Staletí rozhodovala katolická církev o tom, co je správné a co je pro katolíky zakázané. Po staletí si církev nárokovala rozhodnutí, která literatura je vhodná a které knihy jsou zakázané. Kdo četl knihy církví zakázané, tomu hrozilo věčné zatracení. Začal nemilosrdný boj o duši katolických oveček. Byl to historicky nepřehlédnutelný proces, který neztratil na své brizantnosti dodnes.

Archiv zakázaných knih

Byl to v podstatě zcela normální archiv, jen s tím rozdílem, že byl nepřístupný valné většině obyvatel planety Země. Definice se mě zřejmě nepovedla, to připouštím, ale je pravdivá.

Právě tento archiv byl před lety zpřístupněn. Pochopitelně to vzbudilo pozornost a zvědavost. Jak vznikl archiv Librorum Prohibitorum, zjednodušeně "Index knih"? Co dělá knihy tak nebezpečné? Byli cenzoři jednotní ve svých rozhodnutích a co rozhodovalo o zákazu určité knihy? Proč vůbec vznikl Index? Bylo to prosté. Čtení ve středověku nebyla obvyklá náplň volného času. Jen málokdo si mohl dovolit vlastnit knihu. Kniha "se vyráběla", ano doslova vyráběla, několik měsíců a nebo dokonce celý rok. Člověk evropský přesto začal číst a co přečetl, to si nenechával pro sebe.

Knihy pálil už císař Konstantin

Knihy jsou zde proto, aby se četly. To je logické. Čtením si čtenáři utvářeli vlastní názory. Čtením se do hlavy čtenáře dostávají myšlenky a vědění. To nebylo nic špatného. Jsou však vědění různá a také vědění, která nebyla v souladu s textem bible. Takové myšlenky se začaly Evropou šířit nekontrolovatelně. To nezůstalo katolické církvi utajeno. A příslušné jedince bylo třeba "usměrnit".

Někteří to pochopili, jiným bylo třeba pomoci upálením, někdy i s jejich knihami. V Čechách nemusíme chodit daleko. Všichni víme, kdo to byl mistr Jan Hus. Co katolíci čtou v 16. století, bylo věcí i církve a docházelo k zákazu vybraných knih. V podstatě to byl boj s heretiky, anebo se to nechalo vysvětlit jako pomoc věřícím. Nebylo to nic nového. V tomto oboru vynikal už v roce 325 císař Konstantin.

Gutenbergův knihtisk

Čtením knih se v hlavách čtenářů utvářel jiný názor, třeba na Stvoření světa, než ten, který popisuje Genesis. Nebylo nic horšího než pochybovat o stvoření světa. Knihy dávaly myšlenkám nekontrolovatelný směr a na to musela církev dohlédnout. A mělo to být ještě horší.

Psala se polovina 15. století. Evropu zasáhala informační revoluce v podobě Gutenbergova knihtisku. Prezentace katolické církve ve vysvětlování Písma svatého dostávala povážlivé trhliny. Mechanický tisk nabízel zcela nečekané informační možnosti. Začal boj s analfabetizmem Evropy.

Mediální revoluce

V německém městě Mainz, česky Mohuči, vynalezl Johann Gutenberg knihtisk. Zasloužil se o nové pojetí světa, o pojetí světa, které bylo v rozporu s pojetím papežským. Vynález knihtisku znamenal nebývalé zrychlení šíření myšlenek, které byly v rozporu s církevním pojetím světa. Gutenbergovým objevem začíná podle mnohých historiků éra informatiky. Velmi zdlouhavé ruční psaní knihy bylo nahrazeno tištěným slovem. O životě Gutenberga kolují spíše spekulace a dohady než skutečná pravda. Nesporné však je, že to byl právě on, kdo do písmen přinesl pohyb a jejich vícenásobné použití. Mediální revoluce se postarala o to, že díky pohyblivým písmenům byl tisk zrychlen, stal se levnějším a publikace se mohly tisknout ve velkém množství. Čtení knih se stalo dostupnějším i pro méně majetnější vrstvy obyvatelstva.

Nejznámější Gutenbergovou vytištěnou knihou je 42řádková Gutenbergova bible. Ze 180 exemplářů se dochovalo jen 49 kusů.

Muž tisíciletí

V roce 1998 byl Gutenberg vybrán americkými žurnalisty jako "Man of the Millenium" (jako muž tisíciletí), tedy nejdůležitější osoba druhého tisíciletí. My vlastně dodnes nevíme, jak vynálezce knihtisku vypadal. Neexistuje žádný autentický portrét. Zato však víme, že díky knihtisku se rozšířily písemnosti antiky, byla nastartována doba humanizmu, knihtisk přispěl k úspěchu reformace, vznikly noviny, časopisy a nastal rozvoj škol a univerzit.

Čertovské dílo

Církev nezastihla knihtiskařskou revoluci v jejím počátku. Nepochopila, co se vynálezem knihtisku stalo. A kdy reagovala církev? Teprve až na začátku 16. století. Prohlašovala, že tisk je dar boží a podle toho je třeba s ním nakládat. A proto není dovoleno se setbou zasévat do myslí katolíků také jed. Byl knihtisk dílo Boží, anebo čertovské dílo? To je otázka pro historiky. V každém případě na následky církev musela dohlédnout, a tak vznikla cenzura. Podnět nepocházel od papeže, ani od papežské kurie, ale od příslušných univerzit.

Co je to cenzura

Cenzura z latinského odhadce, posuzovatel, je pojem v oblasti sdělovacích prostředků, mocenský nástroj určený ke kontrole informací určených k veřejnému šíření, po případě ke kontrole šíření informačních toků, prováděný předtím, než článek jde do tisku, nebo represivní, prováděná po vytištění, ale před rozšiřováním. Autocenzura je cenzura prováděná samotným autorem.

Papežská kurie, nebo římská kurie je administrativní soudní orgán Svatého stolce, který slouží papeži ke správě věcí katolické církve. Zahrnuje Kongregaci pro nauky víry jako následnici římské inkvizice. Jejím úkolem je dohlížet na dodržování katolické doktríny ve věcech víry a mravů.

Deklarace lidských práv

Naproti tomu podle Deklarace lidských práv má každý člověk právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství a právo na informace. Nikdo nemá právo upírat někomu žádné z uvedených práv.

Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod. Základní práva jsou v České republice pod ochranou soudní moci.

Knihovna ve Vatikánu

Všechno to začalo uprostřed Vatikánu, uprostřed věčného města Říma, v knihovně, kde se scházela papežská kurie a zasedala Svatá kongregace. V těchto prostorách rozhodovali vatikánští cenzoři o tom, co je dobré, i naopak o tom, co se nemá dostat do mozků katolíků. Oddělovaly se vědomosti nebezpečné od vědomostí církví schválených. Církev nezachytila nástup tisku. Moc knihtisku pochopil Martin Luther. Dlouho jej církev nechala kázat a Luther kázal a tiskly se knihy v jazyku obyvatel země. V oběhu byly tisíce knih.

První index

Ještě horší bylo, že tato situace nastala v Německu, kde bylo mnoho protestantů. Už to nebylo jako za Jana Husa v Českých zemích, kdy vlastnit knihu si mohlo dovolit jen pár vyvolených. A Luther nejen kázal, psal, ale také publikoval. Evropou začalo obcházet strašidlo protestantizmu.

Teď už bylo třeba bojovat s mediální protestantskou herezí, s protestantským morem. Církev vyrazila do útoku a Svata římská inkvizice se chopila své práce. V roce 1459 byl sestaven první index a praxe vydržela po celých 400 let.

A byly zakázány knihy dokonce i papeže Pia II. Byl papežem v letech 1458 -1464. To bylo v době, kdy před 50 lety byl upálen Jan Hus, v Čechách později končilo husitství a začal se rozvíjet knihtisk. Pro nás Čechy stojí jistě za zmínku, že vedl spory s naším Jiřím z Poděbrad. Byl to humanista, spisovatel, učenec, uctívatel Boccacca a historik. Není proto ani divu, že se dostal na Index.

Kauza Galileo Galilei

V bibli je psáno, že Země je středem vesmíru a kolem ní se všechno točí. A jsme u Galilea Galilee. Vlastně není vůbec důležité, kdo okolo koho se otáčí. To je věc astronomů. Je třeba se ptát konkrétněji. Co je psáno v Písmu svatém. Kdyby byl Galileo svoji teorii prezentoval jako hypotézu, tak se nic nestalo. On sice dal svoje dílo ke schválení papeži, ale ten si nevšiml, že Galileo nepředkládá domněnku, ale důkaz. A ten důkaz hlásal zcela něco jiného, než se psalo v bibli. A může se v 17. století bible mýlit? Nemůže. Já to doplním. Není důležité, za kolik dní Bůh stvořil svět. Důležité je, že jej stvořil.

A tak církev musela jednat

A Galileo to "pochopil" v roce 1633 a přiznal omyl z neznalosti, jeho kniha skončila na Indexu a Galileo v domácím vězení. Přitom jezuité v observatořích přece věděli, kdo se kolem koho otáčí. Ale teologové se přece vůbec nezajímají o to, kdo se kolem koho otáčí, ale zda to souhlasí s Písmem svatým. Nakonec zřejmě pod tlakem jezuitů z hvězdárny v Castel Gandolfo, ano, katolická církev má svoje hvězdáře v našem slova smyslu. A ti zřejmě dotlačili církev k překvapivému rozhodnutí a papež Jan Pavel II. v roce 2000 Galileův důkaz prezentoval jako "vzájemné nedorozumění". Bylo to nejpřekvapivější přiznání, které kdy planeta Země slyšela.

Za pozornost stojí, že Koperník byl také na Indexu a byl Polák, tedy stejné národnosti jako papež Jan Pavel II. A ještě jedna perlička. Kdo otevřel dveře do tajných archivů Vatikánu? Kardinál Josef Ratzinger z Bavorska. Nic vám to jméno neříká? To je dnešní papež Benedikt XVI. Pro úplnost. Předtím byli papežové, a to po staletí, obvykle z Itálie nebo Španělska.

Kdo rozhoduje, kde je hranice?

Ne všichni deklaraci lidských práv dodržují, i když ji jejich vlády podepsaly. Ale i cenzura má svoje meze. Konkrétně při ochraně dětí, nebo unesených. Nebo když se má zabránit panice. Co je větší nebezpečí? Ochrana před pornografií, anebo ořezávání názorů? Je třeba rozhodnout. Pro takové kauzy rozkazy obvykle nejsou. Ideální rozhodnutí zřejmě neexistuje.

Jedno je jisté

Nesmí to být vrchnost, která bude o cenzuře rozhodovat. A teď jedno překvapení. Na Index se nedostal Adolf Hitler. Dlouho se ve Vatikánu věnovali jeho kauze. Po roce 1937 se o stěžejním díle Hitlera Mein Kampf jednalo celé dva roky. Bylo to za papeže Pia XI. a pak se došlo k závěru, že Hitler byl zvolen jako zástupce státní moci, a kauza byla odložena na neurčito. Ze stejného důvodu zřejmě není na Indexu Josef Vissarionovič Stalin. Byl to také zvolený šéf státu.

Chaloupka strýčka Toma

Dlouho se projednávalo, zda má být na Indexu "Chaloupka strýčka Toma", pojednávající o osvobození amerických otroků. První "posuzovatel" se vyslovil o jejím uvedení na Index. Zřejmě jeho hlavním argumentem bylo, že byl napsán protestantskou autorkou. Je i další vysvětlení, že ji nečetl podrobně. Druhý posuzovatel se do knihy začetl a dospěl k závěru, že osvobození otroků je v souladu s katolicizmem a Chaloupka strýčka Toma se na Index nedostala.

A co Charles Darwin?

Člověk byl podle Písma svatého stvořen bohem. Jiného názoru byl Charles Darwin. Knihu "O původu druhů" vydal v roce 1859 a v ní tvrdil, že člověk pochází z opice. Ten tedy musí figurovat na Indexu tučným písmem. Jeho jméno musí být ve Vatikánu doslova vytesáno do kamene. Překvapení. Darwin na Indexu není. Přece Darwinovu teorii musela církev zaznamenat. Není jednoduché vysvětlení, proč není na Indexu. Hledal jsem zdůvodnění. Nenašel. Zřejmě jej nikdo neudal. Máte dojem, že můj názor je od věci? Prach ve Vatikánu týkající se Darwinova díla skutečně zvedl katolík, který Darwinovou teorii propagoval. Byla mu dána možnost, aby ji odvolal. On naštěstí pro něho využil této možnosti. Není tam ani Karel Marx, který hlásal beztřídní společnost, společnost bez Boha. To byla přece provokace non plus ultra. Hlásal, že náboženství je opium lidstva. Hitler i Marx se na Index, i když nepřímo, dostali. Byl odsouzen fašizmus, socializmus i komunizmus.

Heine na Indexu

Na Index se dostal i německý básník Heinrich Heine. Proč Heine? Bylo to jednoduché. Vycházel v katolické Francii. Kdyby byla jeho díla vycházela jen v Německu, tak to mohlo dopadnout jinak.

Ve svých dílech se o církvi vyjadřoval hanlivě. Byl členem německé literární sekty, která popichovala mladé bojovat za svoje práva. Kdo rozhodl o tom, že Heine se dostal na Index? Jistý pan Metternich, tehdy vládce Evropy. Psal se revoluční rok 1848 a Metternich se rozhodl pro skončení s publikacemi knih o svobodě a volnomyšlenkářství. Na Index se dostal ruský spisovatel Tolstoj, Emmanuel Kant, ale i Alexander Dumas a také Honoré de Balzac za milostné texty. Jako poslední se na Index dostali Jean Paul Sartre a Simone Bauvariová.

Právní platnost

Index byl odstraněn v roce 1965/66 za papeže Pavla VI. Důvodem byla jeho objemná aktualizace. Příliv knih ve 20. století byl nepředstavitelný a vatikánský koncil se rozhodl pro jiné komunikační prostředky se společností. Kardinál Alfredo Ottaviani sdělil, že Index nemá dále žádnou právní platnost. Šikovná formulace. Index v podstatě zrušen nebyl. Kolik knih obsahoval? Údajně dobrých 6 tisíc. Slušná knihovna.

Index s přístupným omezením

Ovšem je třeba dodat, že Librorum Prohibitorum je přístupné jen asi do roku 1937. Není tedy přístupná éra papežů Pia XI. a Pia XII. To bylo období začátku 2. světové války a vládnutí dalších papežů. Příští papež Pius XII. byl předtím velvyslance Vatikánu v Německu, kdy se k vládě dostal Adolf Hitler. Po 500 letech po prezentaci Indexu prožil svět druhou mediální revoluci. Svět objevil Internet. Následky jsou však závažnější. Informace jsou dostupnější. Podívat se do archivu Librorum Prohibitorum není jednoduché, ale v každém případě možné.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2011.