Kvalitní život ve stáří

Nemyslíte si, že mladé generaci je věnována až příliš velká pozornost? Neměly bychom raději pomoci starším ženám plnit jejich touhy a zajistit jim důstojný odpočinek? Osobně bych chtěla ženám pomoci k tomu, aby s přibývajícími léty prožívaly lásku k sobě samé, aby měly hrdost a víru ve vlastní hodnotu a nestály na okraji společnosti.

Když se podívám na ten veliký zástup žen pokročilého věku, nemohu přehlédnout jejich strach, slabé zdraví, chudobu, samotu a pocity rezignace toho, že vše končí. Ale vůbec to tak nemusí být, protože i naše stárnutí je pouhým vzorcem chování, který jsme přijaly za svůj. Až na několik málo výjimek věříme jako společnost tomu, že člověk postupně stárne, churaví, senilní, slábne a nakonec umírá. Ale to vše se dá nyní změnit. Samozřejmě, že jednoho dne přijde náš čas, ovšem nemoci, senilita a slabost vůbec přijít nemusí.

Už bychom se jednou provždy měly oprostit od těchto obav i od všeho negativního, co na stáří vidíme. Osobně si myslím, že druhá polovina našeho života může být i krásnější než ta první. Podzim života může hrát všemi barvami, pokud se pokusíme změnit své myšlení a přijmeme nové myšlenky. Chceme-li stárnout v pohodě, musíme se o to vědomě snažit. Nejde jen o prodloužení našeho života, ale také o jeho náplň a kvalitu. Před pár lety byl na jedné univerzitě proveden výzkum, kterým se zjistilo, že tělo začíná stárnout od chvíle, kdy připustíme, že jsme dosáhly středního věku. Jak je vidět, tělo pouze přijímá rozhodnutí mysli, a tak se klidně můžeme dohodnout, že střední věk začíná v pětasedmdesáti, a ne, když nám je čtyřicet či padesát. Tělo takový názor s ochotou přijme a my si budeme moci vytvořit o životě a jeho fázích nový obrázek.

Ještě v roce 1960 bylo pouze 3500 stoletých lidí, dnes jich je kolem 54 000 a stali se věkovou skupinou s nejvyšším nárůstem. Výzkumy také nenalezly žádné podklady ke specifikaci délky života, kterou člověk není schopen překonat. Po mnoho generací se naše pocity a chování řídí číslem, které odpovídá počtu let strávených na této planetě. I u stárnutí platí to, že co přijímá naše mysl, stává se skutečností. Nu, a proto je čas opravit si své mínění o stárnutí a přijmout takové myšlenky, které změní podzim našeho života v příjemný a dynamický zážitek bez jakékoliv choroby.

Moje sedmdesátka

V tomto roce jsem oslavila sedmdesátku a jsem silná, zdravá a vysoká žena. V mnoha ohledech se cítím mladší, než když mi bylo 30 nebo 40. Je to především tím, že se už nemusím podřizovat společenským normám a mohu si dělat, co se mi zachce. Už nečekám na souhlas a je mi také jedno, co o mně kdo říká. Jinými slovy, poprvé ve svém životě se stavím na první místo, a je to skvělý pocit!

Když mluvím o možnosti žít mnohem déle, nejedna žena si jistě povzdechne: "Takovou dlouhou dobu mám ještě strádat v nemocech a neštěstí?! Ale proč bychom otvíraly bránu k takovým myšlenkám? Podzim života by neměl být spojován s chudobou, samotou, chorobami a úmrtím v nemocnici. A pokud tyto věci kolem sebe někdy vidíme, můžeme si za to samy, protože jsme kdysi uvěřily, že to tak má být. Výběrem svých dnešních myšlenek a názorů utváříme zítřek. Názory se dají vždy změnit. Nikdo dnes nevěří tomu, že země je rovná jako deska, a přitom i to byla kdysi "pravda".

Zjišťujeme, že délka našeho života není ničím omezena – záleží jen na nás a na tom, jak rychle pochopíme a přijmeme nové myšlenky o stárnutí. Není pochyb o tom, že nastává převratná doba, ve které ten, kdo setrvává ve starých stereotypech, nemá šanci na zlepšení své situace. Nastal čas pro nová řešení naší situace a pro nový způsob myšlení.

Abychom byly v duševní i tělesné pohodě, musíme se neustále zahrnovat láskou a uznáním. Trápí-li vás nějaká část vašeho těla, dávejte jí po celý měsíc lásku – říkejte svému tělu, že ho milujete. Můžete se mu také omluvit za předchozí nenávist. Tohle cvičení se může zdát příliš zjednodušující, ale funguje. Své tělo musíme milovat po celý život, a o to důležitější je to ve stáří. Kvalita našeho života se nemusí automaticky zhoršovat jen proto, že nám ubíhají léta. Naše obavy a tíživé negativní pocity jsou často zbytečné. Chci vám napomoci vědomě si utvořit jakýsi ideál pro léta stáří. Uvědomte si, že to mohou být nejhodnotnější chvíle vašeho života.

V klidu se posaďte a svou pozornost obraťte ke svému nitru. Vzpomeňte i na všechny radostné chvíle a nechte jimi prostoupit své tělo. Vzpomeňte si na svá vítězství a na všechny, byť sebemenší skutky, kterými jste se pyšnila. Uchovejte v sobě tyto pocity radosti a jistoty a pak si představte příštích deset let. Co vidíte a co děláte? Jak se cítíte? Máte v sobě stále tuto radost? A teď se přeneste o dvacet let dále do budoucnosti. Jste čilá a zdravá, máte chuť do života? Jste obklopena přáteli, kteří vás mají rádi? Děláte to, co vás naplňuje? Naplňte příští dny zdravím, radostí a optimismem. Je to váš život a vy jej žijete. Ať vás nikdy nenapadne, že je příliš pozdě, nebo že jste na vaše sny a cíle příliš stará. Sny a cíle nám dávají chuť do života a nenechávají nás stárnout. Zapomeňte na včerejšek a žijte plně dneškem.

Já jsem nalezla smysl života až před svou padesátkou. Když mi bylo padesát, založila jsem maličké nakladatelství, které mělo v prvním roce zisk 42 dolarů. V 55 letech jsem se odvážila vstoupit do světa počítačů. Začala jsem chodit do kursu a brzy jsem překonala strach, který jsem z nich měla. Dnes mám tři počítače a ani na cestách se neobejdu bez laptopu. Když mi bylo šedesát, začala jsem se starat o svou první zahrádku. V té době jsem se také zapsala do kursu kreslení pro děti a začala jsem malovat. Dnes je mi sedmdesát a můj život je každým rokem bohatší. Jsem stále více kreativnější a spokojenější. Píši, učím, přednáším, neustále něco čtu nebo studuji. Vlastním velmi úspěšné nakladatelství. Jsem horlivá zahrádkářka a většinu toho, co sním, si vypěstuji sama a bez chemie. Miluji společnost, ráda chodím na večírky, mám mnoho milých přátel. Často cestuji a jednou týdně chodím do výtvarné školy.

Není jediný důvod, proč bychom neměli až do posledních chvil překypovat životem.

Při nedávném výzkumu v Pensylvánii se zjistilo, i lidem nad 80 let velmi svědčí cvičení s činkami, protože při něm získávají kontrolu nad svaly, které byly dlouho v nečinnosti. Slabost, která je často připisována stáří, je ve skutečnosti způsobena dlouhodobou zahálkou. Cvičitelé zjistili, že síla lidí nad 90 let se po necelých dvou měsících ztrojnásobuje a cvičení výrazně povzbuzuje také jejich mysl.

Je prokázáno, že pokud je mozek člověka neustále používán, pracuje bezchybně a neodumírá. Když mozek nemá co na práci, stává se náš život mdlým a nudným. Jak omezeně a plytce žijí lidé, kteří nic nedělají a jen mluví o nemocích!

Prohlášení, která nás vedou k důstojnému stáří

Abychom snáze mohly ve svém životě provést změny, pomohou nám k tomu prohlášení. Prohlášení jsou slova a myšlenky, které denně používáme. Prohlášení jsou kladné výroky, kterými vědomě připravujeme svou mysl na akceptování nového způsobu života. Vyberte si prohlášení, která vám dodají sílu a důstojnost a každý den udělejte několik prohlášení – první hned ráno a poslední třeba před spaním (můžete si vybrat z následujících nebo si udělat své vlastní):

Mám před sebou krásný život * Jsem krásná v každém věku * Jsem tvořivá a obohacuji tím společnost * Mám odpovědnost za své finance, zdraví i za svou budoucnost * Každý, s kým jsem ve styku, mě respektuje * S energií a radostí vítám každý nový den * Každý den žiji naplno * V noci dobře spím * Jsem životu otevřena a chci prožívat vše, co mi přináší * Moji příbuzní mi pomáhají a já pomáhám jim * Nic mě neomezuje * Říkám, co si myslím, a můj hlas slyší i ti v čele společnosti * Medituji, chodím na klidné vycházky a těším se z přírody * Jsem ráda o samotě * Smích je důležitá součást mého života * Nic v sobě nepotlačuji *

Léčivá meditace

Čas plyne a já se raduji z každého roku. Sbírám vědomosti a jsem ve spojení se svou vnitřní moudrostí. Na každý můj krok dohlížejí andělé. Vím, jak žít. Vím, jak si udržet mládí a zdraví. Mé tělo je stále svěží. Jsem zdravá, čiperná, plná života, až do posledních chvil nějak užitečná. Jsem vyrovnaná se svým věkem. Kvalita mých vztahů k lidem odpovídá mým představám. Dosáhnu všeho, co potřebuji. Vím jak vítězit. Podzim života je jako vzácný dar. Kráčím k důstojnému stáří. Přispívám k bohatství života, jak jen mohu a jsem si vědoma své neustále rostoucí lásky, radosti, klidu a nekonečné moudrosti.

A tak tomu je!

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2013.