Je přiměřené prohlásit zdravotní stav české populace za kalamitní. Je třeba to učinit poté, co řadu let víme, že je špatný, ale teprve nyní umíme vysvětlit proč. Míru zdravotní kalamity vyjadřuje zvýšení úmrtnosti na KVO (nemoci srdce a cév) proti roku 1950 o 72 %. Toto zhoršení bylo vyčísleno již v roce 1986 profesorem Šobrou. Dramatičnost nárůstu úmrtnosti vystoupí v plné nahotě srovnáním, že ministerstvo zdravotnictví vyhlásí epidemii chřipky při nárůstu nemocnosti o 3 % a okamžitě se začnou provádět opatření, ale nad tak enormním nárůstem úmrtnosti na KVO se dosud nikdo nepozastavil, není to podivné?

Za totality převládla tendence o problému nemluvit snad proto, že nebyla známá příčina jevu. Později, po roce 1990, se celý problém zametl pod koberec v souladu s prosazujícími se zájmy farmaceutických firem. A je zajímá jen zisk z odbytu patentovaných léků. K jeho zajištění potřebují spolupráci lékařů a aby ji získaly, investují obrovské peníze, v podstatě do úplatků. Aby měl farmaceutický průmysl velký odbyt léků, potřebuje co nejvíce nemocných. Zdravé lidi chráněné účinnou prevencí pro své záměry nepotřebuje a systém zdravotnictví je ekonomicky nastaven tak, aby je nepotřebovali ani lékaři. Z tohoto systému nejsou vyňaté jako výjimka ani děti.

Špatné zdraví nedělají jen KVO

Od počátku zvyšování četnosti těchto onemocnění v populaci po roce 1950 se kalamita rozšířila o ostatní civilizační choroby (CCH), kterých přibývalo adekvátně k nárůstu KVO. Medicína našla již před lety biochemické vysvětlení příčiny nárůstu CCH v deficitu vitamínů a minerálů ve stravě. Neuměla ale vysvětlit, jak vznikl tak obrovský deficit, že dokázal o tolik zhoršit zdravotní stav celé české populace. Také se ukázalo, jak slabá je věda proti lobbyistickým zájmům, když proti nim nedokázala prosadit do praxe uplatnění nezpochybněných poznatků, které prezentovala v literatuře. A tak postupně došlo na nejhorší: na postižení dětí a mladé generace.

Popisování vzniku těchto onemocnění začíná u toxicity homocysteinu (Hcy): jeho hladina se začala zvyšovat v celé populaci po tom, co kyselé deště výrazně zhoršily dostupnost minerálů v půdě. Když kořenový systém rostlin nepřivádí rostlině minerály, přestane tato syntetizovat vitamíny, na jejichž pravidelném příjmu ze zeleniny vždy záviselo zdraví lidí. Hladina Hcy se v závislosti na vznikajícím deficitu vitamínů v buňkách začala zvyšovat ve všech věkových skupinách populace.

Mladí lidé jsou v ohrožení

Toxické působení Hcy při zvýšení jeho hladiny v krvi se začalo zcela specifickým způsobem projevovat také u mladých lidí, u nichž obvykle ještě nelze pozorovat varovné příznaky začínajících CCH vyššího věku. Při zvýšení hladiny Hcy v krvi mladých lidí se jeho skryté toxické působení projeví poškozením zárodečných buněk v pohlavních orgánech budoucích rodičů. Ve vajíčcích a ve spermiích vyvíjejících se v prostředí lidského těla se zvýšenou hladinou Hcy dochází ke vzniku chyb v syntéze DNA.

Tyto chyby jsou podstatou změn v dědičné informaci, kterou rodiče předávají svým dětem. V tomto případě se předávání neděje podle zákonů přírody v nezměněné podobě, ale prostřednictvím mutovaných genů. Mutované geny se po narození dětí projeví zejména ve formě vrozených onemocnění. Z nich nejčastěji zaznamenáváme vrozené poruchy metabolizmu a imunity. Na tomto údělu je zlé to, že tato onemocnění nelze vyléčit.

Velmi častým projevem působení zvýšené hladiny Hcy u mladých párů je porušená plodnost. Poruchy fertility v populaci enormně narostly. Patří rovněž mezi CCH. Zdravotnictví na tento jev nezareagovalo v duchu Hippokratova odkazu prevencí metabolické poruchy, při které se zvyšuje Hcy. Místo zavedení prevence projevilo obchodní zdatnost a nabídlo neplodným párům asistovanou reprodukci. Ta má své nevýhody, o kterých se raději nemluví, ale o kterých by páry, které o ní uvažují, měly vědět:

Asistovaná reprodukce je obcházení varovného signálu, kterým je neschopnost dosáhnout otěhotnění přirozenou cestou. Porucha plodnosti je v naprosté většině případů neomylnou známkou zvýšených hladin Hcy, obvykle u obou rodičů. Obejití této výstrahy je pravidelně spojeno s rizikem zdravotního postižení dítěte, které je mnohonásobně vyšší proti přirozenému oplodnění zdravého vajíčka zdravou spermií ve stavu fyziologické hladiny Hcy u obou rodičů. Preventivní genetické vyšetření plodu se zaměřuje na vyhledání mongolizmu, ale nevyloučí jiná vrozená onemocnění.

Navíc zvýšená hladina Hcy v krvi matky na počátku těhotenství je příčinou rizikového těhotenství. To neznamená "jen" nebezpečí předčasného porodu, ale i zvýšené riziko postižení dítěte mentální poruchou. Sečteme-li všechna možná ohrožení, která čekají na děti zrozené ze zárodečných buněk poznamenaných zvýšeným Hcy před oplodněním vajíčka, nebo z ovlivnění vyvíjejícího se plodu zvýšenou hladinou Hcy v krvi matky během těhotenství, běhá z jejich seznamu nutně mráz po zádech. Děti, které se narodily v popsaných podmínkách, jsou ohrožené vrozenými vadami vyvoje centrálního nervového systemu, vadami srdce a krevního oběhu, vadami ve vývoji končetin, rozštěpovými vadami, poruchami mentálního vývoje, nebo náhlými úmrtími ve věku kolem 3 měsíců. Vrozené poruchy imunity a metabolizmu již byly zmíněny výše. K nim patří předčasná závažná onemocnění, která se obvykle projevují až v dospělém věku. Jde tu o vrozený sklon ke KVO, onkologickým, neurologickým a revmatickým onemocněním a také k obezitě.

Veřejný nepřítel

U tohoto výčtu nutně vzniká pocit, že tu existuje skrytý nepřítel veřejných zájmů, nebo možná přesněji veřejný nepřítel, který v dobrém zamaskování brání ve využití výdobytků lékařského výzkumu. Je hodné mimořádného odsouzení, že brání jejich využití také ku prospěchu dětí, které se nemohou bránit před postižením, které se proti nim zakládá v době, kdy ho vůbec nemohou ovlivnit. Pokud bychom přičítali ještě dospělé a jejich poškození, tak bychom dospěli k takovému odsouzení těch, kteří z pozadí řídí naše zdravotnictví, že ho snad ani nelze vyslovit.

Tyto úvahy se mi derou na mysl, kdykoli se objeví rodiče s postiženým dítětem a prosbou v očích, nebo i na rtech: "Zkuste, prosím, pro to male něco udělat!" Tyto prosby vyslovují zoufale přesto, že již dopředu vědí, že zásadní zlepšení zdravotního stavu postiženého dítěte není reálné. Když pak z ordinace odejdou, honí se mi hlavou úvahy: proč mají rodiče a jejich děti takhle trpět a kdo za to všechno může? Toto uvažování se nebude míjet účinkem, pokud je dokážou nahlas vyslovovat rodiče při vyžadování prevence CCH u dorůstajících dětí, které je třeba připravit na rodičovství tímto způsobem. Gynekologové se před časem dozvěděli, že by měli ordinovat nastávajícím matkám kyselinu listovou. Dostali neúplnou informaci, která nerespektuje poznatky o metabolizmu Hcy a o všem, co je třeba podávat, abychom zajistili plnou funkci enzymů, které zabezpečují přeměnu vzniklého Hcy na neškodné látky. Úplná informace o prevenci CCH pro mladé lidi před rodičovstvím má vypadat následovně:

S prevencí je třeba začít nejméně 5 měsíců před plánovaným otěhotněním

Prvním úkonem je stanovení hladiny Hcy v krvi u obou partnerů. Podle zjištěné výše hladiny Hcy v krvi se určují dávky těchto mikronutrientů: kyseliny listové, B6, B12, B2, zinku a hořčíku. Někdy se přidává lecithin. Od prvního dne užívání této sestavy vitamínů a minerálů běží dvouměsíční období postupného snižování hladiny Hcy a v jejím závěru se provádí jeho kontrolní stanovení.

Ukáže-li toto kontrolní vyšetření přiblížení k fyziologické hladině Hcy 6,3 μmol/l, začíná se druhé období, pro které se nově upraví dávky mikronutrientů. Toto období trvá 3 měsíce a je dobou, během které se bez užitku spotřebují zárodečné buňky obou rodičů. Po tyto 3 měsíce musíme považovat vajíčka i spermie za potenciálně poškozené, tudíž nezabezpečené, aby se z jejich spojení narodilo spolehlivě zdravé dítě. Tyto 3 měsíce trvá nahrazování poškozených zárodečných buněk zdravými.

Druhé vyšetření vyčlení jedince s komplikacemi, které nedovolují dostatečné snížení Hcy. Takto odhalené komplikace je třeba léčit samostatně. Jedincům s komplikacemi začíná běžet druhé pětiměsíční období, během kterého je třeba nedovolit oplození vajíčka a je třeba trpělivě čekat na snížení Hcy do pásma fyziologických hodnot.

Dnes chodí do poradny pro CCH v R.M.A. Centru hodně párů s poruchami fertility, ale prakticky vždy až potom, co vyzkoušely všechny další možnosti oplození. Stále je to ale velmi málo v poměru k počtu těch nešťastných rodičů, kteří plní čekárny dětských lékařů, aby se pozdě dozvídali, že s postižením jejich dítěte nejde nic moc udělat, protože jde o vrozený problém. Zatím jsem zažil jediný pár mladých lidí, které poslala jejich babička s tím, "ať bez vyšetření Hcy nezkoušejí mít děti!" Ještě, že máme babičky! Jen kdyby jich tímto způsobem fungovalo víc!

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu Phoenix 06/2011.