Tajný výzkum s vyloučením veřejnosti, rentgenové snímky, implantáty, tajné operace vojenských výzkumů. Černé projekty, operace na mozku protiprávně uskutečněné na psychicky nemocných, hyperaktivních nebo mentálně zaostalých dětech. Mnoho z nich nebylo informováno předem ani později.

Stimulace mozku

Prvním medicínským pracovníkem, lékařem, který se zajímal o stimulaci mozku, byl v psychologickém institutu v Curychu Švýcar dr.Walter Hess v roce 1917. Už tehdy experimentoval se zavá děním sond do mozku koček a snažil se elektrickými impulzy stimulovat jejich mozkovou činnost. O 20 let později se této činnosti věnovali dr. Chaffeta a dr. Delgado, kteří pracovali na výzkumech epilepsie. Teprve pak ve 2. světové válce přišel v koncentračních táborech dr. Mengele. Ten začal ovšem experimentovat na lidském materiálu. Pokračovalo to super tajným projektem atomové bomby a pak se přešlo od lidského potenciálu ke zbrojním potenciálům, od radarů k přetváření počasí a klimatu.

Základem je biočip

Hledaly se "systémy", kterými bylo možno ovlivnit vědomí lidí. Vypadalo to jako neřešitelná úloha. Po "vynálezu biočipu se zadání ukázalo jako schůdné. Co je to biočip? Je to vlastně mikroprocesor, o něco větší než zrnko rýže, s vysokou hustotou elementů, o miliony větší než mají klasické polovodičové součástky stejné velikostí. Spojení v biočipu jsou organická a s "vlastnostmi," které známe u polovodičů. Z biočipů sestavený biocomputer je schopen vytvářet velmi komplikované vzory, podobné těm, které vytváří mozek. Podaří-li se proniknout k nervovým buňkám mozku, biočipy při implantování převezmou smyslové funkce. Nevšimli jste si pomalu mizejícího zájmu o mimozemšťany, včetně únosů do UFO? Nedostali jsme se pozemskou technologií k technologii mimozemské? Fenomén UFO pomalu začíná střídat zcela nový přírodní fenomén, ohrožení kosmem. Jinými slovy nastupuje éra asteroidů. S novým fenoménem vytáhl nejen Holywood. Nevěříte? Domníváte se, že je to fantazie na hranici reality? Podívejte se na internet.

Implantáty

Zmapujme možnosti dnešní medicinské vědy a přístrojů, které má medicina k dispozici. Nemluvme o milionech dolarů, které výzkum stojí. Mluvme o lidech, o slepých lidech, kterým technika umožnila vidět. Mluvme o vzájemné souhře a spolupráci mezi mikroelektronikou a člověkem, mezi obrazem a jeho přenosem do lidského mozku. Přenos funguje jen v tom případě, že člověk nemá poškozené "vidění" v mozku. Neurotechnici na celém světě v oblasti mikroelektroniky a výzkumu mozku pracují na "oční protéze". To není vize, to je bezdrátový přenos obrazů. Na brýlích, nebo dokonce v oku je malá, dnes bychom řekli, špionážní kamera. Ta snímá podle natočení pozorovatele, "nositele brýlí", okolní prostředí a přeměňuje jeho obraz na elektromagnetické signály. Ty jsou přenášeny bezdrátově na stěnu oka, "na kůži". V kůži jsou implantovány elektrody, které vyvolají umělé podráždění v nervových buňkách a impulz se pak vede dále do mozku. Při tvorbě obrazu u vidoucího člověka podle lékařů pracuje asi jeden milion nervových buněk. Při tvorbě obrazu pomocí protézy se procesu zúčastňují asi tisíce náhradních buněk. Tomu odpovídá i výsledek. Lze rozeznat velký kruh od malého svítícího kroužku. Samozřejmě není to vidění pro jemného mechanika. Rozlišuje se však pevná plocha od průhledné a ve velikosti se rozezná velikost dveří a okna. Na čtení malých písmen to jistě není.

Jednodušší je to se sluchem

Jednodušší je to s implantátem pro neslyšící. U zdravého člověka se na sluchu podílí asi 30 tisíc nervových buněk. Sluchové implantáty byly už instalovány u desítek tisíc lidí, kteří jsou schopni i telefonovat. Zvuk je elektronicky transponován na vysokofrekvenční elektromagnetické signály.

V nich je zakódováno podráždění a vše se přenáší na vnitřní stranu ucha na elektrodu, která je v podstatě přijímačem. Modulované impulzy jsou sluchovými nervy přenášeny do mozku.

U ochrnutých lidí, kteří mají porušená nervová spojení v míše, přichází rozkaz mozku jen k poraněným místům a nedostane se do rukou nebo nohou. Pro funkci nohou a rukou je nutno mozkové povely napodobit. Povely už nejsou vydávány z mozku, ale z náhradního zdroje, z computeru.

Hranice možností

Kde leží hranice těchto technologií, není otázka technická, ale spíše etická. Etická pravidla přestávají fungovat obvykle tam, kde začínají fungovat pravidla sfér vyšších zájmů. A teď to dotáhneme do konce. Implantátem lze jeho majiteli pouštět obrazy přímo do mozku. To není fantazie, to je realita 21. století. Pak bude pochopitelný následující scénář. Člověku se třeba do zad implantuje biočip, jehož pomocí lze v mozku vyvolat obraz krajiny. Zní to až hororově, ale v podstatě je to spojení psychologie s matérií. Biočip je opatřen přijímačem a vysílačem, aby mohl být dálkově stimulován – modulován. Opačně biočip zpracovává signály z mozku pro computerové zpracování. Čili lze nahrát uměle vytvořený signál žádaného obrazu do mozku testované osoby. Samozřejmě než se celá tato složitá procedura uvede do provozu, tak je nutné ji otestovat. Předpokládejme, že není mnoho dobrovolníků pro tento experiment. A nebo lépe, aby se zajistila objektivita, musí se to provést tak, aby osoba, na které se provádí experiment, o tom nevěděla. Nejlépe za velmi přísného utajení. A ještě navíc je třeba celý proces pojistit proti případnému prozrazení. Co kdyby byl implantát objeven. K tomu sloužilo jednoduché vysvětlení. Implantáty jsou mimozemského původu. A u mimozemšťanů jsme si už zvykli na všechno.

Stimoceiver

Už v roce 1969 byl vyvinut Stimoceiver. Je to v podstatě malý integrovaný obvod, elektronická součástka, která prostřednictvím modulovaných rádiových vln je schopna elektrické signály přijímat a vysílat. Stimoceiver nepotřebuje žádnou baterii a je podle potřeby aktivován radiovými vlnami zvenčí. Stimoceiver je provozovatelný po celou dobu života organizmu, ve kterém je instalován. Jedna taková demonstrace proběhla v Madridu ve Španělsku. Tam se prokázalo, že rozzuřený býk byl zkrocen jediným rádiovým impulzem. Stačilo jedno stisknout knoflík a v setině vteřiny se rozzuřený býk zastavil před toreadorem. Z rozzuřeného zvířete se stal beránek. Tam se ukázalo, že experimentátor může elektronicky ovlivňovat emoce v chování živého organizmu, tedy zvířat i lidí. Samozřejmě tento postup může být použit pro boj nebo léčení epilepsie, duševních nemocí, utišení bolesti. Konkrétně to znamená, že implantát v oblasti mozku může prostřednictvím rádiových vln vyvolat u člověka uvolnění, koncentraci, barevné vidění, nebo například pocit leknutí.

Zkoušky ukázaly, že Stimoceiverem lze u člověka vyvolat v mozku, tedy v hlavě "slyšení hlasů". A odtud už je jenom krok k "ovládání vědomí". Pak to domysleme do konce. A nepotřebujeme k tomu žádnou fantazii. Vyvolat dojem umělého unesení do UFO, to bylo už v možnostech techniky 20. století.

Technika 21. století

Má medicinské přístroje, které umožňují bezdrátový přenos psychologických dat mezi dvěma místy. Cílem je sledovat nebo ovládat tělesné funkce. V této oblasti se experimentovalo už v 50. letech minulého století. Podařilo se zachytit signály z žaludečního traktu člověka. Dnes s pomocí implantátu pracuje klasická kontrola zvířat. Vzdálenost nehraje žádnou roli. Doba trvání, do konce života organizmu. Dokonce v literatuře se objevila zpráva, že biočipy byly použity i ve válce v Perském zálivu. A vraťme se do nedávné minulosti. Ve válce v Jugoslávii byl sestřelený pilot zřejmě nalezen pomocí čipu, který nemusel být ani implantovaný.

Automobily, obrazy i vězňové

Ale i u nás se nabízejí čipy proti ukradení automobilů. Nepotřebují pro svůj provoz žádnou energii. Stačí je dát jen do měkké části. Je možné je dokonce uschovat do laku automobilu. V Americe pracují čipy více než 30 let. U nás je v provozu statisíce čipů, z toho desetitisíce u zvířat a desetitisíce v průmyslu. Čipy se nechají dát hlídat například vzácné obrazy, kdy se čip zatlačí do barvy obrazu a signalizuje, že obraz je vynášen z místnosti. Bude-li vašemu dítěti implantován biočip, pak při pohřešování jej lze snadno najít. Ale stejně tak to funguje při útěku vězně z vězení. Pro takové účely jsou vyvíjeny speciální biočipy, které nejsou větší než zrníčko rýže a instalují se do těla zcela jednoduchým chirurgickým zákrokem. Pro nalezení pohřešovaného jsou potřebné tři satelity, nebo tři helikoptéry a pomocí triangulace se pohřešovaný velmi lehce najde.

Slepecké mapy

Ale stejně dobře je možné pomocí satelitu vést slepého člověka městem. Již dnes jsou zhotoveny "elektronické mapy" měst pro slepce, kde kromě supermarketů je při vstupech do metra chodec informován pomocí elektromagnetických vln i o okolí. Možná, že z finančních důvodů čip nebude velikost zrnka rýže, ale bude to třeba velikost náramkových hodinek. A později to bude implantát, instalovaný opět chirurgicky. Jak by se takový implantát instaloval? Velmi jednoduše. Pomocí injekční jehly jako při očkování. Vysílač pracuje na frekvenci kolem 100 kilohertz. Takové nízké frekvence procházejí i zděnými objekty. Podle literatury už v 50. letech byly osobám, které o tom nevěděly, v nemocnici nedaleko Stockholmu implantovány elektrody s funkcí čipu. Dozvěděly se o tom až při rentgenových snímcích. A jak jim byly implantovány? Nosní dírkou. A pak se zjistilo, že implantáty instalují nosní dírkou také mimozemšťané.

Působení na klima

Teplotní rekordy, ozonová díra, dlouhotrvající sucha, lesní požáry v nebývalém měřítku. Počasí jako by se podle lidového rčení zbláznilo. Mnoho vědců svádí tyto excesy na skleníkový efekt, který má příčinu v tom, že lidstvo už 150 let spaluje fosilní paliva. O tom, že atmosféra Země dostává zabrat, lidstvo ví už od 70. let minulého století. Už tehdy Římský klub varoval před nezodpovědným spalováním uhlí. Nic na tom nezměnil ani historicky nedávný Kyotský protokol.

Bílé mříže na nebi

Především na severu Ameriky a v Evropě se v posledních letech množí zprávy o záhadných změnách počasí. Lidé pozorují mřížkové vzory na obloze. Na rozdíl od normálních kondenzačních bílých pruhů od civilních a vojenských letadel ve větší výšce, které se rozplynou během několika minut, se tyto chemtrials naopak shlukují. Nebe je pokryto difuzní bílou mlhou. Tyto podezřelé pruhy zůstanou na obloze pozorovatelné až hodiny jako tlusté čáry, které se shluku jí v plochy. To jsou chemtrials. Teplota pod nimi klesne alespoň o 7 stupňů Celsia. V oblasti pod chemtrials neprší. Když neprší, nerodí se obilí. Není obilí, není mouka, není chleba, je hlad. Je hlad, lidé se bouří.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopisu Phoenix 01/2012.