Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát v roce 1796, kdy významná skupina představitelů české šlechty společně s osvíceným měšťanstvem se rozhodla pozdvihnout umělecký vkus české veřejnosti. Společnost vlasteneckých přátel umění založila významnou instituci, veřejně přístupnou obrazárnu. Galerie mohla přijímat do svého majetku sbírky i dary. V roce 1843 věnoval galerii dr. Josef Hoser 309 obrazů vlámských a holandských malířů.

Základy obrazárny

V roce 1918 se obrazárna společnosti proměnila v ústřední uměleckou sbírku státu. V roce 1919 se uměleckých sbírek ujal dr. Vincenc Kramář, který ji za krátkou dobu proměnil v moderně spravovanou galerii. Zákon z roku 1949 stav Národní galerie posvětil. Posláním sbírek bylo a je získávat, shromaždovat, uchovávat a zpřístupňovat výtvarné umění a zajišťovat jejich ochranu. Základními organizačními jednotkami Národní galerie jsou kresby a grafiky, sbírky starého umění, orientálního umění, sbírky umění 19. a 20. století a moderní a současné umění.

Expozice 19. a 20. století představuje klíčové autory českého výtvarného umění, evropského umění, umělecká řemesla, scénografii a design.

Milan Knížák je průkopníkem akčního umění ve střední a východní Evropě, kterému svými manifesty dává osobitou podobu odlišnou od jeho ohnisek ve Spojených státech amerických a tehdejší západní Evropě. Charakteristikou je Knížákův směr k osvobození lidského myšlení. Začínal studiem hudby a malby. Knížákova tvorba sahá od koláže přes objevy nových přístupů k hudbě až k dějinám a teorii umění.

Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová byla česká surrealistická malířka a zástupkyně poetizmu. Než se přestěhovala do Paříže, studovala umění v Praze. Svoje nejvýznamnější díla namalovala v počátečním období v malém formátu. Protože její umění se neshodovalo s názorem vládců, musela v období 2. světové války odejít do "podzemí". Toyen patří k nejvýznamnějším malířům 20. století.

Josef Šíma je významným představitelem evropského moderního umění. Od roku 1922, od svých 30 let pracoval v Paříži. Nikdy však nepřerušil kontakt s Prahou. Maloval lyriku pařížských ulic a nábřeží. Zpočátku to byly mystické obrazy a později se vydal směrem k obrazům abstraktním. Po 2. světové válce jeho obrazy dostávají světlo, přibližují se symbolice.

Van Goghovi se nedostalo žádného malířského učení, co by stálo za zmínku. Učil se kopírovánímstarých malířských mistrů. Vliv na něho měli především dva holandští malíři Rembrandt a Hals. Od nich převzal světle – tmavou tvorbu a "čáry štětcem." Na předešlých malířích jej fascinovalo, že malovali rychle a na jedno posezení. Jeho náměty byly náměty všedního dne.

V Paříži se setkal s impresionizmem a začal používat světlé barvy. Ve měste se setkal se s dalšími pařížskými malíři a díky svoji houževnatosti se stal malířem, který má místo v předních světových galeriích.

Georges Braque. Jeho otec byl malíř dekorací a v jeho šlépějích šel i mladý Braque. Toho však táhlo umění a po večerech navštěvoval École des Beaux art – uměleckou školu a pokračoval na umělecké akademii v Paříži.

Zpočátku se nejdříve přikláněl k fauvizmu a po pozdějším setkání s Pablem Picassem se stal spoluzakladatelem kubizmu. V roce 1907 vystavoval v Salonu nezávislých svých šest prací. Jedno jeho dílo koupil dokonce Henry Kahnweiler a další jeden německý sběratel umění. V roce 1910 vznikají první kubistické oválné obrazy a po něm začal obrazy malovat touto formou i Picasso. V roce 1912 vystavuje Braque v Mnichově.

Pablo Picasso pocházel ze španělské Malagy, byl malířem a grafikem a platil a stále platí za jednoho z umělců, kteří měli vliv na umění moderny. Jeho obrazy mají formu od klasických obrazů až k abstraktnímu umění. Obrazy tzv. modrého období zahájily éru kubizmu. Světoznámou se stala monumentální Guernika, umělecká prezentace španělské občanské války. Jeho holubice ztělesňuje od roku 1949 symbol míru.

Václav Špála, český grafik a ilustrátor, je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců moderního umění. Zpočátku byl ovlivněn především zahraničními umělci Munkem, Cézanem, Goghem. Pak si osvojil umění fauvizmu. Typickou kombinaci dvou barev – červené a modré – používal poprvé v roce 1921. O pár let později se v Paříži setkal s kubizmem a byl jeho tvorbou silně ovlivněn. Hledá náměty a jeho vrcholem je tzv. modré období, kdy používá v odstínech jedinou barvu.

Auguste Renoir pocházel z francouzského města Limoges. V jeho třech letech se rodina stěhuje do Paříže nedaleko Louvru. Ve 13 letech jde do učení jako malíř porcelánu a v 15 letech už jsou mu svěřovány ty nejtěžší malířské práce. K jeho smůle se začal prosazovat mechanický tisk a manufaktura porcelánu musela zavřít.

V Paříži uzavírá přátelství s Monetem a Sysleyem a maluje s nimi v přírodě.

Netrvá dlouho a je zastoupen jedním obrazem ve výstavním salonu. Při svém pobytu v Itálii v roce 1881 napsal příručku pro malíře a příručku o impresionizmu.

Kamil Lhoták, malíř a grafik, neměl žádné umělecké školení, studoval Karlovu univerzitu. V mládí byl vášnivým cyklistou a v pozdějším věku automobilistou. Od roku 1949 působil ve sdružení českých umělců. Po prvé samostatně jako 27 letý vystavoval v roce 1939. Později měl výstavy i v zahraničí. Jeho pohled podle vyjádření kritiků byl skoro básnický. Jeho inspiračním zdrojem byla technika a civilizace na přelomu 19. a 20. století, především doba automobilizmu, letectví a vlakové dopravy.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 02/2011.