Představovat paní Zošu Kinkorovu by bylo zbytečné. Co je však potřeba dodat, je fakt, že k paní Zoše se hodí takové přirovnání, kterým se vyznamenávají skvělá a drahá archivní vína: totiž, že čím starší, tím lepší!

A je to pravda. Paní Zoša oslavila v lednu 93. narozeniny, v březnu vydala další knihu Dějinami za poznáním astrologie, kterou napsala se svým dlouholetým spolupracovníkem Milošem Matulou. My však dnes nahlédneme do jiné knihy tohoto autora, a tou je kniha Hvězdy ezoterického nebe I. - Kniha plná energie, ve které byl publikován tento rozhovor s paní Zošou z roku 2003 o tajemství šťastného života. Část rozhovoru vám nyní přinášíme i my...

Paní Zošo, právě jste dokončila svoji další knihu s názvem Tajemství šťastného života. Je kniha druhým dílem, nebo volným pokračováním vašeho loňského bestselleru Tajemství osudu?

Cíl našeho života není jenom v neustálém polepšování se a v cestě k dokonalosti. Bůh zajisté nechce, aby svět byl plný svatoušků, kteří jsou přísní sami k sobě i k jiným a se sklopenýma očima cudně kráčejí po cestě životem, aniž by uměli užívat si plnými doušky života a radovat se z něj. Jsem přesvědčena o tom, že celá evoluce lidstva určitě směřuje k jednomu a témuž cíli, a tím je šťastný život pro všechny obyvatele této planety. Proto jsem se v této knize zaměřila na atributy důležité pro šťastný život.

Cestu životem lze přirovnat k cestě mořeplavce, který se chystá na dalekou plavbu na moři. Neobejde se bez kompasu, bez kormidla, plachet nebo motoru, map a znalosti oblohy. Musí rovněž vědět, kde doplní zásoby potravin a pitné vody. Říká se sice, že mořeplavci bez kompasu dopluli nejdál, ale po cestě jim chyběla voda, loď musela překonávat překážky - vodní víry, skaliska, nájezdy pirátů a konečný cíl mohl být pustý ostrov. Ani bez kormidla se mořeplavec neobejde, bez něj by ztroskotal. Rovněž mapy jsou pro něj důležité - musí vědět, kam chce dojet, kudy se tam dostane, čemu se musí vyhnout. A musí vědět, kde je na obloze Polárka, aby se v případě nouze měl podle čeho orientovat. Tou Polárkou je pro nás víra v boží pomoc. Mapou pro náš život je náš osobní horoskop, podle kterého se můžeme po celý život orientovat. Kompasem je model naší rodiny, ve které jsme vyrostli, byli vychováváni, a která má být pro nás vzorem. Rodina nám ukazuje cíl našeho života, dává nám pro něj vybavení. Kormidlem lze nazvat správnou orientaci člověka: měli bychom se řídit svým zdravým rozumem, nepodléhat bludům a mylným představám, nýbrž žít skutečný život teď a tady a vyvarovat se zbytečných chyb. Měli bychom umět rozpoznat falešné proroky, před kterými nás varuje Pán Ježíš. Neměli bychom nahrazovat skutečný život chimérami, jako jsou drogy či nadměrná meditace, neboť nahrazují skutečné prožitky. Člověk se pak uzavře do sebe a prožívá život jenom v duchu místo toho, aby sportoval, chodil do přírody, pěstoval společenské styky a vychutnával si umělecké zážitky. Ke správné orientaci je třeba znát poselství filozofů a poučení a rady obsažené v bibli.

Pro šťastný život je rovněž důležité vypěstovat si sílou vůli, abychom mohli jít s jistotou za svým cílem, kterým je zdraví, vzdělání, šťastné manželství, hezké, hodné a chytré děti, zaměstnání, ve kterém se budeme moci seberealizovat a být užiteční pro společnost. Musíme rovněž znát "pravidla hry". Potřebujeme umět rozlišovat dobré od zlého, užitečné od zbytečného, co nám škodí, co nám prospívá. Důležité je - vědět, že jsme v rukou Božích, věřit v sílu modlitby a žít tak, aby byl život plný šťastných zážitků, které obohatí život náš i život našich bližních.

Jste pověstná svým bonmotem "Všechno je jinak". Dokonce jste tuto kapitolu zařadila jako první - hned po úvodu ve své knize. Je opravdu všechno jinak?

Ve skutečnosti se nedá říci, že by úplně všechno bylo jinak, když už se na to ptáte. Rady a naučení, která nám dal Pán Ježíš, nejsou "jinak". Kdybychom je všechny znali a drželi se jich, tak by ani v našem životě nemuselo být všechno "jinak". Jenže my se držíme většinou jen svého rozumu, podléháme emocím a návykům. A náš rozum není dokonalý, a tudíž mnohdy to, co zamýšlíme nebo uděláme, není pro nás to nejlepší, nebo tím dokonce někomu jinému škodíme. Jestliže potom je "všechno jinak", musíme to brát jako lekci, abychom se zamysleli nad tím, proč tomu tak je. Například při navazování známostí a zejména při volbě svého životního partnera: vidíme ho očima lásky - krásného, dobrého, věrného, se srdcem plným lásky, ochotného přinést nám modré z nebe. A uznáme-li, že má partner i nějaké nedostatky, žijeme v přesvědčení, že se s námi změní, že my jej změníme. To je však největší omyl, jakého se můžeme dopustit! Změnit v životě můžeme pouze jednoho člověka - sami sebe. Každý člověk totiž má svoji vlastní identitu, svou cestu životem, svůj vlastní plán osudu. Tedy první omyl, kterého jsme se dopustili, byl v tom, že jsme nevěděli, že každého člověka - i toho vyvoleného - musíme brát takového, jaký ve skutečnosti je, a takového ho musíme mít rádi. Ne že jej nemůžeme přeformovat podle svého přání a zlobit se na něj, že takový být nechce a nemůže. Druhý náš omyl spočívá v tom, že jsme špatně ohodnotili sami sebe: neuměli jsme odhadnout svoji schopnost tolerance, míru schopnosti odpouštět a přizpůsobit se.

Je o vás známo, že se kromě astrologie zabýváte rovněž aspekty duchovní cesty a narazila jste - a to nejen ve své astrologické praxi - na mnohá úskalí. Své poznání jste zúročila v kapitole Úskalí na duchovní cestě...

Myslím, že mnozí zaměňují tento pojem za modlářství. Jedno z desatera božích přikázání zní: "Nevezmeš jména božího nadarmo". Také Pán Ježíš nás před modlářstvím varoval - aučil nás prostou modlitbu, Otčenáš, která stručně vyjadřuje vše... Důležité je, aby člověk žil podle všech pravidel a ve svém denním životě prakticky uplatnil ty ideály "duchovní cesty" tak, aby sám byl šťasten a přinášel štěstí a radost druhým.

V knize často zmiňujete poselství Pána Ježíše...

A těch bychom se měli držet! Vybrala jsem některá, kterými bychom se měli řídit, protože jsou důležitá pro náš šťastný život. Ono totiž nestačí říkat si, že máme Pána Ježíše v srdci, když jeho poselství neznáme a neřídíme se jím! Ke každé radě, ke každému napomenutí by se dala napsat celá kniha, což mnozí filozofové už udělali. Například na poučení: " Proste, a bude vám dáno" a "Víra hory přenáší" napsal dr. Joseph Murphy celou knihu modelů, jak zrealizovat naše prosby o zdraví, lásku, štěstí a blahobyt. Také jsem některé vybrala a v knize uvedla.

Upoutala mě kapitola Hormon štěstí - o tom se nikde nepíše...

Máte pravdu. Nikde se o hormonu štěstí nepíše, nemluví ani nepřednáší. Je to tím, že šťastní lidé nechodí k lékaři se žádostí, aby je vyšetřil a zjistil příčinu jejich štěstí z rozboru krve. K lékaři utíkají jenom lidé nemocní a nešťastní. A přece hormon štěstí existuje! Důkaz podali angličtí vědci a sami se o tom můžeme přesvědčit, když vidíme, jak jsou šťastní lidé krásní, dlouho mladí a úspěšní. Pro šťastný život je třeba v sobě umět vypěstovat schopnost dát prostor působení hormonu štěstí. Není to pouze mazlení, které jej vytváří, je to láska, schopnost citlivě vnímat krásu umění, hudby, velebnosti přírody, spontánní tanec, zkrátka všechno, co člověku udělá radost, aniž by ublížil jinému. Hormon štěstí vytváří pocit, že jsme toho druhého učinili šťastným, že jsme někomu pomohli a potěšili jej. Je třeba mít na paměti, že Pán Ježíš řekl: " Cokoliv jinému jste učinili, mně jste učinili." A v tom je veliká moudrost. Nejde zde jenom o dobrý skutek, ale právě o ten hormon štěstí, který se nedá ani koupit, ani vybojovat - ten si musíme zasloužit. A kdo o tom bude přemýšlet, bude už také vědět, jak na to...

Léta jste publikovala astrologická doporučení čtenářům časopisu Astro v rubrice Zeptejte se hvězd, která se stala velice populární. Jaké poznání vám tato práce přinesla?

Byla jsem opravdu pilná. Zodpověděla jsem tisíce dotazů. Mám však radost z toho, že tato práce nese své plody. Po letech mi lidé píší, jak na sobě dokázali zapracovat, čeho všeho dosáhli, jak horoskop změnil jejich život. Paní, které jsem napsala, že má spisovatelský talent, mi napsala, že mne uposlechla a teď publikuje v časopise Vlasta. Lidé, kteří měli v horoskopu trigon mezi Lunou a Uranem, měli talent pro astrologii a skutečně dnes už jsou sami daleko. Koupili si počítač a astrologický program Johanes od pana Turnovského a sami se umí orientovat. Zejména se ukázalo, jaký význam měl horoskop pro dítě, neboť rodiče věděli, co mají u něj dále rozvíjet, a zachovali první podmínku úspěchu při výchově, a to je bezpečí domova a harmonie v rodině. Nebyla to tedy marná práce. Obdržela jsem mnoho děkovných dopisů, které jsou toho důkazem.

V knize se zabýváte i mnoha dalšími tématy, například jaký vliv mají sluneční skvrny na dění na Zemi...

O tom je v knize obsáhlá kapitola. Skvrny na Slunci v souvislosti s geomagnetickým polem, které při výskytu četných slunečních skvrn vykazuje určité poruchy, působí na naše zdraví a psychiku. Bylo zjištěno, že při velkém množství slunečních skvrn docházelo k maximu srdečních infarktů a dopravních nehod. O tom, jak ke slunečním skvrnám dochází, byla v Americe vypracována rozsáhlá studie, o které v knize rovněž píši.

Jedna kapitola v knize pojednává o ose měsíčních uzlů. Jaký je jejich význam v horoskopu?

Sestupný měsíční uzel vypovídá o tom, s jakými zkušenostmi jsme z minula přišli na svět, vzestupný měsíční uzel pak udává naše úkoly v tomto životě. O tom vypovídá jejich postavení v jednotlivých znameních a domech.

Celý nezkrácený rozhovor najdete v knize Miloše Matuly Hvězdy ezoterického nebe I. - Kniha plná energie.

Text a foto: Miloš Matula

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 08/2014.