I když to zní podivuhodně – mluvit lidským hlasem a říkat smysluplně samostatná slova vyjadřující přání mohou dokonce i sloni. Jedna podivuhodná věc je, když se nacházíme vedle živočicha, který není veliký (např. kočka nebo pes), které je možné posadit vedle nás, nebo je mít u sebe v náručí nebo na rukou, mluvit s nimi a slyšet od nich lidská slova jako třeba "Vstávej!" nebo "Potichu! Na místo!"

Úplně jiná věc však je, když před vámi stojí ohromná, dvě tuny vážící postava slona, ohmatávající vás svým chobotem a najednou tento obr říká prosebně něžným basem: "Dejte chleba!" či "Batyr, pít!" Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda.

Dnes vás seznámíme s nejpodivuhodnějším slonem na světě, Batyrem, který znal mnoho lidských slov a pojmů. Studiem slona Batyra a jeho unikátní schopnosti hovořit lidským jazykem se detailně zabýval doktor věd A. N. Alexandrov Pogrebnoj, badatel tohoto fenoménu a autor audiovizuálních vědeckých záznamů a publikací, založených na vědeckých pozorováních a statistických dotaznících svědků.

V roce 1979, nejdříve v časopise Průmyslová Karaganda a potom v únoru roku 1983 v centrálním ruském tisku, byly publikovány senzační materiály o tom, že v Kazachstáně v zoologické zahradě v městě Karaganda žije slon Batyr, který srozumitelně vyslovuje lidská slova. Slovní zásoba slona byla dost velká a zahrnovala nejen všeobecně užívané výrazy typu: pít, dejte chleba atd., ale i nadávky, jako například hlupák a dále vulgární slova, která nelze otevřeně ani napsat.

Osud opuštěného mláděte

Nejdříve musíme podotknout, že příchod na svět Batyr smutný – po narození jej totiž máma slonice odmítla krmit. Sloní život začal být pro něj příjemný, až když se ve čtyřech letech dostal do zoo. Všichni pracovníci a spolupracovníci zooparku se o mládě starali s láskou, mluvili na něj a hýčkali ho. Pozornost věnovaná slůněti tak vytvořila předpoklady, které měly vliv na jeho pozdější schopnost hovořit lidskými slovy. Batyr měl silný mužský bas, přesně vyslovoval a vkládal přitom chobot do rtů a tisknul ho zvláštním způsobem. Prvním, kdo objevil schopnost slona Batyra mluvit, byl noční hlídač M. T. Vorovjev, který uslyšel v době své služby, jak slon říkal různá slova. Tento fakt potvrdila vedoucí oddělení sudokopytníků E. Belojusova. Když jednou procházela kolem oddělení slonů, uslyšela, jak hluboký mužský hlas pronesl: "Pít! Batyr pít!" Po těchto příhodách v zooparku se A. N. Alexandrov – Pogrebnoj začal věnovat pozorování slona. Mnoho nocí hlídal u jeho výběhu s magnetofonem, aby zachytil Batyrova slova (podrobnější materiály jsou nyní publikovány ve velké encyklopedii na internetu). Slon Batyr znal dvacet různých slov rusky a kazašsky a říkal je tak, že držel chobot ve rtech, což mu pomáhalo ve slovní artikulaci. Byla zapsána např. tato slova, jež uměl vyslovit: já, Batyr, Batyr hodný, Bába, jdi, ano, dej, dej-dej-dej – to když prosil o něco dobrého návštěvníky zooparku anebo křičel: "Špatný!!, "Oj-jo-jej!", když se zlobil ve své kleci. Když byl v dobré náladě, tancoval a přitom opakoval: "Raz-dva-tři", přesně tak, jak to říká učitel, který učí děti první taneční kroky v mateřské školce.

Tajemství výběru slov

Ředitel zoologické zahrady, kandidát biologických věd N. I. Epifanovskij, objasňuje schopnost slona mluvit tím, že přišel do zoo jako čtyřleté mládě, které matka z nejasných příčin odmítla krmit. Pracovníci zooparku to věděli a bylo jim jej líto. Měli toto slůně velmi rádi, mluvili k němu laskavými slovy, která si zapamatovalo. Pracovníci zoo se pokoušeli rozvinout schopnost slona mluvit, ale všechny další pokusy byly neúspěšné. Batyr se stále snažil říkat naučená slova, ale nová slova už se nenaučil. Záhadou však zůstává, kdo naučil slona vkládat chobot do rtů a zplošťovat ho tak, že napodoboval hlas člověka, opakoval známá slova a vyjadřoval svoje prosby a emoce? Používání vybraných slov nás udivuje, protože nikdo z návštěvníků taková slova neříkal a slon ani neměl pohnutky k jejich zapamatování a používání. Stejně tak není jasné, co vedlo talentovaného slona si zapamatovat a opakovat mnohokrát slova typu: razdvatři a přitom tancovat, nebo říkat oj-jo-jej v tu dobu, kdy se nová slova neučil a neopakoval, i když dostával "chutnou" podporu. Je podivné, odkud a proč se u slona projevila taková vybíravost v jeho slovní zásobě.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2012.