Voda je kolébkou života matky Země. V náručí dávných moří se kdysi rozvinul pozemský život ve své biologické formě, v náručí plodové vody přicházíme dodnes na svět v těle své nastávající matky. Voda v lidském organizmu je podobná té z dávných moří, ve kterých kdysi započal život na Zemi. Obsahuje stabilní podíl rozpuštěných minerálních látek a zaujímá přibližně 70 % hmotnosti i objemu lidského těla. Voda tedy tvoří rozhodující funkční složku organizmu, kterou člověk se svým okolím neustále obměňuje v podobě nápojů, potravy či koupelí.

Víme vše o vodě?

V dnešní době není sporu o tom, že z pohledu zdraví sehrává voda v lidském životě zásadní úlohu. Dosud však, kupodivu, nebyla dostatečně uspokojivě zodpovězena klíčová otázka: Jaké vlastnosti by měla projevovat voda skutečně kvalitní, a tedy zdraví prospěšná? Mnoho lidí z řad běžných spotřebitelů, ale i odborníků zabývajících se výzkumem vody tuší, že tato otázka nemůže být dostatečně zodpovězena pouhým pohledem na mezní hodnoty ve vodě obsažených nežádoucích látek.

Jako předobraz či ideál kvalitní pitné vody si mnozí z nás přirozeně a zcela správně představují zdravý, přírodní pramen v čisté a neporušené přírodě. Neboť kromě bezvadného chemického složení a bakteriologické nezávadnosti nabízí takovýto zdroj ještě určitou "přidanou kvalitu", kterou lze pojmenovat mnoha výrazy – například jako sílu, čerstvost, energii, či dokonce určitou "pozitivní informaci" – tedy výrazy značícími vlastnosti ne nepodobné oné pohádkové "živé vodě".

A právě touto živostí či vitalitou, kterou v našich každodenních životech více či méně postrádá většina z běžně dostupných zdrojů vody, je třeba se zabývat a podrobně ji zkoumat, neboť v působení vody na zdraví člověka hraje dosud netušenou, ale zásadní roli.

Hodnocení kvality pitné vody

Pohyb, základní projev života, je podmíněn pohyblivostí vody. Voda se tedy nejen účastní všech životních procesů – teprve ona je umožňuje! Ona rozpouští a transportuje látky v lidském organizmu a pohyblivost vody je tak jedním z nezastupitelných kvalitativních aspektů nejen vody pitné. V hodnocení kvality vody již téměř 200 let jednoznačně a také jednostranně dominuje statické hodnocení obsahu rozpuštěných látek a množství potenciálně kontaminujících mikroorganizmů. Tento tzv. rozbor vody se stal garancí zdravotní nezávadnosti nejen vod pitných, nýbrž i vod určených ke koupeli, plavání či vodní relaxaci.

Zdravotní nezávadnost by však neměla být sama o sobě cílem, nýbrž pouze základním předpokladem kvalitní, životu prospěšné vody.

Naproti tomu dynamické hodnocení kvality vody je relativně nové a pokročilé hodnocení vyvinuté na základě pohybových vlastností a rytmizujících schopností vody. Cílem dynamického hodnocení je stanovení čerstvosti, můžeme též říci občerstvující schopnosti vody; tedy nikoli zdravotní nezávadnosti, nýbrž zdravotní prospěšnosti vody z hlediska posouzení zkoumaného vzorku s předobrazem zdravé, přírodní pramenité či povrchově tekoucí vody!

Vychází se při tom z poznaných skutečností, že voda setrvávající po jistou dobu bez dostatečného a sobě vlastního pohybu, například stagnující v potrubí, uzavřená v nádobách či jinak zadržovaná, ztrácí postupně na svých pohybových vlastnostech a stává se unavenou, zemdlenou a oslabenou. Tyto skutečnosti mají příčinu ve vnitřní, dynamické struktuře vody, tedy způsobu vnitřní výstavby vody na molekulární úrovni. Makroskopickým - okem viditelným projevem – vnitřní struktury vody jsou například proudivé schopnosti vody či způsob, jakým voda vytváří svou pevnou vnitřní stavbu při fázovém přechodu ze skupenství kapalného do skupenství pevného.

K takovým způsobům průzkumu vody je možno řadit například metodu kapkového obrazu vyvinutou v Ústavu pro výzkum proudění v německém Herrischriedu či metodu průzkumu krystalizace vody vyvinutou v laboratořích Masaru Emota v Japonsku.

Podmínkou objektivity výstupů těchto kvalitativních metod průzkumu je jejich statistické zpracování a dodržení předem definovaných laboratorních podmínek a postupů. Společným znakem pak schopnost zachytit vodu při dynamicky probíhajícím ději.

Ústav pro výzkum proudění v Herrischriedu a metoda kapkového obrazu

Ústav pro výzkum proudění v německém Herrischriedu je jediný svého druhu, který se již od roku 1961 intenzivně zabývá kvalitou zdravé, nejen pitné vody z pohledu jejich proudivých vlastností. Jeden ze spoluzakladatelů ústavu, Dipl. Ing. Theodor Schwenk, vyvinul v 60. letech 20. století dynamickou metodu kapkového obrazu, díky níž byla prozkoumána kvalita vod pocházejících z nejrůznějších zdrojů. Pomocí této metody se zkoumá pohyblivost vody, jež je vyjádřením jejího ústředního poslání – sloužit životu. V rámci tohoto svého poslání voda umožňuje neustálou proměnu, vznikání a zanikání – v organizmu tedy základní životní pochody jako jsou růst, rozmnožování a trvalý vývoj.

Při těchto průzkumech bylo zjištěno, že zdravá, přírodní pramenitá či tekoucí voda vytváří při svém proudění zcela charakteristické, rytmicky se měnící pohybové formy a že naopak voda vnitřně poškozená, v praxi např. běžná vodovodní či balená voda, jež po delší dobu postrádá svůj přirozený biotop, tvoří při svém proudění pouze nedostatečně rozvinuté a málo diferenciované proudivé struktury s nízkou mírou rytmizace!

Přísně vědecká metoda kapkového obrazu je výmluvným svědectvím vnitřní pohyblivosti, živosti a bio logické hodnoty vody. Obrazovým výstupem této metody jsou útvary vznikající po dopadu kapky destilované vody na misku se zkoumanou vodou s přídavkem glycerinu.

Přitom vznikají obrazce podobající se více či méně rozvinutým květům. Zjednodušeně řečeno, čím pestřejší a rozvinutější jsou tyto květy, tím jakostnější a pro člověka hodnotnější je zkoumaná voda.

Znovuoživení aneb revitalizace vody

Oživením vody máme na mysli obnovu vitální kvality vody, tedy její čerstvosti a občerstvující schopnosti, zachytitelnou především při jejím dynamickém průzkumu, kdy je zkoumaná voda v pohybu. Na molekulární úrovni tak dochází k obnově vnitřní dynamické struktury vody a energetického potenciálu vodních molekul. V neporušené přírodě probíhá tento děj opakovaně a zcela přirozeně, pokud je vodě umožněno v proudění sledovat jí vlastní formy pohybu a pokud voda při svém vyzrávání prochází všemi stupni svého vývoje.

Jelikož je dnes, následkem mnoha nemoudrých zásahů člověka do koloběhu vody v přírodě, způsobeno značné oslabení kvality vod jak z hlediska jejich složení, tak z hlediska jejich dynamických schopností, musí být již téměř vždy nasazena úprava vody před jejím upotřebením. Nezáleží na tom, zda tato úprava probíhá ve velkých městských vodárnách či až v místě spotřeby, například v domácnostech. Faktem však je, že zatímco závady vody plynoucí z jejího statického hodnocení, tedy zjištěné klasickým vodním rozborem, jsou například v městských vodárnách za vynaložení vyšších či nižších nákladů před jejím upotřebením víceméně již běžně odstraňovány, zůstávají vady vyplývající svou povahou z poškození dynamické struktury vody doposud vesměs zcela skryty, nezjištěny a tím pádem i neřešeny. A to se všemi negativními důsledky pro přírodu, člověka a jeho zdraví.

Jedním z prvních, kdo na tento neblahý stav upozornil, byl rakouský vodní génius Viktor Schauberger. Byl to právě jeden z jeho blízkých spolupracovníků, již výše zmíněný Theodor Schwenk, který posléze založil výzkumný ústav v Herrischriedu, kde vyvinul a přivedl do praxe metodu kapkového obrazu. Již v zakládací listině tohoto ústavu se můžeme dočíst: "Vycházejíce z poznání, že součástí podstaty vodního a vzdušného živlu je být prostředníkem éterných a astrálních vesmírných sil pro planetu Zemi, hodláme se zde pokusit probádat do základů tyto živly, a to zejména v jejich proudivých formách. Takto položené základy nechť vedou k takové soudobé technice, která bude moci s ohledem na vše živé působit ve smyslu ozdravění Země a lidstva."

V současné době existuje již několik technologií na oživení či revitalizaci vody. Nejvíce jich pochází z oblastí Německa, Rakouska a Švýcarska. Značná pozornost je věnována výzkumu vnitřní struktury vody též v Japonsku a Rusku (např. Dr. Emoto, Prof. Korotkov a další).

Slovo na závěr

Je zřejmé, že význam a hodnota po všech stránkách kvalitní vody při současném směřování ve světě i nadále poroste. Ruku v ruce s tím, jak se do praxe budou zavádět nové vyhodnocovací metody, poroste též potřeba sledovat nově rozpoznané fyzikální a fyzikálně chemické parametry doposud ne zcela dostatečně prozkoumané, avšak životně důležité kapaliny denní potřeby – vody. Snad se tedy v budoucnu dočkáme i toho, že se společně s klasickým rozborem stane též parametr vitality vody jedním z důležitých aspektů jejího hodnocení. Lze jej totiž chápat jako jednu ze stran téže mince. Přeji nám všem, abychom pro příště v kolonce vitalita vody našli hodnocení minimálně dobrá, lépe však velmi, velmi dobrá.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 11/2011.