Horoskop jako partitura života – rozhovor
Petr TRNKA se začal astrologií zabývat kolem roku 1980, profesionálně o třináct let později, když nabyté znalosti a zkušenosti dostatečně prohloubil. Zodpovědnost a precizní práce přinášející těm, jimž je určena, co největší užitek, jsou ostatně pro tohoto od přírody pozitivně naladěného Blížence z Nového Jičína typické. Životní zkoušky vnímá jako "příležitost, jak postoupit ve svém vývoji dál, jak se stát moudřejším a zralejším člověkem, i když to zdaleka není tak jednoduché, jak se zdá". V tomto duchu se také snaží druhým pomáhat a kdo ho zná, ví, že úspěšně.
Jste zamilovaný?
Zamilovaný? V mém věku? No… Ale možná jsem. Je to však spíš otázka nebeská než pozemská. Ne že bych byl zamilovaný třeba do Panny Marie nebo do nějaké světice, to ne, ale přece jenom ta moje láska "není z tohoto světa". Je to žena, která zemřela už před osmnácti lety.
Přesto ji v tomto světě jasně vnímáte. Byla tím "spouštěčem" touha po poznání parapsychologie, ezoteriky, anebo kontakt přišel z "druhé strany"?
Ten popud k navázání kontaktu s ní vyšel před deseti lety ode mne, byl ale tenkrát úplně spontánní a neúmyslný a ona na něj pouze reagovala. Moje znalost parapsycholgie, magie a podobných oborů v tom ovšem svou roli určitě hrála. Kdybych se před třiceti pěti lety nezačal o tyto věci zajímat, studovat a poznávat je i v praxi při mnoha experimentech, asi bych to poutko, které mě s mou přítelkyní z "druhého břehu" dodneška spojuje, nedokázal rozpoznat.
Mělo to souvislost i se zájmem o astrologii, nebo jste se k jejímu studiu dostal jinou cestou?
Moje studium různých ezoterních oborů, jak jsem se o něm zmínil, poměrně logicky před rokem 1980 do astrologie vyústilo. Nepochybně v tom hrál významnou roli i fakt, že mě už od dětství zajímala astronomie, takže se to u mě docela hezky všechno propojilo.
Jak ovlivnila astrologie váš život?
Nějak přímo asi ne, spíš jenom hloubkou poznání různých souvislostí a zákonitostí, kterými se můj život řídil, a lepším pochopením toho, co mě v životě potkávalo.
Je astrologie věda, nauka, nebo umění?
Na to se názory dost různí. Věda v tom smyslu, jak se dneska tomu slovu rozumí, to určitě není a už vůbec ne věda přírodní, takže její kritizování ze strany různých přírodovědců je úplně mimo mísu. Pokud má k nějaké dnešní vědě blízko, tak asi k psychologii. Tedy alespoň ta astrologie, která se zabývá jednotlivcem. Mně je nejbližší názor, že to je spíš umění než věda, tedy konkrétně umění interpretace symbolů. Například jako hudba – vždyť co jiného jsou noty než právě symboly, že? A interpretovat partituru je tak trochu podobné jako interpretovat horoskop. To je taky taková partitura, partitura života.
Kterým z různých směrů astrologie se zabýváte?
Nejblíže mám právě k té k psychologicky orientované astrologii, která ukazuje cestu k nejoptimálnějšímu rozvoji jednotlivce.
Jaký je váš pohled na karmickou astrologii?
Spíš odmítavý. Jako věřící křesťan nejsem nakloněný v současnosti tolik módním reinkarnačním spekulacím a jako astrolog mohu říci, že nic z toho, co nějaký karmický astrolog z horoskopu jakoby vyčte o "minulých životech", se prakticky nedá ověřit. Na rozdíl od běžného výkladu radixu nebo prognostického horoskopu, který se dá ověřit velmi snadno.
Jste členem Astrologické společnosti? V čem spočívá její činnost?
Byl jsem, ale už řadu let nejsem. V čem spočívá její činnost, na to byste se musela zeptat jejího předsedy Zdeňka Bohuslava.
Jestliže je horoskop odrazem situace při konkrétním postavení nebeských těles, jak se v něm promítá ono "nebeské" – či božské v nás?
K tomu mě napadají slova slavného dánského astronoma a astrologa Tychona Brahe (cituji zpaměti, tak to nemusí být přesné): "Kdo umí číst ve hvězdách, čte boží myšlenky." Lépe se to asi říci nedá.
Přitom církev rozhodně není nakloněná čtení božích myšlenek z hvězd.
To je spíš záležitostí jednotlivých věřících nebo církevních představitelů. I mezi hluboce věřícími katolíky v minulosti bylo a stále je mnoho astrologů. Znal jsem kdysi katolického kněze, se kterým jsem o astrologii vedl dlouhé debaty, a i když on sám astrologem nebyl, rozhodně se k ní nestavěl odmítavě. Astrologie podle mého názoru není nic jiného než nástroj, který Bůh dal člověku k dispozici, aby mu pomáhal lépe žít. Ale záleží samozřejmě na tom, jakým způsobem tento nástroj kdo používá. Jako cokoliv jiného, dá se používat zasvěceně i diletantsky a dá se poměrně snadno i zneužít. Ale to potom není chyba astrologie jako takové.
Výklad symbolického jazyka hvězdných konstelací sice udává jasné znaky, jak se ale přesvědčit o správnosti výkladu tlumočníka-astrologa? Platí, co různý astrolog, to různý výklad?
Ne tak docela. Pokud bude více zkušených astrologů interpretovat stejný horoskop, měli by dojít k velmi podobným závěrům. Zažil jsem řadu podobných debat a trochu mi to vždycky připomínalo konzilium lékařů nad nemocným pacientem. Každý z nich bude mít na jeho nemoc trochu jiný názor, ale v podstatných věcech se nakonec shodnou.
Jak najít bezpečně hranici, aby astrolog klienta vhodně provázel a pomáhal mu odhalit vlastní potenciál a orientaci v dané situaci, a přitom se vyvaroval manipulace, sebeopojení, závislosti klienta nebo předjímání možných variant toho, co by se mohlo stát, kdyby…
To je v podstatě jenom otázka charakteru, osobní zralosti a zkušenosti každého astrologa. To nebezpečí, které zmiňujete, je velké hlavně u mladých a nezkušených začátečníků, kteří si přečtou dvě nebo tři knihy, stáhnou si z internetu nějaký freewarový program a hned se cítí být velkými znalci. Takových je dneska bohužel všude plno a laik to někdy dost těžko rozezná. Rozhodně je tu ze strany klientů na místě velká obezřetnost.
Co se dá vyčíst z horoskopu?
Mnohem méně, než si laická veřejnost často myslí, nebo než slibují všelijací šarlatáni, hrající si na věštce, ale zase dost na to, aby se člověk mohl orientovat v nejrůznějších zákrutech svého života a aby dokázal najít pro sebe tu nejlepší cestu. Velmi rád například zpracovávám horoskopy malých dětí, které mohou být perfektním vodítkem pro rodiče – ukáží jim, jaké schopnosti nebo talenty jejich potomek má, čemu by se měl věnovat, co by u něho měli pěstovat a podporovat, a nebo naopak jakým horším stránkám jeho povahy by měli už od raného dětství věnovat zvýšenou pozornost, aby mu v jeho dalším životě co nejméně škodily. A velice krásné je potom sledovat, když takový malý človíček vyrůstá, jak se přesně podle hvězdných konstelací svého horoskopu projevuje!
Vzpomínáte na listopadovou polární záři v roce 1989? Dá se vůbec dopředu určit, že se něco takového může v danou dobu přihodit?
Polární záře se astrologicky předvídat samozřejmě nedá, ale ten pád komunizmu v Evropě, rozpad SSSR apod., ten se astrologicky předpovědět dal, a například anglická astroložka Liz Greeneová to už v roce 1980 brilantním způsobem taky udělala.
A co několikrát předpovídaný konec světa?
To je jenom pověra, rozšiřovaná všelijakými falešnými proroky a samozvanými guruy. Astrologie o ničem takovém nevypovídá, i když na druhé straně mnoho planetárních konstelací v posledních asi třiceti letech ukazuje, že se nacházíme v přelomovém období dějin, kdy se zřejmě rozhoduje o další existenci nebo neexistenci lidstva.
Vaším vzorem je Liz Greeneová a Milan Špůrek. Proč?
Milana Špůrka považuji za bezkonkurenčně největšího znalce astrologie u nás, a zřejmě nejen u nás. Stačí si přečíst některé jeho knihy, například Tajemné rytmy dějin nebo knihu Praga mysteriosa – to jsou díla i ve světě naprosto výjimečná! Liz Greeneová je mi zase blízká svým psychologickým pojetím astrologie – opět viz řada jejích knížek, které vyšly i u nás. (Nehledě na to, že před šestnácti lety, kdy jsem se s ní naposledy setkal, to byla uhrančivě krásná žena…)
Jak je to vlastně s údajně nadcházejícím věkem Vodnáře? Proč myslíte, že se poslední dobou poměrně často zmiňuje?
Věk Vodnáře je taky pověra, která vychází z neznalosti základních astrologických principů a z jejich zcela mylných výkladů. Hlavní chybou, od které se odvíjí všechno ostatní, je, že se zaměňují pojmy znamení a souhvězdí, to jsou ale dvě zcela rozdílné věci, které spolu kromě jména nemají nic společného. A že je tahle pověra v poslední době hodně rozšířená? To je asi důsledek odvěké lidské touhy po lepším světě, po spasiteli, po nových, lepších časech a podobně. K realitě mají takové touhy bohužel dost daleko.
Kde hledat a nalézt Pravdu?
"Co je pravda?," zeptal se Pilát Ježíše. A co na to Ježíš? Mlčel. Tak jak na to mám odpovědět já?
Astronomie jako by nešla dohromady s astrologií. Vy jste před lety vedl v Novém Jičíně astronomický kroužek mládeže.
Že astronomie nejde dohromady s astrologií, to je velký omyl. Je sice dobré, pokud astrolog má alespoň základní znalosti z astronomie, ale jinak jsou to dva zcela odlišné obory. Každý vypovídá o něčem jiném a navzájem se nevylučují. Zjednodušeně by se dalo říci, že astronomie je svou podstatou fyzikální, kdežto astrologie humanistická.
Co považujete za umění a jaký význam pro vás má?
Na tohle téma už byly napsány stovky moudrých knih! Umění v jakékoliv podobě by podle mého názoru mělo být obrazem harmonie, krásy a souladu. Jistě není náhoda, že například základní výtvarné, ale třeba i hudební principy mají svůj předobraz v přírodě! A co znamená pro mě? Povznesení ducha!
Jakou kvalitu času nyní prožíváte?
Krásnou! Mě vždycky bavilo žít, a i když mám taky svoje trápení a starosti, jako asi každý, nevím, proč bych si tu radost ze života měl kazit!
Děkuji za rozhovor.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2011.