Na podzim roku 2011 do mého života vstoupila nesmírně důležitá kniha, a to Born to run - Zrození k běhu od Christophera Doglase. Díky ní prožívám až euforické stavy v souvislosti s běháním naboso. V podstatě se stalo to, že po dvou desetiletích osamoceného snažení propagovat chůzi naboso, a všechno, co s tím souvisí, jsem si to najednou přečetl v knížce jako hotovou věc. To, co jsem si postupně objevoval - od blahodárného účinku na zdraví až po změnu stylu běhu, jsem si teď přečetl jako známou skutečnost.

Už jsem propadal skepsi, že bosí běžci na světě jsou skutečně jenom výjimečný jev a najednou se dozvím, že v Americe je to doslova hnutí. Nyní již chápu, proč "Informace o škodlivosti dokonalých běžeckých bot" proniká éterem tak těžko. Firmy, které je vyrábějí, by přišly o obrovské zisky, a proto se všemožně snaží udržet stávající povědomí o svých výrobcích. Kde se však již "provalilo", že odpružená běžecká bota zchoulostiví chodidlo, tím nepříznivě změní strukturální rovnováhu těla a zvyšuje riziko úrazů, tam se již musely firmy vrátit k původním jednoduchým konstrukcím bot. Dokonce vznikly nové boty, tzv. "Five fingers", které chodidla znovu vracejí do hry.

Zkušenosti s pětiprstými botami FF

V čase, kdy začal vznikat tento článek, jsem s nimi měl poměrně málo zkušeností. Dnes jsou však mé zkušenosti bohatší díky více jak 400 km naběhaným v lese, po asfaltu, a to i v extrémním mrazu. Pán, který mi je prodával, říkal, že když už se venkovní teplota blíží k nule, je mu v nich zima. Zrovna dnes jsem v nich vyběhl a na teploměru bylo mínus 16,9° C. Byl jsem sám zvědav, zda se nevrátím po prvním kilometru zpět s omrzlými prsty, ale světě div se – nejenomže v nich vůbec nezáblo, ale naopak jsem měl příjemný pocit pohody. Ten zůstal na celé desetikilometrové trase. Napadlo mě jediné vysvětlení, a sice to, že svaly a šlachy jsou v této botě v plném pohybu, tím jsou dobře prokrveny a zahřívají se. Pocity z těchto bot jsou tedy vynikající. Chodidla sice přímo necítí nerovnosti terénu, jak je tomu u bosého běhu, ale mají o nich mírně tlumenou informaci. Tělo není sváděno dopadat na paty, ale příjemně vzpřímené dopadá na špičky těsně za těžištěm. Vytváří se tak mírný náklon dopředu, běžce jako by někdo tahal za pas dopředu. Aby hlava byla vztyčená vzhůru, je potřebné si udržovat přirozenou křivku zad v bedro - křížové oblasti. Pokud je zvykem podsazená pánev (vytvořená například nekonečným sezením u počítače), takové přeladění stojí hodně soustředění. Možná, že je na začátku dobré i narovnat "hrnec" pánve fyzioterapeutem. Soustředěním se na tento správný styl se okamžitě zvyšuje rychlost běhu při minimálním úsilí. Velmi to je znát hlavně při běhu do kopce.

Trochu nepříjemné bylo běhání v těchto botách v mokru. Pod prsty není souvislá podrážka, protože každý prst má svůj samostatný "chlívek", a tak se okamžitě cítí každá vlhkost. Existuje však varianta i do vlhkého prostředí z neoprenu, ale tu zatím nemám vyzkoušenou. Uvědomil jsem si však, že běžím téměř bos a bosou nohou bych také cítil vlhko, tak se s tím chodidla smířila, a pak už to vůbec nevadilo.

Ještě jednu věc mi vzpomínaná kniha odhalila. I když už svět znovuobjevuje prospěšnost bosého běhu, vysvětluje si ho zatím na základě pozitivních zkušeností nebo biomechaniky, ale nevidí jej očima reflexní terapie. Ještě nekouká na bosý běh skrze reflexologický jev.

Co znamená reflexologický jev?

Znamená to, že tělo je moudré a samo se dokáže nejen diagnostikovat, ale dokáže i zkorigovat svoje funkce. Samozřejmě, když mu v tom nebráníme. Celé tělo je doslova poseto reflexními zónami, na kterých se nám snaží ukázat, kde cítí slabost - nedostatek energie. Většina těch reflexních displejů je zároveň funkčních, podobně jako slouží dotykové displeje. Nejdůležitějším snímačem impulzů jsou však chodidla. Jakmile tělo někde potřebuje zvýšené množství energie, chodidla to jsou schopna zabezpečit. Například šlápnutím na terénní nerovnost nebo i poraněním kůže. Kupříkladu člověk, který má potíže s ledvinami, šlápne na něco ostrého prostředkem chodidla.

Reflexní displej kompletního člověka se nachází i na rukou, uších, obličeji, předloktích, v podkolení, na pohlavních orgánech atd. Ideálním funkčním displejem pro tělo jsou však chodidla, protože díky gravitaci mají neustále silou, která odpovídá hmotnosti člověka, potenciál získávat kinetickou energii pro dobré fungování látkové výměny. Není-li potřebná velká energie, tak vše při bosé chůzi probíhá bez poranění. Jakmile vznikne velký požadavek na dlouhodobý zdroj stimulace, chodidlo si vyhledá v příslušném místě poranění. Při dobré znalosti rozložení reflexních plošek na chodidlech je potom velmi snadné vysvětlit, proč došlo k poranění chodidla, ať už běžícího naboso, nebo obutého. Znalosti o pozici reflexních plošek, odpovídajících určitým orgánům nebo částem těla, jsou v tomto směru nejdůležitější informace. Například bolesti, vyskytující se často v křížové kosti a s tím související bolesti v kříži, znamenají v řeči reflexní terapie napětí v tenkém střevě, nebo močovém měchýři a přenášejí se do oblasti SI skloubení. Trn vražený do paty představuje stimulaci pohlavní sféry, nakopnutý palec se snaží o odlehčení přetížené hlavy, říznutí do vrcholu podélné klenby je léčivé pro slinivku a dvanácterník, kontakt ostrého kamene s hlavním kloubem palce uvolňuje krční páteř a koriguje činnost štítné žlázy apod.

V botách FF se při běhu výborně dýchá. Reflexologicky to lze vysvětlit tak, že oddělené prsty uvolňují ramenní pásy a horní část hrudníku, což jsou navazující reflexní plošky. Jinak v každé jiné normální botě jsou prsty chtě nechtě vždy namačkány na sebe. Požadavek volných prstů splňuje pouze bosá noha, bota Five fingers a také tzv. Tarahumarská sandála. Když už teď s jistotou víme, v čem a jak je zdravé a zcela bezpečné běhat, můžeme s tím začít. Běháním je možné utéct jakékoliv krizi. Manželské, středního věku, ale i hospodářské. Člověk, který pravidelně běhá alespoň třikrát týdně, pak výborně zvládá stres. S prokrveným mozkem a vyprodukovanými mozkovými opiáty přichází nová inspirace a chuť do života. Dokonce i ten bezdůvodný pocit štěstí. Každý, kdo tohle jednou zažije na vlastní kůži, už nemůže přestat, protože zjistí, že byl skutečně zrozen k běhu.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 04/2012.