Ve starších číslech PHOENIXU jsem se zmínil o závažných nemocech jako např.: DMO, skolióza, svalová dystrofie a podobné nemoci pohybového ústrojí u dětí. Dnes bych se chtěl věnovat neméně závažné a poměrně časté nemoci - Pes Equinovarus, zkratka PES, anglicky Clubfoot, německy Klumpfus, česky stočené chodidlo. Podle zdroje Wikiskripta je PES vrozená vada nohy neboli vývojová vada v ortopedii.

Ihned po zjištění vady se doporučuje cvičení a korekční sádrové obvazy s výměnou každý týden, u dětí starších 14 dní. Po redresní části léčby nastupuje léčba retenční – retenční sádrové obvazy a laminátové dlahy. Dále Ponsetiho konzervativní terapie, korekce s výměnami redresních sádrových obvazů k překonání ekvinozity, která přidává subkutánní tenotomii Achillovy šlachy. Po odložení sádrového obvazu následuje Denis - Brownova dlaha do 6 let. Operační terapie začíná kolem 6 - 8 měsíců věku. Pouze první operace má naději na úspěch. Způsob a načasování léčby jsou dodnes předmětem četných diskuzí a polemik. Kombinací konzervativní a operační léčby se ve většině případů podaří dosáhnout uspokojivých výsledků. Na druhé straně recidivující a léčbě vzdorující případy představují jeden z nejobtížněji řešitelných problému v ortopedii nohy.

Jako další alternativu lze vyzkoušet Vojtovou metodu, reflexní lokomoci, ale garance na vyléčení stočených chodidel je malá. V raném věku dítěte je to příliš velká fyzická i psychická zátěž, dítě nedokáže pochopit tak bolestivé zákroky. Co se týká DMO, je tato metoda více užitečná, ale je to stejné jako hrát ruletu – někomu to pomůže a někomu ne. Kdo je psychicky citlivější, může mu ublížit. Ale poslední rozhodováni je vždy na rodičích.

Je třeba léčit nejen tělo, ale i mysl

V případě PES si myslím, že je nejblíže metoda podle paní Mojžíšové. Léčba PES pro mě byla vždy snazší a výsledky se dostavily rychleji než u ostatních nemocí. Pokusím se vysvětlit proč. V roce 1992 jsem léčil dvanáctiletého chlapce s diagnózou PES. Absolvoval vše, co nabízí konzervativní léčba. Pamatuji si, že byl pořád unavený, špatně dýchal, hodně kulhal a nezvládal ujít ani krátké vzdálenosti. Zhruba po roce namáhavé terapie se mi podařilo dát chlapce do pořádku. Rodiče pak pochopitelně doma pokračovali dál se cvičením dle mé metody. Za pár let mi rodiče překvapivě sdělili, že chlapec byl vyřazen z evidence u doktora (tento příběh byl popsán v časopise Regena v roce 1998).

Při léčení DMO, i když se dají do pořádku všechny čakry a vytvoří se tím ochranný energetický obal, největší překážkou v léčbě pořád zůstává mozek, mysl. S tím je spojen mentální odpor, který v podstatě v sobě nese poruchu pohybového chování. Porucha je věc mozku. Bioenergie zde potom moc nerozhoduje. I když pacienta dokážete zbavit spazmatických jevů a zlepšit pohybovou stránku, odstranit mentální poruchu na základě bioenergií je obtížné. V případě skoliózy je to o něco lepší. Pokud dítě má mentální schopnosti v pořádku, pracuje se jen na úrovni čaker. Jsou zde dvě formy deformace: hrudní a bederní, nebo kombinace obou. Proto se aplikuje bioenergie minimálně na čtyři spodní čakry. Já pro jistotu vždy pracují se šesti čakrami, sedmá čakra sama reguluje automatický vstup bioenergie. Terapie tohoto druhu může trvat až rok, pokud se jedná o slabou formu deformace páteře.

V případě PES nemá většina děti v raném věku mentální odchylku a páteř ještě není zdeformována kolísavým pohybem. Při diagnostice virgulí a kyvadlem mají děti zpravidla zablokovanou první pánevní čakru neboli základní. Ze sedmi čaker se musí dávat do pořádku jen ta první, a proto výsledky při léčení PES byly vždy rychlejší a kvalitnější.

Příklad z praxe

V roce 1998 jsem pracoval s holčičkou, která měla stočenou nohu a trpěla silnými bolestmi. Nejdříve jsem musel odblokovat bolest, abych mohl pracovat s deformací chodidla. Holčičku jsem vyléčil během jednoho roku. Tenkrát jsem si uvědomil, že by bylo dobré mít nějakou konstrukci nebo trenažér pro posílení svalstva a protahování šlach, který by umožnil v domácích podmínkách zlepšovat zdravotní stav a pohybovou kulturu dítěte (o tomto případu bylo napsáno v Plzeňském deníku v roce 1999). Za posledních pět let tato konstrukce, nebo spíš individuální trenažér na cvičení, dostal konečnou podobu. Je vyroben z přírodního dřeva a je vždy tvořen na míru dítěte dle jeho věku. Teď ještě pracuji na dokončení příručky.

Nejblíže k mé terapii je cvičení dle paní Mojžíšové. Její metoda se zabývá procvičováním a protahováním pánevního svalstva, čím se zlepšuje jeho prokrvení. Metoda paní Mojžíšové nebyla utlumena režimem, ale spíše klasickou medicínou. Nikdo však už nezkoumal, proč její metoda funguje. Metoda pomáhá řešit ženskou poruchu funkce pánevních orgánů a neplodnosti, kde je také na vině zablokovaná základní čakra. Odstraněním blokace během cvičení nastává návrat funkcí vnitřních orgánů a tím dochází k jejich aktivnímu prokrvení a uzdravení. Principem mé metody je odblokovat a nastartovat základní čakru, dále odblokovat kyčle, kolení klouby a kotníky, které jsou překážkou při prokrvení kloubů a svalů spodních končetin. Výsledkem pak je, že spodní končetiny se trvale prokrvují, oteplují a tím se lépe dostávají do kontaktu s řídícím mechanizmem mozku, který pak lépe může ovládat pohybovou jednotku. Smyslem mé terapie je vytvořit tvarové a funkčně normální nohy za pomocí cvičení, masáže a aplikování bioenergie.

Včasný začátek léčby je důležitý

Navštěvování rehabilitačních středisek zabírá hodně času a zároveň nenabízí adekvátní řešení problému. Během prvního roku je třeba nastartovat základní první čakru, aby se energie, teplo, konečně dostalo do chodidel a začalo trvale zásobovat studená chodidla. Studené nohy bohužel špatně reflektují na podněty mozku, mozek je neovládá. Důležité je během cvičení položit patu na podlahu, zlepšit její schopnost opěry a vyvážit chodidlo tak, aby byla balance mezi palcem a patou, střed váhy musí být v bodu uprostřed chodidla.

Individuální cvičení na trenažéru lépe podporuje a napravuje chodidla. Dítě musí být pořád pod kontrolou v období růstu, jinak vzniká riziko zkrácení šlach a ztráty dosažených výsledků. Práce na trenažéru začíná v období jednoho roku věku dítěte a je úplně jedno, zda dítě absolvovalo před tím operaci nebo ne. Musel jsem vyvinout takový přístroj, který dokáže u dítěte aktivovat maximální motorické funkce. Důležité je, že cvičení na tomto trenažéru dokážou zvládnout i velmi oslabené děti. Hlavní je začít včas, v prvním roce věku dítěte. K rozvoji dítěte vedou a napomáhají dvě hnací síly:

1. Kvalitní životospráva a výživa. Rodiče musí dávat pozor na kvalitu a složení výrobků.

2. Vnitřní pohybová kultura, která je založena v každém dítěti od narození. Výživa dodává takovou energii, která probouzí síly k cílenému pohybu a tím harmonizuje celkový vývoj dítěte.

Z vlastních zkušeností mohu říct, že pokud rodiče dokážou aktivně nasadit takzvanou ranou terapii, a to v prvních šesti měsících života, tak tím přispějí k motorickému vývoji dítěte během prvního roku a napomohou k lepšímu ovládaní hybného vzorce a jeho kontrolování.

V motorickém způsobu chování je důležité mít pod kontrolou reflexní reakce, rytmické pohyby a cílené pohyby. Čím více se cvičením zlepšují naučené pohyby, tím méně podléhají vědomému řízení.

Individuální Cvičební Trenažér (ITC) se skládá ze dvou částí, z nichž stěžejní je kůl o výšce jednoho metru, vztyčený v masivním podstavci, který drží celou konstrukci. Tato pomůcka slouží k prostorové orien taci dítěte a zároveň intenzivně zapojuje základní pohybové vlastnosti, velmi napomáhá hrubé motorice a podporuje efektivně zesílení všech svalových skupin, jako např. lepší pohyb trupu, držení rovnováhy, chození, dřepy, protahování těla atd. K jemné motorice prstů pak přispívá ohmatávání kůlu, který má různě zpracované hrany a různé rozměry tyček, které jsou provrtané skrz kůl. Denní trénink přispívá k vytváření nových pohybových vzorců. Cvičení spíš připomínají hru, soutěž, která dokáže hodně zharmonizovat vztah mezi dítětem a rodičem, přivést ho k dosažení cílů ve hře. Cvičení dává dítěti radost, což je pro dítě v nízkém věku nejdůležitější. Rozvoj pohybové kultury začíná v raném věku. Záleží na tom, jak kvalitně zpracované pomůcky používá postižené dítě pro denní trénink, který vede k fyzické odolnosti v průběhu života. Kolem roku začíná dítě aktivně chodit a poznávat svět okolo sebe. Vzhledem k tomu, že nejvíc krůčků udělá dítě v doma, v pokojíčku nebo v jiných prostorech, kde se během pohybu dotýká různých předmětů a střídavě dává prsty do pusy, bylo by proto z pohledu hygieny lepší, aby mělo svůj vlastní individuální koutek nebo stanoviště ke cvičení. Denní trénink na individuálním trenažéru vyvolává soutěže – herní model chování. Pokud má dítě o rok nebo dva staršího sourozence, soutěž se mění v zábavu, kde sourozenci při cvičení soutěží a tím i vzrůstají pohybové kreace. Při vymýšlení nových pohybů vznikají důležité procesy, které vedou k lepšímu přizpůsobení překonávání překážek, seberealizaci, pozornosti naplňování úkolu, fantazii v pohybu, napodobování atd. Smysl tohoto cvičení je v tom, že při překonávání překážek si dítě lépe uvědomuje pohybové procesy, které vznikají jen při obtížnostech během cvičení a tím dokáže odblokovat strach před neznámými pohyby.

Než začneme připravovat dítě k aktivnímu cvičení, mohu poskytnout jednu důležitou radu, kterou nepoužívá a nenabízí klasická medicína. Pomůže vám zjistit fyzický stav dolních končetin dítěte a případně mít kontrolu nad jeho pohybovým ústrojem. Stačí udělat zkoušku odporu palce na pravém chodidle, pak to samé na levém. Pokud se síla odporu výrazně liší mezi pravým a levým palcem, může to v budoucnosti vést k oslabení trupového svalstva a tím pádem přispět ke skolióze. Také to vede k oslabení kloubů v dolních končetinách, jež může způsobit špatnou chůzi a nedokonalou rovnováhu. Pokud zjistíte, že například pravý palec je fyzicky slabý, stimulujte ho masáží a cvičením formou odporu do té doby, dokud se síla nesrovná s druhým palcem. Aktivace a stimulace palců u nohou u malých dětí se může částečně nahradit Vojtovou metodou, která je ale pro děti v tomto věku dost bolestivá a psychicky náročná. Výsledky z tak jednoduchého cvičení nebo stimulace palců u nohou vás mohou po krátké době překvapit zlepšením držení těla, rovnováhou a sílou v chodidlech. Tímto se docílí maximální harmonie ducha a těla dítěte.

V příštím vydání PHOENIXU budou popsány a znázorněny účinky cvičení na ICT.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2012.