Iracionalita první: Kdekoliv se rozhlédnete, tam je vidět potřeba práce, přitom deset procent lidí je trvale nezaměstnaných! Příčina pozorovatelného má být v tom, že "nejsou potištěné papírky" (rozuměj peníze). Žádoucí "papírky" smí tisknout vždy jen jedna instituce, do které nikdo nevidí. To je zabezpečeno zákony. Hodnotu těchto "papírků" vytváří množství a kvalita práce, tělesné a duševní tvorby člověka, kterou peníze mají symbolizovat a zastupovat. Podstata tzv. finanční krize spočívá v tom, že takto definované peníze jsou ve stále větší míře vypláceny i těm, kteří žádnou hodnotu nevytváří, ani k její tvorbě jinak nepřispívají.

Děje se to zejména ve formě úžernických úroků z vlastnictví majetků, jejichž vybírání zajišťují banky a přeplácení manažeři firem. K udržování chodu tohoto úžernického stavu věcí byl v této civilizaci vybudován přebujelý státní a bankovní aparát. Na území dnešního Českého státu je ve srovnání s dobou, kdy byl součástí údajné rakousko-uherské "policejní diktatury", desetkrát více policistů a stokrát více státních a bankovních úředníků!

V civilizaci jsou přepláceni i tvůrci zábavy typu "chléb a hry" jako sportovci, umělci, herci. Kolik a čeho se vytvoří hodně dlouhým hodem koulí nebo malbou obrazu do soukromých sbírek? Třeba ve srovnání s lékařem, který operací vrátil někomu zrak nebo zdraví? Koupil by si současné obrazy (a za tu cenu) ten, kdo si peníze na ně vydělal jako zaměstnanec? Vyplácením vzrůstem hodnoty nepodloženého výkonu penězi, které vytvořené hodnoty mají reprezentovat, dochází k nepřetržitému znehodnocování peněz, k inflaci. Co se koupilo za dolar nebo korunu v roce 1900, 1950, 2010?

Iracionalita druhá

Práce duševní i tělesná jako zdroj hodnoty peněz je obecně poslední a nejméně efektivní způsob, jak si tyto "potištěné papírky" legálně obstarat (v islámu dokonce trest boží)! Žádný miliardář (až na pár výjimek) se nikdy neživil vytvářením hodnot. Proto mu mohl zůstat čas na nekorektní obchodní operace a konstrukci finančních her na burzách. Tedy na intriky sloužící k okradení a obehrání lidí hodnoty tvořících. Těmito majiteli a sponzory ovládaná média do veřejného mínění systematicky infiltrují jako eticky přijatelný jakýkoliv způsob nabytí peněz.

Média ochromují veřejné mínění tím, že za "ukazatel chytrosti a úspěšnosti" v životě člověka vydávají jeho zbohatnutí. Idolem západní civilizace se stalo nikoliv tvořit kvalitu a kvantitu, ale "umět se narodit", nebo mít žaludek na roli "obchodníka" nebo manažera, který "organizuje" tvorbu hodnot tak, aby tvořící zchudli, ale organizátor zbohatl. Nepřetržitou devalvací všech peněz jsou navíc okrádáni ti pracující poctivci, kteří si chtějí šetřením zajistit existenční jistotu a tím nezávislost myšlení. Žití pracujících "z ruky do huby" je pravý cíl temných duchů u vlády, neboť volný čas by lidem poskytl prostor k přemýšlení o všem! Jen ten, kdo žije "ze dne na den", nemá kdy takto přemýšlet a volí pak ty, kteří jsou zobrazeni na největším počtu zdí a plakátů.

Iracionalita třetí

Státní právo a soudy jsou vždy na straně darebáka! Je tomu tak proto, že darebák dopředu studuje psané zákony, protože díky svému nicnedělání na to má čas. Svá darebáctví, většinou intriky o tom, jak přijít bez práce k penězům, konstruuje dopředu tak, aby před formálně pracujícími soudy obstál. Ví, že v prakticky ateistické společnosti neexistuje sám pojem spravedlnost a soudci se musí řídit literou zákona (zevní formou), nikoliv se pídit po jeho duchu. Naproti tomu média u duchovně neprobuzeného davového člověka vytváří prostřednictvím kampaně lidských práv iluzi, že žije ve společnosti rovných práv. V důsledku podprahového působení médií (TV krimi hry a soudničky) jej pak nadále "bere fantas", že soudy jsou instituce pro realizaci toho, co většina lidí cítí jako přirozenou spravedlnost. A tak je v životě nepřipraveně zaskakován tím, že v praktickém užití jeho přirozených práv někde "chybí, nebo přebývá tečka". Tím i nepochybně spravedlivou věc ve při s darebáky soudně prohrává.

Dále je "zařízeno", že je prakticky nemožné, aby si lidé za výši svého platu mohli najímat advokáta. Uměle nadsazenou cenou práce advokáta si klaka temných duchů zámyslem zajišťuje právní předstih nad "těmi na práci".

Iracionalita čtvrtá

Úžernictví neboli život z úroků a majetku se stalo nejen možným, ale mravním vzorem! Jak se vůbec může mluvit o křesťanské civilizaci, když křesťanství úrok evidentně nepřipouští. Ježíš jako bankéř? Proto je EU vlastně čestná, když křesťanskou "nálepku" v evropské ústavě odmítá. Již žádná křesťanská Evropa není! Je jen materialistická Evropa trhu se vším. Navíc se tato forma absence duchovnosti evropské společnosti, parazitující rentiérství, nadále stupňuje.

Mít jakkoliv získaný majetek je po pádu komunizmu čím dál výnosnější, pracovat čím dál méně finančně přínosné. Z povalujících a bezdětně se pářících rentiérů na plážích a ostrovech udělala média idoly úspěšnosti! Stačí pohlédnout do podprahově hypnotizujících TV filmů a seriálů. Smyslem života v ateistické civilizaci se stalo "dostat se nějak k majetku" a pak už jen užívat plodů práce jiných. Toleruje však parazitování duchovní dimenze?

Iracionalita pátá

Čím více se vyrábí "účinných" léků, tím více – přesto, nebo v důsledku toho – je i nemocných! Příčinou tohoto paradoxu je to, že farmakologickým koncernům je zdraví lidí ukradené. Jsou organizovány temnými hlavně proto, aby vydělávaly peníze a ne pro zdraví lidí. Jejich faktickým prováděným cílem je, aby pracující to, co vydělají, ihned odvedli za léky, které rychle odstraňují vnější projev syndromu. I za cenu toho, že brzy po skončení práceschopnosti umřou na podlomení vitality těla a na vedlejší účinky léků. Organizátoři zdravotnického výzkumu ze své podstaty "nemají v popisu práce" dávat něco na velmi nákladný výzkum skutečných příčin nemocí.

Jsou tedy překotně vyvíjeny tisíce nákladných preparátů, které jen potlačují vnější projev nemocí, místo aby odstranily příčinu. Jejich vysoká cena pak – přesto, že neléčí – zajistí návratnost a zisk. Lékaři, ač by většina nechtěla, jsou pomocí pravidel "lege artis" drezúrováni k tomu, aby neodbočovali do výzkumem koncernů neprověřených cest. Jde o jakýsi začarovaný kruh: protože se něco nezkoumá, nemůže to být prověřeno.

A protože to není prověřeno, nesmí se to použít. Lékaři jsou tak tlačeni do rolí vysoce kvalifikovaných distributorů farmak potlačujících pozorované projevy syndromů. Tento přístup prostoupil atmosféru současného zdravotnictví natolik, že jsem se setkal dokonce s tím, že takto indoktrinovaní lékaři hovoří o prevenci, za niž považují včasnou diagnostiku a medikaci nemoci. Odstraňování příčin vyvolávajících nemoci jim vůbec nepřišlo na mysl.

Iracionalita šestá

Vláda této civilizace skrze populační politiku provádí genocidu civilizačně vyspělých a práce schopných vrstev společnosti a podporuje rozmnožování deklasovaných a nevzdělavatelných živlů! Děje se tak vytvářením pracovní a společenské atmosféry, která prakticky neumožňuje zaměstnanému páru mít více než jedno dítě, aniž by rodiče upadli do materiální nouze a časové tísně.

Atmosférou společnosti není vysoce hodnocena kvalitní matka více dětí, ale v práci se úspěšně uplatnivší "mužožena". Naproti tomu deklasovaným nezaměstnaným živlům sociální zákony přímo nabízí zajištění životního minima. Ovšem jen tehdy, když si pořídí šest a více dětí. Tímto počtem dětí nepracujících rodičů v souvislosti s výší životního minima se dosáhne žádoucí výše bezpracného příjmu. Nepracující rodiče pak pohodlně žijí ze sociálních dávek na děti, které rostou "jako dřevo v lese".

Vznesení požadavku na regulaci neúměrné populace u vrstev, které se nejsou schopny samy živit a řádně vychovávat děti, např. jako to bylo učiněno v Číně politikou jednoho dítěte, by z toho, kdo by se o tom na veřejnosti jen zmínil, udělalo celostátní terč pseudohumanistů a "bojovníků" proti rasizmu.

Iracionalita sedmá

Školství a celá výchova civilizace je zaměřena na to, aby vědomostmi vybavila žáky, aniž by jakkoliv prověřila nebo ovlivnila jejich charakter. Vědomostmi se ovšem potencují možnosti darebáků! Vysoce kvalifikovaný darebák je pro kohokoliv mnohem nebezpečnější než primitiv.

Současný vzdělávací systém je kontrastem ve srovnání s chováním starověkých zasvěcenců v jejich antických školách. Ti před přijetím prověřovali charakter a pověst žáků a adeptů zasvěcení a školení. Např. Pythagoras byl zabit a pythagorejci jako škola a středisko zasvěcení v Řecku byli rozehnáni jen proto, že odmítali za jakoukoliv cenu přijmout mezi své žáky bohaté darebáky.

Ti, aby se jim pomstili, pak poštvali chátru a s její pomocí zničili tehdejší filozofickou a vědomostní špičku. Dnešní školství je tak hrdé i na to, že vychová špičkově kvalifikované darebáky.

Iracionalita osmá

Produktivita práce neustále roste, a přesto produktivní lidé údajně nejsou schopni uživit penzisty! Problém leží jinde. Neustále rostoucí počet nic neprodukujících rentiérů-parazitů a zbytečných úředníků spolyká všechny výsledky přírůstků produktivity práce aktivních, takže na vysloužilé tvůrce hodnot nic nezbývá. Údajně rovnou daň musí platit jen chudí. V rámci ochrany osobních dat není možné publikovat údaje o tom, kolik procent daně a sociálních dávek odvedl u nás ten který dnešní majitel 50ti miliardového majetku.

Při domnělé rovné patnáctiprocentní dani by to muselo být v době vzrůstu těchto majetků sedm a půl miliardy! Směšné! Neodvedli ani setinu této částky. Právně je to ošetřeno tak, že uměle vytvořené "mezinárodní" právní kličky takovým zajistily možnost úniku z placení daní. Mohou přemístit registraci firmy na nějaké "Kajmanské ostrovy".

Proto takové lidi nemůžeme zdanit, zdůvodňují platební nerovnost chudáky zvolení poslanci. A tak pracující občané a státy Západu chudnou, ale jeho jednotliví občané nezřízeně bohatnou a milostivě mu zpětně půjčují na chod státní administrativy. Půjčí, když budou tyto státy v zákonech hodné!

Iracionalita devátá

"Demokracie" neboli vláda lidu funguje tak, že drtivá většina nemajetných volí strany a poslance, kteří ihned po zvolení odhlasovávají zákony, jež omezují práva voličů a umožňují snadněji hromadit příjmy a jmění v rukách hrstky. Na úkor těch manipulovaných chudáků, kteří je zvolili!

Viz vývoj koncentrace majetku v důsledku burzovních, měnových a ekonomických her v rukách oligarchie a pozvolný zánik středně majetných tříd. Finančně neodvislá, dostatečně početná střední třída totiž omezuje všemoc oligarchů. Střední vrstva není oligarchy ovládána propagandou prostřednictvím médií jako tupý dav, protože má prostředky na obstarání si objektivnějších podkladů pro své rozhodování. Pak tedy pro ni neplatí, že tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou. Je tedy již svou existencí a silou jedinou faktickou překážkou pro nastolení diktatury oligarchie (NWO).

Iracionalita desátá

Čím více policajtů a soudů, tím menší bezpečnost čehokoliv a větší množství podvodů! Bezpečnost osobní a majetková je totiž v rozhodující míře ovlivňována duchem společnosti, nikoliv represivními složkami. Je-li duch společnosti vadný, tj. na konečnou a neodvratnou Spravedlnost nevěřící, počet policajtů a soudců už nic nedohoní. Naopak, zločin vroste mezi tyto složky. Nechť se čtenář zamyslí nad faktem, že za rakouské Metternichovy a Bachovy diktatury, které jsou dějepisci líčené jako děsné hrůzovlády, bylo v Českých zemích desetkrát méně uniformovaných a stokrát méně tajných "Bretschneiderů", než je tomu dnes! A bezpečnost života a majetku byla nesrovnatelně větší!

Nezbytnost duchovní reformy

Z výše uvedeného je zřejmé, že celá západní civilizace se po pádu komunizmu dostala do stavu, kdy se nezbytně nutnou stala její zásadní společenská reforma. Její těžiště nemůže být v rozumové nebo správní oblasti, ale v duchovní rovině. Ne rozumem, ale duchem cítíme jako anomální výše uvedené iracionality.

Zatím se ale zdá, že ji bohužel nemůže provést její vládnoucí vědomostní a mocenská elita, protože sama se stala duchovně neboli eticky degenerovanou a je ovládána temnými duchy. Žádoucí změnu nemůže nastolit ani revoluce chudáků, neboli nějaká "nová VŘSR", protože ta se opětovně a zákonitě zvrhne. Pro nekompetentnost chudáků při řízení státu a vniknutí duchovní chátry (temných duchů) do revolučního vedení. Jedině změna společenského klimatu, tj. konec materializmu a vlády ducha sobectví, může přinést ustanovení nového ducha společnosti a tím provést její reformu.

Jen nový duch společnosti vnese žádoucí zákonné regulační prvky do mechanizmu trhu. Takové, které by zabránily finančním hrám bankovních darebáků. "Trh" sám je velmi přirozený, tedy Bohem tolerovaný regulátor chodu ekonomických dějů ve společnosti. Ovšem jen v oblastech regulace tvorby materiálních hodnot! Tržit spravedlnost, práva člověka, panenství apod. nelze.

Demokracie jako forma správy národů a světa je užitečná jen tehdy, jsou-li hlavní masou spravovaných žity nadčasové, etické, boží zákony! Jen tehdy je hlas lidu, "hlas boží"! A spravedlnost boží se pak vyjeví v tom, že koho si lidé zvolí, tím jsou odměněni, nebo potrestáni! Začne-li většina lidu myslet ve stylu duchovní chátry, tj. bez žití duchovních principů, zákonitě pozvedne volbami k totální moci všehoschopné zmocněnce. Neduchovní poslanci, řízení ze zákulisí bezzábranovými zbohatlíky, ohrožují v současné době samu existenci západní civilizace.

Smysly nevidím sílu, která by je mohla oddělit od moci. Moje intuice mi však říká, že Tvůrce tohoto světa a Otec lidstva si nenechá zničit své dílo těmi, kteří na něj "nevěří". Proto si myslím, nebo "cítím v kostech", že jsou již uvedeny v pohyb neviditelné síly stvoření. Ty nějakým, rozumem neprohlédnutelným způsobem obnoví rovnováhu ve vývoji lidstva. Člověka-narušovatele rovnováhy boží mlýny rozdrtí. Při tomto obnovování rovnováhy stvoření se přeživší přesvědčí, že svět a vesmír má smyslům skrytou stránku, že staré pravdy svědomí nejsou pověry, ale objektivně existující nadčasové zákony. Člověk pak přijde konečně na to, že jejich včasné objevení a dodržování se vyplatí nejen v životě, ale i po smrti těla.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 5/2010.