Nejen Strauss se svým valčíkem, ale i jiní umělci si vybrali pověst, mohutnost a také skutečnou krásu řeky a jejího okolí k realizaci uměleckého díla. To platí i pro galerii Danubiana, skutečné umělecké dílo nejenom architektury, designu, ale i polohou, místem opředeným mýty Keltů, Římanů a Slovanů. Rozprostírá se na malém ostrůvku na hranici tří států, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Vlastně čtyř. Do Bratislavy je z české hranice, co by kamenem dohodil.

Internacionální myšlenka

Léta na přelomu tisíciletí byla zrodem množství galerií a muzeí. V Bonnu, Bilbau i Paříži.

Muzeum moderního umění Danubiana v Bratislavě patří do této konjunktury. Myšlenka vybudování galerie pochází od umělce Petera Pollága, galeristy Vincenta Polakoviče a Gerarda Meulensteena z Nizozemí, velkého galeristy a přítele umění vůbec.

Meulensteen nosil v hlavě myšlenku moderní galerie uprostřed Evropy již dlouho. Když mu bylo nabídnuto nádherné místo pro galerii, nebylo jeho rozhodování nikterak těžké. Danubiana patří mezi nejmladší muzea kulturního umění v Evropě. Své vzory však nezapře. Inspirací mu byla galerie Moderního umění Loussiana nedaleko dánské Kodaně a muzea moderního umění ve Frankfurtu nad Mohanem. Danubiana přispěla ku prospěchu celé slovenské kulturní scény. Danubiana ale nemá klasický příběh zrodu. Nebyla to ani státní zakázka, ani společenská prestiž, ale citová zainteresovanost a osudové setkání těch správných lidí.

Ve vlnách evropského veletoku

Vnější vize se zrodila v hlavě galeristy a malíře, tedy Polakoviče a Pollága, kteří viděli muzeum jako loď poháněnou vesly, která překonává dálky a spojuje vzdálené země a rozmanité kultury, stejně jako lodě spojují břehy. Muzeum jako by přímo vystupovalo z vln evropského veletoku, veletoku na území s bohatou minulostí, sahající až k starověkým evropským civilizacím. Ty byly inspirací i pro logo muzea, předurčily jeho základní podobu – tvar římské galéry. Architektonicky byl akceptován základní tvar oválu se symbolickými vesly. Byl vytvořen jedinečný výstavní komplex, jako stvořený hostit na svojé palubě umění z různých končin světa.

Sbírka Meulensteen

Sbírka Meulensteen vznikala v polovině 80. let minulého století. Bylo to v době, kdy Gerard Muelensteen koupil svůj první obraz. Když se v roce 1989 seznámil s amsterodamským galeristou Nicem De - laivem, měl už vlastní představu o budoucí sbírce. Dnes patří k nejznámějším evropským soukromým sběratelům. Jeho rozsáhlá sbírka je pozoruhodná především dráždivostí protikladů.

Holandský podnikatel, sběratel a mecenáš umění pochází z holandského města Eindhovenu. Je ženatý a má dvě děti V roce 1969 založil společnost Neways Electronics International N. V. Do roku 2000 byl předsedou Světového obchodního centra v Eindhovenu. Jeho umělecká sbírka, kterou získal za čtvrt století, obsahuje pozoruhodná díla. Od roku 2004 reprezentuje Slovenskou republiku v Holandsku jako honorární konzul. Mimo reprezentace slovenského výtvarného umění zahrnují jeho aktivity propagaci umění v zemích bývalé východní Evropy. Pochází z Popradu a má syna a dceru. Po ukončení studia na právnické fakultě v Košicích zahájil svoji životní kariéru ve státních službách. Od roku 1993 pracoval v advokacii. Na začátku 90. let minulého století podnikl cestu po stopách Vincenta van Gogha. Zanedlouho potom se seznámil s Gerardem Meu lensteenem a za 5 let začala stavba moderního muzea umění. Za svého působení zorganizoval desítky domácích a zahraničních výstav. Je autorem mnoha publikací o výtvarném umění.

V den zatmění Slunce

Bratislava vás překvapí pohodovou atmosférou, kulturním životem a spoustou zajímavých atrakcí ve městě nebo v jeho nejbližším okolí. K nim patří i Danubiana. Základní kámen s plastikou římské galéry byl položen v den a hodinu úplného zatmění slunce v roce 1999. To připomíná zvyky Keltů, jak potvrzují vykopávky z širšího okolí původních obyvatel tohoto území. Své brány galerie otevřela v roce 2000, přesně za rok po zatmění. Podařilo se skvělé dílo.To jsou slova návštěvníků, kteří při otevření byli.

Nevídaná architektura

Modro-bílo-lososová budova muzea se tyčí nad vodou. Má podlouhlý tvar s opírajícími se vesly, jako by uvízla na mělčině. Poskytuje vnitřní prostor o rozloze 1700 metrů čtverečních a je členěná do dvou úrovní spojených rampou. Přízemí je zasvěcené nejen výstavám, ale skrývá i prodejní galerii současného umění, audiovizuální centrum, přednáškový sál Art shop s nabídkou katalogů i kavárnu Art Café. Originální nevídaná architektura jedinečné barevnosti prezentuje představy o muzeu moderního umění. Sbírka Danubiana se rodí postupně. Její základ tvoří především obrazy, sochy a grafiky, které umělci darovali muzeu jako hold tomuto jedinečnému stánku a odvaze zakladatelů.

Symbióza architektury a přírody

Poloostrov nabízí jedinečnou symbiózu výtvarných děl a moderní architektury a okolní přírody. Atmosféra a charakter muzea mu propůjčují fluidum jedinečnosti. Jedinečná poloha ostrova vybíhající naproti setkání s valící se řekou a velkolepé dramatické pozadí předurčilo přímo jeho polohu pro sochařský park. Sochy rostou rychleji než stromy, a proto vyrostl unikátní exteriérový komplex, který v mnohém připomíná nejznámější sochařské parky Evropy. Na ploše 8 tisíc metrů čtverečních působí budova muzea jako moderní socha.

Promenáda

Promenádou v parku uvádí Danubiana nový výstavní projekt plastik v otevřeném prostoru. Projekt otevírá kolekce 14 soch významného amerického sochaře holandského původu Hanse van de Bovenkampa. Svoji sochařskou dráhu začal v Yorku. Jeho tvorba od začátku směřovala k monumentálním dílům určeným do otevřeného prostoru parků a nebo do architektonického prostředí. Zastupuje několik tématických okruhů. Poslední z nich jsou inspirované kamennými totemy. Van de Bovekamp vytvořil svoje kolosy z nerezavějící oceli s opracovaným povrchem tak, aby vytvářely světelné hry. Tvary soch se vyznačují dynamickým vlnovitým povrchem na způsob zviditelnění větru nebo vířivého pohybu v přírodě.

Magické místo

Sochy v parku vítají svoje příznivce a obdivovatele, a to nejen ty, kteří prošli branou, ale všechny, kteří plují na lodích po Dunaji a očarováni vstřebávají jedinečnou symbiózu umění a přírody.

Travnatá plocha tvoří ideální prostor pro instalaci sochařských děl a v kombinaci se zdánlivě nekonečnou vodní hladinou se stává téměř magickým místem, jež maximálně využívá sílu moderní architektury pracující se svým okolím. Řeka, obloha a nespočetné podoby krajiny vytváří jedinečnou atmosféru a umocňují zážitky z uměleckých děl. Nekonečná vodní plocha kontrastuje se zeleným parkem, který muzeum obklopuje a expozice soch pod širým nebem předznamenává na první pohled oázu umění.

Club Danubiana

Danubiana Club vznikl už při založení muzea v roce 2001. Kluby přátel muzeálních a galerijních institucí jsou ve světě neodmyslitelnou součástí jejich struktury a tvoří jednu z forem spolupráce s veřejností. Jsou zvláštní podobou hlavních aktivit muzea, jeho výstavní a ediční činnosti a dalších informačních strategií. Je důležitou formou umělecké společnosti. Získávají se tak nejen příznivci, ale i mecenáši. Muzeum není státní institucí, a může proto rozvíjet svoje aktivity jen díky jiným zdrojům. Klub přátel Danubiany zve svoje milovníky, aby podpořili svým členstvím aktivity muzea. Členové budou dostávat dvakrát ročně časopis Art Revue Danubiana, kalendář s kvalitními obrazovými reprodukcemi a budou mít vstup do muzea zdarma.

Přírodní rezervace

Nezapomeňte se po prohlédnutí galerie poohlédnout po krásném okolí. Za pozornost stojí největší rezervace vodního ptactva ve střední Evropě. Odvážnější se projedou na člunech nebo vodních kolech. Všichni se určitě podívají na plavební komory na hrázi. Vyhládlejší nevynechají rybí restauraci.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 10/2011.