Nastal čas intenzivních domácích prací, při kterých není nouze o drobná poranění. Pomocník pro tyto případy možná i právě vám roste na parapetu v květináči.

Starověký hojivý zázrak

Války o rostliny, zejména ty s obsahem návykových látek, se vedly v dějinách lidstva od nepaměti, a tak je tomu bohužel dodnes. Jedním z nejpodivuhodnějších příběhů starověkého válečnictví je však legenda o tom, kterak Alexandr Veliký po dobytí Egypta roku 332 před Kristem vyslal na jih vojenskou expedici, aby před nepřáteli zachránili neznámou zázračnou hojivou rostlinu, kterou chtěl použít na léčení svých zraněných vojáků. Tou rostlinou byla Aloe pravá, kterou egyptští lékaři používali již od počátku staroegyptské civilizace.

Nejstarší zobrazení aloe pochází z hrobky staroegyptského dvorního lékaře z období zhruba před šesti tisíci lety. První písemné zmínky o jejím léčebném používání pochází ze sumerských textů starých přibližně 4200 let a jen o málo mladší jsou dochované lékařské hieroglyfické zápisy z Egypta, které používání aloe předepisovaly na stejné problémy, na jaké ji dodnes používá i moderní medicína: na záněty a onemocnění kůže, ale také jako silné projímadlo. Autor pětisvazkového antického herbáře, řecký lékař Pedanius Dioskoridés (cca 40 - 90) si tuto rostlinu velmi pochvaloval k ošetření ran, hemoroidů, vředů a proti vypadávání vlasů. Jeho dílo De Materia Medica bylo později přeloženo do arabštiny a prostřednictvím arabských kupců se spolu s ním rozšířila i aloe až do Indie a Číny, kde zapustila pevné kořeny v tamních tradičních medicínských systémech. A byli to právě arabští kupci, kterým vděčíme za současný název. Arabské slovo alloeh značí "hořká a zářivá".

Sám velký mořeplavec Kryštof Kolumbus prý kdysi pravil: "Pro blaho člověka jsou zásadně důležité čtyři rostliny: pšenice, hrozny, olivy a aloe. První ho živí, druhá povznáší jeho ducha, třetí mu přináší harmonii a čtvrtá ho léčí."

Užitečný pomocník domácnosti

Protože aloe pravá je velmi nenáročná rostlina, která se dá pěstovat v našich podmínkách v domácím květináči, neměla by chybět v žádné domácnosti. Pomůže totiž při mnoha všedních nepříjemnostech, které se mohou vám nebo vašim blízkým přihodit kdykoliv. Povrchová zranění, oděrky, odřeniny, popáleniny či omrzliny stačí omýt vodou, přiložit podélně rozříznutý kousek listu aloe a ránu potřít vytékajícím gelem. Gel aloe pravé obsahuje kyselinu salicylovou, mléčnan hořečnatý a enzym bradykinázu, které působí protizánětlivě, brání otokům a snižují bolestivost a svědivost ran. Tyto účinky na povrchová zranění a kožní defekty prokázaly už v druhé polovině minulého století četné lékařské studie. U hlubších ran ovšem může gel z aloe hojení ran naopak zpomalit, takže aloe by se měla používat pouze na rány, které nepotřebují šití. Tato hojivá hmota se v přírodní medicíně využívá také jako přírodní antibiotikum a antimykotikum. Studie švédských lékařů z fakultní nemocnice v Malmö prokázala, že mast s obsahem aloe dokonce pomáhá i u pacientů postižených jednou z nejobtížněji léčitelných chorob – lupénkou. Kvůli svým přirozeným schopnostem hydratovat pokožku se aloe vera v posledních letech stala doslova hitem kosmetického průmyslu, a tak není problém si zakoupit mnoho přípravků s výtažky z aloe. Na ošetření pleti ovšem stejně dobře jako drahé preparáty stačí i čerstvě vymačkaná "domácí" šťáva. Ostatně tuto zázračnou rostlinu používala na péči o pleť v suchém prostředí už egyptská královna Kleopatra.

Vnitřní užití aloe

Druhou látkou vyskytující se ve slupkách listů aloe, kterou využívá tradiční přírodní medicína, je gumovina. Tento latex obsahuje silně projímavé látky, antrachinony, které ovšem dokážou vyvolat kromě silných průjmů i břišní křeče a poškodit trávicí trakt. Proto by se s touto látkou, ale i různými detoxikačními sirupy z aloe k vnitřnímu užití, mělo zacházet velmi opatrně. V žádném případě by je neměly užívat těhotné ženy, u nichž by mohla vyvolat potrat či předčasný porod. Stejně tak může ohrozit kojence prostřednictvím mateřského mléka.

Užívání sirupů z aloe se doporučuje zejména jako vynikající detoxikační kúra, která navíc dokáže zlepšit zažívání a posílit imunitní systém. V současné době také probíhají výzkumy zkoumající pozitivní vliv těchto látek na krevní oběh a snižování hladiny cukrů u diabetiků. Vždy je ovšem nutné dodržovat doporučená dávkování a neužívat je dlouhodobě.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2011.