V poslední době se zvyšuje zájem o geopatogenní zóny (dále jen GPZ), protože lidé postupně zjišťují jejich škodlivost, jejich negativní vliv na jejich zdraví. Hledají proto pomoc a zajímají se podrobněji o účinky tohoto škodlivého záření. Zejména se jedná o lidi, kteří se se svými zdravotními problémy již svěřili lékařům a ti jim ani po podrobném vyšetření nepomohli s konstatováním, že nezjistili klasickou cestou současné medicíny žádnou příčinu jejich zdravotních potíží.

Jak ukazují různé výzkumné práce, může být příčinou řady nemocí právě působení GPZ a ty mohou vyvolat řadu závažných onemocnění. Kromě toho mohou také svým působením podpořit nemoci v počáteční fázi jejich rozvoje. Rovněž tyto zóny působí negativně na léky snížením jejich účinnosti a tím se samozřejmě prodlouží i doba léčení. Z těchto důvodů nelze negativní účinky GPZ podceňovat a s jejich škodlivými účinky je třeba seznamovat veřejnost, aby lidé mohli udělat maximum pro jejich vyloučení ze svého života.

V devadesátých letech minulého století došlo k velké popularizaci této problematiky, byla vydána řada odborných publikací s touto tématikou a v různých časopisech a v denním tisku byly uveřejněny články o působení GPZ na člověka, jejich škodlivosti apod. Na základě této široké publikační činnosti se lidé začali zajímat o negativní působení GPZ a začali chápat jejich vliv na zdravotní stav člověka i na vše živé.

Možná, že tato otázka ještě i dnes u mnohých z vás vyvolává smíšené pocity, zda GPZ opravdu mohou na nás tak působit, zda to není v současné době jen módní záležitost. Existuje však již celá řada lidí, kteří se s negativním působením GPZ nechtěně seznámili a na vlastním narušeném zdraví poznali jejich nepříznivý dopad. Zájem o geopatogenní zóny z hlediska možného ohrožení lidského zdraví není módním výstřelkem posledních deseti či patnácti let. Již v roce 1898 se o vliv těchto anomálií zajímal anglický Národní fond pro potírání rakoviny a na začátku dvacátého století se se škodlivými oblastmi a pásmy, jako možnými zdroji zvýšeného rizika ohrožení zdraví, začalo počítat i v Německu a ve Francii.

Výzkumy potvrdily vliv GPZ na onemocnění rakovinou

U nás probíhal první systematický výzkum těchto anomálií v letech 1978 - 1980, kdy Lékařská fakulta univerzity Karlovy zkoumala vliv anomálních zón na některé fyzikální jevy. V rámci výzkumu byl například prokázán vliv na rychlejší korozi kovů, zpomalení sedimentace červených krvinek nebo nižší dojivost stájového skotu. Rozsáhlý a zajímavý výzkum provedl olomoucký lékař MUDr. Oldřich Juryšek, který měl dlouholetou praxi klinického onkologa. Již v počátcích své lékařské kariéry začal sledovat zajímavý úkaz: Mezi pacienty s nádorovým onemocněním byla spousta takových, kteří pocházeli ze stejné čtvrti, nebo dokonce ulice. Zjistil, že v některých ulicích v Olomouci mají nápadně častěji rakovinu lidé, kteří bydlí na stejné straně ulice. Naopak obyvatelé domů na protější straně ulice byli zdravější. Na základě této informace připravil MUDr. Juryšek ve spolupráci se špičkovými senzibily mapu výskytu zhoubných novotvarů v podstatné části Olomouce a okolí. Výsledky potvrdily, že onkologická onemocnění mají velmi úzký vztah k místu bydliště nemocného a že přímo souvisejí s geofyzikálními anomáliemi pod terénem, zvláště pak s přítomností podzemních vod. Na základě provedených měření a vlastních výzkumů doktor Juryšek prohlásil, že kdyby lidé věděli, kde se GPZ nacházejí, a vyhýbali se jim, určitě by se počet nádorových onemocnění snížil. Současně však zdůraznil, že na člověka působí mnoho dalších rakovinotvorných faktorů, ale GPZ jsou jedním z nejvlivnějších.

Onemocnění je závislé na době, po kterou setrváme v GPZ

Koncem minulého století na Slovensku byl zahájen projekt, který řešil vliv GPZ na pracovní činnost a výkonnost člověka. Byl součástí vědecko technického projektu, který se měl realizovat ve Slovenské republice a byl zaměřen na praktickou aplikaci stínění GPZ v oblasti zdravotnictví, školství, dopravy, stavebnictví a průmyslu. Vycházel ze stanoviska, že s GPZ je nutné počítat jako s negativním faktorem, který ovlivňuje pracovní prostředí, zhoršuje pracovní pohodu, oslabuje imunitu lidského organizmu, a to vše způsobuje i snížení pracovního výkonu. Výsledky těchto výzkumných prací potvrdily škodlivost účinků zemského záření (GPZ) na lidský organizmus a jeho vazby na onemocnění a úmrtí. Lze tedy konstatovat, že GPZ jsou pro člověka a pro živé organizmy škodlivé a jsou závažnou složkou ekologických podmínek našeho bytí. Onemocnění a závažnost přímo závisí na době, po kterou se člověk nachází v GPZ. Působení na lidský organizmus lze vysvětlit i tak, že jejich zářením při dlouhodobém pobytu nad nimi (hlavně v nočních hodinách) se narušuje energeticko informační obal člověka – aura, která obsahuje všechny informace o hmotné stránce člověka, o těle. Vzniklé deformace na energetické úrovni se promítnou do hmotné podoby v těle a vznikne disfunkce – nemoc. Lidskému organizmu ale vadí i další záření, které si ke svému neštěstí produkuje sám – jedná se tzv. elektrosmog, vyzařování obrazovek, mobilních telefonů, radarové záření apod.

Projevy vlivu geopatogenních zón na člověka

Negativní zóny geoanomálního pole, které pokrývají více jak jednu třetinu zemského povrchu, zasahují nepříznivým způsobem do životní pohody člověka. Výsledkem jejich působení jsou vynucené změny v činnosti a funkci lidského organizmu, které přecházejí do postupného oslabování ovlivňovaných částí organizmu. Pro vznik onemocnění projevujícího se v určité části těla je většinou limitující horizontální poloha ve spánku. Negativní zóna probíhá tak jen konkrétní částí organizmu a ve stejné poloze setrvává člověk značnou část noci. Negativními zónami je soustředěně ovlivňován téměř každý člověk a protože je lidské tělo často ovlivňováno ve větším rozsahu, může vzniknout současně i několik zdravotních problémů. Nejzávažnějším poznatkem se stalo zjištění, že onemocnění konkrétního orgánu člověka odpovídá více jak v 90 % případů místu působení negativního geoanomálního pole – GPZ. V těle člověka, kde působí tato zóna, nacházíme oslabení a nemoc. V místě, kde nepůsobí, je organizmus zdráv. Vznik onemocnění člověka vlivem působení GPZ se může projevit ve dvou základních formách. Nejdříve se projeví v těch orgánech nebo částech těla, které již pracují v defenzívě. To znamená, že se mohou zvýraznit jiné příčinné souvislosti vzniku onemocnění, které již u konkrétního člověka existují. Může to být vliv životního prostředí, stresů, hluku, kouření, stravy, jednostranného zatížení apod. Odpovídající zdravotní problémy se tak vlivem negativních zón uspíší nebo zintenzívní a zhorší. Bylo zjištěno, že osoby které chronologicky po sobě používají stejné místo dané například lůžkem, onemocní stejnou nemocí. Přitom nemusí být vůbec geneticky spřízněni. V těchto případech je dědičné místo, protože zde působí ovlivnění pro vznik stejného zdravotního problému. Určité lokality mohou být charakterizovány i vyšší frekvencí stejného onemocnění. Může to být na úrovni domu, ulice, města i kraje, jak potvrdily výzkumy MUDr. Juryšky.

Druhým závažným zjištěním se stal poznatek, že působení negativních zón nebylo podloženo jen předpokládanými nádorovými onemocněními, ale že v ovlivňované části organizmu se vyskytoval velmi široký okruh i jiných zdravotních problémů. Vliv negativního pole dokáže tedy vyvolat rozsáhlé spektrum nemocí. Při soustředěném působení negativních zón se odčerpává v ovlivňované části těla více energie. Organizmus zde pracuje v oslabení, ve stresu. Do určité úrovně, která může být u každého jedince jiná, je tělo schopno tuto nevyváženost překonat. Přesto se v počátcích soustředěného působení mohou vyskytnou určité problémy, v psychickém i somatickém stavu. Člověk ve vlivu negativních zón ztratí velmi brzy soustředěnost a jeho pozornost je trvale oslabována. Objevuje se zneklidnění a zvýšená nervozita, popudlivost, deprese. Tyto stavy mohou po čase vyústit v neurotické poruchy, neurastenii, hysterii, v krajním případě může dojít i k sebevraždě. Důsledkem může být neklidný spánek, dlouhodobá nespavost, divoké a barevné sny. Mnoho lidí si naříká na pocit nevysvětlitelné únavy, očividně se fyzicky ani psychicky nenamáhají a přitom se cítí trvale unaveni, ztrácejí pozornost, jejich aktivita se vytrácí. Pokud působení negativních zón překročí určitou hranici, kdy si již organizmus nemůže sám pomoci, nastávají v něm postupně patologické změny a začínají se projevovat reálná onemocnění. Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění patří častá rýma, záněty nosohltanu, astma, angíny, onemocnění průdušek, bronchitida. Dále se vyskytují nemoci revmatické, onemocnění kloubů a zvláště pak v širokém rozsahu onemocnění páteře i další závažné nemoci. Vliv GPZ také komplikuje léčení jakékoli nemoci, má na svědomí různé alergické i chronické stavy a může působit nepřímo i na vznik infekčních onemocnění. V důsledku obecného oslabení lidského organizmu se mohou vyskytnout častější úrazy nohou, rukou apod. Bylo zjištěno a ověřeno, že na závažnost a charakter vzniklého onemocnění má vliv intenzita působení GPZ. Čím je vyšší, tím závažnější onemocnění se vyskytují. GPZ o vyšší intenzitě, která se většinou projevuje v místě koncentrace dvou i více zón, může zapříčinit širší okruh onemocnění, a to postupně od méně závažných k závažnějším, nižší intenzita vlivu koresponduje pouze s lehčím onemocněním. Určitou výjimku tvoří nádorové onemocnění. Tato nevznikají na všech GPZ. Jejich výskyt byl zjištěn pouze ve specifických místech. Tato místa jsou riziková z hlediska výskytu nádorových onemocnění a nazývají se rakovinové body. Byla také zjištěna závislost onemocnění na době soustředěné expozice GPZ. Patogenní vliv se tedy u člověka neprojevuje okamžitě, ale většinou až za určitou dobu. Rozhodný čas pro vznik onemocnění je různý a je podmíněn mnoha dalšími aspekty. Svůj význam zde má celková odolnost organizmu, spolupůsobení dalších příčinných souvislostí a také již stupeň dřívějšího GPZ. U závažnějších onemocnění se zjistila podstatně delší expozice než u onemocnění lehčího rázu. Aby člověk zachytil negativní dopad GPZ, musí tato soustředěně působit i několik let. Oba faktory, tj. intenzita záření a čas, vytváří dávku ovlivnění organizmu, která se projevuje taktéž ve vztahu k závažnosti onemocnění. Nejvyšší zjištěná dávka existuje u nádorových onemocnění.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v lednu 2008.