Jako každý systém, má i existující Jsoucno, které je pro člověka nepředstavitelně dokonale organizované, právě díky účinkům nehmotných činitelů, svoji rovnováhu. Ta je dynamická, takže i hmota je neustále v pohybu. Tato rovnováha má svoje rozmezí přípustných výchylek, přičemž optimální účinky jsou, jak je pro všechny systémy typické, právě při vyrovnanosti funkcí všech činitelů. Jinak vyjádřeno, veškeré systémy v Univerzu, tedy i hmotné tělo člověka jako součást fauny a flóry, ale i neživé přírody, fungují optimálně ve stavu své rovnováhy.

Výchylky z této rovnováhy mohou být pouze v rozmezí, které Systém připouští. Po dosažení jeho krajní meze se také vše hmotné vrací zpět ke své původní Informaci, tedy do výchozího rovnovážného stavu. Pokud jsou vychýlení z rovnováhy větší, dochází k narušování funkcí s důsledky až kolapsu, tj. zhroucení příslušného dílčího systému. Jinak vyjádřeno, je to takové vybočení, které již nedovolí návrat k původní Informaci, nebo se k ní vrací nedokonale, takže vzniká informační chyba, nedovolující návrat k původní výchozí rovnováze.

Nerovnováha a její důsledky

V aplikaci na zdraví člověka to znamená různé obtíže, při závažnějším porušení rovnováhy těla vedoucí až ke ztrátě jeho základní funkčnosti a tedy ke hmotné smrti. Vztaženo na myšlení a jednání člověka, je přirozená rovnováha jeho postavení v systému narušována negativními projevy, které jsou v rozporu s podstatou dobra, svobody a vstřícnosti vůči druhým i okolí, které nás obklopuje. To ovšem nevede jen k poškozování hmotného zdraví, ale což je závažnější, dochází ke stagnaci, nebo dokonce poklesu postavení příslušného Tvořivého Ducha na spirále přibližování jeho kvality k souladu se Systémem jako celkem.

Pohleďme na typické příklady způsobů formování vědomí člověka a na projevy hmotných zájmů společnosti i jejích členů, které lze označit jako negativní. Jsou totiž v rozporu s podstatou organizovanosti Jsoucna a všech jeho součástí, tedy i lidského těla, jeho biologických funkcí a potřeb. Současně je ale zřejmé, že v režimu těchto negací je hmotně orientovaná společnost v plném souladu s tržními zájmy struktur, které většinu ekonomicky ovládají na úkor těch, kteří jsou vlastně nedobrovolně ovládáni. Tak tedy, co vlastně patří pod slovo nerovnováha a jak se projevuje v negativním myšlení a jednání člověka? Pojďme a nazvěme typické příklady současné společenské praxe pravými jmény.

Návrat negací k původnímu zdroji

Předem je užitečné vědět, že každá vypuštěná informace, která není v souladu se Systémem a narušuje rovnováhu, se vrací ke svým původcům. Obvykle se to děje v jiné, ještě zesílenější formě. Tyto vracené negace označujeme jako přitahované události. Vracení a zesilování negací má důvod v systémové tendenci vracet se neustále do rovnováhy a napojovat se na další "příbuzné" negace. Důsledkem je, že negativní situace ve společnosti narůstají a vrací se ke svým původcům. Navíc, protože se jedná o systémové procesy, nejedná se o projevy náhodné, jak by se z hmotného pohledu zdálo.

Přiřazování zpětně se vracených negací jako dále uváděné možné události a situace (jejich výčet je ovšem neúplný) jsou pouze přiblížením možných způsobů jejich projevů, nikoliv tedy kategorickým vymezením či určením, že nutně u takových jedinců nastanou v tomto hmotném životě. Člověk má také dobré vlastnosti. Přesněji vyjádřeno: jeho Tvořivý Duch uzavřený ve hmotném těle, disponuje takovými pozitivními vlivy, jejichž hmotné projevy mohou vracející se negace zmírnit či jinak formovat.

Přetvářka neboli pokrytectví

Jejich podstatou je skrývat skutečný vztah jedince k jeho okolí a projevovat se v souladu s požadavky okolí. To je ovšem opakem jednoho ze základních ideových principů Jsoucna, který vyjadřuje přímý vztah lásky a pomoci jednotlivce nejen vůči druhým, ale vůči všemu, co tvoří Systém Jsoucna. Nikoliv tedy zakrývání vlastních sobeckých snah zdvořilostními projevy, jejichž formalizmus souvisí s filozofickou kategorií vztahů mezi lží a pravdou. Pozdravíme-li někoho např. "dobrý den", v mnoha případech to neznamená, že takovému jedinci je naše přání skutečně směrováno, pokud k němu takový vztah opravdu nemáme. Chodí-li např. někteří lidé na mši pravidelně do kostela jenom proto, aby byli uznáváni svým okolím jako spořádaní a zbožní občané, a přitom závidí svému okolí a nepodají pomocnou ruku jiným živým tvorům, nebo jim nevadí zabíjení zvířat, je to další z nesčíslných příkladů přetvářky a negativního jednání člověka současné společnosti.

Přitahovanými událostmi k vypuštěné negaci přetvářky jsou ovšem zas jen další projevy pokrytectví, které původce v jiné formě přejímá od svého okolí, což "přispívá" k celkovému stupni negativního znečisťování prostředí.

Ziskuchtivost

Myslet bezohledně především na svoje zisky bez ohledu na důsledky pro ostatní – to je celospolečensky typické pro systém tržního hospodářství. V zájmu osobního zisku je vnucováno zboží a služby, bez ohledu na jejich skutečný přínos pro vnitřní kvalitu života. Formy těchto negací jsou spojovány s vysoce odborným a rafinovaným způsobem jejich uskutečňování prostřednictvím jedinců speciálně školených pro tuto činnost a pro reklamy všeho druhu. Následně přitahované události se mohou projevit jako velké nehody či nevyléčitelná onemocnění, rozklad osobnosti, pohmožděniny, ztráta majetku, otrava, postih státní moci, nepříznivý zvrat života atd. u jedinců, kteří jsou na různé úrovni zapojeni do tohoto informačního řetězce. Častými, i když hmotně nepoznatelnými důsledky, bývají následná karmická zatížení, která se mohou projevit těžkým fyzickým postižením, nebo jiným fyzickým strádáním až v dalším hmotném životě dotyčného Tvořivého Ducha (např. takový Tvořivý Duch bude tyto chyby, po uvědomění si jejich negace, napravovat tím, že se rozhodne narodit do oblasti, kde vládne naprostá chudoba s nedostatkem všeho).

Vědomé poškozování zdraví druhých

Obohacovat se na úkor zdraví jiných lidí souvisí s hromaděním hmotného majetku, a to dokonce vědomým poškozováním zdraví druhých (např. drogy) – typickými projevy jsou prodej alkoholu, tabákových výrobků, rozšiřování drog, nabízení adrenalinových "zábav", nabídky léků jako "zázračných pilulek" formou volně prodejných léčiv na celou širokou škálu zdravotních potíží, nabídky kosmetiky včetně "zaručených" nejdražších druhů, aby jedinec vyhověl požadavkům být "in" bez ohledu na zatěžování imunitního systému a mnoho dalších, často skrytých forem vnucovaného poškozování zdraví druhých. Patří sem např. i zdánlivě neškodné reklamy a propagace motorizmu ve zbytečném rozsahu, tedy zatěžování ovzduší pro všechny, opět v zájmu maximalizace zisků a ostrých soutěžních vztahů, místo lásky a pomoci druhým. Přitahované události se mohou projevit jako fyzická či psychická postižení, především v příštích životech, v tomto životě bolesti v nemoci, odloučení, boj o život a další obdobné a posilované negace.

Nabídky potravin v obchodních řetězcích jsou vlastně nejrozšířenější, ale pro většinu společnosti zcela skrytou formou vypouštění negativních informací ve prospěch individuálních zisků vlastního Já. Takzvaná "vhodná strava" ze své nepřirozené podstaty být vhodnou ani nemůže a naopak je zdravotně, vůči přirozeným potřebám těla, zcela nevhodná.

U většiny potravin jde o naprostý odklon od přirozené skladby potravy člověka, který je tím větší, čím více se vzdalují přirozenému výskytu v přírodě a přirozené tepelné úpravě, jíž je vaření. Potíž je ale také v tom, že málokdo ve skutečnosti ví, co si správně pod slovy vhodná strava (ve spleti různé doporučované stravy) dobře představit. Lékaři i další odborní činitelé v této oblasti, jakož i různí statistici dobře vědí, jaký je narůst závažných onemocnění právě v důsledku nepřirozené skladby přijímané potravy. V současné společenské praxi se zřejmě jen málo kompetentních činitelů zabývá otázkou, proč tomu tak je, a ještě méně z nich má schopnost či vůbec zájem o konkrétní počiny, které by mohly stav narůstání těchto negací zastavit a posléze vracet do přirozeného minima.

Čí zájmy jsou vlastně sledovány?

Kde jsou ti kompetentní lidé a jak se jejich odbornost dosud projevuje k pozitivnímu užitku člověka, který chce žít přirozenými způsoby života podle práva, které formálně má, ale jež mu v praxi chybí? Co jsou platné zdravotní, hygienické a další dohlížecí orgány a stohy předpisů, když realita je taková, že lidé jsou, přes veškeré možnosti zdravotnické techniky, stále nemocnější a funkce jejich těla rychleji ztrácí svoji přirozenou kvalitu? V nabídce odborně vybíraných a upravovaných potravin se vytrácí hledisko zdravotních důsledků na konzumenta a naopak stále více je v nelítostném konkurenčním stahování peněz uplatňována maximalizace hmotného zisku jednotlivci či "povolanými" skupinovými strukturami.

Na jedné straně rostou příjmy státu z daňových povinností ekonomických subjektů a na straně druhé narůstají společenské výdaje na léky a ostatní zdravotní služby, takže je uplatňováno jejich krácení. To se zákonitě stává i politickou hrou mezi těmi, kdo takové situace využívají opět pro vlastní zviditelnění, moc a slávu, tedy nesystémové symboly hmotného blaha. V tomto nekonečném a vlastně nesmyslném kolotoči zájmů jsou ovšem vydávány přímo gejzíry negativních informací, které se do společnosti a zejména ke svým individuálním původcům zesíleně vracejí. Poškozují každého, vlastně takto utvářeným prostředím i ty, kteří jsou takových negativních procesů pouze nedobrovolnými účastníky. Přesto jsou legislativně i mediálně utvrzováni, že mají právo rozhodovat o své svobodě, i když je jim v praxi, zdánlivě standardními a počestnými praktikami, vlastně odnímána. Tento proces je ovšem celospolečenský, zdaleka se netýká pouze skladby tržně nabízených potravin. Utváří nepřirozené prostředí v různém stupni pro všechny. Sehrává pozitivní úlohu pouze v tom, že každého z nás nutí k určitému rozhodování a jednání, je náročným testováním úrovně každého Tvořivého Ducha.

Okrádání, podvody, korupce

Předražování zboží a služeb je další z mnoha forem projevů bezohlednosti sledující vlastní prospěch, snaha o maximální zisky jednotlivců a skupin na úkor druhých. Je to jeden z mnoha typických projevů tržní ekonomiky. Přitahované události se ve svých důsledcích mohou projevit opět jako rozklad osobnosti, ztráty peněz a majetku, poruchy metabolizmu, autonehody, těžká zranění s následkem smrti, ukončení života vlastní rukou, předčasný odchod ze života aj. Nezapomínejme ani na případy korupce, kdy se jedinec snaží získat pro sebe prospěch na úkor druhých, přičemž této negace se dopouští i druhá strana, která úplatek přijímá. Přitahovanými událostmi jsou často úpadek osobnosti, postih státní mocí, tuhnutí svalů a šíje, nesprávně určená diagnóza, zoufalství v životě, ztráty na majetku, rychlejší opotřebování tělesných funkcí a někdy i pomalé bolestivé umírání v opuštěnosti.

Okrádání a podvody jsou součástí negací, jež jsou v soutěžním režimu tržního hospodářství běžně, byť v různém rozsahu, používány. Z hlediska společenských pravidel jsou ovšem zřetelné rozdíly, jak je tato negace uskutečňována. V rozmezí polarity forem obohacování jedněch na úkor druhých stojí na straně jedné volnost tržních mechanizmů a s tím související reklamy a dalších marketingových projevů, založené na polopravdách a regulované jednostranně diktovanými a obecně přijímanými pravidly. Na straně druhé stejná podstata těchto negativních projevů vybočuje z tržně regulovaných pravidel až do extrémních případů kriminálního charakteru.

Okrádání a podvádění je ale obecnějším projevem, vyskytujícím se v různých formách i v pracovních a společenských vztazích. Jde vlastně o doprovodný jev ke všeobecné soutěživosti a ke hmotným snahám mít více než ten druhý a být "nej". Nelze se pak příliš divit, že méně duchovně vyspělí jedinci ve stávajícím prostředí všudypřítomných reklam a nabídek překročí meze regulovaných pravidel, tedy zákona. Společnost, která svým hmotným zaměřením mnohá taková jednání vlastně nepřímo iniciuje, je pak zaměstnávána a finančně vyčerpávána vymýšlením a realizací nejrůznějších represivních opatření. Kolotoč nesmyslného shonu, který člověku nemůže ze své podstaty prospívat a naopak jej poškozuje, se tak odvíjí v nic neřešící spirále. Přitahovanými událostmi mohou být mimo jiné hlavně nehody, úrazy, ztráty peněz a majetku, v extrémních případech až destrukce osobnosti, nutnost čelit obvinění, živelná pohroma, rodinné nesnáze, metabolické poruchy, narušování psychiky a další.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise PHOENIX v čísle 3/2008.