Přemysl Boleslav a svatý Vojtěch měli sen, v němž byli Hospodinem vyzváni, aby u pramene Brusnice nedaleko Prahy založili benediktinský klášter. Oba uposlechli výzvy a setkali se na místě zjeveném jim ve snu. U pramene uviděli jelena, který se chtěl napít vody. Bránilo mu v tom břevno. Svatý Vojtěch břevno z pramene vyňal a voda vytryskla a jelen mohl ukojit svou žízeň. Břevno oschlo a stalo se součástí klášterního znaku a v období baroka bylo ukazováno jako cenná "relikvie."

Klášter benediktinů

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí řeholí, neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století svatý Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo Ora et labora, modli se a pracuj. Byl založen roku 993 pražským biskupem svatým Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Byl to první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se zachovala dodnes. Později byl na stejném místě postaven kostel gotický. Klášter za husitských válek utrpěl velké materiální škody.

Pracovali zde i Dientzenhoferové

Obnova kláštera se uskutečnila po 30leté válce a pak zvláště v první polovině 18. Století. Tehdejší opat Zink najal přední stavitele a umělce té doby, jakými byli Dientzenhoferové Kryštov a Kilián a Petr Brandl. Jejich prací pak vnikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako lazaret. Protože břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se významně podílel na reformách vysokých škol a kněžského vzdělávání, nebyl klášter za doby panování Josefa II. zrušen. Byl však zrušen v roce 1951 a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl archiv ministerstva vnitra. Po návratu opata Opaska byl kostel v letech 1991 - 1993 s velkou podporou zahraničních, především německých klášterů důkladně opraven. Příjemným místem odpočinku je procházka po tarasovité klášterní zahradě. Pod kněžištěm se dochovala románská krypta. Zpřístupněna pro veřejnost byla v roce 1983. Vstup do podzemí je zvláštním vchodem, který najdete "za kostelem" svaté Markéty. V kryptě jsou vypraveny fragmenty středověké výzdoby kláštera nalezené při archeologických vykopávkách.

Kostel svaté Markéty

V lodi kostela je umístněno 6 bočních oltářů s obrazy Petra Brandla. Na jižní straně kněžiště se nachází oltář Panny Marie benediktinských rozkoší. Jeho výzdobu tvoří sochy cisterciáckého opata svatého Bernarda z Clairvaux a blahoslaveného svatého Vintíře. Sochy jsou dílem Richarda Práchnera. Hlavní oltář navržený s nejvyšší pravděpodobností K. I. Dientzenhoferem působí velmi subtilně a neporušuje architekturu.V jeho nice je umístěna socha svaté Markéty, již doprovázejí postavy andělů. Bohatý ikonografický program bezprostředně spjatý s Břevnovem mají nástropní malby v kněžišti od Jana Jakuba Steinfelse. Na zásluhy řádu pak poukazují postavy na dalších nástropních malbách. Mezi opatskou lavicí v kostele se vchází do sakristie. Z tohoto prostoru se vchází do kapitulní síně, která sloužila k poradám řeholníků a volbám opatů.

Prelatura

Sloužila v minulosti jako reprezentativní sídlo opata, v němž bydlel a přijímal návštěvy. Dnes je v jejím patře expozice přístupná při pravidelných prohlídkách veřejnosti. Vstup na schodiště je opatřen zdobenou mříží od kladenského kováře Josefa Heinena. Při průchodu opatskou jídelnou, která dnes slouží i jako přednáškový sál, si nezapomeňte všimnout obrazu Babylonské věže.

Tereziánský sál

Nejreprezentativnější prostorem prelatury je Tereziánský neboli Asamův sál. Vstupuje se do něho chodbou opatřenou nástropní malbou s legendou založení kláštera. Název Tereziánský sál získal v roce 1743 na paměť korunovace Marie Terezie českou královnou a potvrzení privilegií při této příležitosti. Na čelních stěnách jsou zavěšeny monumentální portréty císařovny se synem, budoucím císařem Josefem II., a jejího manžela Františka Lotrinského od vídeňského malíře Gottfrieda Auerbacha. Celý strop sálu pokrývá malba bavorského malíře Kosmy Damiána Asama "Zázrak poustevníka Vintíře na dvoře uherského krále Štěpána". Vintíř byl pozván při návštěvě Uher v době postu na hostinu, kterou pořádal uherský král Štěpán. Modlil se, aby nemusel porušit postní pravidla. Byl vyslyšen. Upečený páv obživl a odletěl. Až budete opouštět Břevnovský klášter, nezapomeňte se před průchodem branou ohlédnout a pohledět na kostel svaté Markéty a hodiny, na něm umístěné.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 06/2011.