Staročínská filozofie vycházela z předpokladu, že v přírodě existují dva protikladné principy - jin a jang.  Princip jin představuje prvek jemný, něžný, ženský, zatímco v principu jang se schovává tvrdý a hrubší element mužský.

Bez těchto dvou protipólů (plusu a minusu) by v přírodě neexistoval žádný pohyb.

Žena je symbolické minus (ať dámy prominou), pasivní element, který reprezentují alchymistické prvky země a voda, zatímco muž je symbolické plus a element aktivní, představující alchymistické prvky vzduch a oheň.

Mužské a ženské elementy se vzájemně přitahují a zároveň mezi nimi vzniká napětí, bez kterého by neexistoval proces plození nového života. Sexualitu zařazujeme do okruhu jater. Jaterní buňka reprezentuje proces tvoření: je neuvěřitelně promyšlenou továrnou na součástky, geneticky dané proteiny. Bez tohoto procesu by v organismu neexistovala výměna starého za nové, tedy regenerace.

K okruhu jater zařazujeme také všechny emoce, které jsou spojeny se zpracováním zrakové informace. Mezi ně patří zejména závist, nenávist, ješitnost, egocentrismus, narcismus, voyerismus, kritičnost, ale i pocit studu.

Pocity studu jsou spojovány mj. s lidskou nahotou. Rozdíly mezi mužským a ženským tělem, které jsou na svlečeném těle vidět, jsou následující: u ženy je to klitoris, stydké pysky, pochva a prsa, u muže šourek a penis. Všechny tyto orgány patří do okruhu orgánů jater. Pohlavní orgány, které vidět nejsou, patří ale do okruhu ledvin. Jedná se u ženy o dělohu, děložní čípek, vaječníky a vejcovody, u muže o prostatu, varlata, nadvarlata, chámovod a semenný váček.

U muže přitom převažuje jaterní okruh, u ženy ledvinný.

Mužova spermie i ženino vajíčko obsahují po jedné sadě 23 chromozomů. 22 chromozomů je u muže i ženy totožných, 23. chromozom je buď X, nebo Y. Právě kombinace těchto chromozomů určuje, zda dítě bude chlapec nebo dívka. Žena předává vždy pouze chromozom X, je tedy na mužově spermii, zda bude embryo XY ? chlapec, nebo XX ? dívka.

Chromozomy jsou svinutá klubka DNA, na kterých jsou jako poselství dávných předků zaznamenány zkušenosti, jak se má co v organismu vyrábět. Jsou zde zapsány informace včetně chyb (mutací) nebo ?jenom? mírných nedostatků (polymorfismů), které nám byly předány otcem a matkou. Skutečnost, že jsou chromozomy v páru, je výhodou, protože správný zápis na matčině chromozomu může vyrušit špatný zápis na mužově chromozomu a opačně. Toto se týká všech prvních 22 párů chromozomů.

U 23. páru chromozomů nastává zvláštní situace. Muž má vzhledem k ženě jaksi ?cosi navíc? v podobě proteinů zakódovaných na chromozomu Y. To ale znamená, že je daleko zranitelnější, pokud jde o chyby nebo polymorfismy v proteinech, které se zapisují na chromozomu X. Absence druhého chromozomu X totiž způsobuje, že případná chyba nemůže být eliminována. Doplňme ještě, že genové součástky (proteiny) se syntetizují z obou párů chromozomu současně (pokud zrovna nedojde k epigenetické změně, kterou si můžeme představit jako přilepení žvýkačky na schodišťový vypínač; odborně se jí říká metylace cytosinu na DNA). Množství takto syntetizovaných proteinů určuje pohlavní vývoj dítěte, mužské a ženské rysy formující se v období dospívání a v neposlední řadě také mužskou a ženskou psychiku.

Z výše uvedeného vyplývá, že ženy mají (oproti mužům) lepší ty vlastnosti, které jsou kódovány na chromozomu X. Mají například lepší barevné cítění. Je to způsobeno tím, že čidla (tyčinky neboli opsiny) na červenou a zelenou barvu, nacházející se v prostoru sítnice oka, jsou zakódována právě na chromozomu X; ženy tedy mají těchto tyčinek víc. (Pro úplnost: existuje ještě tyčinka na modrou barvu, která je zapsána na chromozomu 7 a proto zde není zásadní rozdíl mezi mužem a ženou. Dojem barvy se skládá pouze z kombinace těchto tří barevných složek.) Barvoslepostí na zelenou nebo červenou barvu proto trpí především chlapci. Tato vada se dědí po matce, která barvu vidí hůř kvůli mutaci v genu, ale chyba je u ní z velké části vykompenzována druhým chromozomem X.

Ženy mají také lepší periferní vidění. To se projeví např. v tom, že žena snáze najde předměty rozmístěné v prostoru. Ze stejného důvodu muži více bourají auta na bocích, zatímco ženy bourají spíše vepředu a vzadu, protože zase nedokážou odhadnout prostor na parkování.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2013.