Není divu, politická krize posledních deseti let je jen zevní manifestací krize celé západní civilizace. Liberálně-tržní uspořádání je jak v oblasti mezilidských vztahů, tak v oblasti zdrojů planety "u konce s dechem". Už i optimistům došlo, že pokračující směr zběsilého honu za zvyšováním spotřeby přírodních zdrojů a nárůst majetkové nerovnováhy směruje lidstvo do katastrofy, neboli žijeme v době, ve které stojí před západní civilizací naléhavá výzva ke změně pojetí smyslu života jednotlivců i národů.

Výzva již není evokována jen jakousi intuicí hluboce duchovních lidí, ale začala být podkládána i racionálními názory lidí žijících převážně materializmem.  Obrysy důsledků zatím nenápadně probíhajících jevů učinilo i většině vzdělaných lidí zřejmým, že v současnosti za pravdu považovaná paradigmata myšlení tzv. moderního člověka, která nepozorovaně řídí styl myšlení a tím života jednotlivce i národů, je nutno zásadním způsobem přestavět. Materiální pojetí života bude doplněno o složky žití rozměru nehmotného, duchovního. K realizaci takové rozsáhlé přestavby způsobu myšlení celých národů je však nezbytně nutné, aby se současná světová náboženství a filozofie rozvinuly na vyšší úroveň. Tím myslím, že poskytnou nové poznatky o zákonech duchovního (nehmotného) rozměru stvoření a známé poznatky upřesní. Jen renovovaná úroveň poznání zákonů duchovního rozměru reality může pomoci člověku 21. století pozvednout se z přežívající středověké úrovně a srovnat krok s poznáním rozumovým. Současná krize civilizace totiž existuje právě proto, že vědecké (rozumové) poznání lidstva prudce vzrostlo, ale znalosti o zákonech duchovního rozměru reality ustrnuly v úrovni středověké! Tím se vytvořila disproporce, která vyvolává společenské napětí ? jako každá nerovnováha. Dlouhodobá nerovnováha čehokoliv je z povahy jevu vlastně porušením harmonie stvoření. Každý intuitivně cítí, že neodpovědnému nelze svěřit do rukou obrovské možnosti, které člověku vyjevilo vědecké poznání.

Dvěma pánům nelze sloužit

Stvořitel hmotnosti tuto možnost vzniku nerovnováhy anticipoval, neboli dopředu předpokládal. Do psychologie a duše člověka a národů jsou proto vloženy nenápadné  programy korekce vadného vývoje. Spouštěcí mechanizmy rozumem nevypočitatelných procesů automaticky zajišťují, třeba formou kataklyzmat, odstranění nadměrných odchylek od očekávání Tvůrce komplexu. Opravné pochody se automaticky spouští a manifestují třeba formami destabilizace psychické a vitální rovnováhy lidí, jejich duševního a tělesného zdraví. V případě, že mocenské elity nenastolí včas vhodnými organizačními kroky korekci špatného směrování civilizace, dovedou destruktivní síly v člověku celou civilizaci k vyřazení ze stvoření, tedy k sebezničení. O těchto špatných koncích civilizací vypráví legendy o "Atlantidách a Sodomách." Katastrofa celku pak postihne i dle rozumu nevinné, protože podle karmických zákonů tito byli poslušni místo zákonům božím na prvním  místě,  zákonům mocných tohoto světa (E: Dvěma pánům nelze sloužit!). Dokonce lze říci, že svou netečností (v důsledku umrtvení ducha) umožnili chybné směrování elit do kolapsu (viz v Evangeliu o "pádu věži v Siloe na nevinné"). Tím chci říci, že když nastane civilizační kolaps, nebudou se jeho bolestivé procesy týkat jen duchovně (eticky) padlých mocenských a vědomostních elit, ale i jimi vedených "malých lidí", tedy i domněle nevinných celých národů a civilizací!

Boží mlýny se rozjedou

Od vnímání mechanizmů stvoření, vyrovnávajících nerovnováhu rozumu a etiky v civilizacích a národech, jsou odvozeny všechny předpovědi "apokalyps a božích soudů" tak zvaných proroků, ve skutečnosti jednotlivců, vidících očima duše a ducha. Ti odedávna nedatovanými předpověďmi upozorňují na to, že masové a výrazné odchylky myšlení a konání mocenských elit států od Řádu stvoření, nutně spouští negativní karmický následek. Tedy odchylky elit od toho, co až na výjimky každý vnímá jako minimální přirozenou "etiku nebo morálku" (viz opět Evangelium: "Až uvidíte nepravosti na svatých místech, vězte, že hodina soudu se přiblížila!" Touto formulací je přece jasně vyjádřeno, že děje "soudu" jsou reakcí na dění, nikoliv na letopočet! Až k té věci dojde, tak se boží mlýny rozjedou!).

Česká kotlina je "radioaktivní kotlík"

Jak tyto obecně známé věci souvisí s volbami v zdánlivě "bezvýznamném" Česku? Podle mého, již před dvaceti lety uveřejněného názoru, souvisí velmi. Česká kotlina je taková "zkumavka" budoucích společenských dějů v Evropě. Češi jsou totiž podle mého vnímání "neurotici Evropy". Možná pro genetickou směs, možná proto, že česká kotlina je jakýsi "radioaktivní kotlík", který díky vyzařování hornin vede ke spontánnímu, a tím většinou nezvládnutému vyjevení skrytých napětí. A to vždy dříve, než k vyjevení téhož dojde jinde v Evropě! Zajímavé, že tento vnitřní neklid při existující nerovnováze "čehokoliv" nepozoruji třeba u Němců (ani nijak zvlášť u Moravanů na jihu). Myslím si, že u Němců je rovněž existující vnitřní nerovnováha dlouhou dobu potlačována vžitou disciplinovaností. U Angličanů zase "do kosti" vžitým silným konzervatizmem a skepsí ke všemu novému. Vždyť už i papež Aeneáš Silvius v 15. století píše o Češích jako o "hledačích novot". Právě tento jakýsi vnitřní neklid, nebo možná duchovní neukotvenost obyvatel české kotliny je příčinou toho, že všechny velké "duchovně revizionistické" změny v Evropě se poprvé začaly  manifestovat v české kotlině! Reformace křesťanství husitstvím, českým nacionalizmem a německým šovinizmem. Včetně pojetí  státních celků jako formy realizace národů, nikoliv jako vytvoření celků ekonomické optimalizace bytí všech. Druhá světová válka v Česku začala i skončila. Jen v Čechách se dále stalo, že zde ojediněle na světě zvítězili v regulérních volbách v roce 1946  komunisté! Tento obrat ke komunistům byl současně výrazem naivity a duchovní nezralosti v hledání obecně lepšího společenského uspořádání (např. na Slovensku se tak nestalo). A prvenství českého hledačství pokračuje dále. V reakci na reálné fungování tohoto komunizmu se jej sami čeští komunisté (opět ne slovenští),  jako první na světě v létech 1967-68  pokusili reformovat. A tím se stali revizionisty "osvědčené" formy komunizmu, jako kdysi husité revizionisty "osvědčeného" katolicizmu. (V protikomunistických vystoupeních v Maďarsku a Polsku šlo vždy jen o vystoupení antikomunistů.)

Nejsilnější stranou v Česku jsou nevoliči

Proto já tvrdím, že viditelná krize konzumního Západu začala rovněž "blbou náladou" po převzetí západního modelu "svobody a demokracie". Po listopadovém jásotu se Čechům z jeho pojetí "pravdy" ve stylu, že "kdo má, ten má" a z lásky k jakýmkoliv penězům, udělalo "nevolno". Od vítězství "pravdy" jakýchkoliv peněz a "lásky" k vychytralému a poživačnému způsobu života, se pozvolna odvinula současná politická deprese národa. To právě tato "blbá nálada" je příčinou toho, že daleko nejsilnější stranou se v Česku stali nevoliči!!! Tedy ti, kteří rezignovali na jakoukoliv možnost uspořádání spravedlivějších poměrů. Dalšími nejsilnějšími stranami, jako v Kocourkově, se staly "strana koblih" (ANO) a strana líbivých a konzum usnadňujících slibů (ČSSD). Za čtvrtou nejsilnější stranu zvolili Češi tu, která měla v zemi čtyřicet let plnou moc a předvedla to, co předvedla (KSČM). Pravda, něco udělala i dobře, ale za jakou cenu? Pátou nejsilnější se stala strana, která "velmi kvalifikovaně" (rafinovaně) usiluje o zvyšování disproporce mezi výnosy z majetků, oproti výnosům z práce (TOP). Tedy, aby byl život výhodný hlavně pro parazitující majetné a nikoliv pro ty, kteří hodnoty tvoří. Ač to otevřeně neříká, za nejlepší cestu k prosperitě společnosti považuje koncentraci majetku v rukách "odpovědné a kvalifikované" hrstky, ovšem v rámci "práva" touto hrstkou vytvořených zákonů. A davy manipulovaných tvůrců hodnot mají  této hrstce ještě sloužit! Až na šesté místo poklesla strana podnikatelů a OSVČ, která v posledních svých dvaceti létech vlády sofistikovaně usilovala o vytvoření a udržení právního a podnikatelského "šera" ve fungování státu (ODS). To mělo údajně zajišťovat rozvinutí té "pravé svobody", v pojetí podivných přesunů peněz. Sedmou stranou v parlamentě se stala strana, která je přesvědčena o tom, že "obnovení blaha ve státě" je možné dosáhnout metodou nepřetržitého odvolávání  politiků" (Úsvit). Poslední parlamentní stranou se v těchto volbách stala příznivkyně  návratu sice osvědčených křesťanských pozitiv, leč bohužel nemodernizovaných (KDU).

Tak tedy v roce 2013 volili Češi duchaprázdně a v důsledku zákona setby a sklizně, si opět po roce, dvou, budou zpívat tu známou "budovatelskou" píseň komunistů z roku 1948: "Teď když máme, co jsme chtěli!" A moje životní zkušenosti říkají, že po zapění takového typu písně, nastala padesátá léta, nejnechutnější roky mého života. Čeká mě po této volbě nějaká jejich obdoba? Taková nová formy rozvinutí "svobody" jako okrádání kdekoho kdekým, demokracie ve stylu "poslanec k mání za deset milionů", preference a příznivé hodnocení v tisku za milion?

Viník je dlouhodobý duchovní úpadek

Je třeba se tedy zeptat, kdo je popisovaného stavu viníkem. A to je jednoznačné ? je to předchozí dlouhodobý a systémový duchovní úpadek vědomostních, uměleckých a náboženských elit!!! Jeho stupňování je pozorovatelné z již nastupující absence úspěchů vědeckých, uměleckých, organizačních i náboženských. Vědci, umělci a sportovci z Česka se ve světě jaksi zneviditelňují, navíc už i pro domácí publikum. Kdeže je "totáčová" a prvorepubliková kvalita seriálů a filmů! (Odhlédne-li se od jejich tendenčnosti!) Kam že to zmizely popřevratové úspěchy sportovní a umělecké? Vždyť teď už zmizel ten útlak cenzorů a měly by se vyjevit celé kvality neutlačovaných talentů. On rozkvět nastal, ale čeho? Bordelů, heren, primátory a profesory vedených pochodů intersexuálních monster po městě, propagace rómských kultur a sídlišť, mešit, bezduchých TV pořadů s podpásovou a krvelačnou náplní atd. Za největšího pražského umělce poslední doby objevila TV konstruktéra polystyrénového plujícího hnusu na Vltavě. Jeho vytvořením vyjevil "umělec"  (proslavený  mozaikou bulharského sedačkového záchodu za 20 milionů a svatého Václava na chcíplém koni), odpor vůči politice prezidenta. To tedy ve světě hledí!

Východisko z krize

Když jsem tedy popsal negativa, je nutné popsat východiska z krize. Vidím jen jedno. Změnu paradigmat myšlení masy celého národa a následně i evropských národů jako celku. Jen změna myšlení masy lidí přivede do politické soutěže strany, které ještě mají ideály a politiky, jejichž pohnutkou k angažovanosti, je služba celku.

Jak toho dosáhnout? Nejprve musí dojít k přeladění vědomostní elity, zejména škol a církví od materialistického pojetí světa k celostnímu, tj. i duchovnímu pojetí světa. Vědomostní elity se musí vymanit ze zajetí hypnózy vidění světa jako řetězu náhod, který je nutí vidět svět jako výhradně  materialistický objekt, existující bez řídící síly (ateizmus). V důsledku rozšíření vnímání světa "objeví" následně člověka  jako víceúrovňovou bytost, složenou z těla, duše a ducha. A v kontextu této změny pojetí dojde k přesměrování úsilí vlád států a tím celé civilizace od "honu" za zvýšením HDP, k úsilí o vytvoření pohodového společenského prostředí. Až po proměně, neboli produchovnění mocenských elit, může následovat změna společenského klimatu a ukončení civilizační krize. Uvažování rozhodující masy lidí bude tím diverzifikováno z pouhého uspokojení potřeb těla i k uspokojení potřeb duše a ducha.

A jaké jsou potřeby duše člověka?

1. Potřeba tvořit neboli pracovat.
   Společnost je tedy povinna zabezpečit možnost seberealizace všech svých členů. Těm, kteří se o sebe postarat neumí, musí pomoci, třeba i diktátem. Dříve se tomuto právnímu stavu říkalo zjednodušeně právo na práci.
2. Cítit sounáležitost neboli lásku jiných lidí.
   Společnost je proto povinna tlačit na takové právní uspořádání mezilidských vztahů, které optimalizují možnosti vzniku mezilidského spolucítění. Jako činí např. rodina, obecní, zájmové, věroučné společenství. A potlačovat prvky chování, které tyto stavební kameny stability rozkládají.
3. Cítit Spravedlnost neboli platnost takového právního systému, jehož základy se opírají o zákony duchovní. Neboli musí cítit samozřejmou právní jistotu osoby, rodiny, majetku, neodvislou od nutnosti najímání předražených právníků k jejímu vymáhání.
   Stát nesmí trpět stav, kdy soudy dělají závěr podle toho, jak drahého advokáta si kdo najme! Nesmí trpět stav, kdy za podnikání je považováno hledání kliček v předpisech s cílem okrádání kohokoliv v rámci zákona. Dříve se tomuto stavu věcí říkalo rovnost před zákonem, tehdy ovšem odvozené od rovnosti před Bohem.

Rozklad duševního i fyzického zdraví

Čtenáře ihned musí napadnout otázka, jak k takovému stavu věcí společenských dotlačit přeplacenou, tedy vlastně spokojenou vládnoucí smetánku? Paradoxně mě k odpovědi na cestu vedoucí ke změně dovedla opět situace ve vývoji voleb. Ta totiž odhalila, že většina Čechů ztratila intuici, jíž byla kdysi věhlasná. Kdyby toto moje pozorování nebylo správné, museli by si občané všimnout, proti komu byla po celou dobu volební kampaně vedena intenzivní agitace všech médií a vší pražské umělecké smetánky. Nebyli to komunisti, jak by se dalo předpokládat, ale SPOZ a prezident. Nevšimnout si tohoto jevu je vyjevením plné nefunkčnosti třetího oka! A koho chce Pán Bůh potrestat, říká staré přísloví, toho raní slepotou ? míněno duchovní. A ti, kteří si přece jen všimli, neprojevili funkčnost svého ducha, která se projevuje nutkavým vynořením otázky proč? A to všech jevů! Správná odpověď na uvedené umožňuje vždy vhled na transcendentní příčiny jevů do neviditelné dimenze stvoření, do zákulisí dějů.

A jsme zpět u otázky, jak bude dosaženo změny myšlení vědomostní elity. Těla a duše lidí se pomalu dostávají pod tlak neviditelných sil stvoření. Duševní rovnováha lidí je rozkládána, zdraví těl se poznenáhlu rozpadá do stavů nástupu tzv. civilizačních chorob. A do stavů nástupu psychiatrických syndromů. Kdo to nevidí, je totožný s tím, kdo si nevšiml protikampaně  ve volbách. Nevidění těchto nenápadných procesů je příznak "vypíchnutého" třetího oka a takový duchovně slepý je odsouzen k upadnutí mezi žernovy nastupujících božích mlýnů. Bez odstranění příčin civilizačních a duševních nemocí žádné lékařské zásahy nikomu nepomohou! Účinná je u těchto poruch metabolizmu a myšlení jedině prevence (viz:  "Marně budou mocní tohoto světa bojovat?").  K prevenci, tj. korekci chování, však materialistická elita nepřistoupí, protože hrozbu prostě nevidí. Elita proto je a teprve bude nejvíce stresovaná, proto vitalita jejich těl a rovnováha duší začala být "přetříďována" jako  první. Ti, kteří jev rozpadu přirozeného stavu metabolizmu a rovnováhy duší sice zaregistrovali, ale nepoložili si otázku, proč se tak děje, vyjevili nefunkčnost duchovního oka. Jsou to lidé, kteří jsou Evangeliem nazváni "mrtvými v duchu". Protože si při stylu svého myšlení nekladou otázku, charakteristickou právě pro ducha člověka, proč? Nezeptají se tedy, vždyť zvířata bez ducha se také neptají u jevů okolí proč! Tedy tito "nenápadití" se tak nezeptají ani při nalézání a odstraňování duchovních příčin nastupující krize a následné vlny nemocí těl a duší. Tím se nemohou trvale udržet v tělech jako součást vznikající nové vyšší civilizace ? budou  prostě  z planety země vymřením vytlačeni. Jakmile se to stane, satan ztratí možnost ovládání některých lidí, neboli slovy bible "bude spoután". (Od některých sektářů jsem dokonce slyšel, že lýkovým provazem jako hastrman?!)

Volby nám tedy poskytly takový test schopností každého jednotlivce k přežití nastupující krize. Kdo si u dění kampaně i dění povolebního pokládal otázky proč se to a to děje, a správně na ně odpověděl, vyjevil předpoklad toho, že si tyto otázky položí i v procesech změn svého zdraví a v společenských tlacích na svou psychiku v nepochybně nastupující krizi ?  nejprve v Česku, pak v celé západní civilizaci. Jen v důsledku nalezení správných příčin a východisek se tyto transformační procesy mohou  přežít. Z tohoto úhlu pohledu přece jenom ty volby na něco byly. Ukázaly totiž, že skrze pseudodemokracii, neboli skrze billboardy s nabídkami s následným  hlasováním milionů hlupáků, nelze dojít ke skutečné Pravdě! Ta se nevytváří hlasováním, ale je! Nalézt ji je možno skrze pokoru v duchu, která jedině umožňuje uvidět mechanizmy stvoření jako manifestaci vůle živého Boha (viz první blahoslavenství z kázání Ježíše na Hoře). Volby nám hledajícím Pravdu tedy pocvičily schopnost hledět prostřednictvím vědy na nejen na viditelnou, ale i pomocí intuice a víry na odvrácenou stranu dějů okolo nás i v nás! Bylo by velkým darem od Boha, aby se to skrze následky voleb naučila i rozhodující většina Čechů.

 Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 12/2013.