A bude vůbec nějaké příště?
Přiznám se, že jsem s počítačem docela kamarád. Během doby, kdy mě živí psané slovo, jsem se s ním naučila zacházet, naučila jsem se zvládat jeho nálady, naučila jsem se dokonce opičí hmat (CTRL, ALT a DELETE zmáčknout současně, vyjedete ze všech programů a máte klid. Je sice možné, že tím zároveň vymažete to, co jste neuložili, ale to se dá přežít – alespoň občas).
Když si však s něčím opravdu nevím rady, je vždycky šance, abych vyslala SOS k manželovi, který sedí vedle u svého pracovního stolu, a požádala ho o pomoc. Obvykle zavrčí, že se počítači nediví, protože jsem vzteklá a zbytečně stroj stresuju, ale nakonec jde a přivede techniku k rozumu. Přesto u svého počítače postrádám jednu důležitou věc: když jsem psala ještě rukou a nevěděla, co a jak dál, mohla jsem okusovat tužku a tím stimulovat mozek. Na počítači se však bohužel nic okusovat nedá ani ve chvíli, kdy bych měla podle požadavků své skvělé paní redaktorky psát něco o výhledu na rok 2013, kdy mě lautr nic nenapadá a kdy by se mi něco takového opravdu hodilo. Navíc přemýšlím, zda má vůbec cenu takovou prognózu psát. Pokud nemají pravdu ti, kteří pragmaticky tvrdí, že za celým humbukem kolem roku 2012 je jenom to, že si kdysi před dávnými lety jeden z Mayů vzal malý šutr, na který se mu všechno nevešlo, máme před sebou od chvíle, kdy tyto řádky píšu, ani ne čtyři týdny existence tohoto světa. Naplňuje mě to pochopitelnou depresí, protože mi nedávno vyšly kalendáře na rok 2013, které nebudou potřeba, mám efemeridy do roku 2100, které taky nebudu potřebovat… A navíc mám osobní plány zhruba do roku 2136, které se mi taky nepodaří uskutečnit.
Pokud bychom se však dokázali nad tyto perspektivy povznést a uvědomili si, že už v Písmu stojí, že "ten den přijde jako zloděj" (to, jak to bude probíhat, si podrobně nastudujte ve 24. kapitole Matoušova evangelia), a navíc nám došlo, že takových konců světa mělo být už několik a naše matička Země se přesto ze své dráhy neuchýlila ani o chlup, můžeme se na rok 2013 podívat – a doufat, že si to, co slibují efemeridy, taky pořádně užijeme. A pojedeme pěkně po planetách, abychom věděli, co nám která skýtá!
Konstelace hvězd pro rok 2013
Jupiter (ve starých pramenech je označovaný jako Velké štěstí) bude v první polovinu roku v Blížencích, následně se přesune do Raka. V Blížencích se můžete těšit na komunikaci, informace, které budou kupodivu relevantní, protože Jupiter se už nedostane do přesné kvadratury s Neptunem v Rybách. V prvním pololetí budou mít lepší pozici ti, kteří umí mluvit, snaží se o všem něco zjistit, a vůbec patří k nekomplikovaným extrovertům, co věci přijímají tak, jak jsou, a nad ničím zbytečně nedumají. Když se pak 26. července přesune Jupiter do Raka, vytvoří na obloze spolu se Saturnem ze Štíra a Neptunem z Ryb tzv. Velký vodní trigon (exaktní neboli přesný bude 17. a 18. července a bude to opravdu nářez!). Děti, které se v té době narodí, budou nejenom umělecky nadané, ale budou mít i dostatečný "sicflajš", aby své sny dokázaly převést do skutečnosti. Kromě uměleckého talentu budou díky Saturnu stát oběma nohama na zemi, což je i v umění (a občas zejména v umění) velice potřebné. Ohledně Saturna, který ze Štíra apeluje především na zdravý rozum a nutí lidi, aby méně utráceli a více šetřili (všimli jste si, jak vláda v poslední době neustále skučí, že lidi málo utrácejí a tím dusí ekonomiku?) se dá říct jenom to dobré. Saturn se dostane do trigonu s Jupiterem ještě 13. prosince 2013 (následně potom 24. května 2014), kdy budou mít lidé, kteří jeho prvního trigonu využili k rozpracování nějakého moudrého plánu, šanci na jeho dotažení. Navíc se dá čekat, že budou ve svém počínání mít onu pověstnou kapku štěstí, což taky není k zahození. Novou renesanci bude zažívat rodinný život, protože si i vyhlášení bouřliváci, kteří dosud mluvili s chutí o okovech rodinného a partnerského života uvědomí, že s rodinou je sice zle, ale bez ní podstatně hůře.
O trochu komplikovanější bude vliv Urana – což je, jak známo, planeta velkých, rychlých a naprosto nečekaných změn, po kterých nezůstane na kameni kámen. Uran je (a ještě dlouho bude) v živlové kvadratuře s Plutem. Tato kvadratura proběhla 24. června a 19. září v roce 2012, v roce 2013 proběhne 20. května a 1. listopadu a celá výjimečná řada pětinásobné exaktní kvadratury mezi těmito dvěma planetami se uzavře 21. dubna 2014. O tom, co tento opravdu fenomenální jev přinese, se můžeme jenom dohadovat. Jak již bylo řečeno, přináší Uran rychlé a nevratné změny, novou techniku (snad lepší než něco jako S-karty), nové nápady (občas skvělé a občas na houby). V nedávné době proletěla netem zpráva, že se budou zavádět karty pro každého zaměstnance a živnostníka (tedy v podstatě pro všechny), které by měly sloužit jako zápočtový list a lékařská karta v jednom. Jednání o nich jsou prý pokročilá, ale o tom, jak se zajistí, aby se v nich každý nehrabal a nedával pak u piva k lepšímu to, co v nich přečetl, tam není ani slovo. Když v této souvislosti pochopíte Pluta jako planetu, která má na starosti nejen peníze, ale i hluboké vnitřní změny (dá se to číst tak, že Uran odstartuje změny vnější a Pluto na ně bude reagovat hlubokými proměnami v našem vnímání okolního světa), dá se čekat, že se lidstvo rozdělí na dva tábory. První pasivně přijmou všechno, co se jim skýtá, a ani je nenapadne, aby se proti tomu bouřili. Druzí se naopak budou pro jistotu bouřit proto všemu, a ani je nenapadne, že by na tom, co je jim předkládáno, mohlo být něco dobrého. Bylo by moc krásné, kdybychom v tomto období dokázali vytvořit nějakou třetí skupinu, která si z obou výše jmenovaných vezme to lepší. Pokud se to dá zvládnout a pokud se o to alespoň pokusíme, mohli bychom za svou snahu dostat svou odměnu 10. listopadu 2016, kdy se Saturn dostane do polosextilu s Plutem. Nechť vás nevyvede z míry, že problematické aspekty Pluta se táhnou s přestávkami skoro dva roky, zatímco ten příznivý proletí jednou a konec. Dráhy planet jsou bohužel přesně spočítatelné, ale o tom, že by byly spravedlivé, halt při tvoření světa nebyla řeč.
Přesto si myslím, že rok, který nás čeká, není zdaleka tak nepříjemný jako ten, s nímž se budeme za pár týdnů loučit. Pokud avízovaný konec světa nenastane, těším se v něm na shledanou.
S pozdravem vaše dr. Jarmila Gričová
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2013.