Při zažitém počtu popřevratových a povolebních kocovin by už Češi měli konečně zmoudřet. Počítejte se mnou.

Po vzniku první republiky první kocovina z toho, že odstraněním Habsburků, privilegií šlechty a zavedením volené demokracie nastane ten pravý národní ráj, malovaný A. Muchou ve Slovanské epopeji. Nastala však krize, noblesní arogantní šlechtu nahradili nenoblesní arogantní zbohatlíci a k tomu nás západní demokracie prodaly Hitlerovi. Po pádu Hitlera měl opět měl nastat, tentokrát lidově demokratický, ráj. Ale místo toho přišlo řádění lumpenproletariátu v KSČ v padesátých lete

Odstraněním největších darebáků a tzv. "chyb" socializmu "januárovým zasedáním" se měl opožděně dostavit skutečný socializmus, ten s lidskou tváří. Místo něj se však na ulicích objevili primitivní sovětští samopalníci na tancích a dosadili u nás k moci "reálné socialisty" Husáka a Biĺaka. Když tito zrádci jak národa, tak socializmu ztratili svou "gardovou tankovou" podporu ze zahraničí, "vytřepalo" tyto místodržící Václavské náměstí klíči. Opět ale místo nastalého pozemského ráje pro průměrné lidi a místo vlády zvolených moudrých a čestných vznikla místo očekávaného pod závojem žvanění duchaprázdných vláda všeho schopných privatizátorů, původním povoláním veksláků a keťasů. Ta nedostatky tržní demokracie přivedla do takového rozmachu, že tyto již ohrožují demokratickou formu vlády jako takovou.

Neřešení narůstajících problémů pomalu a jistě vyvolává ducha potřeby "dělače pořádku". Za tohoto stavu pozvolného rozkladu racionality správy věcí veřejných nastupují mediální borci všech kandidujících stran a předkládají svoje programy na řešení společenské krize. Nutno dodat, že většina návodů všech kandidujících stran "má něco do sebe", recepty řešení jsou neseny určitou logikou. Kdyby nebyly, nemohly by se stát pro voliče přitažlivými. Přesto při jakémkoliv následném složení vlády nebudou ani vítězné programy, ani jakékoliv jiné uvedeny v život. Následkem toho se společenská krize dále prohloubí. Bude tomu tak proto, že vítězné strany a programy nebudou mít k dispozici dostatečný počet funkcionářů, kteří by deklarované reformy kvalifikovaně a čistě uvedli v život! Protože u nás ve správě státu chybí tzv. střední vrstva, nositel kvalitní vzdělanosti, hrdosti a etických principů! Jednotliví zbývající naivové v davu bezpáteřných politikářů a prospěchářů nutně podlehnou všestrannému nátlaku manipulátorů (kmotrů) z pozadí, tedy vzdělanostních veksláků a keťasů s čímkoliv. V důsledku toho se jakákoliv, i dobrá zaváděná opatření skrze způsob jejich praktického provádění opět změní v parodii na právo, spravedlnost a racionální řízení společnosti.

Když chybí duchovní rozměr

Jako Češi, jejichž jméno je odvozeno od čichu, symbolu intuice, jsme již měli přijít na to, co bylo a je společným jmenovatelem příčin všech výše uvedených a ještě se dostavivších dějinných kocovin. Je to prohlédnutí až k příčině jevu, které by odhalilo, že původcem všech potíží není absence dobrých plánů organizace společnosti, ale absence žitého duchovního rozměru českým národem. Prospěchářství a ateizmus (nic není svaté kromě peněz) se stalo všeobjímající společenskou vibrací současnosti. A taková vibrace nenesla a nenese nikdy a nikde nic jiného než marazmus, kocovinu a rozklad. Znemožňuje skrze přístup vykonavatelů i dobrých plánů úspěšné uskutečnění čehokoliv. Jak skončily "rozvinuté výstavby" čehokoliv ateistů komunistů? Vždy kocovinou.

Duchovním rozměrem člověka se rozumí nadčasový, objektivní, etický, neegoistický, kosmický život, který přesahuje existenci hmotného těla člověka. Tento rozměr lidství se bohužel zatím velmi nedokonale snaží prostřednictvím legend a podobenství podchytit různá náboženství. Snaží se i nejprostšímu člověku vysvětlit transcendentní rozměr lidství. Tyto od starověku zaváděné soustavy pojetí světa v Česku zkrachovaly na nedostatku přesvědčivosti. Již od doby Konstantina a Metoděje je totiž obyvatelstvo této země mimořádně citlivé na vnímání rozdílu mezi hlásaným a konaným. Jakmile je u hlasatele jakékoliv, i dobré ideje zachycen rozdíl mezi slovy a činy, je bez pardonu v Česku jeho věrohodnost mrtvá. Zde neplatí jako třeba v Německu, že "s funkcí nebo titulem přichází důstojnost"! Proto vláda nehodných v Česku se při sebegeniálnějším plánu podobá komisařům, které nikdo neposlouchá, protože je většina považuje za kašpary a žvanily. "Zase nám zase chtějí valit hřeby do hlavy!" Dokonce jim nevěří ani pravdu. Demokratičtí ministři se smějí "kůlu v plotu" Jakešovi, ale sami se jím po krátké době stávají. A vše je proto, že jakákoliv nastoupivší garnitura není schopna uvést do souladu ta ekonomická a právní opatření, v něž věří, s chováním masy je provádějících činitelů!

Smysl bytí? Konzum!

Prvotní příčinou absence silné střední třídy a tím tohoto jevu, jako společného jmenovatele všech v posledních sto letech se dostavivších národních kocovin, je rozpad výchovy etického rozměru člověka na školách a ve společnosti. Materializmus "vědecky vysvětlil" lidem, že transcendentní rozměr člověka, vysvětlovaný jednotlivými náboženstvími, je pověra. Že nejpravdivějším obrazem světa, proto ve finančním životě nejúspěšnějším, je svět viděný očima duchovní chátry, lidí bez jakýchkoliv zábran. Tohoto "vědeckého" přístupu ke světu se chopila média a kultura. Chudý se ctí je pseudoliteraturou a médii líčen jako naivní hlupák. Bezzábranový zbohatlík je vzorem úspěšnosti člověka v životě. Konzum smyslů je líčen jako vědecký smysl bytí. Právo, krimi a detektivky v TV se staly jedním velkým "balamutěnkovem" o tom, jak to v životě chodí. V realitě se prakticky nevyskytují policisté, advokáti, politici a soudci, kteří by usilovali o spravedlnost. Aby se realita zakryla, tak o tom ještě pracujícím "veksláky najatí" režiséři natáčí detektivkové "večerníčky".

Ateizmus a materializmus způsobil, že se celá naše společnost dlouhodobě odklonila od nadčasových, kosmických norem mezilidského chování, které jedině umožňují fungování lidské společnosti! Lidu srozumitelným způsobem se jim říká boží zákony, filozoficky (pro agnostiky) Řád vesmíru. Takovým příkladem je třeba Desatero. Bez žití těchto principů nejde nic. Nikoliv pouhého vyučování a "hlásání"! Naši moudří předkové zformulovali tento poznatek do přísloví: "Bez božího požehnání marné lidské namáhání!"

Krach jako nový začátek

Obrat lidstva k lepšímu a zásadní změnu v Česku může tedy přinést úplný krach lživých ateistických bludů o tom, že život vznikl v pramoři náhodou, že člověk je pouze nejvýše samovyvinuté zvíře, že smrtí jedince všechno končí a smyslem života je urvi, co můžeš. Teprve až věda, vymanivší se z moci černých duchů, prokáže a opublikuje objektivnost a neobejitelnost duchovních zákonů neboli božích mlýnů, může se něco pohnout dopředu. A sama "věda" musí jasně říci, že jedině blázen může tvrdit, že jakékoliv "mlýny" mohou vzniknout samy, neboli být bez "mlynáře"! Tak lidstvo vědeckou cestou dojde k průkazu existence Vyšší moci neboli Boha. Náboženství se stane vědním oborem. Na faktech bude moci být v krátkých jasných zásadách zformulována boží vůle neboli Řád vesmíru! Tyto ověřené principy bude nutné vyrýt na zlaté desky u vchodu do všech parlamentů a ostatní zákony se budou odvozovat od nich. Skončí vláda anarchistů a pseudohumanistů. Kdo některou ze zásad, které se všichni budou muset naučit ve škole a jež je vyryta na zlatých deskách parlamentu, neboli boží vůli poruší, bude jako této společnosti nehodný hozen ze skály. Skončí tím éra nadvlády lidských práv zlodějů a úchylů, podporovaných právníky, nad právy slušných lidí. Teprve pak bude dostatek lidí k tomu, aby se dobrá opatření demokratické lidské správy v západní civilizaci stala proveditelnými. Volby jako výraz spoluúčasti na vládě země budou přitažlivé pro všechny a jejich výsledek skutečným hlasem lidu. To už současný "železný věk" bude vystřídán lepším "stříbrným věkem lidstva". V něm se současné domovní zámky budou ukazovat mládeži v muzeích jako typický znak ateistické doby železné, indickou terminologií "Kálí juga" (temný věk).

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 6/2010.