Rukopis a nemoc

Pro zdraví bychom se měli více starat o to, jak z duše odstranit špatné myšlenky, než z těla vředy a nádory. (Epiktetus)

Toto je vzkaz ze starověku, ale v podobném duchu hovoří dnešní vědci, lékaři i léčitelé. Nemoc podle nich není stavem těla, ale stavem mysli, a dokládají to četnými příklady. Kladou při tom důraz na vliv podvědomí, a protože i náš rukopis je projevem onoho podvědomí, budeme mu věnovat náležitou pozornost.

Připraveným a tedy v oboru vzdělaným pozorovatelům (lékařům a grafologům) podvědomí nepřetržitě podává zprávy o našem tělesném a duševním stavu. Jakoukoliv jeho poruchu signalizuje zvýšenou teplotou, krevním tlakem, místní bolestí, nechutenstvím, povlakem jazyka, apod. Medicína odedávna dokázala tyto signály vyhodnocovat závěry ve prospěch pacienta. Obdobné je to s rukopisem. Většinou se jedná o grafologické příznaky poruch nervového systému, ale i krevního oběhu a cukrovky. V posledně uvedené nemoci jde o tzv. mouchetování (5), kdy se v písmu objevují tečky a čárky tam, kde nemají žádnou funkci.

Dalšími příznaky nervového onemocnění jsou: roztřesené písmo, jenž značí tremor (2). Těžkou duševní poruchu (3) značí výpustky písmen, slabik i celých slov nebo jejich opakování, dále tlaková nepravidelnost, rozdílná velikost slov a spájené tahy. Zvláštní tvary a přídavky k písmu (4), signalizují těžkou formu paranoe. Jen prosím u přílohy (6) vězte, že toto málo čitelné písmo neznačí duševní poruchu, ale jde o projev agrafie, tedy vrozené neschopnosti čitelně psát. Vliv aktivního a pozitivně naladěného podvědomí však dokáže většinu medicínských a grafologických "vzkazů" zcela vyloučit a to trvale nebo dočasně.

"Jsem nevyléčitelně nemocná," píše třiapadesátiletá paní L. P. z Veselí nad Lužnicí. "Proto jsem již šestnáct roků v invalidním důchodu. Od dětí jsem kdysi dostala spálu a v důsledku jejího zanedbání mám nemocné ledviny. Před dvěma lety jsem podstoupila operaci dělohy a vaječníků. Protože mám silnou cukrovku (čtyřikrát denně si píchám inzulín), rána se mi dlouho nehojila a pak se mi v jizvě udělala bolestivá boule. Můžete podle písma zjistit, kdy můj život skončí? Nebojte se! Nejsem žádný bolestín a všechno přijmu v klidu. Jinak si života vážím, protože mám pro koho žít. Starám se o svoji osmdesátiletou maminku a raduji se ze čtyř vnoučat. Děkuji Bohu za každé nové ráno."

Lež nebo omyl?

Rukopis té paní (1) jsem zkoumal ze všech možných hledisek, ale v písmu jsem neshledal ani sebemenší náznaky nějaké nemoci. Napadlo mě proto, že obsah dopisu není pravdivý a někdo mne, potažmo grafologii, jen zkouší. Proto jsem paní Ludmile napsal: "Řeknu Vám otevřeně, že po prozkoumání Vašeho písma jsem si myslel, že si děláte legraci. Tak energický a zdravím kypící rukopis se hned tak nevidí. Písmo nemoc vůbec nezaznamenalo. Vaše podvědomí ji prostě nevzalo na vědomí a chová se jako bujný oř. Je tedy daleko silnější než všechny Vaše nemoci. Chovejte se tedy jako dosud a dožijete se přinejmenším věku jako Vaše matka!" Abych se ujistil o pravdivosti tak těžké diagnózy, požádal jsem (se svolením nemocné) ošetřující lékařku o podání zprávy. Skutečnost byla ještě horší:

"Pacientka se u mne léčí na cukrovku; aplikuje inzulín. Dále je v péči nefrologa pro opakované infekce močových cest. V anamnéze je také chronický alergický zánět průdušek, který je již delší dobu v klidu. Následně k výše uvedeným diagnózám, se posléze objevuje osteoporóza skeletu, artróza nosných kloubů, dna a steatóza (ztukovatění) jater. Před lety měla operaci dělohy a pak se, vzhledem k obezitě, stav zkomplikoval břišní kýlou. Vzhledem ke stavu pacientky chirurgové odmítají operační řešení."

Na závěr musím poznamenat, že ještě po létech jsem od paní L. P. obdržel dopis plný odhodlání všechny těžkosti života překonávat. Také při telefonování zněl její hlas tak jásavě, jako by jí nikdy nic nebylo. Patrně ze svého myšlení zcela vypudila strach z nemoci, nepřátelství, nenávist, závist a vůbec všechno negativní, co narušuje nervy, žlázy a tkáně, které přivádějí tělu životní sílu a vylučují odpadní látky. Důležité je patrně i to, že ona dělá všechno zcela přirozeně a má pevnou víru v Boha a život.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 05/2013.