"Léčení nádorů pomocí daru přírody lze propojit s exaktním objevem medicíny a zvýšit tak kvalitu péče o onkologické pacienty a zdokonalit prevenci rakoviny". Tak by mohl vypadat novinový titulek, kdyby se ministr zdravotnictví uvolil jednat o doporučených změnách v péči o zdraví. O tomto tématu by měl jednat, abychom si jen marně nestěžovali, že dnes každý třetí člověk onemocní rakovinou, a pokud předtím nezemře třeba na infarkt nebo mozkovou příhodu, tak na ni i zemře.

Ministr Heger zatím jednat nechce, proto se pacienti musejí spokojit s klasickým onkologickým léčením chemoterapií nebo radioterapií, a to se všemi vedlejšími účinky, které k nim patří. Pokud pacienti tyto léčebné postupy nechtějí, musí se o léčení a o prevenci těchto onemocnění postarat sami. Zde jim k tomu nabízíme potřebné informace:

B17, Laetril, Amygdalina jsou prostředky se stejnou účinnou složkou a nepatrně se lišící nosičem. U nádorového onemocnění mají shodnou léčebnou účinnost. Historie využití těchto prostředků začíná v roce 1927, kdy si lékaři všimli, že v Himalaji žije etnikum, u kterého se vůbec nevyskytuje rakovina. Šlo o kmen Hunců, který se vypravili zkoumat. Huncové žijí v oblasti obrovských úrod meruněk, které představují podstatnou část jejich stravy. Velmi si cení jejich jader, která vylupují z pecek a konzumují jako čerstvá, nebo je suší. A právě v jádrech meruněk objevili lékaři účinnou látku, která potlačuje vznik a rozvoj rakoviny. Američan Dr. Krebs ji izoloval, vyzkoušel a po roce 1950 si nechal patentovat přípravek, který je velice účinný v potlačování nádorového onemocnění. Přírodní základ B17 není napodobitelný chemickou syntézou tak, aby vznikla látka, která by byla stejně účinná jako přírodní B17, nebo Laetril Dr. Krebse, a přitom bezpečná a ještě k tomu chemicky natolik odlišná, aby ji bylo možné patentovat. Toto zjištění rozladilo manažery farmaceutických firem, které začaly organizovat opatření proti rozšíření B17, resp. Laetrilu, v onkologickém léčení. Praktickou ukázkou těchto opatření jsou překážky, které klade SÚKL onkologickým pacientům, kteří si chtějí nechat posílat B17 od mexického výrobce. Tento přípravek nese jméno Amygdalina.

B 17 versus chemoterapie

Původní název B17 svědčí o zařazení mezi vitamíny. Toto zařazení bylo podle účinnosti oprávněné. Vyjadřuje totiž obecnou biologickou účinnost látky v prevenci a léčení rakoviny, kde není třeba brát ohled na orgán, v němž nádor vznikl. Druhým potvrzením správnosti tohoto zařazení je působení bez jakýchkoli škodlivých vedlejších účinků. Tím se B17 výrazně odlišuje od působení chemoterapie, u které se použitý prostředek vybírá podle typu nádoru, resp. citlivosti buněk daného nádoru na volenou chemickou látku.

Základní odlišnost účinků obou srovnávaných typů léčení je v principu působení: Chemoterapie je postavena na poznání, že nádorové buňky patří svojí schopností neustálého nekontrolovaného množení mezi mladé buňky, které jsou citlivější vůči toxickému působení chemoterapie než normální zdravé buňky. Jen díky tomuto rozdílu je chemoterapie v praxi použitelná. Nevýhodou této koncepce léčení ale je, že mezi mladé buňky patří i buňky vlasových cibulek a buňky kostní dřeně, z nichž se mají vyvinout bílé a červené krvinky.

Míra jejich postižení, viditelná ve zhoršení krevního obrazu, nebo jaterních funkcí, pak limituje možnosti onkologů nasadit brzy "další kolo" chemoterapie. Takové nevýhody se u aplikace B17 nemohou objevit. Velice špatně se tedy hledá odpověď na otázku, proč onkologové nevyužívají možností snížit nepříjemné vedlejší účinky obou jejich hlavních způsobů léčení aplikací Inocellu, nebo přípravků obsahujících alespoň 100 mg glukanů v denní dávce (jsou např. v hlívě ústřičné).

Ještě jednu věc je třeba zmínit v rámci porovnávání B17 a chemoterapie. Onkologové (ale i jiné obory) mají novinku – tzv. "biologickou" léčbu. Dosavadní zkušenosti s prostředky z této skupiny léků nasvědčují tomu, že volba názvu je hlavně marketingovým tahem, který se snaží vyhovět všeobecné tendenci pacientů vyhledávat raději přírodní produkty než chemické léky. Podstata těchto prostředků je však stejná jako u starších prostředků chemoterapie a vedlejších účinků jakbysmet.

Ještě zbývá porovnat účinnost B17 a klasického onkologického léčení. Dosud nejsou velké celopopulační statistiky, ale podle dostupných podkladů, kterým lze přisoudit nějakou výpovědní hodnotu, vychází, že léčení pomocí B17 u pozdě diagnostikovaných onemocnění s metastázami je úspěšné u téměř 15 % případů. Chemoterapie vede u tohoto stupně rozvinutí nemoci k vyléčení u cca 1 % nemocných.

Léčení s pomocí B17 a podpůrné léčby se postupně zdokonaluje a s tím se zvyšuje i podíl úspěšných aplikací. Zmenšuje se podíl úmrtí u pozdě zahájeného léčení a i v těchto případech narůstá podíl nemocných, u nichž se rozvoj nemoci zastavil, nebo nemoc začíná ustupovat.

"Zázračná" uzdravení"

Pro pacienta J. P. ve stáří něco přes 40 let, s diagnostikovaným Lymfogranulom Hodgkinova typu, nenašli onkologové chemoterapii, která by byla u daného typu nádorových buněk účinná. Pro jeho onemocnění bylo charakteristické, že si nádorové buňky našly jako místo svého množení plicní tkáň, což vedlo ke zhoršení dechových funkcí a k dušnosti. Pacient si vyžádal informace o B17 a potřebné podpůrné léčbě. Vše si sám obstaral a zařídil si injekční aplikaci B17.

Po měsíci léčení si již byl pacient jist tím, že se mu lépe dýchá. Po šesti týdnech léčení se kontrolujícímu lékaři nepodařilo najít nikde v těle pacienta žádné pozůstatky nádorových buněk a tento stav trvá i v ročním odstupu od vyléčení. Další zvýšení účinnosti léčení lze pozorovat u pacientů, kteří přijali jako součást léčení, podobně jako popsaný případ, důslednou podporu funkcí imunitního systému a vrácení pH krve a tím celého vnitřního prostředí organismu od kyselé reakce do neutrální až mírně zásadité. V tomto bodě se léčení rakoviny propojuje s obecně platným postupem léčení, resp. s odstraněním příčiny vzniku ostatních civilizačních chorob.

Obsah vitamínů a minerálů v zelenině drasticky snížen a úmrtnost zvýšena

Dnes se ukazuje, že příčinou vzniku infarktů, nádorů, depresí, únavy a dalších civilizačních chorob je deficit vitamínů a minerálů v naší stravě. Došlo k tomu tím, že změny v obdělávání půdy a kyselé deště ochudily půdu o minerály do té míry, že zelenina a další rostliny ztratily schopnost syntetizovat ty vitamíny, které jsou pro člověka nezbytné a měly by být pro něj hlavním zdrojem. Obsah vitamínů a minerálů v zelenině byl za posledních padesát let snížen o 80 %.

Přímým důsledkem tohoto úbytku je zvýšení úmrtnosti na infarkty, mozkové příhody a další nemoci srdce a cév za stejné období o 72 %. Lékařská věda objevila biochemickou podstatu tohoto zhoršení zdravotního stavu populace. Popsala procesy v buňkách, v nichž se zapojují nejdůležitější vitamíny, které medicína zná: kyselina listová, B6 a B12. Při jejich nedostatku se naruší fyziologická souhra pěti důležitých biochemických reakcí a člověk se pak potýká s následkem: s hromaděním toxického metabolitu homocysteinu v krvi.

Zvýšený homocystein se podílí na vzniku nádorů

V nějaké míře zvýšenou hladinu homocysteinu v krvi dnes má každý člověk, který cíleně nenahrazuje deficit vitamínů ve stravě vitamíny v tabletách. To je jediný způsob ochrany před postihováním civilizačními chorobami, který lidem zbývá. Lékaři mohou ordinovat dávky vitamínů a minerálů úplně přesně každému jednotlivci jako na míru podle výše jeho hladiny homocysteinu v krvi, kterou lze změřit.

Američan McCully popsal mechanismus, jakým se zvýšený homocystein podílí na vzniku nádorů takto: Zvýšený homocystein (homocystein je chemicky organická kyselina) posouvá pH krve na kyselou stranu a mění biochemické prostředí v těle tak, že se zesiluje tendence buněk zvrhávat se k nádorovému růstu. Tento podnět se zdá být silnější než působení všech karcinogenů a onkogenů dohromady. Po snížení hladiny homocysteinu v krvi jsou osamocené a ztrácejí sílu vyvolat vznik nádoru.

Další výzkumy B17 a homocysteinu ukazují nečekanou provázanost jejich metabolismu. Produkt detoxikace aktivní složky B17 se mění v normálních zdravých buňkách na thiokyanát, který se ukládá v játrech jako zásobní látka pro syntézu vitamínu B12. Tento vitamín buňky potřebují v důležité fázi přeměny homocysteinu v neškodné látky. Tím B17 přispívá ke snižování hladiny homocysteinu v krvi.

Dokázaný negativní vliv kouření

Dnes již lze vysvětlit mechanismy, kterými se kouření podílí na vzniku rakoviny a ostatních civilizačních chorob: zplodiny přítomné v cigaretovém kouři tlumí funkci enzymu, který v buňkách hraje důležitou roli při odstraňování přebytku homocysteinu. To znamená, že kouření přispívá ke zvyšování hladiny homocysteinu v krvi a tím zvyšuje riziko vzniku rakoviny a dalších civilizačních chorob. Naproti tomu platí, že každé, i malé množství B17, které se dostane do našeho těla, je cenné, protože představuje pohotovost ke zničení nově vzniklých nádorových buněk, které se nemohou rozmnožit a vyvolat nádorové onemocnění.

Kdo chce využít poznatků, které uvádí tento článek, může si vytvořit následující systém účinné prevence rakoviny: Cíleným snížením hladiny homocysteinu v krvi odstranit hlavní podnět, který nabádá zdravé buňky, aby se zvrhávaly a rostly jako nádorové. Tím se odstraní i příčina posouvání pH krve a celého vnitřního prostředí ke kyselé reakci, kterou nádorové buňky potřebují pro svůj růst. K tomuto kroku patří i doplňování rezervy alkálií v krvi. Za tohoto stavu stačí i malé množství B17 v krvi, aby našlo a usmrtilo každou nádorovou buňku, která přes předchozí péči přece jen vznikne.

Vědci vypočítali, že snížení hladiny homocysteinu v populaci na fyziologickou hladinu zredukuje výskyt rakoviny v populaci na jednu třetinu jejího dnešního výskytu. Preventivní užívání malých množství B17 k této základní prevenci má schopnost zvýšit její účinnost někam hodně blízko ke 100 %. Jak blízko to bude, to bude záležet hlavně na důslednosti lidí, kteří se k této prevenci odhodlají.

V minulosti vyvolávaly informace, podobné těm, které přináší tento článek, nesouhlasné reakce onkologů a lékařů, kteří si svými postoji k lidskému zdraví vysloužili přiřazení k lékařsko-farmaceutické lobby. Vývoj vědeckého poznání a občanského tříbení mysli pokročily do té míry, že nesouhlasné názory se jasně rozdělují do dvou skupin:

a) oponující názory pevně opřené o vědecké poznatky, které jsou významným podnětem k diskusi

b) nesouhlasná vyjádření lékařů postrádající oporu o vědecky fundované argumenty, která v lepším případě reprezentují jen jejich konzervativizmus a v horším případě vypovídají o vyhraněném ekonomickém zájmu, který se oprostil od představy péče o zdraví jako pomoci lidem

Je dobré nepatřit ke druhé části druhé skupiny, protože na její příslušníky začínají lidé pohlížet jako na veřejné nepřátele. Není jasné, kam si bude přát přiřadit ministr Heger. Jeho odmítání začít diskusi o změně zdravotnické politiky pro segment péče o civilizační choroby vzbuzuje rozpaky v úvahách, kam si sám přeje patřit.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2012.