Město obývané dvěma tisíci obyvateli se rozkládá na členitém svahu nad Vltavou 10 km severně od Prahy. Osídlené bylo již Kelty, jak odhalil nedávný archeologický průzkum, jehož další nálezy navíc potvrzují, že zde stávalo i důležité slovanské hradiště o rozloze 300 x 200 metrů. Z jedné strany ho chránil strmý sráz vypínající se do výše 40 metrů nad řekou, proti cizímu vpádu ho bránily 1000 metrů dlouhé hradby, jedny z největších v tehdejších Čechách. Podle některých hypotéz by se dokonce mohlo jednat o dosud hledané místo Pravého Hradce. Na vědecké potvrzení si však musíme ještě počkat.

Založení Klecan přibližuje pověst o knížeti Přemyslu, který roku 777 daroval místo svému věrnému poddanému za prokázané služby. Snad mohlo jít o "Lapáka, syna Bazáka, bratra Krokova, člověka nad jiné opatrné, ale kulhavého, jemuž říkali "Klecavý Lapák" (klecavý = kulhavý – pozn. aut.). Ten si pak nechal vystavět honosný dvůr, připomínající hrad, jež tvořil základ postupně se rozrůstající nové osady. Jeho jméno jako by také odkazovalo na spojitost s názvem města. Podle verze podporované prof. Vladimírem Šmilauerem, českým jazykovědcem, se ale spíše jedná o jinou možnost. Ta připomíná, že zde žili v raném středověku poddaní, kteří panovníku kromě dalších povinných odvodů dodávali i sokolnické klece. Že ji Klecanští přijali za svou, dosvědčuje městský znak s třemi stříbrnými břevny a zlatou ptačí klecí na červeno zeleně polceném štítě, používaný od roku 1997.

První písemná zmínka o Klecanech se váže k roku 1316. Vlastnily je různé šlechtické rody, mezi nimiž byli Lobkowicové, Šternberkové či Clamm-Gallasové, ale také významní měšťané a obchodníci. Naposledy – do roku 1945 patřily do správy rodiny Beniesů.

V Klecanech se dochovaly památky i na historicky novější dobu

Na místě bývalé tvrze stojí zámek připomínaný v roce 1607. Jeho bohatstvím oplývající komnaty hostily mnoho význačných návštěvníků, mezi nimi dokonce i slavnou císařovnu Marii Terezii. Jeho novodobé dějiny jsou podobné s osudem většiny památek u nás. Po válce se z něho stalo školicí středisko Českého svazu mládeže a do roku 1990, kdy byl městu předán v chátrajícím stavu, ho užívala československá armáda. Od roku 2003 spravuje zámek nový majitel Jens Beckhäuser, jehož péčí byl opět zrestaurován, a slouží nyní jako soukromé sídlo.

Naproti zámku se nachází farní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Poprvé se písemně uvá-dí v roce 1332. Gotickou podobu vystřídaly rozevláté křivky barokního slohu, v jakém se svatostánek dochoval do současnosti. Zdá se však, jako by jeho lepší časy již minuly – sdělení, že "všechna barokní výzdoba byla v posledních letech postupně ukradena" odráží smutnou realitu naší společnosti.

V letech 1876 - 1884 se jeho prostorem nesla slova kázání oblíbeného kněze, spisovatele a povídkáře Václava Beneše Třebízského, jenž v Klecanech prožíval poslední roky svého krátkého, ale velmi plodného života.

Ve volných chvílích se rád toulal přírodou a jeho zamilovaným místem se stal lesní palouček s křížkem a lavičkou, dnes zvaný na jeho památku Benešovka. Právě zde ho prý nezřídka obdarovávala múza novými tvůrčími impulzy. O romantizující historické prózy mladého kněze s názvy V červáncích kalicha, Trnová koruna, Bludné duše, Havraním perem a mnohé další byl mezi čtenáři nebývale velký zájem. Závan z té doby může návštěvník pocítit v Kaplance, místnosti na faře z roku 1766, s původním inventářem a předměty, které V. B. Třebízský používal. Stačí se dopředu ohlásit paterovi Patovi na telefon 777 014 316, rád vám Kaplanku ukáže.

Dva pomníky v jednom městě

Město nechalo na památku oblíbeného kněze postavit hned dva pomníky – ten z roku 1894 je společným dílem Josefa Myslbeka, autora Ukřižovaného, Jiřího Stibrala, který navrhl podstavec, a Josefa Mařatky, tvůrce reliéfu s V. B. Třebízským. Pomník ve svahu pod kostelem od Ladislava Šalouna byl vybudován zásluhou spolku "Třebízský" v roce 1898. Tehdejším představitelům Klecan se totiž zdál důstojnější, a tak zůstává určitou zvláštností, že v obci jsou dva pomníky určené jednomu spisovateli.

Nedaleko se nachází, bohužel již ve zchátralém stavu budova bývalého klecanského pivovaru z první poloviny 19. století. Po jeho zrušení nový majitel Antonín Felix celý komplex přestavěl, aby vyhovoval plánovanému provozu pražírny kávy. Později sloužila budova různým účelům - jako obchod, čerpací stanice i jako vinopalna.

Odtud se lze vydat svažující se ulicí Do Klecánek kolem někdejšího skalního mlýna z 18. století vedoucí až k řece a pokračovat ke klecanskému hradlovému jezu, postavenému firmou Lanna v letech 1897 - 1899. Z té doby pochází rovněž budova správy zdymadla, na jejíž opěrné zdi jsou zaznamenány úrovně hladiny Vltavy o povodních včetně posledního údaje z roku 2002, kdy voda přesáhla o 9,37 m nad normální stav.

Rozhodně nevynechejte ani příjemnou kilometrovou procházku lesní cestou směřující z Klecan na Vyhlídku, odkud se nabízí nádherný rozhled po kaňonu, jímž protéká Vltava. Na dohled je Levý Hradec, plavební komora jezu Klecánky a v dáli se rýsuje silueta Pražského hradu. Ještě než sem dorazíte, půjdete kolem staré hájovny se studánkou a rybníčkem. Pod ním vytéká další pramen s údajně léčivými účinky. Dříve se tu s oblibou scházelo panstvo v romantickém altánku připomínajícím rotundu, který byl však před několika lety zbořen.

Stejná cesta vás pak zavede zpět do Klecan. Na náměstí se můžete občerstvit v některé z místních restaurací a nechat v sobě doznít dojmy z návštěvy starobylého místa v podmanivě krásné přírodní scenérii.

Do Klecan vás zavezou z Prahy-Kobylis autobusové linky městské dopravy č. 371 a 374.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 01/2011.