Od Prahy na jihozápad směrem k Berounu se rozkládá na ploše 130 čtverečních kilometrů divukrásná krajina, která svou mnohotvárnou krásou a divokostí okouzlí snad každého poutníka se smyslem pro romantiku a neobvyklé zážitky. Vápencový podklad, který zde tvoří převážnou část geologické stavby, je rozryt krasovými kaňony a roklemi, provrtán téměř 400 jeskyněmi a na svém temeni nese porosty dubových hájů s velkou bohatostí teplomilné skalní vegetace.

Takový je Český kras, který byl před 40 lety vyhlášen jako chráněná krajinná oblast. Jeho nejmalebnější část mezi Mořinou a Karlštejnem získala příznačný název – Amerika. Trempové u táboráku o ní zpívají: "Kaňon skalnatý, co nezná slunce jas, prachem zaváté jsou cesty, stěny, sráz. Na dně stojí v tichých tmách voda jezerní, zrcadlí se v ní jen čas a nebe večerní".

Nejbližší obcí je starobylá Mořina

Ves je připomínána v polovině 14. století jako majetek emauzského kláštera. Původně gotický kostel sv. Stanislava byl v 18. století barokně přestaven. Hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice a sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého je datován rokem 1749. Na místě objektu čp. 14 stával dům, který roku 1359 daroval Karel IV. štrasburskému malíři Mikuláši Wurmserovi, jenž působil v Čechách v letech 1357–1360; byl tvůrcem lucemburského rodokmenu a malby schodiště ve Velké věži na Karlštejně. Po Wurmserově smrti vlastnil dům proslulý Mistr Theodorik, který vytvořil nástěnné malby a 130 slavných deskových obrazů do karlštejnské kaple sv. Kříže. Ať už jsme došli k Velké Americe pěšky z Mořiny, nebo vystoupili z autobusu, či auta na parkovišti, staneme na okraji srázu, kde se objeví před námi v celé své kráse a nečekané velikosti úchvatná scenérie ohromného kaňonu, zčásti zatopeného. Tady také začíná nedávno označená osmikilometrová trasa plná bohatých zážitků. Stačí držet se žlutých turistických značek. Stezka nabízí velkolepé pohledy na bizarní skalní scenérii s modrým jezerem a pak se klikatí podél severního okraje kaňonu k další perle tohoto území – lomu Mexiko. Krátká odbočka míří k památníčku vězňů trestaneckého tábora; autorem mohyly je sochař Petr Váňa. Lágr zřídili komunisté v padesátých letech minulého století. Lomem prošly dva tisíce politických vězňů, jejichž svědectví vypráví o tom, že zde žili a pracovali ve strašlivých podmínkách.

Značená cesta pak traverzuje svah, přetíná asfaltovou silničku, spojující dosud živé vápencové lomy v Kozolupech, a mírně stoupá k tajuplné Malé Americe – někdejšímu lomu, zatopenému blankytnou, křišťálově čistou vodou, jejíž barva se k večeru mění na smaragdovou. Zajímavé také je projít se po nedalekých skalních hřebínkách a řadou údolíček, navzájem na sebe navazujících a propojených úzkými pěšinkami. Stezka pokračuje směrem k památnému dubu Sedmi bratří, jenž je pojmenován po loupeživých bratrech, kteří se pod ním kdysi dělili o kořist. Podle lidového podání pod dubem odpočíval po lovu ve zdejších lesích sám císař Karel IV. Ve skutečnosti byl strom zasazen až v průběhu třicetileté války, ale i tak je jeho stáří – asi 350 let – úctyhodné. Je vysoký 18 metrů a po obvodu měří 460 cm. Trasa dále vede asfaltovou silničkou, nad níž vyčnívá kulisa majestátního hradu Karlštejna. Po moderním ocelovém mostě nad Berounkou a pak podél řeky lze dojít až ke karlštejnskému nádraží.

Dobrodružství, které může být osudné

Opuštěné vápencové lomy v Českém krasu jsou známé a navštěvované už desítky let. Velká a Malá Amerika i Mexiko – to je neuvěřitelně modrá voda, bludiště tajemných štol a jeskyní i několik pověstí o duchu Hagenovi. Nejpravděpodobnější je, že záhadný Hans Hagen byl ve skutečnosti voják wehrmachtu, který se v roce 1945 po přestřelce s partyzány v okolí Karlštejna skryl v labyrintu štol, kde zabloudil. Po dlouhém marném hledání východu si nakonec vpálil kulku do hlavy. V současnosti je možno do lomů nahlížet jen zvenčí, štoly jsou z bezpečnostních důvodů uzavřeny. V některých lomech hrozí pád kamenů, místy i zřícení stěn a zavalení štol. U vchodu tzv. severního překopu varuje už dlouhá léta nápis: Je-li ti život drahý, nevstupuj za tyto dveře. Ochránci přírody a mořinští lomaři občas organizují prohlídku podzemí pro veřejnost. Trasa obvykle vede třetím patrem labyrintu a nechybí při ní ani pohled na Malou Ameriku z hloubi skály.

Odpradávna – už při stavbě Karlštejna – se ve zdejší oblasti lámal vápenec jak na kámen, tak i na vápno. Skutečně průmyslovou těžbu vápence zahájil roku 1880 Gottfried Bacher. Mezi dvěma světovými válkami byly lomy navzájem propojeny podzemními štolami, z nichž nejdelší měří téměř dva kilometry. Kdysi v ní jezdily malé lokomotivy, které v huntech, tj. důlních vozících, dopravovaly nalámaný kámen na překladiště. Při ražení chodeb byla objevena řada krasových dutin a komínů. Ve druhé světové válce zde nacisté zamýšleli vystavět podzemní továrnu na výrobu leteckých motorů. Mimořádně romantické prostředí zdejších míst s divokými skalními scenériemi se několikrát objevilo ve filmech s dobrodružnou tematikou (Limonádový Joe, Smrt v sedle a jiné). Opuštěné jámové lomy posléze změnily původně fádní krajinu v jedno z nejkrásnějších míst v Čechách. Oblast Ameriky je v posledních letech spojena především s trempy, jeskyňáři, plavbami na vorech, stejně jako s průzkumy temných štol, s pátráním po válečné historii těchto míst a nejrůznějších pověstech. Na dně kaňonu Velká Amerika byla před pětadvaceti lety vystavěna symbolická mohyla obětí a nad lomem býval symbolický hřbitůvek těch, kteří spadli ze skal nebo zahynuli v podzemí. U táborových ohňů zpívají trempové píseň na jejich památku: "Od východu slunce pozlatilo skály a stíny tří postav za botami jdou. Kdysi dávno jiní na tom místě stáli, u modrého jezera teď tři kříže jsou." Každoročně bohužel několik mladých lidí neposlouchá zřetelně umístěná varování a slézá bez zajištění sráz, kde číhá nebezpečí.

Jak se tam dostaneme

Můžeme vystoupit na konečné stanice metra B Zličín a použít příměstský autobus 311, který jede do Řevnic. Některé spoje zastavují přímo u Velké Ameriky (zastávka Mořina – odbočka lom); cesta trvá 50 minut. Jiné zastavují až v Mořině, odkud je to k lomu půlhodinka chůze. Výpravu je možno také absolvovat opačným směrem, tj. jet vlakem ze Smíchova do Karlštejna (trať 071 Praha–Beroun); jízda trvá 35 minut. Přejdeme po mostě přes Berounku, projdeme obcí a od dubu Sedmi bratří pokračujeme zmíněnou žlutě značenou stezkou směrem na Malou Ameriku. Dobrým pomocníkem je podrobná turistická mapa Českého krasu v měřítku 1 : 25 000.

Na závěr ještě zajímavý citát z trempské kroniky, vyjadřující náladu bizarní skalní říše a její mysterii: "Hra obrazotvornosti uvedená ze slunného světa zemského tak ráda vede dolů, do říše snů. Při svitu lampičky skvějí se poklady a na nich trůní Niebelung, král mlhy…"