Oficiální znovuotevření Národního technického muzea se uskutečnilo 15. února 2011, v den 180. výročí narození českého mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky, prvního prezidenta "České akademie věd a umění." Z důvodu náročné stavební rekonstrukce bylo uzavřeno 1621 dnů. Rozsáhlé muzeální sbírky obsahují v současnosti na 60 tisíc předmětů, 135 tisíc archiválií a čtvrt milionu knih, dokumentujících rozvoj vědy a techniky na území českých zemích. Budova Národního technického muzea je poprvé za svou 70letou historii celá určena výhradně jen muzeálním účelům. Zdařilá rekonstrukce je vidět na první pohled. Na ploše 5500 metrů čtverečních mohou návštěvníci vidět na 5000 exponátů.

Otevření po více než čtyř letech

Naposledy se návštěvníci podívali do NTM v roce 2006. Pak začal složitý proces přestavby a brána muzea se uzavřela. Samotné muzeum bylo ustaveno v roce 1908 pod názvem Technické muzeum království českého a sbírky byly vystavovány na různých částech Prahy. Svoji budovu dostalo muzeum teprve v roce 1942. Prezentovalo se moderním programem dokumentace hlavních vývojových trendů technického rozvoje, hodnocení jejich přínosu pro společnost a uchování reprezentantů tohoto vývoje budoucím generacím. Tím přispívalo již od svého založení k pochopení povahy a smyslu moderní civilizace a činí tak dodnes.

Rekonstrukce byla nevyhnutelná, protože budova byla vystavěna v režimu válečného hospodářství a řada stavebních a interiérových detailů nebyla dokončena v souladu s projektem.

V rámci rekonstrukce muzea prošly sbírky zásadní obměnou zohledňující moderní formy muzeální prezentace. Rekonstrukce muzea se stala jedinečnou příležitostí k podstatnému rozšíření výstavních kapacit, prezentace oborů, které dříve v muzeu neměly svůj prostor.

Astronomie

Expozice astronomie je koncipována jako nekonečný prostor vesmíru plný zářících hvězd. Dojem doplňují unikátní astronomické přístroje. Z dějin astronomického poznání jsou představeny nejvýznamnější mezníky v dějinách astronomie v časovém období asi 6500 let. Mezi nejstarší předměty sbírkového fondu patří meteorit nalezený roku 2005 v Argentině na území Campo del Cielo, starý téměř 5000 let a vážící kolem 80 kilogramů. V šesti tematických expozicích je možno shlédnout přístroje používané v astronomii v různých historických obdobích od 15. do 20. století. Jsou zde sluneční hodiny, navigační pomůcky, přístroje k měření oblohy, dalekohledy, ale i rýsovací pomůcky. Vysvětleny jsou základní principy fungování historických měřících přístrojů a tehdy známé měřící metody. Jistě se na chvíli zastavíte u vzácných astronomických přístrojů ze 16. století, se kterými pracoval i Tycho de Brahe. Samozřejmě nesmí chybět vaše foto u nebeského tělesa.

V expozici foto kino uvidíte maketu fotografického ateliéru a překvapí vás fotografické znalosti našich předků.

Architektura

Návštěvník se může těšit na opravenou interiérovou fontánu, který byla vytvořena pro výstavu EXPO v Bruselu v roce 1958, kde dostala jednu z cen. Množství architektonických modelů, plánů anebo stavebních artefaktů dokumentuje vývoj architektury od 19. století do poloviny 20. století. Ocitnete se na ulici s dobovou lavičkou, lucernou a fasádami. Nahlédnete do pracoven architektů 19. a 20. století vybavených originálním nábytkem. Projdete se secesní a kubistickou ulicí s dobovou dlažbou.

Dopravní expozice

Největším lákadlem pro většinu návštěvníků je dopravní hala. Automobilizmus, letectví, lodní či železniční dopravu dokumentují v českých zemích unikátní sbírkové předměty objasňující historii vývoje dopravy a společnosti. Expozice obsahuje stroje vyrobené u nás anebo dovezené ze zahraničí. Nejdříve vzhlédnete v hale ke stropu. Tam se vám vryje do paměti muzejní klenot první kategorie, letoun, s nímž roku 1911 uskutečnil Jan Kašpar první dálkový let v Čechách. Na podlaze pak Spitfire, letoun, se kterým se v roce 1945 vrátili do vlasti českoslovenští letci, kteří bojovali ve 2. světové válce ve Velké Británii. Na svoji dobu měl úctyhodné technické parametry. Dosahoval se svými 1700 koňskými silami výkonu rychlosti kolem 650 kilometrů za hodinu a vystoupal do výšky 12 kilometrů.

Motocyklová rarita

Opravdovou raritou z počátku minulého století je vodící motocykl pro cyklistické závody. Prazvláštní stroj se širokým řemenem a několika dřevenými součástkami za sebou vozil velkou desku. Díky ní rozrážel vzduch a za ním jedoucí cyklisté pak dosahovali rychlosti až 100 kilometrů za hodinu. Při zhlédnutí se nabízí otázka, kdo byl větší dobrodruh a odvážlivec, zda cyklisté, nebo řidič motorky. Všichni se řítili na tehdejší dobu závratnou rychlostí.

Legendární pérák

V hale prezentující "silniční" exponáty je sbírka automobilů a hasičských vozů. Nechybí ani model parovozu Josefa Božka z 30. let minulého století. Některé z exponátů mají svůj příběh. Vystavena je koněspřežná hasičská stříkačka z roku 1795, která měla údajně hasit, ale neuhasila požár Národního divadla. Železniční vůz z roku 1891 je jediným dochovaným vozem ze salonního vlaku císaře Františka Josefa. České dráhy daly do sbírek muzea lokomotivu řady 375 jezdící rychlostí 100 kilometrů za hodinu, vážící 83 tun. Nejstarším jednostopým exponátem je německý "dědeček" značky Hildebrand & Wolfmüller z roku 1894, připomínající spíše kolo s více trubkami.

U motocyklů projedete od motocyklového pravěku až po nedávnou minulost a uvědomíte si, jakým překotným vývojem prošly motocykly během stovky let a jaké motorky vozily předchozí generace.

Zájemci uvidí první automobil vyrobený na území Čech – Präsident z roku 1897, vyrobený v Kopřivnici, pozdější Tatře. S téměř 3 litrovým obsahem jezdil až rychlostí 21 kilometrů za hodinu a měl výkon celých 6 koňských sil. Legendární Jawu 250 "Pérák", jeden z exponátů, potkáte na českých silnicích ještě dnes. Byl vyvíjen v utajení za německé okupace. Ke zhlédnutí jsou i Jawy 175.

Reprezentativní účely plnil sovětský přehlídkový kabriolet ZIS 110, kopie amerického Packardu, z něhož mával i Jurij Gagarin, první kosmonaut světa.

Jen málo návštěvníků nepozná nejstarších verzi klasické Babetty a také nejmasovější sen všech –náctiletých kluků Jawu Pionýr, která je zastoupena "začínající" a o 50 let starší verzí.

Polovina 30. let minulého století byla slavnou érou automobilových závodů. Vedoucí značkou byl i Mercedes Benz. Slavnou udělal značku tovární jezdec Rudolf Caracciola.Ten jezdil s vystavovaný monopostem a stal se několikrát mistrem Evropy. Automobil měl výkon téměř 500 koňských sil, rychlost dobrých 300 kilometrů za hodinu. Prý se našli zájemci, kteří byli ochotni dát za tento originál až stamiliony korun. Neopominete zhlédnout historická jízdní kola.

Tisk

Dojem na návštěvníka udělá polygrafická expozice s tiskařskou dílnou z přelomu 19. a 20. století. Prostřednictvím vystavených strojů a zařízení má návštěvník možnost seznámit se s vývojem hlavních tiskařských technologií a sledovat tiskařský vývoj od vynálezu knihtisku až po současnost, tedy od Gutenberga až po digitální tisk. Vystavené tiskařské stroje navozují autentickou atmosférou průmyslového prostředí tiskárny. Součástí je i knihtiskový ruční lis z pražské jezuitské tiskárny z přelomu 17. a 18. století nebo rotačka firmy Man z roku 1876. Jedná se o jeden z mála strojů používaných v Evropě a zde dochovaných.

Expozice tiskařství přibližuje vývoj tiskařské výroby, přípravu tisku, různé formy tisku a dílny, vybavené originálními historickými stroji. Dojem umocňuje vůně barev, originální pomůcky i matrice. Nezapomeňte se zastavit u tabulky s Brailovým písmem.

Nobelova cena

Připravují se expozice pomocníků v domácnosti a maketa rudného dolu a uhelného dolu v podzemí. Ti, kteří přišli brzy po znovuotevření muzea, stačili ještě vidět asi 40 let starý unikát – prototyp elektroauta EMA 1 z dílny Výzkumného ústavu v Brně. Auto bylo pro dvě osoby a dvě děti a dosahovalo rychlost až 50 kilometrů za hodinu. Za pozornost stojí i miniponorka pro sestup do hloubky až 210 metrů. Obsluha byla "jednomužná" a pod vodou bylo možno pracovat až 10 hodin. Pozorovací "okno" bylo ve spodní části ponorky. Pro pány kluky byla nezapomenutelným zážitkem motorka ČZ speciál pro služby četnictva. Ti nejmenší se jistě neopomenou nechat se vyfotografovat na motorce hradní stráže nebo u malé lokomotivy v koutku dopravní expozice.

Za perličku lze označit krátkodobé vystavení jediných dvou českých Nobelových cen – akademika Heyrovského za polygrafii z roku 1959 a básníka Jaroslava Seiferta z roku 1984, zapůjčených archivem Akademie věd.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 07/2011.