Jak řešit problém nevěřících aneb zasedání nejvyšších hlav náboženství na nebesích
-
Vytvořenopondělí 28. březen 2022 11:40
-
AutorKarel Zicho
-
Oblíbené1418 Jak řešit problém nevěřících aneb zasedání nejvyšších hlav náboženství na nebesích /lektori-setkani/item/1418-jak-resit-problem-nevericich-aneb-zasedani-nejvyssich-hlav-nabozenstvi-na-nebesich.htmlKlikněte pro přidání
-
Témata
Když na Zemi dojde k problémům, sejdou se hlavy nejvlivnějších států a hovoří o možnostech řešení daného problému. Ale, co když nejde o problém řešitelný politiky? Co když jde o problém, který přesahuje běžný lidský život. Kdo má pak onu moc problém vyřešit? Přece představitelé lidské víry!
Schůzka představitelů duchovního světa se sešla na mimořádném zasedání na žádost pana Buddhy:
"Pane Bože a Alláhu, zdravím Ježíše i Mohameda a též indická a africká božstva. Nastala kritická situace a já potřebuji pomoci. Vy všichni, co tady sedíte, máte pro své věřící ovečky připravené prostory k přebývání jejich duší, dokonce i sebevrazi a hříšníci mají u ďábla a démonů vše jisté. Ale já chci dnes mluvit o velkém množství lidí, kteří si myslí, že rozum s vírou nemá nic společného. Oni sice říkají, že něco nad nimi existuje, ale nemají žádnou představu o tom, co by to mělo být. Protože moje ovečky se po pobytu v kolotoči rodí zpět na zem, kde plní další úkoly jejich duším zadané, nemůžu se věnovat ještě těmto zbloudilcům. Poletují si tu v nicotě a nejsou našim světům vůbec prospěšní.
Vezměte třeba politické duše, vždy věřily v někoho z vás, jen když se blížilo datum voleb. Jinak v hloubi jejich duše nelze naleznout ani víru, natož pokoru před nezměrnou silou duchovna. Vy jim naslibujete, že stačí během života najít tu vaši správnou cestu, a oni řečí ano a srdcem ani ťuk. Nemají vlastně žádného přesvědčení, avšak temnota a nicota jich už moc nepobere. Chtělo by to vymyslet, kam jejich nevěřící, a vskutku překvapené novým stavem věci, umístit. Očekávám, Vládci vesmírní, že své návrhy zvážíte a zítra je předložíte."
Mohamed se naklonil k Ježíšovi a pošeptal: "Ten východní moula neví, co s nepřizpůsobivými, tak to chce hodit na nás, jakoby naše pekla a očistce byly prázdné." Ježíš odvětil s úsměvem: "Něco tady jistě vymyslíme a nalezneme cestu, ale v jednom s ním musím souhlasit. Na jazyku má hodně lidských duší – mě, Tebe, tátu a jiné, avšak skutky jsou zcela odlišné. Pořád jen sobectví a touha po moci. To by jim šlo nejvíce. Když mě přitloukli na kříž, nevěděli, co činí. Tak jsem jim nechal vzkaz. Ten, kdo ve mě uvěří, dojde ke svému cíli a bude sedět po mé pravici. Vidíš ten zástup duší, co uvěřil? Ti, co si mé slovo předělali podle svého, tak tu nejsou a bloudí tam, v buddhovo tmě, čekajíc, co s nimi bude. Nejsou tam jen lidské duše politiků a lidí toužících po ovládání druhých, jsou tam i všichni ostatní. Ale Buddha se mýlí, otec nejvyšší už má plán, co s tím návalem udělá.
Víš, jakou má radost, když může kutit a dumat nad stavěním nových věcí, věřím, že svůj návrh brzy přednese." Zatím se ostatní božstva dohadovala jak naložit s tou masou duší, a musím říci, že některé návrhy byly velice zajímavé. Například Višnu navrhl, aby se z nich vyrábělo mýdlo pro věřící u řeky Indus. Návrh Mannitoua, aby se duše proměnily v ptáky, které by indiáni stříleli a dělali si péřové čelenky, také neprošel.
Po dlouhé rozpravě vstal Tvůrce a navrhl toto:
"Zhmotním ty nevěřící do hmoty, ale ne tím, že je vrátím zpět na zemi napravovat svoje špatné skutky. Vytvořím z nich planetu, která poroste příchodem dalších takových jedinců, kteří si z víry v nás obchod udělali. Za svého života neustále sledovali, jak jim rostou konta či prsa, tak se vzpomínkami na předchozí život stanou hmotou a zemí nového světa.
V nejzazším kousku vesmíru umístím tuto hmotu plnou duší, aby již nikdy nemohla škodit duším spravedlivým."
Potlesk byl tedy veliký, jen ďáblové a démoni ze všech koutů a všech náboženství brumlali, že jim je odpírána jejich právoplatná potrava. Nu nebylo jim to nic platné, krize byla zažehnána a nebesa bez ohledu na vývoj živých tvorů plesala tak, že i stará božstva se ve svých ložnicích ptala, co je to tu za strašný randál.
A zatím na zemi lidstvo stále kráčelo ke světlým zítřkům a mocní toho světa kuli své plány ve své zlaté nevědomosti.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2012.