Sleduji, jak se čím dál více poslední dobou točíme kolem toho, že nikdo a nic není JEN špatné, ale ani JEN dobré. Například internet má také jinovou i jangovou stránku, onu dualitu, která podle čínské filosofie prostupuje celým stvořením, a to i na úrovni mikrokosmu. Během několika let jsme se jako lidstvo skrze internet a informace spojili, což může být velmi prospěšné. Na druhou stranu skrze ty samé informační zdroje můžeme dostávat svou mysl stále více do neexistující budoucnosti a sloužit tak generátorům strachu a různým falešným prorokům. Tomu by ale po 21. 12. 2012 mohl být teoreticky konec.

Mnoho lidí čekalo, že se v tento den stane něco fyzicky vnímatelného, a to pokud možno pro všechny obyvatele Země. Východní civilizace se obecně již delší dobu těší na příchod Zlatého věku, za to ta západní skrze hollywoodský film projevila svůj strach z vlastního konce – protože tento psychický svět už de facto na jisté úrovni skončil, má proto pocit, že musí skončit i fyzicky, jak řekl Václav Cílek v onen "osudový" den v rozhovoru na Frekvenci 1. Stejně tak Stanislav Grof ve své studii o fenoménu 2012 chápe, že vize fyzických katastrof mají kořeny v psychické krizi západní civilizace. Nakonec to známe ze snů – když má něčí vliv končit, je to ve snech zobrazeno fyzicky (smrt, zkáza), jinak to ani naše metaforická mysl vyjádřit neumí. Samozřejmě příznivci katastrofických scénářů se dovolávali biblického Zjevení sv. Jana, jehož autor však mluví velmi symbolickým jazykem a mohl mít také symbolické vize v rozšířeném stavu vědomí, ale zároveň mohl vidět jen jednu z možností budoucnosti, které se o svou realizaci do poslední chvíle perou – je to v závěru na nás samých. Není bez zajímavosti, že se ve Zjevení upozorňuje na to, že apokalypsu = odhalení (slovo řeckého původu) nelze vázat na konkrétní stanovený lineární čas. Má to přicházet nenápadně "jako zloděj v noci".

Další "konec" světa na dohled?

A nyní něco k táboru těch "pozitivních". Některé internetové "2012 zdroje" po 21. 12. minulého roku absolutně zmlkly, některé si čím dál více protiřečí a snaží se s prominutím okecávat, proč jsme ještě v tomhle "ošklivém" světě: "Zítra či za týden se už skok do 5D určitě podaří". 5D má být dimenze, ve které již není dualita a jejíž existenci samozřejmě nejsem s to popřít. Nechci nikomu tímto vyloženě bořit iluze (nejzazší mezní datum dimenzionálního skoku je nakonec aktuálně 31. 3. 2013), ale myslíte, že v dimenzi, kde již není dualita, můžeme plnit své karmické úkoly? A ještě, že se tam chystá 90 % lidstva? Podívejme se na to trošku střízlivěji – je před námi veliký kus práce právě v této dimenzi, kde bychom měli čelit výzvě prosvětlit čili zvědomit sami sebe i Zemi po její snad nejtemnější nevědomé dějinné fázi, a ne se hromadně vypařit do "lepšího světa" a nechat to tu být (nechce se zastáncům této vize snad uklízet ten binec?). Nabízí se známá slova jedné z písní Michaela Jacksona: "Jestli chceš z tohoto světa udělat lepší místo, podívej se sám na sebe a pak udělej změnu!"

Například (nejen) podle vizionáře George Kavassilase měla být naše 3D Země po 21. 12. 2012 už úplně prázdná a někteří z nás měli být evakuováni ve vesmírných lodích. Měl prý stoprocentně zaručené informace od svých mimozemských přátel, což je podobné jako s tzv. chanellingy – málokdo si připouští, že tyto zdroje mohou pocházet z vlastního nevědomí příjemce a nelze je tak považovat za objektivní realitu (přičemž zde pomíjím ony zcela vymyšlené chanellingové zprávy). Efekt poplašných zpráv těchto guruů a falešných proroků byl každopádně ten, že mnozí hledající po 21. 12. jako by rezignovali na spirituální podstatu lidské existence.

Jenže fyzicky vnímatelné projevy posunu – proměny pro skeptiky tu přece jen jsou – např. solární přechod Slunce.

Solární přechod (Slunce a klima)

Za posledních 20 let se v souvislosti s aktuální galaktickou pozicí našeho Slunce mluví často o zvyšování jeho frekvence a tím i zvyšování tzv. Schumannovy frekvence Země, potažmo zvyšování frekvence lidského vědomí (tento jev se u nás v souvislosti se Zemí někdy nazývá globální oteplování, ale děje se i na jiných planetách naší soustavy). Jelikož Slunce je hvězda, čeká ho jednou jakýsi kvantový skok do další životní fáze. Někdo tento skok spojuje se 3 dny tmy a očekával ho pochopitelně v ono již několikrát zmiňované datum. Sluníčko se nám ale pěkně vysmálo tím, že zrovna v tento den svého návratu (sluno-vrat) bylo absolutně klidné po všech stránkách (žádné výboje ani na magnetické úrovni). Ono má času dost. Až přijde jeho čas, solární přechod a geomagnetické přepólování Země nastanou – lze jen říct, že když to nebude přímo v tomto desetiletí, mělo by k tomu dojít jisto jistě alespoň v tomto století. Je pozoruhodné, že staří Mayové nám takové sluneční výboje namalovali (viz Drážďanský kodex). Proč je však pro nás tento kvantový skok naší hvězdy důležitý? Protože má moc postupně (ne instantně ze dne na den) aktualizovat fyzicky ekosystém naší planety a samozřejmě je tu pak i možnost psychického dopadu na člověka (pro někoho pozitivní, pro někoho negativní).

O Vánocích 2012 se každopádně Slunce přece jen začalo chovat poněkud zvláštně. Bylo už jakoby bělejší a pozoruhodně hřálo. V Evropě jsme nakonec během svátků měřili běžně teploty kolem 15 stupňů Celsia. Západy Slunce působily koncem prosince vyloženě letně (obzvlášť na Štědrý den v Praze). Vloni jsem nic takového nezaznamenal (protože jsem se na to také nesoustřeďoval, ale věřím, že mi mnozí dáte za pravdu). Je možné, že solární přechod opravdu nemusí být doprovázen na fyzické rovině nějakým celosvětovým kataklyzmatem, ale spíše klimatickými výkyvy a desetiletím lokálních drobnějších katastrof, jichž jsme již delší dobu svědky. Nejjasnější příznak fyzické změny je pro většinu z nás však to, jakým způsobem schéma jaro-léto-podzim-zima ztrácí za poslední léta svou platnost.

Komety

V letošním roce 2013 dostaneme šanci vidět pouhým okem kometu, a to hned dvakrát! Informovaly o tom už například i ty Novinky.cz. Opět je jasné, že pro někoho je to znamení pozitivní, zatímco pro jiného negativní. Je to každopádně už historicky vždy předzvěst nějaké změny ducha doby.

Projevy psychického posunu – proměny

Zní to poněkud bizarně, ale zdá se, že od 21. 12. 2012 graduje intenzita našich snů. Jako by se ještě více otevřela pokladnice našich nevědomých nedostatků k řešení. Pro mnoho z nás je to přímo fyzicky pociťované. Třeba je ono datum mezníkem, od kterého se plně potenciál nových energií může projevovat ve světě. Co se vlastně minulý rok a předcházející léta dělo? Apokalypsa ve svém pravém významu je odhalování – a to bude zjevně dále pokračovat. Jako jeden z nejdůležitějších objevů roku 2012 lze na úrovni kolektivního vědomí považovat objevení atlantských pyramid a sfing na dně Bermudského trojúhelníku (informovala o tom dokonce i TV Nova). Na rovině osobního vědomí ono odhalování souvisí často s integrací našeho vlastního Stínu a tím i s překlenutím vlastní duality (viz články v čísle 12/2012).

Co se týče projevů posunu myšlení v kultuře, za mě to symbolizuje trojice filmů: Celestinské proroctví, Avatar a Atlas mraků. Zatímco Avatar ukázal myšlenku propojení Země s námi samými, nejnovější dílo Atlas mraků ukazuje propojení mezi jednotlivými dušemi napříč časem a prostorem (také je tam mimochodem dost komet). Tyto myšlenky se opravdu čím dál více "chytají". A to je zřejmě ten posun. Takže co dál? Mějte srdce na tom pravém místě, ale zároveň rozum v hrsti. Občas mi přijde nešťastný způsob, jakým někteří lidé aktuálně zacházejí se spiritualitou, s informacemi a se svými vlivnými pozicemi (různí autoři alternativních blogů atp.). Určití jedinci si najdou pravděpodobně i po 21. 12. 2012 brzy nový termín, kdy se buď podle nich vše zhroutí, anebo se naopak vše zázračně transformuje ze dne na den, a to tak říkajíc jako mávnutím kouzelného proutku. "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě…" – něco na tom bude.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2013.