Nechme peníze, ať nám v dobrém slouží (1)
Většina lidí se dnes obává finančních ztrát, v noci nespí starostmi nad tím, že nevydělává dost peněz, děsí se představy, že v budoucnu zůstane zcela bez prostředků. Mamon a jeho temní proroci drží uzdu pevně v rukou a my nejsme s to vymanit se z jeho železných okovů – dominantního postavení peněz, konkurenčního myšlení, obav ze selhání a konzumního teroru. Strach ze ztráty nám znemožňuje jasně myslet a uvědomit si jednu prostou pravdu: peníze mají pouze takovou moc, jakou jim dáme. Zajímavý pohled na energetickou podstatu peněz, cenné rady, jak se účinně bránit jejich černé magii a jak ji využít ve svůj prospěch nabízí kniha Moc a magie peněz německé autorky Barbary Sternové.
Peníze následují toky lidské energie
Peníze jsou jen jakousi dohodou mezi lidmi. Původně měly jako prostředek směny pouze usnadňovat život, aby se zamezilo zdlouhavému vyměňování ovcí za chleba. Jako myšlenkový výtvor nemají žádnou vlastní energii, ačkoliv to někteří ezoteričtí spisovatelé tvrdí. Peníze pouze následují toky lidské energie. Samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné, pozitivní, ani negativní, pohybují se ve směru, kterým je vede síla lidské vůle. Znamená to, že pokud máme v plánu něco udělat, neměli bychom nejdříve myslet na peníze, které by z toho mohly být, nebo které potřebujeme k uskutečnění svých plánů. Když si spočítáme, kolik peněz měsíčně potřebujeme k životu, a pak se kvůli materiálním obavám ucházíme o určité místo, máme méně šancí, než kdybychom si rozmysleli, co se k nám skutečně hodí, a pak se šli ucházet například o místo pracovníka v cestovní kanceláři.
V zajetí temných proroků
Už jsme se někdy zamysleli nad tím, že současný hospodářský systém nutí člověka neustále přinášet oběti? Obětujeme pracovní místa nebo si utahujeme opasky. Musíme obětovat čas, abychom přišli k penězům. Mnozí lidé obětují svůj vlastní život shánění peněz. Seznam můžeme libovolně podle svého prodlužovat. A proč obětujeme tolik? Protože nás ohrožují temní proroci boha mamonu: pokud mu neobětujeme, všemocný bůh nám odejme svou přízeň. Toky peněz by vyschly. Musíme mu sloužit až do poslední kapky krve, jinak se od něj ničeho nedočkáme. Když se jej budeme snažit zkrotit, rozhněváme ho a dostaneme kázání. Mamon cloumá svými okovy a jeho četní příznivci jsou tu od toho, aby jej úplně osvobodili.
Temný bůh nabírá vítr. Tolik svobody jako dnes ještě nikdy neměl. A věrní služebníci jsou mu stále nablízku. Často slýcháme jejich hesla: "Strukturální politika podporující růst, uvolňování pracovních trhů, oslabení konkurence."
Přinášíme zbytečné oběti
V okolí černé magie je vždy smrt. Vzpomeňme si na krvavé zvířecí a lidské oběti u knězích woodoo. Rituální oběti nejsou výsadou přírodních národů. Také my přinášíme bohu mamonu krvavé rituální oběti. Čtyři miliony kusů skotu se zabíjí a pálí kvůli udržení tržní ceny. Dobytek není očkován proti slintavce a kulhavce, protože by pak nemohl být exportován. Na denním pořádku jsou i lidské oběti. Třicet devět farmaceutických koncernů podalo žalobu na vládu Jihoafrické republiky. Šlo především o léky proti AIDS, neboť tam, kde žije velká většina HIV pozitivních, v takzvaném třetím světě, si lidé nemohou dovolit drahou medicínu. Napodobeniny by mohly být mnohem levnější, ale ochrana patentu to zakazuje. Farmaceutický průmysl není schopen vzdát se svých výnosů. Vysoké ceny léků odůvodňuje náklady na výzkum a vývoj, kromě toho se obává o kurzy svých akcií v případě, že by ustoupil. "Máme závazek vůči našemu akcionáři," řekl mluvčí německo-francouzského konsorcia Aventis. "Mám už po krk této logiky, kdo nemůže zaplatit, umře," zlobí se James Orbinski, prezident společnosti Médecins sans Frontiéres (Medicína bez hranic).
Z lačnosti po penězích se lidé zabíjejí. Manažeři páchají sebevraždy, když se provalí jejich finanční manipulace. Děti hladoví, protože jejich rodiče navzdory tvrdé práci nevydělávají dostatek peněz. Černá magie působí, i když nablízku není žádný kněz woodoo. V černé magii slouží zvířecí a lidské oběti současně i k upevnění moci kněžích. Elisabeth Cady Stanton píše: "Lidé jsou odedávna posedlí iluzí, že všechno, co obětovali církvi a duchovenstvu, bylo obětováno Pánu. Jak by od nás stvořitel světa něco takového potřeboval! Jak nepřiměřená, ba přímo nepatřičná je představa nekonečného tvora, který stvořil všechny planety a jejich obyvatele, a pak svým výtvorům poručil, aby byla zabíjena a obětována zvířata. Je skutečně smutné, jak se lidé ve všech dobách a zemích nechávají oklamat kněžími ve jménu náboženství."
Strach nás okrádá o svobodu
Moderní duchovní kastu boha Mamona představují ekonomičtí stratégové a manažeři. Nařizují pracujícímu obyvatelstvu, aby si utáhlo opasek, zatímco sami si žijí z obětavosti davů jako králové. Prosazují nulová kola a hromadná propouštění, sami však pobírají platy, které ani v nejmenším nesvědčí o jejich obětavosti a čestných úmyslech. Jako upíři vysávají ze svých pozic výhody a lehkomyslně za sebou zanechávají vykrvácený sociální systém, z něhož dříve profitovali. Služebníci peněz budují Mamonovi obrovské třpytivé katedrály ze skla a oceli, které v lidech budí úctu. Lidé mají totiž v přeneseném slova smyslu rozpoznat moc tohoto přísného boha a obávat se jí. Často se při vstupu do budovy některé z velkých bank cítíme malí a trochu zastrašení, podobně jako při vstupu do velké katedrály.
Temní proroci rádi šíří strach. Je to jejich devítiocasá kočka, kterou ženou lidi k maximálním výkonům. Strach je však špatný prostředek, jak člověka přimět změnit své chování, neboť spíše ochromuje, než motivuje. Obava, že ve stáří budou muset žít v nuzných poměrech, žene lidi k chamtivosti. V současné době se tento strach šíří čím dál víc. A to především od těch, kteří na něm vydělávají. Místo aby peníze člověku sloužily a usnadňovaly mu život, mají nad ním obrovskou moc. Myšlenky lidí neustále krouží kolem těchto domnělých garantů jistoty a blahobytu, jimiž budou chtít disponovat i v budoucnu.
Černomagické vazby
Na většině pracovišť se lidem namlouvá, že nemohou projevit vlastní vůli, jinak budou propuštěni. Diktát velí přizpůsobivost. V současném moderním hospodářském systému si může vlastní, byť omezenou vůli dovolit pouze elita.Také rodiny často vytvářejí černomagické struktury, v nichž bývá vůle jednotlivých členů potlačována. Zejména ženy se nechají snadněji obrat o svou libovůli skrze svůj smysl pro povinnost a obětavost.
Ani z dnešní globalizace poháněné několika světovými koncerny a institucemi nelze získat dobrý pocit. Je to černá magie nejvyššího stupně. Lidé jsou obíráni o vlastní soběstačné energetické pole a dostávají se do osidel moderních mágů. Spolu s hospodářským systémem vyvážejí vyspělé země také konkurenční myšlení, kterým infikují další země, jež jsou strženy do víru, aniž by vůbec věděly proč. Zde nepomůže ani to, když v dobrém úmyslu věnujeme – jako slavný finanční žongléř Sorros – těmto závislým zemím několik vyčarovaných milionů.
Skutečně svobodní budeme teprve tehdy, až se nám vrátí naše víra v sebe sama a my budeme znovu rozvíjet svou sebedůvěru. To nejde bez opravdové duchovnosti.
Také náš zvyk půjčovat peníze na úrok snadno vede k černomagickým závislostním vztahům. Nejdříve se lidem nabídnou úvěry; pokud je přijmou, past sklapne. Úroky mohou být tak vysoké, že jejich splátky nestačí k umoření, takže se pak někdo třeba po celý svůj život nevymaní z energetické smyčky.
Jak působíme na druhé
I když někteří z nás patří k lidem, kteří magii považují za matení smyslů, nemění to nic na tom, že i my sami nějak energeticky působíme. Ať už jsme si toho vědomi, nebo ne, jakmile zapojíme sílu vůle, navážeme energie a vysíláme je ven. Svět magie není výsadou velkých mágů. Magie nás provází v malých, každodenních věcech. My všichni ovlivňujeme ostatní lidi prostřednictvím svého energetického vyzařování. Znamená to, že neseme velkou zodpovědnost. Není lhostejné, s jakým vnitřním postojem jednáme s druhými. Tento postoj se totiž zhmotňuje ve vnějším světě. Přitom hranice mezi bílou a černou magií není vždy snadno rozlišitelná. Ve slabých chvílích jsme už všichni aspoň jednou vytvářeli černomagické struktury, proto je důležité uvědomit si vlastní působení. I když nemáme s magií žádnou zkušenost, existuje několik kritérií, podle nichž můžeme poznat, jestli se nacházíme v prostředí černé, nebo bílé magie a kterým směrem sami vědomě tíhneme.V bílé magii jsou oba aktéři poutáni prostřednictvím energetické osmy. Je mezi nimi vztah, ale každý zůstává ve svém vlastním energetickém poli. U černé magie se dotyčný ocitá v energetickém poli mága a tím je kontrolován. Ztrácí tak vládu nad sebou samým. Lidé zasažení černou magií vykazují symptomy jako drogově závislí: působí buď ochromeně, nebo uštvaně, vypadávají ze svého osobního časového rytmu. Tyto důsledky lze velmi dobře pozorovat tam, kde je moderní hospodářský systém aplikován na dříve relativně nedotčené společnosti. Část obyvatelstva se zmobilizuje, aby udržela krok s hektickým tempem hospodářského dění, druhá část najednou neví, co si sama se sebou počít, začne živořit. Jen malé skupině se zpravidla podaří udržet si identitu. Jsou to lidé, kteří si uchovali svou vlastní duchovnost.
Tento článek byl zveřejněn v tištěném čísle časopisu Phoenix 2/2010.