do níž se vystupovalo po kamenném schodišti s nástěnnými malbami ze života sv. Ludmily a sv. Václava. Kromě své tajné mysterijní funkce po nějakou dobu sloužila také jako nedobytný trezor pro uložení českého i říšského ostatkového kříže a korunovačních klenotů.

Jezuitský kněz Balbín se v podrobném popisu hradu v 17. století zmiňuje o jakési tajné skrýši pro uložení oněch pokladů v severní zdi za oltářem, avšak tato komora nebyla při průzkumech hradu dosud objevena. "Zlatá kaple", jak bývá občas kaple sv. Kříže nazývána, byla velmi bohatě vyzdobena. Kromě deskových obrazů středověkých dvorních malířů Karla IV., mezi nimiž vyniká hlavně dílo Magistra Theodorika a jeho malířské dílny, jsou všechny stěny pokryty též leštěnými destičkami z polodrahokamů ve zlaceném štuku, jež vytvářejí spodní pás různobarevných křížů. Tyto originální inkrustace byly na Karlštejně užity též v kapli sv. Kateřiny v malé věži, dále ve svatováclavské kapli v katedrále sv. Víta v Praze a jejich přítomnost se předpokládá také u výzdoby Karlova hradu Tangermunde v Německu, kde císař často pobýval v posledním období svého života.

Používání drahých kamenů bylo ve středověku velmi oblíbené a kromě ozdobné funkce mělo vždy i hlubší symbolický a duchovní význam. Energetické vyzařování polodrahokamů spolu s relikviemi světců, uloženými v kapli sv. Kříže v malých relikviářích v obrazových rámech deskových obrazů či zabudovaných přímo do malby, zde bylo promyšleně fixováno pro potřeby středověké tajné mysterijní praxe, a to alchymického díla "Opus Magnum". Vše bylo ideově a malířsky provázáno i s výzdobou ostatních hradních svatyní v důmyslné astrologicko-alchymické koncepci a propojeno s geomantickým podložím hradu. Pro lepší pochopení ezoterní funkce této středověké výzdoby se nyní podívejme na dobovou symboliku drahokamů a také na význam ostatků světců pro vládu císaře Karla IV.

Drahé kameny ve vztahu k alchymii

O užití drahých kamenů se zmiňují již starozákonní biblické texty, jako např. Ezechielův popis zjevení Hospodina na trůnu nebo druhá kniha Mojžíšova, v níž je popsán náprsník velekněze zdobený dvanácti vzácnými kameny, jež mohou např. symbolizovat též 12 kmenů Izraele. V apokalypse sv. Jana tvoří polodrahokamy hradby tzv. Nebeského Jeruzaléma a jsou popisovány i ve zjevení apokalyptického Boha v majestátu v nebeském průzoru. Tyto texty se jistě staly ikonografickými vzory a inspirací pro výzdobu mnohých gotických kaplí Evropy. K nejčastěji používaným kamenům středověku patřily polodrahokamy zelené, červené, modré a fialové barvy, jež byly i nositeli určitého duchovního poselství. Při výzdobě hradu Karlštejna byly užity hlavně červené jaspisy a fialové ametysty pro inkrustace stěn a v menší míře též zelené smaragdy a chryzoprasy, červené rubíny a sardonyxy a také křišťály.

Jaspisy symbolizovaly křesťanskou víru v pozemském světě, smaragdy nesmrtelnost a věčný život po vzkříšení, chryzoprasy byly barvou světců, kteří si vysloužili svými křesťanskými činy věčný život v Božím království. Červený sardonyx byl spojován s krví a obětí Krista nebo také s duchovním ohněm a červenou zemí, ze které byl stvořen první člověk Adam. V kapli sv. Kříže se drahé kameny vztahují též k alchymii, a proto zde červené polodrahokamy symbolizují i "oheň lásky", jež zapaluje mysl a směruje ji tak k nejvyššímu poznání na duchovní cestě Velkého díla, či poukazuje na hermetický význam eucharistie s vínem v kalichu Kristova utrpení. Fialový ametyst, atribut pokory a cudnosti křesťanských světců, byl též vnímán jako symbol královského šatu panovníka země, zvoleného světského a duchovního správce z Boží milosti.

Duchovní rozměr vlády Karla IV. ve výzdobě kaple sv. Kříže

Výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně, ideově se vztahující k odkazu sv. Jana Evangelisty a Lukášova evangelia, tedy představuje mj. i duchovní rozměr vlády Karla IV. v království českém, jež se v jeho době stalo centrem celé říše římské. Tento posvátný prostor je ztvárněním Janova vidění nebeského Jeruzaléma jako nového sídla pro obrozený křesťanský svět, jenž byl očištěn karlštejnskou apokalypsou. V její výzdobě převládá kombinace zelených a červených nebo fialových polodrahokamů, kde zelená barva je symbolem věčného života, červená připomínkou pozemského Krista a fialová barvou duchovních vládců, a to vše samozřejmě s alchymickým odkazem.

Kaple sv. Kříže však současně představuje také velký relikviář po vzoru svatyní křesťanského Východu, neboť v deskových obrazech světců a světic, církevních hodnostářů, svatých králů i v přenosných obřadních předmětech a v korunovačních klenotech byly zabudovány desítky ostatků křesťanských světců, které Karel IV. získal hlavně při své římské korunovační cestě, ale i na svých četných diplomatických cestách po Evropě. U přenosných relikviářů, kam patří český ostatkový kříž a korunovační klenoty s relikviářovou svatováclavskou korunou z doby Karla IV., se objevují i další kombinace polodrahokamů, a to nejčastěji červených rubínů nebo spinelů, modrých safírů, zelených smaragdů aj. v kombinaci s perlami a kamejemi. Inspirací zde mohly být již zmíněné starozákonní spisy, jako např. Ezechielův popis Hospodinova trůnu ze safíru, ozdobeného rubíny nebo i jiné ve středověku oblíbené texty.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 09/2013.