Zajímavé informace a novinky z oblasti alternativní medicíny, zdravé výživy a duchovních nauk, nevšední inspiraci a podněty k zamyšlení, praktické ukázky netradičních terapií, ale i humor a příjemné rozptýlení – to vše nabídl svým návštěvníkům bohatý třídenní program 21. mezinárodního ezoterického festivalu Miluj svůj život, který se uskutečnil na přelomu února a března v Praze na Petřinách.

Energetické útoky – umíme se bránit?

Každý se jistě už někdy ocitl v situaci, kdy podvědomě vycítil, že se stal obětí působení jakýchsi neviditelných negací. Podobné okamžiky mnozí z nás dobře znají – člověka zničehonic přepadne náhlá slabost, nevolnost či závrať, oblastí zad a krční páteře projede tupá bolest a do duše se nepozorovaně začne vkrádat úzkost a nevysvětlitelný strach. Pomineme-li obvyklé fyziologické příčiny, mohou mít tyto stavy ještě jiné vysvětlení a tím je energetický útok. Tento dnes velmi běžný fenomén se stal hlavním tématem přednášky "Minulé životy a energetické útoky" Ing. Jany Kesslerové a její dcery Moniky Mandové.

Agresoři mohou být v těchto případech různí. Jak vyplývá z dlouholeté praxe obou přednášejících, člověk bývá často napadán dušemi lidí, kterým ublížil v některém ze svých minulých životů. Zde je třeba rozkrýt historii svých někdejších inkarnací a nalézt onen kritický okamžik, kdy došlo k dané události. Většinou jde o závažné delikty, jako je vražda, týrání či znásilnění. Ačkoli je tato konfrontace pro člověka velmi bolestná a leckdy přímo šokující, šanci na to vymanit se z kruhu nepříjemných "náhod" nabízí často právě setkání s naší dávnou minulostí. Dalším velmi obvyklým jevem jsou útoky ze strany spolupracovníků, přátel či rodinných příslušníků. Kontakt s některými z nich nás mnohdy připravuje o velké množství energie a my se marně ptáme, čím to je. Před takovými lidmi je třeba se chránit. Nikoli však způsobem, že k nim vyšleme svou vlastní negaci, tím bychom celou situaci ještě více obrátili proti sobě. Jediným účinným řešením je pravý opak – myšlenky lásky a světla, jež adresujeme dotyčné osobě. Přestože je někdy obtížné přimět se k tomu, abychom člověku, který nám škodí, posílali proud pozitivní energie, je to za daných okolností naprosto nezbytné, chceme-li se vyvarovat jeho zhoubného vlivu. Energetické útoky často úzce souvisí také s úrazy, o tom by mohly obě ženy dlouze vyprávět z vlastní zkušenosti. Tento fakt potvrdila i celá řada přítomných diváků. Obzvlášť citliví k útokům tohoto druhu jsou lidé, kteří se intenzivně zabývají prací s energiemi, např. ti, kteří praktikují reiki. Zde je třeba velmi dbát na aspekt osobní ochrany, neboť tito jedinci doslova přitahují nežádoucí duchovní fenomény, včetně tzv. zbloudilých duší, které za nimi přicházejí s prosbou o pomoc na své obtížné cestě za světlem. Tato přednáška byla jednou z těch, jež sklidily zasloužený úspěch. Tváří v tvář dalším posluchačům jsem si uvědomila, jak mnoho lidí se potýká s problémem zákeřných ataků a nežádoucích energií a že je dnes toto téma více než aktuální.

Intuice aneb rozprava s naším srdcem

Další přednáškou, jež zaznamenala velký ohlas, bylo vystoupení MUDr. Martina Daniela – "Intuice. Jak ji získat nebo zlepšit". Netradičně pojatý a uvolněný projev, ve kterém nechyběl ani vtip a jistá nadsázka, prokládal lektor pestrými příklady z praxe a ukázkami různých terapií. Hned na začátku mile překvapil své posluchače malou meditací, jejímž cílem bylo ztišení a naladění se na frekvenci vlastního nitra. Mnozí z nás tak strávili příjemnou chvilku ve stavu tiché blaženosti, kdy člověk nic nechce, na ničem nelpí – kdy pouze je. Právě tehdy je možné zaslechnout svůj vnitřní hlas, onoho moudrého rádce a věrného přítele, jemuž ve svém každodenním, často velmi hektickém životě nevěnujeme téměř žádnou pozornost…

Při této přednášce jsem se poprvé setkala s tím, jak se pracuje v rámci tzv. konstelací. Samozřejmě jsem o této metodě již leccos slyšela a měla jsem přibližnou představu o tom, jak to asi vypadá v praxi. Skutečnost nicméně zcela předčila má očekávání a zanechala mě v tichém úžasu nad tím, jak mocný nástroj v sobě skrývá lidská duše. Hlavní aktérkou chystaného "psychodramatu" byla asi padesátiletá žena, která se tímto způsobem chtěla zbavit bolesti způsobené zřejmě nezájmem své matky. Přednášející posadil ženu dopředu čelem k divákům a vyzval ji, aby v klidu přemýšlela o svém problému. Poté nerušeně pokračoval v započatém tématu. Asi po třiceti minutách pokynul dotyčné, aby vstala a zvolila někoho z diváků, kdo bude účasten následující "etudě". Žena si vybrala starší paní, která seděla ve druhé řadě, pouhá dvě místa ode mě. Mohla jsem tedy zblízka sledovat vše, co záhy následovalo. Obě ženy si nejprve několik minut soustředěně hleděly do očí. Potom ta první vyslovila větu, jež ji zřejmě velmi tížila: "Bojím se, že budu otravovat." Bylo znát, že ji to stojí značné přemáhání. Lektor ji nicméně vyzval, aby to ještě jednou zopakovala. A pak znovu a ještě…, celkem asi osmkrát. Při každém novém nádechu, kdy pronášela tato slova, se její tvář propadala do stále větší bolesti. Až nakonec propukla v srdceryvný pláč a zhroutila se v podřepu na podlaze. Bylo až k neuvěření, jak se na první pohled veselá a sebejistá žena změnila během pár minut v zoufalou a nešťastnou bytost, již přemohla vlastní bolest – nelítostná a krutá, avšak zároveň tolik nutná k tomu, aby do nejtemnějších zákoutí duše opět proniklo světlo. Paní, která suplovala roli tolik vytoužené matky, si položila její hlavu na svůj klín. Po zbytek přednášky ji něžně vískala ve vlasech a jemně masírovala její ramena. Žena se pomalu ztišila a její tvář postupně získala jasnější výraz. Konec přednášky byl doprovázen mohutným potleskem a posluchači odcházeli za vzrušených debat o tom, čeho byli právě svědky.

Kdo jí maso, ztrácí soudnost

Ze zcela jiného soudku bylo vystoupení MUDr. Lucie Hájkové nazvané "Příjemné novinky z oblasti výživy", jež se spíše než formou klasické přednášky odehrávalo z větší části ve vzájemných diskuzích. Posluchači vznášeli nejrůznější dotazy, brzy se však hlavní zájem přesunul do oblasti vegetariánství. O této problematice hovořila lektorka velmi poutavě a přesvědčivě, přičemž vycházela také z vlastních zkušeností vegetariánské životosprávy, kterou dodržuje již sedmým rokem. Stěžejním tématem debaty bylo maso a jeho zhoubný vliv na lidský organizmus. Paní doktorka měla k dispozici výsledky celé řady výzkumů, které prováděly prestižní světové zdravotnické organizace. Tyto údaje byly pro některé z posluchačů takřka šokující, pro ostatní přinejmenším silně alarmující. Ze všech těchto průzkumů vyplývá jednoznačný závěr: maso je škodlivé pro všechny typy lidí (bez ohledu na jejich "vnitřní enzymatické uspořádání", což bývá častý argument těch, kteří si maso nechtějí odepřít). Některé z grafů, které zde byly použity pro větší názornost, navíc jasně naznačovaly korelaci mezi konzumací masa a pěti nejčastějšími typy rakovinných nádorů (například u žen, které jedí maso sedmkrát do týdne, se výrazně zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu).

Vyloučení masa a živočišných tuků z jídelníčku funguje rovněž jako významná prevence před kardiovaskulárními chorobami. To zjistili už v Dánsku během první světové války. Šlo vlastně o jakýsi nezamýšlený "experiment". V roce 1917 až 1918 zde probíhala spojenecká blokáda a vládou pověřený lékař tehdy učinil opatření, které mělo zajistit přežití obyvatel. Zrní, původně určené pro krmení dobytka, bylo dáno lidem jako hlavní zdroj potravy. Později se zjistilo, že v tomto období došlo k výraznému poklesu srdečních a cévních chorob. Stejnou zkušenost učinili také v Norsku v období okupace za druhé světové války.
Na přednášce zazněla kromě jiných i další zajímavá myšlenka – pravidelná konzumace masa působí na náš organizmus podobně jako alkohol. Zanáší náš myslící aparát, zatemňuje mysl a připravuje nás tím o soudnost. Proto když ubereme alespoň trochu z množství masité stravy, o to více se nám "rozsvítí" na cestu tím správným směrem.

V náruči vesmírné lásky

Příjemné nedělní odpoledne jsem zakončila návštěvou přednášky Mgr. Lenky Marečkové "Síla reiki – nevyužitá hloubka", která mě zajímala především proto, neboť se sama již několik let zabývám prací s touto univerzální léčivou energií. Setkání bylo pojaté opět spíše v netradičním a navíc silně komorním duchu. Uprostřed místnosti sedělo v kruhu deset lidí, kteří se co chvíli vzájemně dotýkali svými dlaněmi. Opodál hořela svíčka a z magnetofonu se linula dojemně krásná tichá hudba. Během tříhodinového sezení se téměř nemluvilo. Mnohem výstižněji než jakákoli slova promlouvala za nás ona zázračná síla, jež vyzařovala z našich dlaní. Byl to úžasný pocit – plynout spolu s ostatními ve vlnách této hřejivé a láskyplné energie. V jednu chvíli jsme byli vyzváni, abychom přebytky reiki, jež pulzovala v našich dlaních po předchozím společném cvičení, poslali všem bližním – svým přátelům i nepřátelům, celé naší planetě Zemi. Mezi námi sedělo také několik lidí, kteří neprošli dosud žádným stupněm zasvěcení. Přesto se reiki vznášela v prostoru jako překrásný motýl, pod jehož hedvábnými křídly se ukryjí všichni bez rozdílu. Stačí jen poprosit a doufat – s láskou a vírou, že nám Bůh sešle ty nejkrásnější z nadpozemských pokladů. Následujme, prosím, toto poselství…

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle "5/2008".