Prastaré kulty, dračí žíly a draci na Karlštejně

Moje poslední kniha "Mysterium Karlštejna" se rodila velmi dlouho - bez nadsázky se dá říci, že se jedná téměř o celoživotní dílo. V 80. letech 20. století vznikly první kapitoly o středověké malířské výzdobě a architektuře hradu, jež jsem v 90. letech na základě průzkumů deskových obrazů okruhu Magistra Theodorika nově rozšířila o karlštejnskou alchymii a s ní úzce spjatou magii a mystiku.

Až mnohem později, a to až téměř v závěrečné etapě vzniku knihy, se náhle objevily mně dosud neznámé souvislosti s pradávným kultovním areálem Velké bohyně na Kněží hoře s rozsáhlým mysterijním areálem, na němž byl hrad Karlštejn ve středověku důmyslně vystavěn. Konečně jsem tak dostala i odpověď na otázku, proč bylo pro stavbu hradu zvoleno toto místo, skryté v hlubokých hvozdech u řeky Berounky, zatímco ostatní hrady Karla IV. vznikaly podle zcela jiné koncepce. Díky těmto nově přicházejícím poznatkům jsem se musela začít také více zabývat posvátnou geometrií, hermetismem, astrologií a "hvězdnou projekcí", jež se na Karlštejně manifestují i ve specifickém energetickém zemském podloží. Pokud bych měla popsat, jakým způsobem jsem v tomto období pracovala, dostávám se náhle do "roviny zázraků".

První vlnu těchto nečekaných poznatků jsem začala vnímat již při psaní knihy "Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše", a to v tureckém Efezu, odkud jsem pak byla "vnitřně vyslána" až na druhý konec Evropy, a to do Santiaga de Compostela v Galicii  v severozápadním Španělsku. Dnes je toto významné poutní místo známo díky předpokládanému hrobu apoštola Jakuba Většího, k němuž po Svatojakubských stezkách vyznačených mušlí nově směřují tisíce poutníků z celého světa. Málokdo však už dnes ví či dohledá, že se zde ve starověku nacházela nejvýznamnější svatyně Velké bohyně evropského západu, zřejmě ještě iberského či staršího původu. Její kultovní areál se podle mých výzkumů rozkládal právě v místě středověkého kláštera označovaného dosud jako "Království Sar" u stejnojmenné řeky, kde jsem přijala i svůj pseudonym "Sar". Právě toto místo jakoby  "odstartovalo" i nový směr mého bádání na Karlštejně. Hned po návratu domů mé první kroky vedly na hrad a právě tehdy, na pěšině na úbočí Kněží hory, jsem se poprvé "setkala"  s Velkou karlštejnskou bohyní ve smaragdově zeleném šatu a pocítila její milost i mocnou energii. Nazvala jsem ji "Smaragdovou dámou" a začala se více zajímat o Kněží horu, jejíž název jakoby naznačoval její dávnou posvátnou funkci.

"Smaragdová dáma"

Při toulkách v okolí Karlštejna jsem se nově snažila zkoumat i energetické souvislosti v zemském podloží a první, co mě zaujalo, byly velmi silné toky energií na úbočích Kněží hory a vrchu Javorka, které jsem intuitivně označila jako "dračí žíly", aniž jsem se v té době více geomantií zabývala. Rozlišila jsem dva toky těchto silných proudů, jež bylo možné též vnímat jako linie zelené a červené barvy. Zatímco "smaragdové linie" byly podpůrné, červené se mi jevily energeticky destruktivní. Během výzkumů uvnitř hradu jsem si začala i více všímat proměn všech zón během roku a postupně i uvědomovat charakter tohoto kultovního ženského areálu. Intuitivní označení Velké bohyně "Smaragdová dáma" bylo stvrzováno i při mých návštěvách kaple sv. Kříže ve velké věži hradu, kde jsem občas "zahlédla" lem jejího roucha posetý smaragdy, a je zajímavé, že i v době Karla IV. bylo nad oblouky dělicí mříže uprostřed této kaple zavěšeno sedm obrovských smaragdů, symbolizujících jednotlivé mysterijní stupně Velkého díla v duchu poselství egyptské Smaragdové desky.

Později se mi dostala do rukou kniha Otomara Dvořáka "Fantastické záhady", kde zmiňuje také pověsti o dracích na Karlštejnsku, kteří zde měli žít ještě v 17. století, jak to zaznamenal osvícený vzdělaný jezuita Bohuslav Balbín. Ten zapsal, že se draci vyskytují západně od hradu na "dračích skalách" na úbočí vrchu Javorka, a právě zde byly teprve v nedávné době objeveny rozsáhlé hluboké jeskyně, jež by přežití praještěra mohly i umožnit. Balbín dále v kronice "Rozmanitosti z historie Království českého" zmiňuje, že asi 600 kroků od Karlštejna se nachází jeskyně, kde řádí zlí duchové, a rybáři v noci od Berounky prý vídali draky chrlící oheň, kteří táhli svá obrovská těla po skalách za hluku padajícího kamení. Purkrabí hradu Karlštejna Jan Kafka z Říčan dostal proto pokyn od otce Mikuláše Lancitia, člena Tovaryšstva Ježíšova, aby nechal vztyčit na vrcholu Javorky velký červený kříž, jenž měl zajistit zřejmě i magickou ochranu místa.

Záměrně v tomto místě připomínám, že v kostele Panny Marie na Karlštejně na nástěnné malbě je podle Zjevení sv. Jana vyobrazen "drak ryšavý", který v apokalyptickém příběhu pronásleduje "Ženu sluncem oděnou", matku budoucího Mesiáše. Karlštejnská apokalypsa patřila v době Karla IV. k nejrozsáhlejším nástěnným malbám svého druhu a ve výzdobné koncepci hradních svatyní zaujímala významné postavení. Není vyloučeno, že vyobrazení draka zde bylo více významové, a pak nelze ani vyloučit případnou souvislost s energií červené "dračí žíly", vyvěrající do hradního prostoru z podloží, čímž se opět dostáváme k pověstem o dracích na Karlštejnsku a k jejich symbolice. Na hradě se objevuje i symbol "zeleného draka" a ve starších pramenech se uvádí, že v minulosti byly v krajině v okolí Karlštejna užívány i kříže zelené, což mohlo souviset s ochranou míst ještě v duchu slovanské magie. I tento prvek je možné do určité míry provázat s malířskou výzdobou hradního kostela P. Marie, neboť na tzv. Ostatkových scénách se na patkách arkád nachází trojí vyobrazení hlavy "Zeleného lva", jež zde má mj. velmi úzký vztah k alchymii.

Mohli na Karlštejnsku přežít trilobiti?

V uvedené knize je zmíněn i spis jezuity Jana Tannera, jenž popsal zvláštní formy živočichů na Karlštejnsku, a to konkrétně "čtyřnohý hmyz" o velikosti půl stopy (stopa = 30,48 cm), který ve svých zobácích často svým mladým přinášeli sokoli, hnízdící ve věži hradu. Tento "podivný hmyz", podobající se štírům, který měl holou hlavu ve tvaru krunýře a tlustý ocas, kupodivu odpovídá podle autora popisu vyhynulého trilobita. Ať už je zdroj pověstí jakýkoli, není vyloučeno, že v lokalitě Českého krasu mohly ještě dlouho v jeskyních přežívat již dávno vyhynulé druhy živočichů a vzbuzovat hrůzu u místních obyvatel. Na Zbirožsku na okraji Brdské vrchoviny se prý zase hlavně mezi pastevci tradovala pověst nejen o dracích, ale i o velmi nebezpečných létajících hadech v okolí vrchu Plešivec, kteří se měli zdržovat v kamenných sutích či na skalách, vpleteni do korun stromů. Pozoruhodná je i místní pověst o hadí královně a o "Smaragdovém jezírku" na východním úbočí plešivecké hory.

Hrad Karlštejn se nachází v oblasti Českého krasu, kde bylo evidováno přes sto jeskyní a celá řada pozoruhodných krasových jevů. Oblast je bohatá i na vzácné rostlinstvo a na archeologické nálezy od starší doby kamenné. Skalní podloží je různorodé a tvoří ho ponejvíce prvohorní vápence, břidlice a vulkanity, a také travertin a spraš. Hrad leží mezi pěti vrchy z doby silursko devonské s četnými vrásami a hluboké údolí Budňanského potoka západně od hradu Karlštejna se vyznačuje celou řadou význačných paleontologických lokalit, z nichž k nejzajímavějším patří i západní svah Kněží hory s vápencovými sutěmi, břidlicemi a s bohatými nálezy zkamenělin trilobitů.

Nedávno objevený jeskynní komplex "Na Javorce" je dnes přístupný dvěma vstupy na východním úbočí hory. Jeskyně vytvářejí terasovitý vícestupňový systém, jehož chodby jsou orientovány ve směru severo jižním a východo západním, s hlubokými tektonickými zlomy a vysokými úzkými podzemními prostorami, vedoucími až do hloubky cca 120 m k hladině podzemního jezera. Popis podloží západně od hradu Karlštejna nám nyní i lépe může objasnit vznik energetických pásů se silnou zemskou energií na úbočí Javorky a Kněží hory, které jsem označila jako "dračí žíly", a jejich využití při stavbě karlštejnských svatyní i význam této lokality v dávné minulosti. Vzhledem k umístění jeskynního systému na západ od hradu, odedávna centra starobylého mysterijního komplexu, se dá též předpokládat, že jeskyně tvořily podzemní zasvěcující součást, tzv. "podsvětí", tohoto prastarého kultovního areálu. Je pozoruhodné, že při zakládání středověkého hradu Karlštejna byly tyto souvislosti nazřeny a mistrovsky využity při jeho stavbě, což svědčí o velké moudrosti jeho stavitelů zasvěcenců. Vzhledem k tomu, že tento mysterijní areál je dosud aktivní v mnoha svých polaritách, je pochopitelné, že zájem o hrad Karlštejn, nejtajemnější hrad císaře Karla IV., v dnešní době narůstá. Pozoruhodná bývá nejen návštěva jeho sakrálních prostor, ale i vycházky do nejbližšího okolí, kde je možné nazřít projekci posvátné geometrie přímo v krajině v energetických liniích s kotvicími body. Alchymicko astrologický záměr středověkých hvězdopravců i stavitelů je tedy možné hledat nejen v samotné hradní architektuře a jeho malířské výzdobě, ale i v blízkém okolí hradu. Aby bylo možné tyto hermetické souvislosti lépe pochopit a myšlenkově propojit, koná se zde vždy dvakrát do roka, a to na jaře a na podzim, víkendový ezoterně vzdělávací seminář, jehož program je obohacen o živou středověkou hudbu s doprovodem dobových hudebních nástrojů a společný zpěv středověkého chorálu přímo v prostorách mystické kaple sv. Kříže. Jeho součástí bývají i historicko karmické konstelace, práce s energií a univerzálními symboly aj.

Hlavním cílem akcí je nazřít mysterijní funkci hradu Karla IV., jež byla přednostně zaměřena na apokalyptickou alchymickou cestu spásy duše a na duchovní rytířství s cílem nalézt Svatý grál.

Tento článek byl zveřejněn v tištěném časopise Phoenix 03/2014.