Jste milovníky zvířat a toužíte po domácím mazlíčkovi? Po přítulném kamarádovi, který by si s vámi každý den pohrál, pomazlil se? To je snadno splnitelné přání. Stačí navštívit nejbližší útulek a vybrat si dle svého vkusu. Co když ale pouhá představa hebkého kožíšku vám vžene slzy do očí a v nose pocítíte nepříjemné šimrání? Ale nezoufejte. Milovníkům koček, kteří trpí alergiemi, nyní svitla naděje, že si budou moci pořídit chlupatého miláčka, aniž by se museli obávat zdravotních komplikací. Otázkou zůstává, za jakou cenu; řeč je v tomto případě nejen o penězích…

Jedna americká firma podnikající v oboru biotechnologií předvedla nedávno kočku, které chybí gen zodpovědný za produkci problematické bílkoviny v srsti a slinách. Firma uvedla, že je to počátek série "lifestylových" zvířat. Zvláštními způsoby šlechtění se pracovníkům firmy podařilo eliminovat kočičí alergeny, které u lidí na ně citlivých způsobují potíže s dýcháním, otékání očí nebo vyrážky. Cena hypoalergenního koťátka se bude pohybovat okolo 4000 dolarů (asi 90 000 korun). I přes vysokou cenu počítá vedení firmy s obrovskou poptávkou. Od roku 2009 plánuje vyšlechtit 10 tisíc koťat ročně.

Hypoalergenní kočky

Vědci se domnívají, že alergické reakce na kočky způsobuje protein, který je vylučován kůží k udržování vlhkosti kočičího kožichu. Gen této látky byl určen a seřazen již před několika lety. Vývoj hypoalergenní kočky vyžaduje manipulaci s tímto genem tak, aby nedocházelo k vylučování proteinu. Kočce jsou odebrány kožní buňky a pěstovány ve zkumavce. Gen alergenu je nahrazen vadnou kopií a kožní buňka je poté vložena do zárodečné buňky, z níž byl odstraněn genetický materiál. Vajíčka jsou stimulována, aby se vyvinula v zárodek, který bude vložen do náhradní matky. Po vyvinutí několika hypoalergenních koček obou pohlaví budou moci být další zvířata odchována tradičním způsobem. Podle vědců budou prý takoví mazlíčci bezpečnější, neboť mnoho alergiků kočky nadále chová a své potíže řeší léky.

Za jeden život stovky dalších

V souvislosti s tímto projektem se však ozývá velké množství hlasů označujících toto šlechtění za neetické. Odpůrci z řad odborné i laické veřejnosti s něčím takovým zásadně nesouhlasí a upozorňují na to, že ti, kdo si takovou kočku koupí, rozhodně nejsou milovníky zvířat. Aby mohla být vyšlechtěna jedna hypoalergenní kočka, muselo mnoho dalších trpět a většina z nich za ten "úžasný" biotechnologický experiment zaplatila životem. Nedořešena zůstává i spousta dalších problémů. Kromě vývoje nových genů a klonování koček budou muset vědci také zjistit, jaké účinky může mít odstranění zmíněného genu na tělesné funkce koček. Je totiž více než pravděpodobné, že zmíněný protein hrál původně zcela jinou roli, než že vyvolával alergie u lidí. Profesor rostlinné a mikrobiální biologie na univerzitě v kalifornském Berkely Bob Buchanan se rovněž domnívá, že někteří lidé by mohli být alergičtí na zcela jiné látky, než je protein v kočičím kožichu. V tom případě by genetická modifikace byla nejen hrubým a nepřirozeným, ale také naprosto zbytečným zásahem do díla přírody.

Kouzlíme s genetikou

Lidská vynalézavost je zkrátka nekonečná. Pro své pohodlí a k tomu, aby maximálně uspokojil všechny své potřeby, je člověk odhodlán pustit se do tak riskantních a přirozenost popírajících experimentů, jako je klonování zvířat a jiné "lahůdky" z oblasti biotechnologického průmyslu.

V roce 1997 se Roslin Institutu poprvé podařilo naklonovat ovci – jehňátko Dolly. Od té doby se rozjely po celém světě série podobných pokusů, velmi často prováděných pod záštitou ryze humánních cílů. Např. britští vědci se snaží vyšlechtit speciální prasata, jež by měla později posloužit jako dárci orgánů pro pacienty navržené k transplantaci. Dárcovská zvířata by tak mohla smrtelně nemocným lidem poskytnout srdce, ledviny či játra. Mezi další experimenty patří například snaha vyvinout geneticky pozměněné krávy nebo kozy, jejichž mléko by obsahovalo určité léky. Některé biotechnologické firmy chtějí svým klientům zase nabídnout kopie milovaných psů a koček poté, co se tito domácí mazlíčci odeberou na věčnost. Možností je nespočet. Genetické inženýrství je oborem pestrým a vynalézavým. Odsud pak už zbývá jenom krůček k tomu, abychom začali klonovat sami sebe, což je projekt, na kterém již mnohé společnosti intenzivně pracují.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 8/2008.