Výstava mě okouzlila. Doporučuji ji jako neobvyklou kulturní podívanou. Je to fascinace historií. To jsou věty, které mě napadly při zhlédnutí výstavy v pražské Lucerně. Než jsem se nadál, stál jsem před prvním hliněným čínským bojovníkem.

Nemohu čtenáře ošidit o story, která se udála ještě před příchodem terakotové armády do Evropy. Do holandského přístavu připlula nákladní loď. Při celní kontrole byla celníky část jejího nákladu zabavena. Bylo podezření na největší umělecké pašeráctví všech dob. Zapojil se i Interpol. Teprve, když se dostavil znalec a zboží dokonale prozkoumal, bylo znovu uvolněno. O jaké zboží se jednalo? "Terakotoví" bojovníci – česky hlinění vojáci z Číny, kteří se počítají za osmý div světa. Lepší reklamu si světově známá armáda prvního čínského císaře nemohla ani přát.

Korunován ve 22 letech

Qin Ši Huang Di se narodil v roce 259 před naším letopočtem. Na trůn se dostal ve 13 a korunován byl ve 22 letech. Předtím odstranil všechny, kteří by mu mohli stát v cestě k samovládě, počínaje svojí matkou, politickými hodnostáři a vojenskými generály konče. Císař byl velký stratég, tvrdý, nevyhledávající kompromisy a podle dnešních pravidel managementu bychom snad mohli říci schopný politik. Nechal v Číně sjednotit míry a váhy, písemné znaky, tedy "pravopis", a peněžní oběživo. Dal základ ke sjednocení říše. Vytvořil zákony pro dopravní komunikace a svoji moc založil na obrovské armádě. Nechal sjednotit, tedy spojit roztříštěné ochranné zdi. Dal tím základ k vytvoření Velké čínské zdi. Vůči sousedům postupoval neústupně. Intrikami na území dnešní Číny znesvařoval jednotlivé "státy". Oslabené je v boji porážel a sjednocoval. Zavedl "bojové nasazení", česky vojenskou povinnost.

Sjednocení Číny

Každý školák v Číně zná vládu Qin Si Huang Di, i když vládnul před více než dvěma tisíci lety. Je to podobné jako se ptát, kdo byl v Evropě Napoleon nebo Egypťanů, zda vědí, kde leží pyramidy. O jeho strategickou genialitu se generálové zajímají dodnes a politikové nadále studují jeho vítězství. Dodnes je svět fascinován mnoha historkami, které se o císaři dynastie Qin v průběhu dvou tisíc let dochovaly. Jeho vlastní jméno bylo Ying Zheng. Jeho otec Zi Chu nebyl prvorozeným synem vladaře, ani synem jeho první ženy, nýbrž potomkem jeho dalších žen. Byl proto poslán jako "rukojmí" do sousední říše. V té době běžně využívaná praxe "poslat jednoho z příslušníků vládnoucí rodiny jako garanta daných slibů" a ukázat dobrou vůli a krýt si záda při válečných střetech.

Těžké začátky

Z počátku se Zi Chuovi nevedlo nijak závratně. To skončilo, když se seznámil s prozíravým obchodníkem jménem Lu Sen. Dokonce Zi Chu mu věnoval svoji konkubínu, která mu porodila syna. Vlastně se neví, zda jeho otcem nebyl Zi Chu. Dokonce se syn měl jmenovat Lu Zheng. S pomocí obchodníka se mu podařilo dostat se do čela státu. Obdržel oficiálně titul korunního prince a později byl korunován za krále. Výsledkem jeho snah bylo v roce 221 př. n. l. první sjednocení Číny. Sám se pak nazýval král králů a přivlastnil si titul císaře. Zemřel v roce 210 př. n. l. při inspekční cestě po Číně. Mocný a obávaný císař, který obratně ničil celé armády, měl strach ze smrti. Odchod z tohoto světa si usnadňoval vírou v život posmrtný.

Mauzoleum

Ihned po nástupu k moci nechal budovat monumentální stavbu, dnes bychom řekli neobvyklé mauzoleum, které nemá v Číně obdoby. Nechal postavit terakotovou armádu, která mu měla být k dispozici v posmrtném životě. Despota se nechtěl vzdát vítězství nad nepřáteli ani po smrti. Pro své mauzoleum zvolil místo, ohraničené na jihu horou Li a na severu řekou Wei. Zvolil toto místo, protože bylo bohaté na zlato. Se stavbou mauzolea se začalo v roce 246 př. n. l. a stavělo se celých 38 let. V době největšího boomu zde pracovalo až 700 tisíc lidí. Celý komplex sestával ze 4 částí. Celkem v něm bylo více než 6 tisíc vojáků, 40 bojových vozů a asi 4 stovky koní. První část tvořili pěšáci, druhou lehká kavalerie a třetí lučištníci a čtvrtou, kde měli být generálové, nestačili dokončit, protože mezitím zemřel, a hlavně vypuklo povstání sedláků, kteří mnoho "hliněných" vojáků zničili. Zapracovala náhoda. Byli to opět sedláci, kteří se rozhodli v roce 1974 ve městečku Xiang vykopat novou studnu pro zavlažování polí. Pátý den kopání narazili na vrstvu tvrdé pálené hlíny. Při podrobnějším prozkoumání zjistili, že našli opancéřovaná "záda" hliněného bojovníka. Zpráva se rychle rozšířila po celé provincii. A netrvalo dlouho a ve městečku se objevili archeologové a začali zkoumat naleziště zkušebními vrty a opatrným kopáním. Zanedlouho už si archeologové byli jistí, že našli vojsko prvního čínského císaře. Zpráva o nálezu hliněné armády se rozšířila nejen v Číně, ale jeho sláva pronikla do celého světa. Místo se stalo důležitým kulturním objektem a dostalo se na seznam kulturního a přírodního dědictví lidstva, UNESCO.

Každý voják v Xiangu je vlastně originál. Vojáci mají pravé zbraně, které byly proti nepřízni "počasí" už tehdy před 2 tisíciletími chráněny, dnes bychom řekli jednoduchým pochromováním. Číňané znali chromování už před 2 tisíci lety. Vojáci byli pomalováni barvami. Jejich barva se po odkrývání ztrácí doslova před očima.To je hlavní důvod, proč není odkryto celé naleziště. Hledají se možnosti záchrany tohoto unikátního nálezu.

Směr Evropa

Burkhard Pfenzinger se vyučil zlatníkem. Před několika lety četl reportáž o nálezu v Xiangu. Netrvalo dlouho a byl na místě činu. Společně s Ralphem Grünebergerem přišli na myšlenku zpřístupnit jediný čínský zápis do UNESCO Evropanům. Začal vyjednávat s příslušnými čínskými úřady o zapůjčení originálů. Návrh byl z čínské strany odmítnut. Dohodli se s místním umělcem o zhotovení kopií. A povedlo se. Všechny exponáty byly zhotoveny v Číně před císařským mauzoleem ve starých pecích s nejjednoduššími výrobními prostředky z originální hlíny a podle původní receptury.

Čínská móda

Než se dostanete na vlastní výstavu, dozvíte se, jaké róby nosily čínské ženy v průběhu uplynulých dvou tisíciletí. Archeologové našli kusy látek, sošky, obrázky a ty zrekonstruovali. Do práce se dali i návrháři a designéři pro tehdejší ošacení. Je představována móda uplynulých 2300 let na 15 modelech s parukami z pravých vlasů. Sochy byly dovezeny přímo z Číny. Figuríny a prostor nálezu dávaly možnost pohledu na život v Číně před 2 tisíci lety. Ukazují neuvěřitelnou techniku, kterou vládli Číňané před 2 tisíci lety.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2011.