První fyzikové dospěli k překvapivému poznání, že "všechny atomy ve vesmíru o sobě vědí". Po nich objevili i biologové, že všechny rostliny a živočichové v přírodě se vnímají a komunikují skrze impulsy, a to nějakými nezjistitelnými hmotnými "přístroji".  Naposledy došli i lékaři na základě pozorování k závěru, že buňky všech živých organizmů, včetně lidského těla, spolu také "nějak" komunikují, a to nejen prostřednictvím neuro-humorálních řídících mechanizmů.

Konec konců čínská medicína se při léčení lidí a zvířat již tisíciletí snaží odstraňovat poruchy proudění energie čchi, jež je zatím přístroji neměřitelné. Na rozdíl od evropské medicíny totiž rozpoznala, že neinfekční nemoc není náhoda. Tři tisíce let vykládá vznik orgánové nemoci u člověka tak, že nemoc vzniká, když porucha proudění energií trvá delší dobu. To se následně projevuje orgánovou slabostí, která si již typ rozvrácení funkce orgánu přivolá. Čínský lékař se proto snaží zjištěné poruchy proudění energie čchi co nejdříve odstranit. Když se mu to podaří, následuje spontánní vyléčení začínající nebo už i probíhající nemoci.

Co jsou to vlastně rodové kořeny?

V současné době naštěstí začalo všeobecné úsilí masy lidí o rozvoj duchovního rozměru života. Dosavadní konzumní pojetí vlastní existence přestalo vyspělejší lidi uspokojovat. Nastoupilo se směrem k objevování a vnímání dalších rozměrů reálného světa. Objevila se tedy dosud neviděná spojení i toky dosud neregistrovaných energií, a to i duchovních (nehmotných vibrací). Intuitivní citlivci odpozorovali a sdělili poznání dychtivým, že současné duševní a tělesné potíže velmi často souvisí s dávnými ději mezi jejich předky a příbuznými. Překvapivě se vynořil takový obraz světa, ze kterého vyplývá, že se prohřešky živých i mrtvých předků skutečně přenáší na potomky (v bibli se praví, že těžké zločiny Bůh "trestá" do čtvrtého kolene). Současným zcitlivěním vnímání jednotlivců se vlastně přišlo na jev, že všichni jsme se svými pokrevními příbuznými "jaksi" spojeni. A toto spojení může mít za následek současné "nevysvětlitelně" vznikající nemoci duše nebo těla. Někomu by se ale mohlo zdát nespravedlivé, že by měl trpět za předky, které ani nezná. Jenže duše do příbuznosti přiděluje Bůh neboli Prozřetelnost sama. A vždy z hlediska lásky ke každému, tedy podle měřítek nevázaných na čas. A tyto okolnosti jsou pro hmotný rozum vázaný na čas nepochopitelné. Proto se reálně děje, že v důsledku minulého zatížení někoho z vlastního rodu se my, v současnosti žijící, nemůžeme zbavit prožívaných duševních nebo tělesných potíží. Postupným proniknutím k poznání těchto rozumu nepochopitelných procesů, se vynořilo úsilí, nazvané "očišťovaní rodových kořenů". Jeho podstatou je vyhledávání vlastních předků, kteří něco výrazně nedobrého spáchali, ukončili život sebevraždou, zešíleli nebo "nešťastně" zahynuli. Jejich duše proto nutně přežívá v temné astrální (záhrobní) dimenzi (katolicky v očistci, pekle) a trpí. A odsud, jakýmsi vyzařováním, zatěžuje žijící i teprve se narodivší potomky. Protože jde o pokrevní příbuznost, domnívám se, že "anténou" pro příjem narušeného vysílání takových duší z nehmotné dimenze stvoření, je naše částečně společná DNA. Ve stavu rozšířeného vědomí, tedy při odpoutání ducha od těla, bylo odpozorováno, že takovým předkům lze pomoci odpuštěním, vysíláním lásky a pocitu sounáležitosti, modlitbou k Podstatě světa, půstem v jejich prospěch, duchovní poutí a úsilím, či odsloužením bohoslužeb. Takto cíleným soucitným telepatickým působením lze pomoci duším provinilých předků. Podle zákona relativity (i v duchovní rovině) tím nakonec takto konající pomáhá i sám sobě a svým dětem (Ježíš: "Jakou měrou měříš, takovou ti bude Podstatou světa měřeno!"). Rodová karmická zátěž zmizí. Obnovená rovnováha duše zbaví následně vlastní tělo i těla potomků zdravotních potíží. Dostaví se "zázrak" (pro "dialektiky" léčebný "placebo efekt").

Společná karma rodiny i národa

Procesy samouzdravování jednotlivců jsou silně individuální a ve své mnohosti nejsou popsatelné. Je na odpovědnosti každého, aby se staral. Jde však také o větší a společnou věc. Jako jsou zatíženi rodovou karmou jednotlivci, tak jsou zatíženy i národy jako celek. Včetně českého, a neboť také neplní své osobité, Stvořitelem mu dané a okolnostem přiměřená předurčení, vlastně učební úkol. Převážně toto nenaplňování smyslu bytí národa má vždy za následek společenské kalamity všech odstínů. I současná všeobecná národní kocovina je důsledkem na povrch vystoupivšího nenaplňování českého národního předurčení. Zapříčinil ji polistopadový úpadkový společenský a kulturní život, který se vynořil jako důsledek pokřiveného výkladu svobody, práv jednotlivce a demokracie. Na svědomí to má vědomostní a mocenská elita státu. Ovšem bez současného duchovního úpadku národa by se to elitě nikdy nepodařilo. Jestliže má dojít k opravě stavu veřejného života, je nutné si uvědomit právě tuto příčinu. Kořenem potíží a všeobecného společenského a kulturního rozkladu není nějaká strana a zahraniční negativní působení. Příčinou současného stavu veřejného života je to, že hlavní masa národa nerozpoznala a tím nenaplnila úděl neboli úkol Prozřetelnosti!

Naposledy se "takovou zbytečností" a dle ateistů pověrou zabývali úspěšně Karel IV., neúspěšně Josef Pekař (O smyslu českých dějin) a T. G. Masaryk (Česká otázka). Marně byste stín tohoto tématu hledali ve spisech či projevech všech současných politiků a vůdců národa včetně v zahraničí ceněného V. Havla.

Duchovní zákony neexistují – zásadní omyl současné vlády

Samozřejmě vzniká otázka, proč smysl bytí českého národa uprostřed Evropy nebyl po nástupu nové éry mocenskou a vědomostní elitou hledán a nalezen? A národem v  programech elit a stran postrádán. Podle mne proto, že českou vzdělanostní elitu ovládli ateisté, a proto nebyly a nejsou správně vyloženy celé předchozí dějinné procesy (i celého lidstva). Neboli není z našich a světových dějin správně abstrahováno poučení k nastavení správného chodu života států a národů. Příčina je nasnadě: pro ateisty přece takové duchovní zákony neexistují! Proto nebyly a nejsou jimi hledány a rozpoznávány. Lidově se nadčasovým dějinným zákonům říká "boží mlýny". V důsledku jejich všeobecného nehledání nemohl být nalezen a nověji definován ani smysl existence českého národa. Dějiny českého národa jsou tak na zakázku momentálně vládnoucích neustále deformovány zaměstnanci vládců a dárci grantů. A tak ne Pravda boží neboli objektivní, ale peníze a tlak moci to byl a je, kdo řídí ústa a spisy zaměstnanců graduovaných za výklad historie. Protože se každých 20 let mění zaměstnavatelé historiků, nemůže se pak nikdo divit, že se "mění" také české dějiny.

Jenže tento stav nepoučení se z minulosti má za následek současný a rozvíjející se společenský debakl. Ten se samočinně nastoluje vadným žitím až absencí vnímání individuálních a společenských duchovních zákonů stvoření rozhodující masou česky mluvící populace. Přitom je lhostejno, zda na takové zákony současní absolventi "škol" všeho typu věří či nikoliv. Již dávno se měla česká vzdělanostní a mocenská elita tyto duchovní zákony z dějin naučit. A jejich hrubé rysy prostřednictvím škol a médií vštípit rozhodující mase lidí! Elita zachvácena materializmem toho bohužel není schopna. Moc ve státě i "vědě" se dostala do zajetí temných duchů neboli vládců peněz. Přes překážku zkažených "horních deseti tisíc" měly však již české střední třídy rozpoznat příčinu úpadku. Měly si uvědomit, že právě hledání a prohlubování poznání zákonů stvoření (božích), regulujících mezilidské vztahy i vztahy mezi vším živým obecně, je smyslem a jediným odůvodněním existence jednotlivce i národů. Co si myslet o lidech, považujících se za vzdělance, kteří si myslí, že smyslem přetrvání a bytí Čechů uprostřed Evropy je dorozumívání se češtinou? Střední vrstvy tohoto národa si již dávno měly položit otázku, proč o smyslu bytí českého národa od doby Masaryka nemluví média a vzdělanostní elita?

Protože elita i střední vrstvy nejsou schopny myslet na něco jiného, než na peníze. Jejich příslušníci jsou tak v zajetí materialistického způsobu myšlení, že nadčasového pohledu na život nejsou vůbec schopni. Čtenář si již měl povšimnout, jaké otázky jsou přísně zapovězeny v naučných a historických pořadech TV a médiích, kam jsou zvány údajné duchovní špičky národa. Nikdy je údajným vědomostním špičkám redaktoři nepokládají. Naposledy tento tichý pokyn v Hyde Parku neprozřetelně porušil redaktor a umožnil exprezidentu akademie věd profesoru Zahradníkovi, aby se dehonestoval (nemožností odpovědi). Vždyť přece klíčovými otázkami každého člověka jsou ty, které ho napadnou, jak přijde k vědomí na tomto světě. Právě položením otázek a hledáním odpovědí se neživočišný člověk kvalitativně liší od zvířat (živočichové si je nekladou).

Normální člověk si přece klade otázky:

1. Jaký je smysl (cíl) jeho života, tedy každého přemýšlejícího člověka?
2. Co pro něj znamená, že je příslušníkem právě svého národa?
3. Jaký je vůbec smysl existence státních a národních celků a civilizací?
4. Jaký je ostatně smysl vzniku světa kolem a vesmíru?

Kdo si tyto otázky nepoloží, není vlastně člověkem a národní komunita není bez tohoto ptaní plnohodnotným národem. V těchto otázkách přece jasně jde o hledání objektivní (Stvořitelovy) pravdy o člověku i národech. Jenže jak si čtenář mohl již všimnout, v TV debatách a médiích se diskutuje o tom, zda vůbec něco jako objektivní, spravedlivé, pokrokové existuje. Zda tedy vůbec objektivní dějiny existují, protože prý je píší vítězové. Ano, pro ateisty neboli stoupence "vědeckého světového názoru" objektivní a spravedlivé nemůže existovat. Těm, kteří neznající východisko a vyústění, tedy alfu a omegu, chybí onen Archimédův pevný bod, který je nutný k pohnutí zeměkoulí a čehokoliv. Bez Boha neboli Světla není poznání, jen lidské žvanění (německy "plaudern"). Jen osvícení "Světlem" (Bohem) poznali, že objektivní nejen existuje, ale je to vyzařování vůle Podstaty světa (křesťanskou terminologií vyzařování "Ducha svatého"). Jen osvícení Světlem vědí, že objektivně spravedlivé existuje a je to ono člověkem očekávané konání Boha.  Tedy jiné, než je myšleno lidmi žijícími egocentrický ateizmus, pro které je objektivně správné a spravedlivé to, co jim někdo teď a tady zaplatí penězi nebo hodnostmi, nebo nadiktuje silou! Podle toho také současný ateistický výklad evropských a českých dějin vypadá. Vždyť ani zakladatel současného stavu věcí společenských u nás, Václav Havel, o smyslu bytí člověka nic nenapsal, o smyslu bytí českého národa v Evropě rovněž ne. Psal a mluvil o lidských právech bez povinností, o svobodě bez hranic, o spravedlnosti a právu vzniklém hlasováním (koupených) poslanců. A důsledek nyní vidíme. Ale při sledování amerických filmů v TV se ani nedivím, že v USA je přesto Havel vnímán jako "velký myslitel u moci". Ale také se nedivím, že to, co u nás po listopadu zvítězilo, rozhodně nebyla "pravda a láska".

Odpovědi na otázky bytí

Protože chci popsat deformace našich dějin, jsem povinen sám nejprve stručně odpovědět na výše uvedené otázky.

1. Smyslem bytí člověka je přiblížení se jeho ducha (vědomí), jenž přežívá tělo, k Bohu čili Světlu, a to poznáním zákonů stvoření.
2. Být příslušníkem národa znamená pochopit smysl jeho bytí a uplatnit jej v rámci svých možností jako úkol boží v této inkarnaci.
3. Národní celky mají svou atmosférou usnadňovat postup poznání Boha jednotlivým svým příslušníkům, neboť člověk je inkarnován Bohem tam, kde bude pro něj život nejpřínosnější z hlediska věčnosti.
4. Svět a vesmír existuje z lásky Boha (Světla či Podstaty světa) k člověku. Byl vytvořen proto, aby lidským duchům bylo umožněno přiblížit se Bohu neboli Dokonalosti.

Smysl bytí českého národa

Viditelně jej vyjádřil (jak to také odcítili osvícení) svým životem kníže svatý Václav. Je to Úsilí o přiblížení se Pravdě nerozcházením slov a činů a odporem k válce a násilnému vládnutí.

Kníže Václav (a jeho babička Ludmila), byl "nakažen" touto vibrací od Konstantina a Metoděje. Ve své době, době všeobecné zhovadilosti tehdejší jakoby křesťanské šlechty, proslul mezi tehdejší říšskou šlechtou právě svou opravdovostí – snahou o život podle evangelií a nerozcházením vlastních slov a činů. Toto pochopil ve stavech rozšířeného vědomí osvícený císař Karel IV., a proto knížete Václava vyzdvihl a učinil jej symbolem věčného vládce zemí koruny české. Zakotvil získaný vhled do ustanovení o zacházení a uctívání české královské koruny. I sám Karel IV. o totéž usiloval, ale poněkud "obratně", "diplomaticky", hledáním hladkostí, dynamicky v určitých mezích. Proto se mu také diplomatické odklony od výše uvedených principů vymstily (na vyspělé jsou kladeny větší nároky) a jeho potomci byli neplodní a rod vymřel.

Od základní duchovní vibrace duchovního vedení národa je tedy odvozeno to, že kdo se cítí a skutečně vnitřně je Čechem, touží po poznání! (Papež Aeneáš Silvius již v 15 století o Čechách říkal, že jsou "duchovních novot chtiví".) Od této základní duchovní vibrace národa je každý Čech "alergický" na rozcházení slov a činů, a to u kohokoliv, u funkcionářů státu a církve zejména. A každý Čech je konstitučně protiválečný a protinásilnický.

To jsou specifické české duchovní vibrace, od nichž je nutné odvozovat chápání a hodnocení klíčových událostí českých dějin i učební úkol každého rodilého "poddaného" české královské koruny. Z tohoto zorného úhlu můžeme pak vyhodnotit a vzít poučení z dějin a odhalit manipulující deformace mocných. Popsal jsem je v knize "Falsifikace a falsifikátoři českých dějin" a také v mnoha článcích, zachycených souhrnně v knize "Myšlenky z popela Phoenixe" (Agape Brno). Když na výše uvedené duchovní vibrace budeme myslet při sledování pořadů TV jako Historie. cs, nebo pěkně zpracované knižní a rozhlasové "Toulky českou minulostí", ucítíme brzy vnitřně, jak nás duchem prostoupené chápání historie pozvedá na vyšší úroveň. Přestaneme toužit po cizích spotřebních úrovních a začneme být Bohu vděční, že jsme se narodili a žijeme právě tady, v zemích koruny české.

Příště bude následovat pokračování článkem: Největší chyby výkladu českých dějin.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 10/2014.