Běžně připadá na jeden tisíc porodů přibližně 60 porodů dvojčat. V Cândido Gogói, na hranicích mezi Brazílií a Paraguayí, v 60. letech minulého století to bylo o tisíc procent více. Na ploše přibližně 2,5 kilometru čtverečního připadlo na 80 porodů 44 porodů dvojčat.

Dnes umíme vysvětlit, jak se dvojčata vyvíjejí, ale zatím nám není znám "mechanismus" jejich vzniku při početí. Proč jednou dvojčata vzniknou a podruhé ne? Proč tomu tak bylo jinak v zapadlém místě v Cândido Gogói? Proč právě v Brazílii a ještě v době, kdy tam prokazatelně žil dr. Josef Mengele, lékař z koncentračního tábora Osvětim v Polsku, lékař, zajímající se velmi vehementně za 2. světové války právě o dvojčata?

Josef Mengele pocházel z bavorského Günzburgu. Rodina tam v době 2. světové války vlastnila a stále vlastní továrnu na výrobu zemědělských strojů, která díky nuceně nasazené pracovní síle z celé Evropy fungovala i za války. Mengele vystudoval medicínu v Mnichově a už tehdy se zajímal o genetiku. Účastnil se tažení na Sovětský svaz, byl několikrát vyznamenán a také raněn a skončil jako lékař v Osvětimi. V koncentračním táboře intenzivně pracoval na hledání biologického mechanismu "vzniku" dvojčat. Dokonce dvojčat se světlými vlasy a modrýma očima, jako základ příští vládnoucí árijské rasy, tak jak ji propagoval führer 3. říše, Adolf Hitler. Mengele věřil, že se mu podaří výzkum dovést k úspěchu. Třetí říše měla trvat dobrých tisíc let a v koncentračním táboře při selekcích neměl nouzi o experimentální materiál. A navíc, při selekcích se neuplatňovala žádná morálka, ohledy nebo cit. V koncentračním táboře se na počet zemřelých dvojčat nehledělo.

Útěk do Argetiny

Prohra Německa ve válce jej překvapila, ale nezastihla nepřipraveného. Ještě předtím, než do Osvětimi dorazila Rudá armáda, podařilo se mu včas utéci a ukrýt se. Měl s sebou dokonce vzít výsledky výzkumu včetně ještě nevyhodnocených zkouškek. Nějaký čas se ukrýval v lesích kolem místa rodiště. Převlékl se do uniformy prostého vojáčka wehrmachtu a dostal se do amerického zajetí, z něhož byl později propuštěn (pozn. autora: Byl sice u SS, ale nepodařilo se mi zjistit, proč jako příslušník SS neměl tetování). Nějaký čas pracoval, nepoznán, jako pomocný dělník na statku nedaleko místa rodiště. Dle dostupných informací se mu údajně v roce 1949 podařilo na falešný pas, který prý získal na švýcarském konzulátu v Itálii, dostat na loď plující do Jižní Ameriky, do Argentiny, kde našel jiný svět. Zde se cítil především svobodný a jistý. Ztratil se mezi emigranty z Evropy a na deset let, od roku 1949 do roku 1959, zmizel. Přesně se neví, kde se pohyboval. Částečná informace unikla z izraelské tajné služby Mossadu, či spíše měla uniknout, že se zdržuje v Argentině. Bylo to v době, kdy v 60. letech minulého století byl v Argentině chycen a v Izraeli popraven jiný válečný zločinec Adolf Eichmann. Druhým na listině hledaných Mossadem měl být právě Mengele. Ten se ztratil na okraji brazilského města Sao Paula a velkým městům se napříště vyhýbal.

Mengele zemřel v roce 1979, kdy při koupání dostal infarkt a utopil se. Byl pohřben na hřbitově "Nossa Senhora do Rosario" v Embo na předměstí Sao Paula. Z počátku měl v Jižní Americe údajně žít pod svým jménem, tedy José Mengele. Po incidentu s Eichmannem však prý získal pas na jméno Wolfgang Gerhardt, na jméno rakouského občana, který se vrátil do Rakouska. V pasu jen vyměnil fotografii. To potvrdili manželé Lieselotte a Wolfram Bossertovi, kteří se v 60. letech s Mengelem a Gerhardtem stýkali. Wolfram Gerhardt už nic nepotvrdil, protože po návratu do Rakouska zahynul při záhadné automobilové nehodě.

Svých pokusů se nevzdal ani v Argentině

O osobě Josefa Mengeleho se znovu začaly objevovat zprávy po jeho úmrtí, které potvrdili i jeho příbuzní v Německu. Vyšlo najevo, že Mengele během pobytu v Brazílii byl ve spojení s rodinou v Günzburgu. Světový tisk, a především jihoamerický, se začal o kauzu opět zajímat. A teď se začínáme pohybovat mezi pravdou a pověstmi. Začaly se objevovat otázky, na které nebyly jednoznačné odpovědi. Aktivním se stal Jorge Camarasa, historik a novinář, který hodlal celou story literárně zpracovat. Ke svému překvapení při rešerších narazil na hranicích Brazílie a Paraguaye, ve městečku v Cândido Gogói, na naprosto neuvěřitelnou souvislost mezi eventuelním pobytem Mengeleho a jeho medicínskými pokusy v Osvětimi. Jorge Camarasa zjistil, že v době pobytu Mengeleho v Brazílii došlo v Cândido Gogói k neobvyklému zvýšení počtu porodů dvojčat. Na fotografii jedné ze tříd v místní škole jsou mimo brazilských vlajek v rukou žáků i vlajky s hákovým křížem. Hákové kříže v zapadlém místě Brazílie? Hákové kříže a ještě navíc mimořádný počet porodů dvojčat. To se zdálo Camarasovi velmi podezřelé. To přece ukazovalo na to, že Mengele pokračoval ve svých pokusem a měl výsledky. Je vůbec možné, aby Mengele 20 let po 2.. světové válce pokračoval ve svých pokusech na jiném kontinentu?

Teorie "dvojčatového" boomu nefungovaly

Bylo vůbec možné, aby Mengele mohl v pokusech pokračovat? Jak by probíhal výzkum? Přišel Mengele na mechanismus "vytváření" dvojčat? Camarasa zjistil, že v Cândido Gogói žila převážná většina německého obyvatelstva. Bylo tedy logické, že Mengele mohl hledat na odlehlém místě Brazíle u původního německého obyvatelstva úkryt před izraelským Mossadem. Neexistovalo žádné medicínsky logické vysvětlení zvýšeného počtu dvojčat. Do žádné teorie dvojčatový boom v Cândido Gogói nezapadal. Stál za vším Mengele, válečný zločinec posedlý dvojčaty? Jorge Camarasa začal hledat souvislosti a podrobnosti Mengeleho útěku na hranici mezi Brazílií a Paraguaí? Dvojčata byla záhada, před kterou stál celý medicínský svět, a už dlouho hledal její vysvětlení. Byl zahájen výzkum, o jehož publicitu se lékaři nemuseli strachovat.

Početí dvojčat, to byl přece sólokapr. Novináři z celého světa začali pátrat. Novinář Camarasa zjistil, že v 60. letech se v inkriminované oblasti pohyboval lékař a nabízel místním farmářům medikamenty na zvýšení přírůstků hovězího dobytka. Medikamenty docházely poštou. V té době lákavá nabídka. Oblast byla známa jako vývozce hovězího masa do Evropy. V Evropě bylo po válce a rány se ještě nezahojily. Na dotazy, jak lékař vypadal, farmáři vesměs odpovídali, že lékař nebyl tenký, ani tlustý, představoval se různými jmény a měl se podobat Mengelemu. Na jméno si nikdo nevzpomněl. A měl dokonce odebírat krev pro medicínské pokusy. Časem pronikla na veřejnost i informace, že dokonce odebíral krev i těhotným ženám. Co vlastně rozdával tajemný doktor? Zjistilo, se, že jediné, co bylo tehdy k dispozici, byl růstový hormon.

Nikdo však nevysvětlil, zda tajemný doktor byla skutečnost, nebo okamžitá odpověď na sugestivní otázku. Při hledání pravdy si informace odporovaly, a tak nutně vyvstala kardinální otázka: Má s tím Mengele vůbec něco společného? Ukázalo se, že celá story s Mengelem byla vymyšlená. Ten se totiž skrýval v Sao Paulo, skoro tisíc kilometrů od místa činu.

Začalo se se statistikou

Na věc se šlo tedy od základu. Hledaly se konkrétní důkazy. Pro pochybnosti nebylo místo.

Jednou z teorií bylo, že boom dvojčat má na svědomí pěstování sóji nebo že na "vině" jsou blízké minerální prameny. Ale ani tato teorie se nepotvrdila a dál se pátralo po pravdě. Po 40 letech to však nebylo jednoduché. Hledalo se prakticky to, co hledal Mengele v Osvětimi – věděcké vysvětlení "vzniku" dvojčat. Cândido Gogói byla ovšem horká stopa. Lékaři zjistili, že růstový hormon obsahoval protein IGF, který, jak se zjistilo, je odpovědný za zvýšení počtu dvojčat u hovězího dobytka. Následně se začalo spekulovat, zda se protein IGF nedostal do potravinového řetězce a tím do genetické "výbavy žen" příslušné oblasti. Je to neuvěřitelné, ale začalo se na místním hřbitově. Hledal se začátek zvýšeného počtu porodů dvojčat, který byl nakonec datován do 20. let minulého století, kdy mělo Cândido Gogói jen osm rodin.

Genetická anomálie

Genetika je věc komplikovaná, ale někdy jsou vysvětlení překvapivě jednoduchá. Genetikové si vypůjčili příklad s cukrovím: Máte-li sáček s několikabarevným cukrovím, obvykle nevytáhnete najednou všechny barvy, které v sáčku jsou. Dokonce se stane, že vytáhnete jen jednu barvu. Něco podobného se může stát i v genetice v případě málopočetné společnosti. Ve společnosti vznikne generace s ohraničeným výběrem genů. Geny, které jsou v ostatním světě zřídkavé a rozptýlené, se v izolované společnosti vyskytují ve zvýšeném množství. To byl případ Cândido Gogói. Městečko se stalo genetickou anomálií, anomálií genetického kódu dvojčat. Nejdříve byly sestaveny rodokmeny, aby se zjistil systém – vzorec, určující výskyt dvojčat a jeho případné mutace. Potom byla odebírána krev všem ženám, které měly dvojčata. Následovala analýza DNA v laboratoři. Lidský genom je velmi komplikovaný a obsahuje tisíce genů a není známo, které z nich spouští "produkci" dvojčat. Při analýzách se zjistilo, že tělo je schopno samo produkovat protein IGF. Tento protein byl u obyvatel Cândido Gogói shledán ve zvýšené míře, než je běžný průměr čili dvojčata byla v Cândido Gogói zcela programovaná, geneticky zakódováná. Čili žádný Mengele. Mengele o tom vůbec nevěděl! To potvrdily i jeho později nalezené zápisky. On se původnímu výzkumu, který prováděl v koncentračním táboře, v Jižní Americe již vůbec nevěnoval.

Dvojčata mají původ v genetickém faktoru. Odpověď je zatím na půl cesty. Jedno je však jisté: Vědecké odpovědi se nerodí ve spekulacích, ale ve fundovaném vědeckém bádání a experimentech.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2012.